dnes je 19.4.2024

Input:

Leasingová smlouva z daňového hlediska

29.10.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.4.2.1
Leasingová smlouva z daňového hlediska

Ing. Zdeněk Morávek

Z daňového hlediska je nutné leasingovou smlouvu posoudit zejména z pohledu daně z příjmů a daně z přidané hodnoty.

Z pohledu daně z příjmů je základním problémem posouzení daňové uznatelnosti leasingových splátek u leasingového nájemce. Základní právní úprava je obsažena v § 24 odst. 2 písm. h) ZDP a dále v § 24 odst. 4, 5, 6, 15 a 16 ZDP:

  • - v § 24 odst. 4 ZDP jsou upraveny podmínky daňové uznatelnosti nájemného (leasingových splátek) u finančního leasingu,
  • - v § 24 odst. 5 ZDP jsou upraveny podmínky daňové uznatelnosti nájemného, prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy, po jejím ukončení nájemci, přičemž za nájemní smlouvu se považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním leasingu přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu. Podle tohoto ustanovení se postupuje také v případě, je-li sjednaná doba nájmu kratší, než je stanoveno v § 24 odst. 4 ZDP,
  • - v § 24 odst. 6 ZDP jsou upraveny podmínky daňové uznatelnosti leasingových splátek u finančního leasingu v případech, kdy je tato smlouva předčasně ukončena,
  • - v § 24 odst. 15 ZDP jsou upraveny podmínky daňové uznatelnosti leasingových splátek v případě finančního leasingu majetku odpisovaného podle § 30a ZDP, tedy formou mimořádných odpisů,
  • - v § 24 odst. 16 ZDP jsou upraveny podmínky daňové uznatelnosti leasingových splátek u finančního leasingu hmotného majetku využívaného k výrobě elektřiny ze slunečního záření, který je odpisován podle § 30b ZDP.

Finanční pronájem s následnou koupí hmotného majetku

Rozdíly proti občanskoprávní úpravě

ZDP nepoužívá pojem finanční leasing, ale finanční pronájem s následnou koupí hmotného majetku. Jak stanoví § 24 odst. 2 písm. h) bod 2. ZDP, daňovým nákladem je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, ve výši a za podmínek uvedených v § 24 odst. 4, 15 nebo 16 ZDP; přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Je tedy zřejmé, že u poplatníků, kteří vedou účetnictví, tak i u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je daňovým nákladem nájemné pouze časově rozlišené. To má význam zejména v případech, kdy leasingové splátky jsou nepravidelné a součástí leasingového kalendáře je zvýšená mimořádná splátka nebo záloha na budoucí splátky apod. Leasingové splátky tedy nelze do daňových nákladů uplatňovat tak, jak byly zaplaceny, ale nezbytnou podmínkou je jejich časové rozlišení na jednotlivá zdaňovací období.

Pokyn GFŘ D-6 k tomu uvádí, že u poplatníků vedoucích daňovou evidenci se poměrná výše nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku připadající ze sjednané doby nájmu na příslušné zdaňovací období podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona stanoví s přesností maximálně na kalendářní měsíce, a to i za každý započatý měsíc. U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se nájemné časově rozliší podle účetních předpisů.

Podmínky pro uplatnění finančního leasingu jako daňového nákladu

Podmínky, které musí finanční leasing splňovat pro to, aby bylo možné nájemné uplatnit do daňových nákladů, jsou stanoveny v § 24 odst. 4 ZDP. Nájemné u finančního leasingu se uznává do daňových nákladů za současného splnění těchto podmínek:

  • - splnění minimální doby nájmu – doba nájmu hmotného movitého majetku činí alespoň minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1 ZDP; u hmotného movitého majetku zařazeného v odpisové skupině 2 nebo 3 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu lze dobu nájmu zkrátit až o 6 měsíců. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně 30 let. To tedy znamená, že minimální doba nájmu u leasingových smluv činí:
    • - v případě majetku zařazeného v první odpisové skupině je to 36 měsíců,
    • - v případě majetku zařazeného v druhé odpisové skupině je to 54 měsíců,
    • - v případě majetku zařazeného ve třetí odpisové skupině je to 114 měsíců,
    • - v případě majetku zařazeného ve čtvrté odpisové skupině je to 20 let, pokud se jedná o movitý majetek, a 30 let v případě, že se jedná o nemovitý majetek,
    • - v případě majetku zařazeného do páté odpisové skupiny je to 30 let,
    • - v případě majetku zařazeného do šesté odpisové skupiny je to také 30 let.

    Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání.

  • - po ukončení doby nájmu následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem;
  • - odpovídající relace mezi kupní a zůstatkovou cenou – kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje. Znamená to tedy, že se použijí běžné, standardní sazby, bez navýšení o 10, 15 nebo 20 % v prvním roce odpisování. Tato podmínka se nezkoumá, pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny.

S.r.o. pořizuje formou finančního leasingu nákladní automobil, který je zařazen do druhé odpisové skupiny. Doba odpisování činí 5 let, tj. 60 měsíců, minimální doba trvání leasingové smlouvy činí 54 měsíců, což je v tomto případě splněno, smlouva je uzavřena na dobu od 1. 3. 2012 do 31. 8. 2016. Kupní cena po skončení leasingové smlouvy je stanovena na 10 000 Kč a vstupní cena evidovaná u leasingové smlouvy potom 890 000 Kč. Je tedy třeba zjistit zůstatkovou cenu vypočtenou z částky 890 000 Kč k datu prodeje, tedy k 31. 8. 2016.

V prvním roce odpisování, tedy v roce 2012, bude výše odpisu 890 000 x 0,11 = 97 900 Kč. V druhém roce odpisování 2013 bude výše odpisu 890 000 x 0,2225 = 198 025 Kč. Stejně tak to bude v roce 2014 a 2015, v roce 2016 se uplatní pouze polovina odpisu, zůstatková cena tak bude 99 011 Kč. Kupní cena tedy není vyšší než takto zjištěná zůstatková cena, tato podmínka je tedy splněna.

Pokud je leasingový nájemce fyzickou osobou, musí po skončení finančního leasingu zahrnout předmět nájmu do obchodního majetku. Důvodem pro povinné zahrnutí do obchodního majetku je zabránění možnosti takto nabytý majetek následně daňově výhodně prodat s využitím osvobození podle § 4 ZDP. Pokud by nájemce tuto podmínku nesplnil, znamená to, že uplatněné nájemné nebylo možné považovat za daňově uznatelné, a nájemce v posledním roce nemůže žádné do daňových nákladů uplatnit a v souladu s § 5 odst. 6 ZDP také dodaní nájemné uplatněné v předchozích letech. Není tedy nutné podávat dodatečná daňová přiznání, ale neoprávněně uplatněné nájemné bude "narovnáno“ až v

Nahrávám...
Nahrávám...