dnes je 14.11.2024

Input:

Kupní smlouva

26.4.2006, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.2.2
Kupní smlouva

  • Pokud se právní vztah stran řídí obchodním zákoníkem a předmětem koupě je věc movitá (zboží), je třeba použít právní úpravu smlouvy danou v obchodním zákoníku.

  • Kupní smlouva může být písemná nebo i ústní.

  • Kupní smlouvou se zavazuje prodávající určitou movitou věc prodat kupujícímu a převést na něj vlastnické právo k věci a kupující se zavazuje zaplatit za věc kupní cenu. Kupní smlouva musí minimálně určit zboží, které je dle smlouvy prodáváno, a cenu. Cena se určí buď její výší nebo způsobem jejího určení nebo odkazem na cenu obvyklou.

  • Prodávající je povinen zboží kupujícímu dodat, předat příslušné doklady a umožnit přechod vlastnického práva ke zboží na kupujícího. Kupující je povinen zboží převzít způsobem daným ve smlouvě a zaplatit kupní cenu.

  • Způsob dodání zboží určuje kupní smlouva. Dodání se uskutečňuje buď předáním v určitém místě nebo předáním prvnímu dopravci nebo umožněním nakládat se zbožím v určitém místě nebo umožněním nakládání se zbožím v sídle prodávajícího.

  • Zboží se dodává ve sjednaném množství, jakosti, provedení a obalu. Pokud smlouva připouští odchylku v množství a neurčí výši odchylky, je přípustná odchylka ze zákona 5 %.

  • Zboží může mít vady faktické nebo právní. Jestliže se jedná o vady zboží, které porušují kupní smlouvu podstatným způsobem, může kupující volit mezi dodáním náhradního zboží, opravou zboží, slevou z kupní ceny a odstoupením od smlouvy. U vad způsobujících nepodstatné porušení smlouvy může kupující volit mezi dodáním chybějícího zboží či odstraněním vad a slevou z kupní ceny.

  • Vlastnické právo ke zboží se nabývá buď předáním zboží kupujícímu nebo okamžikem, kdy kupující získá právo se zbožím nakládat při přepravovaném zboží. Dohodou stran je možno posunout přechod vlastnického práva ještě před předání zboží nebo v určité době po předání zboží, obvykle po úplném zaplacení kupní ceny.

  • Nebezpečí škody na zboží přechází obecně okamžikem převzetí zboží kupujícím. Je-li kupující v prodlení s převzetím, poté přechází nebezpečí škody na zboží okamžikem, kdy měl zboží kupující převzít, ale svou vinou jej nepřevzal.

Kupní smlouva je upravena v § 409 až § 475 ObchZ.

Kogentní (závazná) ustanovení zákona

Většina ustanovení upravujících kupní smlouvu je dispozitivní. Výjimkou je pouze ustanovení § 444 ObchZ upravující podmínky nabytí vlastnického práva kupujícím před předáním zboží, kdy zboží musí být dostatečným způsobem identifikováno, a to zejména v případě, kdy je určeno nikoli individuálně, ale druhově, § 458 ObchZ o nebezpečí škody na zboží určeném podle druhu, které kupující nepřevezme od prodávajícího a u něhož nebezpečí škody nepřejde na kupujícího, dokud zboží není jasně vyznačeno pro účel smlouvy s označením na zboží nebo přepravními doklady obsaženými ve zprávě zaslané kupujícímu a nebo jinak vymezeným, § 459, podle něhož si smluvní strany mohou smluvit, že nebezpečí škody přechází před okamžikem převzetí zboží od prodávajícího nebo zboží jednotlivě určené a nebo u zboží určeného podle druhu, jestliže je toto zboží dostatečně označeno.

Zbylá ustanovení jsou dispozitivní (mohou být ve smlouvě předmětem jiné dohody), ovšem s výjimkou podstatných náležitostí určených zákonem a s výjimkou předepsané písemné formy některých ujednání ve smlouvě.

Podstatné náležitosti smlouvy

Základním obsahem a zároveň podstatnými náležitostmi kupní smlouvy je závazek prodávajícího dodat kupujícímu v určité době zboží, které musí být ve smlouvě určeno, přenést na něj vlastnické právo a závazek kupujícího zaplatit kupní cenu.

Předmětem jen zboží v podobě movité věci

Zbožím je třeba rozumět pouze movité věci. Jakákoli nemovitá věc nemůže být převáděna kupní smlouvou uzavřenou podle obchodního zákoníku, byť by smluvními stranami byli podnikatelé a věc by souvisela s jejich podnikáním. V takovém případě musí podnikatelé zvolit pro převod nemovitosti pouze obchodní zákoník a respektovat všechna jeho ustanovení.

Cena jako podstatná náležitost smlouvy

Velmi důležitou a podstatnou náležitostí je sjednání kupní ceny. Kupní cena může být sjednána buď jejím výslovným uvedením (celkově) nebo například pomocí měrných jednotek (kusů, objemových jednotek atd.). Rovněž není vyloučen odkaz na existující ceník, který je kupujícímu v době uzavření smlouvy znám. Je možné podle zákona uzavřít dohodu o tom, že cenu určí třetí osoba (cenová arbitráž).

Pokud smluvní strany nechtějí uvádět cenu jako podstatnou náležitost smlouvy, mají prakticky dvě možnosti. První možností je tuto vůli výslovně vyjádřit ve smlouvě a dále podle zákona je možné, aby vůle stran neuzavírat smlouvu s uvedením ceny nevyplývala přímo ze smlouvy, ale z jednání o uzavření smlouvy.

V takovém případě smluvní strany vyjadřují, že má být zaplacena běžná cena v době uzavření smlouvy, což v podstatě specifikuje § 448 ObchZ.

Ostatní náležitosti smlouvy nejsou již podstatné, což se týká především dodací lhůty ke zboží.

Písemná forma není předepsána

K platnosti kupní smlouvy zákon nevyžaduje písemnou formu, ale pro praxi je možné použití písemné formy jen doporučit.

Předmětem smlouvy je i dosud nevyrobené zboží

Zákon pak nerozlišuje mezi zbožím, které má prodávající na skladě nebo zda jde o zboží, které má být teprve vyrobeno. U zboží, které má být teprve vyrobeno, se nabízí hranice mezi smlouvou o dílo a smlouvou kupní. Podle zákona platí zásadně, že smlouva o dodání zboží, které má být teprve vyrobeno, se považuje za kupní smlouvu.

Zákon přesto stanoví určitá odlišující kritéria mezi smlouvou kupní a smlouvou o dílo. První hledisko se nazývá hledisko materiálu. Prodávající totiž dodává zboží, které je vyrobeno z jeho materiálu, popřípadě které si opatří. Pokud někdo zpracovává materiál předaný druhou smluvní stranou, jde o smlouvu o dílo. Zákon rozlišuje, že pokud ten, kdo má zboží dostat (kupující), předává podstatnou část materiálu výrobcem zpracovaného k výrobě zboží, jde o smlouvu o dílo.

Druhé hledisko je poměr hmoty a práce . Jestliže práce převažuje (výkony prodávajícího), jde o smlouvu o dílo a podle výslovného ustanovení zákona se za takový případ vždy považuje závazek zahrnující montáž.

Třetí hledisko je charakter předmětu plnění. Podle § 536 ObchZ se dílem totiž vždy rozumí zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby či její části. Je tedy nerozhodné, zda u stavby si podnikatel opatřuje materiál, rozhodující je charakter plnění – stavba.

Povinnost prodávajícího dodat zboží

Základní povinností prodávajícího je dodat kupujícímu smluvené zboží ve stanovené době a v určeném místě a převést na něj vlastnické právo.

Dodat zboží kupujícímu znamená, že kupující má právo i faktickou možnost zbožím disponovat a užívat je. Zákon proto ukládá prodávajícímu, aby spolu se zbožím předal kupujícímu i doklady, které se ke zboží vztahují. To jsou jednak doklady nutné k převzetí zboží (dodací list) a doklady nutné k užívání zboží, popřípadě další doklady stanovené ve smlouvě.

Místo a způsob dodání zboží

Zákon pak podpůrně řeší místo a způsob dodání zboží. Prodávající rozhodne, jakým způsobem je zboží odesíláno či předáváno kupujícímu.

Jestliže prodávající odesílá zboží kupujícímu, je jeho povinnost dodat splněna předáním zboží prvnímu dopravci k přepravě pro kupujícího na adresu uvedenou ve smlouvě, nebo kterou kupující podle smluvního ujednání sdělí. Předáním zboží k přepravě pro kupujícího v souladu se smlouvou rovněž přechází na kupujícího nebezpečí škody na věci, tedy vzniklá škoda půjde k tíži kupujícího. Prodávající je proto povinen zabezpečit, aby kupující mohl vůči dopravci uplatnit právo z přepravní smlouvy na náhradu škody na přepravované zásilce.

Pokud je ve smlouvě určeno místo plnění, plní prodávající v tomto místě. Může jít o místo, kde má kupující provozovnu nebo sklad, nebo je zde převzato zboží třetí osobou na základě jeho vztahu s kupujícím. Z tohoto místa může rovněž pokračovat další přeprava, kterou často obstarává prodávající. Dále lze sjednat, že ve sjednaném místě a stanovené době dojde k předání zboží prodávajícího (určeným pracovníkem prodávajícího) kupujícímu (přejímači kupujícího), přičemž se současně prověřuje jakost zboží, případně budou provedeny sjednané funkční zkoušky. Pokud smlouva obsahuje takovouto dohodu, pak je třeba též sjednat, kde se přejímka uskuteční a měly být sjednány i další podrobnosti. Jestliže není sjednáno odeslání zboží pro kupujícího ani sjednána přejímka zboží od prodávajícího v určitém místě, ani není uvedeno, kde zboží je, popřípadě bude, potom prodávající splní povinnost dodat zboží tím, že kupujícímu umožní nakládat se zbožím v místě, které zvolí ze dvou alternativ, které mu zákon dává. Může to být v místě, kde má organizační složku (závod, provozovnu), v níž bude zboží vyrobeno, ale za podmínky, že to kupujícímu včas oznámí. Dále to může být v místě, kde má sídlo, místo podnikání, popřípadě bydliště.

Jak je určena doba plnění smlouvy prodávajícím

Jak bylo uvedeno, doba plnění není podstatnou náležitostí smlouvy. Ve smlouvě může být dohodnuta přesným datem nebo určitou lhůtou. Smlouva může rovněž obsahovat dohodu o způsobu, jakým bude doba plnění stanovena.

Pokud je doba plnění určena ve smlouvě lhůtou, má zpravidla volbu dne dodání prodávající a je oprávněn dodat od prvního dne lhůty až do konce posledního dne. Uvedená doba však může být dohodou přenechána kupujícímu. V takovém případě musí být prodávající připraven k dodání na výzvu kupujícího.

Lhůta může být stanovena určitým obdobím, například určitým měsícem. V takovém případě je dán začátek i konec období, ve kterém se má plnění uskutečnit smlouvou.

Pokud smlouva neobsahuje dobu dodání zboží, je podle § 416 ObchZ prodávající povinen bez vyzvání kupujícího dodat zboží ve lhůtě přiměřené s přihlédnutím k povaze zboží a k místu dodání.

Jakost a provedení zboží

Smlouva pak obsahuje i ujednání o provedení a jakosti zboží. Takové ujednání může být provedeno buď podpisem ve smlouvě nebo odkazem na vzorek vymezený v jiném dokumentu, zejména v určité technické normě. Pro tuzemské vztahy, to je vztahy účastníků mající sídlo nebo místo podnikání na území České republiky nebo mající na tomto území podnik nebo organizační složku, musí být dodržena ustanovení právních předpisů o jakosti přípustné k užívání. Takovou obecnou úpravou je především zákon o technických požadavcích na výrobky č. 22/1990 Sb. Pokud jde o technické normy označené ČSN u smluv uzavřených do 31. 12. 1999, jsou tyto normy obecně automaticky závazné. U smluv uzavřených po tomto datu již tyto normy obecně závazné nejsou.

Na základě zákona č. 22/1997 Sb. vláda stanoví výrobky představující zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u těchto výrobků musí být posouzena shoda jejich vlastností s požadavky technických předpisů. Vláda tedy stanoví zboží, u něhož musí být při jeho uvádění na trh označení českou značkou shody nebo jinou značkou určenou nařízením vlády. Prohlášení o shodě však nezbavuje výrobce a dovozce odpovědnosti za vady výrobku ani za škody jimi způsobené.

Zákon stanoví jen obvyklé vlastnosti zboží

Jestliže smlouva neobsahuje ujednání o provedení jakosti, platí ze zákona, že zboží má být použitelné pro účel vyplývající ze smlouvy, který je stranám znám. Pokud tomu tak není, zboží musí být použitelné pro obvyklé použití. Dále musí být zboží opatřeno obalem a zabezpečeno pro přepravu. Vlastnosti zboží jsou buď ve smlouvě dohodnuty nebo ze zákona platí, že řádná ochrana zboží pro nutnou manipulaci a přepravu patří k povinnostem prodávajícího.

Stanovení množství zboží

Množství by měla smlouva určovat vždy, neboť je součástí specifikace předmětu plnění. Pokud smluvní určení množství není úplně přesné nad smluvenou tolerancí nebo tato tolerance vyplývá bez dalšího z povahy zboží, platí obvyklá tolerance plus nebo mínus 5 % oproti dodanému zboží. Tolerance znamená, že při jejím dodržení je plněno řádně, byť je prakticky dodáno méně, než odpovídá smlouvě.

Vady faktické nebo právní vady

Vady faktické jsou tehdy, jestliže nebylo dodáno zboží v množství, jakosti a provedení podle smlouvy. Právní vady znamenají, že zboží je omezeno právem třetí osoby. V obchodní praxi to znamená především porušení průmyslových práv třetích osob. Pokud takové zatížení není uvedeno ve smlouvě, jde o právní vadu. Jestliže takové zatížení ve smlouvě uvedeno bylo, pak byl předmět plnění vymezen s

Nahrávám...
Nahrávám...