dnes je 29.4.2024

Input:

Konsolidační balíček - na co se připravit?

26.9.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3
Konsolidační balíček – na co se připravit?

Ing. Zdeněk Morávek

Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, tedy tzv. konsolidační nebo ozdravný baliček, tvoří nejvýznamnější část opatření ke snižování strukturálního deficitu státního rozpočtu a konsolidaci veřejných financí, přičemž se soustředí na ta témata, která vyžadují legislativní řešení ve formě změny zákona a která nejsou řešena v rámci samostatných projektů. Návrh zákona je souborem novel 63 zákonů, jedná se tedy o mimořádně rozsáhlý materiál a je projednáván jako sněmovní tisk č. 488. Návrh prošel v poslanecké sněmovně prvním a druhým čtením, další projednávání je navrženo na pořad schůze, která bude probíhat od 26. 9. 2023.

Obsahem následujícího příspěvku bude rekapitulace hlavních změn napříč všemi, zejména však daňovými zákony.

Zvýšení daně z příjmu právnických osob z 19 % na 21 %

Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob z 19 % na 21 %. Současná sazba daně ve výši 19 % patří podle vlády ve srovnání s EU mezi nižší sazby a zvýšením na 21 % se přiblížíme k evropskému průměru. Navýšení sazby daně o 2 procentní body bude podle úpravy rozpočtového určení daní 100% příjmem státního rozpočtu.

Zvýšení sazby nemocenského pojištění pro zaměstnance 

Znovuzavedení nemocenského pojištění zaměstnanců ve snížené výši 0,6 %.

Sazba nemocenského pojištění placená zaměstnavateli se v roce 2019 snížila z 2,3 % vyměřovacího základu na 2,1 % jako kompenzace za zrušení karenční doby. Díky tomuto kroku a zavedení dalších dávek nemocenského pojištění (např. zavedení a poté prodloužení otcovské či zavedení pečovatelské dovolené) vykazuje od roku 2019 účet nemocenského pojištění záporné saldo. Zavedením tohoto opatření se očekává vyrovnání bilance účtu.

Zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí až na dvojnásobek a zavedení automatické valorizace daňové povinnosti podle inflace

Velká řada změn je přijata v dani z nemovitých věcí. Např. od roku 2025 vláda navrhuje zavést podle růstu inflace automatický valorizační mechanismus daně tzv. inflačním koeficientem. Tímto krokem se má předejít situaci, kdy uvalovaná daň v průběhu času reálně klesá (většina sazeb daně nevzrostla od roku 2010).

Podle posledních navrhovaných úprav se sazby daně zvýší přibližně na 1,8násobek. Oproti původnímu návrhu ale veškerý výnos daně z nemovitých věcí zůstane obcím, stát na této dani nebude mít podíl. Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu.

Obcím se dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady a ovocné sady) zavést místní koeficient v rozmezí 0,5 až 1,5, tj. mají možnost zavedením místního koeficientu ve výši 0,5 eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí. Zároveň obcím zůstává pravomoc tyto pozemky od daně zcela osvobodit.

Omezení výjimek na dani z příjmů právnických osob 

Vláda navrhuje omezující daňovou uznatelnost při nákupu osobních automobilů pro podnikatelské účely na první 2 miliony Kč z ceny vozu. Hlavním důvodem mají být časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů tzv. "na firmu". Například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v ČR registrováno na firmu. Fakticky se jedná o částečný návrat před rok 2007, kdy platilo v zákoně o dani z příjmů pro odpisování automobilů omezení ve výši 1,5 mil. Kč. 

Zrušení či snížení úlev na dani z příjmů fyzických osob

Jedná se o tyto oblasti:

1. S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje parametrické snížení slevy na dani na manželku, která se nově omezí výhradně na manžela/manželku pečující o dítě pouze do 3 let věku. Hlavním důvodem omezení je, že stávající nastavení výjimky odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti, protože při překročení limitní hranice příjmů nárok na slevu zaniká.

2. S ohledem na neplnění účelu daňové výjimky vláda navrhuje zrušení tzv. školkovného neboli slevy na dani za umístění dítěte do předškolního zařízení. Hlavním důvodem je, že benefit zpravidla uplatňují středně a vysokopříjmové skupiny obyvatel s dostatečně vysokým základem daně, zatímco ti nízkopříjmoví např. samoživitelé pracující na částečné úvazky po uplatnění ostatních slev tuto podporu zpravidla pro nízký základ daně nevyužijí. Při sazbě DPFO 15 % odpovídá částka základní slevy na dani na poplatníka, tj. 30 840 Kč ročně, základu daně ve výši 205 600 Kč. Přepočtem na měsíc jde o příjem na úrovni minimální mzdy. Pro tyto nízkopříjmové skupiny poplatníků tedy školkovné žádnou výhodou není, protože si ho vzhledem k nízké dani nemohou uplatnit. Vláda počítá s tím, že současně dojde ke zvýšení kapacity předškolních zařízení.

3. S ohledem na negativní efekty daňové výjimky vláda navrhuje zrušit slevu na dani na studenta. Hlavním důvodem je nízká efektivita vůči klasickým studentům, kterým by v principu postačovala standardní sleva na poplatníka, která plně eliminuje zdanění u výdělku 205 600 Kč ročně, což odpovídá průměrnému měsíčnímu přivýdělku ve výši cca 17 100 Kč. Tj. dodatečnou slevu na studenta využijí jen ti studenti, kteří vydělávají částky větší, naopak slabě finančně saturovaní studenti tuto slevu nevyužijí vůbec.

4. Další významnou změnou je navrhované zrušení osvobození zaměstnaneckých benefitů, tedy osvobození nepeněžního plnění poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění a u zaměstnavatelů, kteří nevytvořili zisk, na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě vymezené v jednotlivých bodech tohoto ustanovení, tedy zdravotní, léčebné, vzdělávací, rekreační, sportovní, kulturní a jiné benefity.

Podle názoru předkladatelů daňová podpora těchto benefitů ve formě jejich osvobození od daně však ve svém důsledku prohlubuje nerovné postavení jednotlivých zaměstnavatelů, neboť tyto benefity častěji poskytují zaměstnavatelé, kteří jsou velkými subjekty disponujícími dostatečnými finančními prostředky pro tyto účely. V případě menších zaměstnavatelů s malým počtem zaměstnanců není vždy efektivní administrovat tyto daňové benefity tak, aby mohl být využit jejich plný potenciál. Takto koncipované daňové zvýhodnění tak zvětšuje konkurenční výhodu velkých zaměstnavatelů na trhu práce. Skutečnost, že osvobození některých forem těchto nepeněžitých plnění není limitováno maximální částkou (např. sportovní či kulturní akce), současně vytváří prostor pro poskytování nepeněžních plnění vysoké hodnoty, které je vždy od daně osvobozeno.

Poněkud ironicky zní závěr, že samotné poskytování zaměstnaneckých výhod není tímto nijak dotčeno. I nadále budou zaměstnavatelé rozhodovat o rozsahu a formě benefitů, které chtějí poskytovat svým zaměstnancům, kteří o ně ale s největší pravděpodobností nebudou mít velký zájem.

Je ale nutné doplnit, že na základě pozměňovacího návrhu skupiny vládních poslanců by osvobození příslušných nepeněžitých příjmů na straně zaměstnance bylo zachováno, ale navrhuje se výše osvobození omezit zavedením celkového ročního limitu ve výši poloviny průměrné mzdy.

Hodnota stravování, resp. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu (tj. i formou tzv. stravenek či elektronických stravovacích karet) představuje na straně zaměstnance osvobozený příjem v plném rozsahu, tedy bez ohledu na jeho hodnotu, zdroj financování (např. fond kulturních a sociálních potřeb nebo sociální fond), poplatky za distribuci nebo na to, zda je zaměstnanci toto plnění poskytováno za úplatu, která je nižší než jeho nominální hodnota, nebo je poskytováno bezplatně.

Ve vztahu k osvobození těchto příspěvků na stravování zaměstnance se tudíž postupuje rozdílně oproti příspěvku na stravování poskytovaného formou peněžitého příspěvku na stravování, jehož osvobození je limitováno do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Tento přístup, podle předkladatele, vytváří prostor pro poskytování stravenek libovolné hodnoty dosahující řádově až stovek korun denně (tzv. manažerské stravenky), které jsou od daně nyní v plné výši osvobozeny. Za účelem sjednocení tohoto přístupu se na straně zaměstnance navrhuje omezit osvobození všech těchto příspěvků na stravování poskytovaných zaměstnavatelem touto 70% hranicí.

V případě zaměstnance vykonávajícího práci rozvrženou na směny bude plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na stravování jak v nepeněžní, tak peněžité formě moci být osvobozeno, pokud zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Další příspěvek na stravování poskytnutý tomuto zaměstnanci bude moci být do stejné výše (tj. do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin) osvobozen pouze v případě, pokud zaměstnanec během pracovní směny vykonával práci alespoň 3 hodiny a zároveň délka této směny v úhrnu s přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle jiného právního předpisu (např. § 88 odst. 4 ZP), byla delší než 11 hodin. Takto bude oproti dosavadnímu stavu zajištěno, že osvobození podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP bude aplikovatelné i pro zaměstnance čerpající peněžitý příspěvek na stravování při delších pracovních směnách. Příspěvek na stravování nebude osvobozen, pokud byl poskytnut zaměstnanci, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle zvláštního právního předpisu (např. § 176 odst. 1 písm. a) ZP).

V případě zaměstnance vykonávajícího činnost, z níž plyne příjem ze závislé činnosti, ale která není rozvržena na směny podle jiného právního předpisu, bude moci být příjem v podobě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem osvobozen za podobných podmínek jako příspěvek poskytovaný zaměstnanci, jehož pracovní doba je rozvržena na směny, a to se zřetelem k odlišnostem,

Nahrávám...
Nahrávám...