15.7.8.1
Insolvenční zákon
Mgr. et Mgr. Josef Ťoukálek
Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení
(insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "IZ“), došlo
ke zcela nové právní úpravě řešení majetkových poměrů dlužníka, který se dostal
do úpadku. Insolvenční zákon nabyl účinnosti dnem 1. 1. 2008 a současně zrušil
zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů;
řízení započatá do účinnosti nového zákona nicméně budou dokončena podle
starého zákona o konkurzu a vyrovnání.
NahoruPlatební neschopnost – úpadek
Dlužník se dostane do úpadku, pokud má více věřitelů a peněžité
závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen
plnit.
Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky,
pokud zastavil platby za podstatné části svých peněžitých závazků, případně je
neplní po dobu delší, než jsou 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti, nebo není
možné dosáhnout jejich uspokojení exekucí. Dále se dlužník může dostat do
úpadku i tehdy, je-li tzv. předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li více věřitelů a souhrn jeho splatných závazků převyšuje hodnotu jeho
majetku. Z judikatury vyplývá, že pokud je dlužník schopen zaplatit
splatnou pohledávku věřitele, není však k její úhradě ochoten, nejsou splněny
podmínky úpadku a je na věřiteli, jaký jiný způsob vymáhání pohledávky
uplatní.
NahoruOdvrácení úpadku
Dlužník může úpadek odvrátit, pokud prokáže, že jednal v dobré víře
a jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí
osoby a se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji v době
do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků odvrátí.
NahoruZpůsoby řešení úpadku
Úpadek nebo úpadek dlužníka se v insolvenčním řízení řeší konkurzem,
reorganizací, oddlužením a případně dalšími zvláštními způsoby řešení
úpadku.
NahoruZákladní pojmy insolvenčního práva
NahoruInsolvenční řízení
Insolvenčním řízením se rozumí soudní řízení, jehož předmětem je
řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku.
NahoruInsolvenční rejstřík
Insolvenční řízení každého dlužníka se zveřejňuje v insolvenčním
rejstříku, který vede v elektronické podobě Ministerstvo spravedlnosti ČR.
Písemnosti se podle IZ zveřejňují vyhláškou s jejich současným zveřejněním v
insolvenčním rejstříku a vyvěšením na úřední desce soudu. Insolvenční rejstřík
je přístupný na internetu na www.justice.cz , kde v něm lze
poměrně snadno vyhledávat podle různých kritérií, např. podle jména a příjmení,
obce, data narození, apod. Zjistit lze i stav řízení, jakož i vyhledávat ve
skončených řízeních.
NahoruInsolvenční soud
Insolvenčním soudem je soud, před nímž probíhá insolvenční
řízení. Insolvenčními soudy jsou krajské soudy (v Praze je to Městský soud).
Insolvenční řízení je řízením občanskoprávním (civilním). Místně příslušným
soudem dlužníka je soud v místě jeho sídla nebo bydliště. Subjekty
insolvenčního řízení jsou insolvenční soud, dlužník, věřitelé, kteří uplatňují
svá práva vůči dlužníku, insolvenční správce, popřípadě další správce, státní
zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení nebo do incidenčního
sporu, a likvidátor dlužníka (je-li společnost již v likvidaci).
NahoruVěřitelské orgány
Věřitelskými orgány jsou podle ust. § 46 IZ schůze věřitelů a
věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Tyto orgány umožňují věřitelům
dlužníka realizovat svůj vliv na průběh insolvenčního řízení. Je nutné je
vytvářet, protože jinak by mohlo dojít až k zablokování insolvenčního řízení
neustálými a různými návrhy jednotlivých dlužníků. Schůzi věřitelů přísluší
volba a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce
věřitelů. Schůzi věřitelů svolává vyhláškou insolvenční soud, který ji také
řídí. Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna
ustanovit věřitelský výbor vždy. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky
volí schůze věřitelů. Věřitelský výbor vykonává působnost věřitelských orgánů s
výjimkou věcí, které patří do působnosti schůze věřitelů nebo které si schůze
věřitelů vyhradila.
NahoruZahájení insolvenčního řízení
Insolvenční řízení je možné zahájit jen na návrh. Zahajuje se
dnem, kdy insolvenční návrh dojde soudu. Insolvenční návrh musí být
opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím
zaručeným elektronickým podpisem nebo zaslán z datové schránky
navrhovatele.
Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel.
NahoruPovinnost dlužníka podat insolvenční návrh
Dlužník je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu
poté, co se dozvěděl (nebo se při náležité pečlivosti měl dozvědět) o svém
úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon
rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku
náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku. To
neplatí v případě, že má dlužník ještě jiný podnik.
Povinnost podat insolvenční návrh má buď statutární orgán dlužníka,
nebo dlužník fyzická osoba sám. Pokud má právnická osoba více osob tvořících
statutární orgán, má tuto povinnost každý z nich. Stejnou povinnost má
likvidátor dlužníka.
Pokud by dlužník nepodal insolvenční návrh, odpovídal by věřiteli
za škodu nebo jinou újmu, kterou takto způsobil porušením.
Zahájení insolvenčního řízení oznamuje soud vyhláškou, která je
zveřejněna do 2 hodin poté, kdy došel insolvenční návrh. Insolvenční soud
dále o zahájení insolvenčního řízení vyrozumí finanční úřad, celní úřad, úřad
práce, okresní správu sociálního zabezpečení. Současně uvědomí i obecný soud
dlužníka, což má význam pro případné probíhající spory u tohoto soudu nebo
vedené exekuce. Rovněž se uvědomí exekutor pověřený provedením exekuce na
majetek dlužníka.
NahoruObsah insolvenčního návrhu
Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí každého podání
soudu (podle ust. § 42 odst. 4 OSŘ) obsahovat:
-
označení insolvenčního navrhovatele, popřípadě označení jeho
zástupce,
-
označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jeho
zástupce,
-
rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo
jeho hrozící úpadek,
-
skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li
insolvenčním navrhovatelem dlužník,
-
označení důkazů, kterých se insolvenční navrhovatel
dovolává,
-
musí z něj být patrné, čeho se návrhem insolvenční navrhovatel
dovolává,
-
musí být datován a podepsán.
NahoruInsolvenční návrh
Pro podání insolvenčního návrhu nejsou předepsány žádné
formuláře. Vzory návrhu s rozlišením, jestli jej podává věřitel nebo
dlužník, jsou uvedeny na zákaznickém
portálu. Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů
tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se
doručuje, dostal jeden stejnopis (neplatí v případě, že je návrh zasílán
elektronicky).
Insolvenční navrhovatel je dále povinen k insolvenčnímu návrhu
připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává. Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do
vlastních rukou.
NahoruSoudní poplatky
Od soudních poplatků je osvobozeno celé insolvenční řízení, kromě
incidenčních sporů.
NahoruNávrh dlužníka
Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen kromě samotného návrhu
k němu připojit zejména:
-
seznam jeho majetku včetně pohledávek s uvedením dlužníků,
-
seznam závazků s uvedením věřitelů,
-
seznam zaměstnanců,
-
listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.
V seznamu majetku je dlužník povinen označit svůj majetek,
včetně pohledávek. U pohledávek musí stručně uvést skutečnosti, na kterých
se pohledávky zakládají (např. smlouvu o dílo, objednávku apod.), a uvést
jejich výši. Dále se musí vyjádřit k jejich dobytnosti, alespoň v poloze, která
je mu známa. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné
řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, musí tato
řízení (případně rozhodnutí) označit.
V seznamu svých závazků je povinen jako své věřitele označit
všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná
majetková práva, nebo které vůči němu uplatňují.
Dlužník je pak povinen uvést v seznamu závazků, které z pohledávek
popírá co do důvodu nebo co do výše a z jakého důvodu (např. že nebylo dílo
řádně předáno, že nebylo zboží dodáno v požadované kvalitě apod.). Odděleně je
dlužník povinen vyznačit ty věřitele, kteří mají právo na uspokojení ze
zajištění. Zajištěným věřitelem je takový věřitel, jehož pohledávka je
zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem,
zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva
nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční
právní úpravy. U pohledávek těchto věřitelů dále musí dlužník označit věci,
práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje
uspokojení ze zajištění, včetně údajů o tom, které movité věci se nacházejí v
držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho
vzniku. Rovněž musí uvést, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze
zajištění popírá, případně z jakého důvodu.
Pokud nemá dlužník zaměstnance nebo dlužníky, musí to uvést v
seznamech výslovně.
Konečně všechny předložené seznamy musí dlužník podepsat a
výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.
Pokud by chtěl dlužník řešit úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením
nebo reorganizací, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení
oddlužení nebo reorganizace. V těchto případech pak musí insolvenční návrh
obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto způsoby řešení úpadku a musí k němu
být přiloženy další pro ně požadované přílohy.
NahoruNávrh věřitele
Podává-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má
proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.
Přihláška se podává na formuláři, který je možné nalézt na webových
stránkách www.justice.cz nebo je dostupný v
tištěné podobě na každém krajském soudu. Formulář, který je dostupný na
internetu, je možné buď vytisknout a ručně vyplnit nebo je možné jej vyplnit
přímo v počítači a uložit a následně odeslat. Ručně vyplnitelný formulář a
vyplněný vzor je možné též nalézt na zákaznickém
portálu.
Podle dostupné judikatury musejí…