Insolvenční zákon

15.7.8.1

Insolvenční zákon

Mgr. et Mgr. Josef Ťoukálek

 NahoruPlatební neschopnost – úpadek

Dlužník se dostane do úpadku, pokud má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit.

Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, pokud zastavil platby za podstatné části svých peněžitých závazků, případně je neplní po dobu delší, než jsou 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti, nebo není možné dosáhnout jejich uspokojení exekucí. Dále se dlužník může dostat do úpadku i tehdy, je-li tzv. předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li více věřitelů a souhrn jeho splatných závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Z judikatury vyplývá, že pokud je dlužník schopen zaplatit splatnou pohledávku věřitele, není však k její úhradě ochoten, nejsou splněny podmínky úpadku a je na věřiteli, jaký jiný způsob vymáhání pohledávky uplatní.

 NahoruOdvrácení úpadku

Dlužník může úpadek odvrátit, pokud prokáže, že jednal v dobré víře a jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků odvrátí.

 NahoruZpůsoby řešení úpadku

Úpadek nebo úpadek dlužníka se v insolvenčním řízení řeší konkurzem, reorganizací, oddlužením a případně dalšími zvláštními způsoby řešení úpadku.

 NahoruZákladní pojmy insolvenčního práva

 NahoruInsolvenční řízení

Insolvenčním řízením se rozumí soudní řízení, jehož předmětem je řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku.

 NahoruInsolvenční rejstřík

Insolvenční řízení každého dlužníka se zveřejňuje v insolvenčním rejstříku, který vede v elektronické podobě Ministerstvo spravedlnosti ČR. Písemnosti se podle IZ zveřejňují vyhláškou s jejich současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku a vyvěšením na úřední desce soudu. Insolvenční rejstřík je přístupný na internetu na www.justice.cz , kde v něm lze poměrně snadno vyhledávat podle různých kritérií, např. podle jména a příjmení, obce, data narození, apod. Zjistit lze i stav řízení, jakož i vyhledávat ve skončených řízeních.

 NahoruInsolvenční soud

Insolvenčním soudem je soud, před nímž probíhá insolvenční řízení. Insolvenčními soudy jsou krajské soudy (v Praze je to Městský soud). Insolvenční řízení je řízením občanskoprávním (civilním). Místně příslušným soudem dlužníka je soud v místě jeho sídla nebo bydliště. Subjekty insolvenčního řízení jsou insolvenční soud, dlužník, věřitelé, kteří uplatňují svá práva vůči dlužníku, insolvenční správce, popřípadě další správce, státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu, a likvidátor dlužníka (je-li společnost již v likvidaci).

 NahoruVěřitelské orgány

Věřitelskými orgány jsou podle ust. § 46 IZ schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. Tyto orgány umožňují věřitelům dlužníka realizovat svůj vliv na průběh insolvenčního řízení. Je nutné je vytvářet, protože jinak by mohlo dojít až k zablokování insolvenčního řízení neustálými a různými návrhy jednotlivých dlužníků. Schůzi věřitelů přísluší volba a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů. Schůzi věřitelů svolává vyhláškou insolvenční soud, který ji také řídí. Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor vždy. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze věřitelů. Věřitelský výbor vykonává působnost věřitelských orgánů s výjimkou věcí, které patří do působnosti schůze věřitelů nebo které si schůze věřitelů vyhradila.

 NahoruZahájení insolvenčního řízení

Insolvenční řízení je možné zahájit jen na návrh. Zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde soudu. Insolvenční návrh musí být opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem nebo zaslán z datové schránky navrhovatele.

Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel.

 NahoruPovinnost dlužníka podat insolvenční návrh

Dlužník je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl (nebo se při náležité pečlivosti měl dozvědět) o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku. To neplatí v případě, že má dlužník ještě jiný podnik.

Povinnost podat insolvenční návrh má buď statutární orgán dlužníka, nebo dlužník fyzická osoba sám. Pokud má právnická osoba více osob tvořících statutární orgán, má tuto povinnost každý z nich. Stejnou povinnost má likvidátor dlužníka.

Pokud by dlužník nepodal insolvenční návrh, odpovídal by věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou takto způsobil porušením.

Zahájení insolvenčního řízení oznamuje soud vyhláškou, která je zveřejněna do 2 hodin poté, kdy došel insolvenční návrh. Insolvenční soud dále o zahájení insolvenčního řízení vyrozumí finanční úřad, celní úřad, úřad práce, okresní správu sociálního zabezpečení. Současně uvědomí i obecný soud dlužníka, což má význam pro případné probíhající spory u tohoto soudu nebo vedené exekuce. Rovněž se uvědomí exekutor pověřený provedením exekuce na majetek dlužníka.

 NahoruObsah insolvenčního návrhu

Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí každého podání soudu (podle ust. § 42 odst. 4 OSŘ) obsahovat:

• označení insolvenčního navrhovatele, popřípadě označení jeho zástupce,

• označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jeho zástupce,

• rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek,

• skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník,

• označení důkazů, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává,

• musí z něj být patrné, čeho se návrhem insolvenční navrhovatel dovolává,

• musí být datován a podepsán.

 NahoruInsolvenční návrh

Pro podání insolvenčního návrhu nejsou předepsány žádné formuláře. Vzory návrhu s rozlišením, jestli jej podává věřitel nebo dlužník, jsou uvedeny na zákaznickém portálu. Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis (neplatí v případě, že je návrh zasílán elektronicky).

Insolvenční navrhovatel je dále povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává. Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou.

 NahoruSoudní poplatky

Od soudních poplatků je osvobozeno celé insolvenční řízení, kromě incidenčních sporů.

 NahoruNávrh dlužníka

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen kromě samotného návrhu k němu připojit zejména:

• seznam jeho majetku včetně pohledávek s uvedením dlužníků,

• seznam závazků s uvedením věřitelů,

• seznam zaměstnanců,

• listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek.

V seznamu majetku je dlužník povinen označit svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek musí stručně uvést skutečnosti, na kterých se pohledávky zakládají (např. smlouvu o dílo, objednávku apod.), a uvést jejich výši. Dále se musí vyjádřit k jejich dobytnosti, alespoň v poloze, která je mu známa. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, musí tato řízení (případně rozhodnutí) označit.

V seznamu svých závazků je povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu uplatňují.

Dlužník je pak povinen uvést v seznamu závazků, které z pohledávek popírá co do důvodu nebo co do výše a z jakého důvodu (např. že nebylo dílo řádně předáno, že nebylo zboží dodáno v požadované kvalitě apod.). Odděleně je dlužník povinen vyznačit ty věřitele, kteří mají právo na uspokojení ze zajištění. Zajištěným věřitelem je takový věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo postoupením pohledávky k zajištění anebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. U pohledávek těchto věřitelů dále musí dlužník označit věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údajů o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Rovněž musí uvést, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá, případně z jakého důvodu.

Pokud nemá dlužník zaměstnance nebo dlužníky, musí to uvést v seznamech výslovně.

Konečně všechny předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Pokud by chtěl dlužník řešit úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením nebo reorganizací, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení nebo reorganizace. V těchto případech pak musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto způsoby řešení úpadku a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy.

 NahoruNávrh věřitele

Podává-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku. Přihláška se podává na formuláři, který je možné nalézt na webových stránkách www.justice.cz nebo je dostupný v tištěné podobě na každém krajském soudu. Formulář, který je dostupný na internetu, je možné buď vytisknout a ručně vyplnit nebo je možné jej vyplnit přímo v počítači a uložit a následně odeslat. Ručně vyplnitelný formulář a vyplněný vzor je možné též nalézt na zákaznickém portálu.

Podle dostupné judikatury musejí…