Družstvo

15.7.16

Družstvo

15.7.16.1

Právní úprava družstva

 NahoruDefinice

Základní definici družstva naleznete v § 221 odst. 1 ObchZ, podle níž je družstvo společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů.

Družstvo je právnickou osobou a jako takové má svou právní subjektivitu. Družstvo jako právnická osoba zapsaná v obchodním rejstříku má podle obchodního zákoníku vždy postavení podnikatele, a to i v případech, kdy není založeno za účelem podnikání.

 NahoruPředmět činnosti družstva

Družstvo tedy může být založeno jak za účelem podnikání, tak za účelem jiným než podnikatelským. Výkon jiné než podnikatelské činnosti je družstvo oprávněno provozovat pouze v případech, kdy tak činí ve prospěch svých členů. To je podstatný rozdíl od společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti, kdy tyto společnosti mohou nepodnikatelskou činnost provozovat ve prospěch jakéhokoliv subjektu. Pokud se týká družstev, která nejsou zakládána za účelem podnikání, nejčastěji se lze v praxi střetnout s takzvanými bytovými družstvy založenými za účelem zajištění bytových potřeb svých členů.

 NahoruDruhy družstev

Platná úprava dnes mezi jednotlivými druhy družstev příliš nerozlišuje. V zásadě právní úprava kromě běžných družstev rozeznává družstva bytová a družstevní záložny (takzvané kampeličky). Praxe pak samozřejmě rozeznává družstva dle náplně jejich činnosti – a to především družstva výrobní, zemědělská, spotřební, výrobní družstva invalidů apod.

 NahoruPrávní úprava

Jádro právní úpravy družstev nalezneme v obchodním zákoníku, a to především v § 221 a následujících ObchZ. Pokud se týká družstev bytových, pak je třeba právní úpravu hledat také v rámci právní úpravy nájemní smlouvy, která je obsažena v zákoníku občanském. Pokud se týká bytových družstev, může mít na jejich činnost vliv i zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů. Další zákon, který za určitých okolností může mít na fungování družstva vliv, je zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev. Zvláštní právní úprava je pak obsažena v zákoně č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech ve znění pozdějších předpisů. Protože družstevní záložny tvoří zcela specifický druh družstev, nebudeme se o nich dále v této publikaci zmiňovat. Pouze v souvislosti s bytovými družstvy je třeba poznamenat, že již dlouho je slibováno, že bude vytvořena speciální právní úprava pro tento typ družstev. Bohužel v současné době zatím zůstalo jen u slibů, i když by tato problematika s ohledem na svou specifičnost zvláštní právní úpravu jistě vyžadovala.

 NahoruObchodní firma

Obchodní firma družstva je název, pod kterým je družstvo zapsáno v obchodním rejstříku. Povinnou součástí firmy je dodatek označující právní formu – tedy družstvo. Pokud se týká samotné podoby obchodní firmy, tak na ni dopadají stejná pravidla jako na obchodní firmy obchodních společností. Tato pravidla jsou upravena v § 8 až 12 ObchZ. Asi nejdůležitějším pravidlem je, že firma nesmí být zaměnitelná s firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě.

 NahoruOchrana obchodní firmy

Stejně jako obchodní firma obchodních společností, podléhá obchodní firma družstev ochraně. Základní principy ochrany obchodní firmy jsou stanoveny v § 12 ObchZ. Pokud bude družstvo dotčeno na svých právech neoprávněným užíváním své obchodní firmy, může se proti neoprávněnému uživateli domáhat, aby se takového jednání zdržel a odstranil závadný stav. Dále může požadovat vydání bezdůvodného obohacení a přiměřené zadostiučinění, které může být poskytnuto v penězích. Družstvo by se mohlo domáhat i náhrady vzniklé škody.

 NahoruSídlo družstva

Sídlo je rovněž obligatorní náležitostí stanov. Sídlem je ve smyslu § 19c ObčZ adresa, kde družstvo sídlí skutečně, tzn. kde je umístěna jeho správa a kde se může veřejnost s družstvem stýkat. Pokud družstvo uvádí jako své sídlo jiné místo, než své sídlo skutečné, může se každý dovolat i jeho skutečného sídla. To znamená, že pokud je v obchodním rejstříku zapsáno sídlo, které není sídlem skutečným, lze doručovat i na adresu skutečného sídla a nebude moci být vznesena námitka, že nebylo doručeno. V bytě může být umístěno sídlo družstva pouze v případě, že je to slučitelné s jeho účelem a odpovídá to i povaze a rozsahu jeho činnosti (například v případech bytových družstev).

Ve stanovách se nemusí uvádět úplná adresa sídla, ale postačí jen název obce (např. PRAHA, BRNO atd.). Uvedení pouhého názvu obce je praktické, neboť při přesídlení v rámci obce není třeba měnit stanovy. Do obchodního rejstříku se však zapíše úplná adresa sídla. S tím souvisí, že družstvo je povinno prokázat rejstříkovému soudu právní důvod užívání místností, do nichž umístilo své sídlo. To platí rovněž při změně sídla.

 NahoruČlenové družstva

Členy družstva mohou být jak osoby fyzické, tak osoby právnické. Členství může být podmíněno pracovním vztahem k družstvu. V takovém případě se členem může stát fyzická osoba, která skončila povinnou školní docházku a dosáhla věku 15 let.

 NahoruPočet členů družstva

Družstvo musí mít nejméně pět členů. To neplatí, jsou-li jeho členy alespoň dvě právnické osoby. Po celou dobu trvání družstva by měla být tato podmínka splněna.

 NahoruVznik členství

Členství v družstvu může vzniknout po splnění zákonných podmínek a podmínek daných stanovami družstva:

1. při založení družstva dnem vzniku družstva

2. za trvání družstva přijetím přihlášky za člena na základě písemné přihlášky

3. převodem členství, nebo

4. jiným zákonem stanoveným způsobem

Pokud je podle stanov podmínkou členství pracovní vztah člena k družstvu a nevyplývá-li ze stanov něco jiného, vzniká členství dnem, který je sjednán jako den vzniku pracovního vztahu. Podrobnější úpravu vzniku členství mohou upravit stanovy družstva.

 NahoruZákladní kapitál; zapisovaný základní kapitál

Základní kapitál družstva je tvořen souhrnem členských vkladů. Základní kapitál družstva se na rozdíl od základního kapitálu obchodních společností nezapisuje do obchodního rejstříku. Do obchodního rejstříku se zapisuje takzvaný zapisovaný základní kapitál, jehož výši určují stanovy a která musí činit nejméně 50 000 Kč. Před podáním návrhu na zápis musí být splacena alespoň polovina zapisovaného základního kapitálu.

 NahoruČlenská schůze družstva

Nejvyšším orgánem družstva je členská schůze družstva. Členská schůze se schází ve lhůtách určených stanovami, nejméně však jednou za rok. Svolání členské schůze musí být členům oznámeno způsobem určeným stanovami. Do působnosti členské schůze patří záležitosti uvedené v ustanovení § 239 odst. 4 ObchZ.

 NahoruPředstavenstvo

Činnost družstva řídí představenstvo, které rozhoduje o všech záležitostech družstva, které nejsou obchodním zákoníkem nebo stanovami vyhrazeny jinému orgánu. Představenstvo také za družstvo jedná – je statutárním orgánem družstva. Představenstvo plní usnesení členské schůze, které je také odpovědné za svou činnost.

 NahoruJednání za družstvo navenek

Pokud ze stanov nevyplývá něco jiného, za představenstvo jedná navenek předseda a místopředseda. Je-li pro právní úkon předepsána písemná forma, je třeba k jeho učinění podpisu alespoň dvou členů představenstva. Představenstvo si volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, pokud stanovy neurčují, že jsou voleni členskou schůzí.