JUDr. Blanka Truhlářová
NahoruVymezení
V předchozích kapitolách jsme se zabývali možností podat řádný
opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud se domníváme,
že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné. Co ovšem dělat v případech,
kdy nejsme spokojeni ani s rozhodnutím odvolacího soudu, si vysvětlíme v
následujícím příspěvku, s opětovným zaměřením na sporná řízení týkající se
zejména finančních plnění dlužníkem. Jednou z možností, kterou náš právní řád
připouští, je podání mimořádného opravného prostředku, tzv. dovolání.
Smyslem dovolání je přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu v zákonem
stanovených případech, přičemž se jedná vlastně o nápravu již pravomocných
rozhodnutí odvolacích soudů, proti kterým není přípustný řádný opravný
prostředek.
Právní úprava dovolání je provedena zákonem č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád ("OSŘ“), a to v § 236 až 243d upravujících obecně
tento institut, jakožto mimořádný opravný prostředek.
NahoruPřípustnost a nepřípustnost dovolání
Přípustnost dovolání je zákonem stanovena jen ve výslovně uvedených
případech, přičemž je navíc zapotřebí splnit určité zákonem stanovené podmínky,
mezi které řadíme:
- - existenci pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu,
- -
včasnost dovolání – zákonem stanovená dovolací lhůta jsou dva
měsíce ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí všem účastníkům řízení,
tedy po nabytí právní moci rozhodnutí,
- -
dovolání podává účastník řízení.
Jak již bylo výše zmíněno, přípustnost dovolání je zákonem výslovně,
tj. taxativně upravena a jedná se u rozhodnutí ve věci samé o následující
případy:
-
rozhodnutí, jímž bylo odvolacím soudem změněno rozhodnutí soudu
prvního stupně ve věci samé – v tomto případě se jedná o nesouhlasné rozsudky
soudu prvního stupně a odvolacího soudu;
-
rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního
stupně, které soud prvního stupně vydal jako pozdější rozhodnutí jen proto, že
byl vázán právním názorem odvolacího soudu;
-
rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam – jedná se
o případy, kdy řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí
konkrétní věci, nýbrž také pro rozhodovací činnost soudů obecně, a dovolací
soud se touto právní otázkou dosud nezabýval, nebo byla dovolacím soudem
doposud rozhodována rozdílně.
Dovolání je přípustné taktéž proti rozhodnutím tzv. procesní povahy
bez vztahu k věci samé, např. o zastavení řízení, o procesním nástupnictví, o
záměně účastníka, o přistoupení dalšího účastníka apod.
Na druhou stranu je zákonem výslovně uvedena nepřípustnost dovolání
v tzv. bagatelních věcech, tedy v případech, kdy jsou sice splněny podmínky pro
podání dovolání, nicméně se jedná o rozhodnutí, která se týkají peněžitých
plnění nepřevyšujících částku 50 000 Kč, v obchodních věcech pak částku 100 000
Kč.
Dovolání není dále přípustné, pokud by se podávalo pouze proti
důvodům rozhodnutí, z čehož plyne, že musíme vždy napadat výrok rozhodnutí.
NahoruPodání dovolání
Podat dovolání můžeme v případech, kdy nám nebylo rozhodnutím
odvolacího soudu plně vyhověno, nebo nám byla daným rozhodnutím způsobena na
našich právech určitá újma. Každé písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího
soudu by mělo obsahovat poučení o tom, zda je proti jeho rozhodnutí přípustné
dovolání a z jakého důvodu, proti jakému výroku jej lze podat, jak dlouhá je
dovolací lhůta, a u kterého soudu se dovolání podává. Pokud je tedy proti
rozhodnutí dovolání přípustné, nalezneme v písemném vyhotovení rozhodnutí
poučení např. tohoto znění:
"Proti výroku č. I tohoto rozsudku je přípustné dovolání, které je
možno podat u Okresního soudu v Blansku k Nejvyššímu soudu České republiky se
sídlem v Brně do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (§ 240 odst. 1 o.s.ř., § 237 odst. 1 písm. a)
o.s.ř.)“;
případně ve znění: "Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do
2 měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím
Okresního soudu v Hodoníně. Dovolání je přípustné tehdy, jestliže dovolací soud
dospěje k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce
zásadní význam (§ 237 odst. 3
o.s.ř.)“.
NahoruLhůta k podání dovolání
Jak je z výše uvedeného zřejmé, zákonná lhůta určená pro podání
dovolání činí dva měsíce od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí
odvolacího soudu účastníku řízení, který dovolání podává. V praxi se v
některých případech můžeme setkat se situací, že soud ve svém poučení uvede
omylem lhůtu k podání dovolání delší, zkrátka nás nesprávně poučí. Pokud se
jedná o případ, že soud ve svém poučení uvede lhůtu delší, než jsou dva měsíce,
pak účastník řízení má možnost podat dovolání v takto chybně určené prodloužené
lhůtě, a podané dovolání se považuje za včasné, i když je podáno po dvou
měsících od doručení rozhodnutí.
Výjimečně se nám také může dostat do rukou rozhodnutí soudu, které
ve svém písemném vyhotovení neobsahuje vůbec žádné poučení o dovolání, o
dovolací lhůtě, o soudu kam máme dovolání podat, nebo obsahuje chybné poučení,
že dovolání není přípustné. V takovýchto případech činí dovolací lhůta čtyři
měsíce od doručení rozhodnutí.
Lhůta určená k podání dovolání má procesněprávní charakter, což má
svůj praktický důsledek, protože jedině taková lhůta zůstane zachována, pokud
je v poslední den této lhůty podání odevzdáno orgánu, který zajišťuje doručení.
Takovým orgánem bývá v praxi nejčastěji pošta.
Na rozdíl od podávání odvolání nelze při podání dovolání prominout
zmeškání lhůty. Jedná se tedy o lhůtu zákonnou, jejíž zmeškání nelze prominout,
a kterou nelze prodloužit.
Jelikož nelze zmeškání lhůty prominout, je zapotřebí dbát na to,
abychom správně označili soud, k němuž podávané dovolání směřuje. Dovolání se
podává vždy u soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, přičemž lhůtu
zachováme i v případech, kdy dovolání podáme u soudu odvolacího či soudu, který
je příslušný rozhodovat o našem dovolání, tedy přímo k Nejvyššímu soudu České
republiky. Pokud bychom ovšem dovolání podali u soudu, který naši věc vůbec
nerozhodoval, ať již soud prvního či druhého stupně, bude dovolací lhůta
zachována pouze v tom případě, že příslušný soud stihne v dovolací lhůtě naše
podání příslušnému soudu řádně odeslat, což by v době existence datových
schránek nemusel být pro soudy takový problém.
NahoruPovinné zastoupení dovolatele
Zvláštní podmínkou dovolacího řízení je tzv. povinné zastoupení
dovolatele. Zákonem jsme nuceni nechat se pro dovolací řízení zastoupit
advokátem a ve výjimečných případech taktéž notářem. Cílem dané úpravy je
vyvarovat se situací, kdy dovolací soud nebude moci bez zbytečných průtahů
rozhodnout, neboť bude muset účastníky vyzývat k odstranění vad podání.
Zákonným zastoupením by se tedy dovolateli mělo dostat kvalifikované právní
pomoci a podané dovolání by mělo splňovat veškeré formální náležitosti
stanovené zákonem bez hrubých chyb, jejichž odstraňování by zbytečně
způsobovalo průtahy při rozhodování dovolacího soudu.
Z povinnosti nechat se zastoupit v dovolacím řízení advokátem
existují pouze dvě výjimky. Za prvé se jedná o situace, ve kterých je
dovolatelem fyzická osoba, jež má právnické vzdělání. Za druhé jde o případy,
ve kterých právnickou osobu, obec, kraj či stát zastupuje osoba, která je za ně
oprávněna jednat a má právnické vzdělání.
Splnění povinnosti zákonného zastoupení se musí v dovolacím řízení
vždy prokázat. V případech, kdy se jedná o osobu s právnickým vzděláním, se
daná povinnost nejlépe prokáže přiložením vysokoškolského diplomu, či
vysvědčením o státní zkoušce, v případě advokáta pak průkazem advokáta vydaným
Českou advokátní komorou. Pokud je zástupcem advokát, musí nejen dané podání
sepsat, ale také jej musí osobně podat a podepsat.
Jestliže bychom opomněli povinnost zákonného zastoupení a dovolání
bychom podali sami, existuje zde možnost zhojení tohoto nedostatku, a to v
podobě dodatečně zvoleného advokáta. Dodatečně zvolený advokát pak musí námi
podané dovolání nahradit vlastním podáním, nebo alespoň soudu sdělit, že se s
námi podaným dovoláním zcela ztotožňuje.
V souvislosti s povinným zastoupením a výše uvedenými výjimkami
bychom chtěli upozornit na skutečnost, že v žádném případě není možné, aby se
fyzická osoba nechala zastoupit jinou fyzickou osobou, jež má právnické
vzdělání. V těchto případech se vždy musí jednat o zastoupení advokátem.
NahoruNáležitosti dovolání
Mezi náležitosti dovolání patří jednak obecné náležitosti, které
musí splňovat každé podání určené soudu (§ 42 odst. 4
OSŘ), a dále pak náležitosti typické pro dovolání. Pokud by dovolání
potřebné náležitosti neobsahovalo, jednalo by se o vadné podání, které by
nebylo možné projednat. Předně tedy musí být jasné, kdo dovolání podává,
kterému soudu je určeno, musí obsahovat označení věci, které se týká, a čeho se
dovolatel domáhá, dále musí být datováno a podepsáno. Na tomto místě bychom
se podrobněji věnovali zvláštním náležitostem typickým pro dovolání.
Mezi obligatorní náležitosti, které musí každé dovolání obsahovat,
patří:
- - označení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje –
tomuto požadavku nejlépe vyhovíme tím, že uvedeme soud, který jej vydal,
jednací číslo rozhodnutí, a označíme jej datem jeho vyhlášení (vydání),
- -
pokud má napadené rozhodnutí více výroků, je potřeba označit, proti kterému výroku dovolání směřuje, tedy určit rozsah, v jakém
napadené rozhodnutí dovoláním napadáme; upozorňujeme, že rozsah lze měnit jen
po dobu trvání dovolací lhůty,
- - dovolací důvod – uvedení v čem spatřujeme nesprávnost
rozhodnutí, proti němuž naše dovolání směřuje, taktéž dovolací důvod lze měnit
jen po dobu trvání dovolací…