Dovolání

15.4.6.6

Dovolání

JUDr. Blanka Truhlářová

 NahoruVymezení

V předchozích kapitolách jsme se zabývali možností podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud se domníváme, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné. Co ovšem dělat v případech, kdy nejsme spokojeni ani s rozhodnutím odvolacího soudu, si vysvětlíme v následujícím příspěvku, s opětovným zaměřením na sporná řízení týkající se zejména finančních plnění dlužníkem. Jednou z možností, kterou náš právní řád připouští, je podání mimořádného opravného prostředku, tzv. dovolání. Smyslem dovolání je přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu v zákonem stanovených případech, přičemž se jedná vlastně o nápravu již pravomocných rozhodnutí odvolacích soudů, proti kterým není přípustný řádný opravný prostředek.

 NahoruPřípustnost a nepřípustnost dovolání

Přípustnost dovolání je zákonem stanovena jen ve výslovně uvedených případech, přičemž je navíc zapotřebí splnit určité zákonem stanovené podmínky, mezi které řadíme:

• - existenci pravomocného rozhodnutí odvolacího soudu,
• - včasnost dovolání – zákonem stanovená dovolací lhůta jsou dva měsíce ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí všem účastníkům řízení, tedy po nabytí právní moci rozhodnutí,
• - dovolání podává účastník řízení.

Jak již bylo výše zmíněno, přípustnost dovolání je zákonem výslovně, tj. taxativně upravena a jedná se u rozhodnutí ve věci samé o následující případy:

1. rozhodnutí, jímž bylo odvolacím soudem změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé – v tomto případě se jedná o nesouhlasné rozsudky soudu prvního stupně a odvolacího soudu;

2. rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně, které soud prvního stupně vydal jako pozdější rozhodnutí jen proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu;

3. rozhodnutí, které má po právní stránce zásadní význam – jedná se o případy, kdy řešená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci, nýbrž také pro rozhodovací činnost soudů obecně, a dovolací soud se touto právní otázkou dosud nezabýval, nebo byla dovolacím soudem doposud rozhodována rozdílně.

Dovolání je přípustné taktéž proti rozhodnutím tzv. procesní povahy bez vztahu k věci samé, např. o zastavení řízení, o procesním nástupnictví, o záměně účastníka, o přistoupení dalšího účastníka apod.

Na druhou stranu je zákonem výslovně uvedena nepřípustnost dovolání v tzv. bagatelních věcech, tedy v případech, kdy jsou sice splněny podmínky pro podání dovolání, nicméně se jedná o rozhodnutí, která se týkají peněžitých plnění nepřevyšujících částku 50 000 Kč, v obchodních věcech pak částku 100 000 Kč.

Dovolání není dále přípustné, pokud by se podávalo pouze proti důvodům rozhodnutí, z čehož plyne, že musíme vždy napadat výrok rozhodnutí.

 NahoruPodání dovolání

Podat dovolání můžeme v případech, kdy nám nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, nebo nám byla daným rozhodnutím způsobena na našich právech určitá újma. Každé písemné vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu by mělo obsahovat poučení o tom, zda je proti jeho rozhodnutí přípustné dovolání a z jakého důvodu, proti jakému výroku jej lze podat, jak dlouhá je dovolací lhůta, a u kterého soudu se dovolání podává. Pokud je tedy proti rozhodnutí dovolání přípustné, nalezneme v písemném vyhotovení rozhodnutí poučení např. tohoto znění:

"Proti výroku č. I tohoto rozsudku je přípustné dovolání, které je možno podat u Okresního soudu v Blansku k Nejvyššímu soudu České republiky se sídlem v Brně do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu (§ 240 odst. 1 o.s.ř., § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř.)“;

případně ve znění: "Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání do 2 měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně. Dovolání je přípustné tehdy, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadený rozsudek má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o.s.ř.)“.

 NahoruLhůta k podání dovolání

Jak je z výše uvedeného zřejmé, zákonná lhůta určená pro podání dovolání činí dva měsíce od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí odvolacího soudu účastníku řízení, který dovolání podává. V praxi se v některých případech můžeme setkat se situací, že soud ve svém poučení uvede omylem lhůtu k podání dovolání delší, zkrátka nás nesprávně poučí. Pokud se jedná o případ, že soud ve svém poučení uvede lhůtu delší, než jsou dva měsíce, pak účastník řízení má možnost podat dovolání v takto chybně určené prodloužené lhůtě, a podané dovolání se považuje za včasné, i když je podáno po dvou měsících od doručení rozhodnutí.

Výjimečně se nám také může dostat do rukou rozhodnutí soudu, které ve svém písemném vyhotovení neobsahuje vůbec žádné poučení o dovolání, o dovolací lhůtě, o soudu kam máme dovolání podat, nebo obsahuje chybné poučení, že dovolání není přípustné. V takovýchto případech činí dovolací lhůta čtyři měsíce od doručení rozhodnutí.

Jelikož nelze zmeškání lhůty prominout, je zapotřebí dbát na to, abychom správně označili soud, k němuž podávané dovolání směřuje. Dovolání se podává vždy u soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni, přičemž lhůtu zachováme i v případech, kdy dovolání podáme u soudu odvolacího či soudu, který je příslušný rozhodovat o našem dovolání, tedy přímo k Nejvyššímu soudu České republiky. Pokud bychom ovšem dovolání podali u soudu, který naši věc vůbec nerozhodoval, ať již soud prvního či druhého stupně, bude dovolací lhůta zachována pouze v tom případě, že příslušný soud stihne v dovolací lhůtě naše podání příslušnému soudu řádně odeslat, což by v době existence datových schránek nemusel být pro soudy takový problém.

 NahoruPovinné zastoupení dovolatele

Zvláštní podmínkou dovolacího řízení je tzv. povinné zastoupení dovolatele. Zákonem jsme nuceni nechat se pro dovolací řízení zastoupit advokátem a ve výjimečných případech taktéž notářem. Cílem dané úpravy je vyvarovat se situací, kdy dovolací soud nebude moci bez zbytečných průtahů rozhodnout, neboť bude muset účastníky vyzývat k odstranění vad podání. Zákonným zastoupením by se tedy dovolateli mělo dostat kvalifikované právní pomoci a podané dovolání by mělo splňovat veškeré formální náležitosti stanovené zákonem bez hrubých chyb, jejichž odstraňování by zbytečně způsobovalo průtahy při rozhodování dovolacího soudu.

Z povinnosti nechat se zastoupit v dovolacím řízení advokátem existují pouze dvě výjimky. Za prvé se jedná o situace, ve kterých je dovolatelem fyzická osoba, jež má právnické vzdělání. Za druhé jde o případy, ve kterých právnickou osobu, obec, kraj či stát zastupuje osoba, která je za ně oprávněna jednat a má právnické vzdělání.

Splnění povinnosti zákonného zastoupení se musí v dovolacím řízení vždy prokázat. V případech, kdy se jedná o osobu s právnickým vzděláním, se daná povinnost nejlépe prokáže přiložením vysokoškolského diplomu, či vysvědčením o státní zkoušce, v případě advokáta pak průkazem advokáta vydaným Českou advokátní komorou. Pokud je zástupcem advokát, musí nejen dané podání sepsat, ale také jej musí osobně podat a podepsat.

Jestliže bychom opomněli povinnost zákonného zastoupení a dovolání bychom podali sami, existuje zde možnost zhojení tohoto nedostatku, a to v podobě dodatečně zvoleného advokáta. Dodatečně zvolený advokát pak musí námi podané dovolání nahradit vlastním podáním, nebo alespoň soudu sdělit, že se s námi podaným dovoláním zcela ztotožňuje.

 NahoruNáležitosti dovolání

Mezi náležitosti dovolání patří jednak obecné náležitosti, které musí splňovat každé podání určené soudu (§ 42 odst. 4 OSŘ), a dále pak náležitosti typické pro dovolání. Pokud by dovolání potřebné náležitosti neobsahovalo, jednalo by se o vadné podání, které by nebylo možné projednat. Předně tedy musí být jasné, kdo dovolání podává, kterému soudu je určeno, musí obsahovat označení věci, které se týká, a čeho se dovolatel domáhá, dále musí být datováno a podepsáno. Na tomto místě bychom se podrobněji věnovali zvláštním náležitostem typickým pro dovolání.

Mezi obligatorní náležitosti, které musí každé dovolání obsahovat, patří:

• - označení rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje – tomuto požadavku nejlépe vyhovíme tím, že uvedeme soud, který jej vydal, jednací číslo rozhodnutí, a označíme jej datem jeho vyhlášení (vydání),
• - pokud má napadené rozhodnutí více výroků, je potřeba označit, proti kterému výroku dovolání směřuje, tedy určit rozsah, v jakém napadené rozhodnutí dovoláním napadáme; upozorňujeme, že rozsah lze měnit jen po dobu trvání dovolací lhůty,
• - dovolací důvod – uvedení v čem spatřujeme nesprávnost rozhodnutí, proti němuž naše dovolání směřuje, taktéž dovolací důvod lze měnit jen po dobu trvání dovolací…