15.5.2.11.2
Dohoda o započtení
NahoruCo je to započtení pohledávek
Započtením (někdy se lze setkat také s výrazem "kompenzace“) se
rozumí bezhotovostní vyrovnání, které se uskutečňuje odečtením vzájemných
pohledávek věřitele a dlužníka. Pohledávka představuje subjektivní právo
(oprávnění) věřitele požadovat po dlužníkovi určité plnění, tj. aby něco dal
(např. něco předal nebo zaplatil), konal (např. určitou práci), nebo naopak
nekonal (např. strpěl přechod přes svůj pozemek). Právní úprava započtení
pohledávek je obecně pro občanskoprávní vztahy obsažena v ust. § 580 a 581 ObčZ. Zvláštní úpravu vztahující se k
obchodněprávním vztahům potom obsahují ust. § 358 až 364 ObchZ. Dílčí odchylky
od obecné právní úpravy nalezneme také ve zvláštních právních předpisech (např.
úprava započtení proti pohledávkám na výživné obsažená v zákoně o rodině nebo
speciální podmínky započtení upravené insolvenčním zákonem).
NahoruPředpoklady započtení
Započítat lze jakoukoliv pohledávku, nestanoví-li zákon
něco jiného. Započtení v prvé řadě předpokládá existenci vzájemných
pohledávek, tedy existenci dvou závazků mezi shodnými subjekty, kdy oba
subjekty jsou vůči sobě v postavení věřitele i dlužníka (tzn. věřitel jedné
pohledávky je současně dlužníkem druhé pohledávky a naopak). Dále musí jít o
pohledávky se stejným druhem plnění a současně o pohledávky způsobilé
k započtení. O stejném druhu plnění hovoříme tehdy, pokud předmětem
pohledávek jsou věci stejného druhu, určené např. váhou, mírou nebo počtem
(nejčastěji se lze v praxi setkat s pohledávkami peněžitými). Způsobilost
pohledávky k započtení může být vyloučena zákonem nebo dohodou účastníků.
Posledním předpokladem platného započtení je právní úkon směřující k započtení
pohledávek, neboť započtení nenastává automaticky k okamžiku, kdy se relevantní
pohledávky setkají, nýbrž až v důsledku kompenzačního úkonu. Tímto úkonem může
být buď jednostranný právní úkon nebo dohoda o započtení (tedy dvoustranný
právní úkon).
Je možné započtení soukromoprávní pohledávky vůči pohledávce
veřejnoprávní? Nikoliv, obě pohledávky musí být stejného
charakteru.
Ústavní soud zastává názor, že je nepřípustné započtení
pohledávek, z nichž jednu má obchodní společnost proti obci podle smlouvy o
dílo, tedy soukromoprávního vztahu, a druhou obec vůči obchodní společnosti z
důvodu místního poplatku, tedy na základě veřejnoprávního vztahu.
Usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 15. 3.
1999,
sp. zn. IV. ÚS 226/98.
Účel dohody o započtení a její odlišení od některých jiných
dohod
Smyslem dohody o započtení je upravit vzájemný vztah mezi
účastníky dohody, kteří mají vůči sobě vzájemné pohledávky, jejichž plnění je
stejného druhu. Není vyloučeno, aby v rámci jedné dohody bylo sjednáno
započtení i vícero vzájemných pohledávek, případně započtení částí vzájemných
pohledávek. Dohodu o započtení je třeba odlišit od dohody o narovnání a dále od
dohody o postoupení pohledávky. Základní rozdíl mezi dohodou o započtení a
dohodou o narovnání tkví v tom, že u dohody o započtení není pochybnost ohledně
vzájemného vztahu obou účastníků dohody a zpravidla není spor ani ohledně
existence pohledávek a jejich výše. V případě…
