15.7.3.4
Zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením
omezeným
Mgr. Markéta Káninská
Právní úpravu zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením
omezeným nalezneme v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, a to především
v ustanovení § 142 až 145. Souvisejícími
ustanoveními jsou dále zejména ustanovení § 58 až 60, § 108 a § 109, § 111, § 113 a § 114, § 125 odst. 1 písm. e), § 127 odst. 4, § 132 odst. 1, § 141, § 163a odst. 3 a 4, § 167 odst. 2, § 204 odst. 3, § 208 odst. 1–5,odst. 6 písm. a) a b) obchodního
zákoníku.
NahoruÚvod do problematiky zvýšení základního kapitálu
Základním kapitálem společnosti s ručením omezeným se rozumí peněžní
vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do
základního kapitálu společnosti. Základní kapitál musí být vždy vyjádřen v
jednotkách české měny. Obchodní zákoník stanoví pouze minimální hranici výše
základního kapitálu, kterou je třeba po celou dobu existence společnosti
zachovat, a to 200 000 Kč. Horní hranice stanovena není. Výše základního
kapitálu, jakož i výše vkladu každého ze společníků, včetně způsobu a lhůty
stanovené pro splácení vkladu, jsou obligatorními náležitostmi každé
společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny společnosti s ručením
omezeným. Proto také zvýšení základního kapitálu společnosti zároveň
představuje změnu společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny společnosti.
V rámci organizační struktury společnosti s ručením omezeným je rozhodování o
zvýšení základního kapitálu společnosti svěřeno do výlučné působnosti
nejvyššího orgánu společnosti, tedy valné hromady. Valná hromada k přijetí
takového rozhodnutí vyžaduje souhlas alespoň dvou třetin všech hlasů společníků
společnosti, nestanoví-li společenská smlouva, resp. zakladatelská listina
vyšší počet hlasů. O rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu
musí být pořízen notářský zápis. Zvýšení základního kapitálu společnosti nabývá
účinnosti ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku.
Má-li společnost s ručením omezeným pouze jediného společníka,
nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný
společník. Ten také zcela samostatně rozhoduje o zvýšení základního kapitálu
společnosti. Rozhodnutí jediného společníka o zvýšení základního kapitálu však
musí splňovat stejné formální požadavky jako rozhodnutí valné hromady, tedy i
takové rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu.
Obchodní zákoník ve znění účinném do 1. listopadu 2001 stanovil
coby minimální výši základního kapitálu společnosti s ručením omezeným částku
100 000 Kč. V dnešní době se tak lze setkat se společnostmi, které byly
založeny ještě za účinnosti této staré úpravy (tedy přede dnem 1. listopadu
2001) a jejichž základní kapitál dosahuje pouze výše 100 000 Kč, neboť tyto
společnosti po nabytí účinnosti nové právní úpravy stanovící minimální výši
základního kapitálu na 200 000 Kč neměly zákonnou povinnost základní kapitál na
tuto minimální hranici navýšit. Pokud se však tyto společnosti rozhodnou
zvyšovat svůj základní kapitál, musí jej zvýšit alespoň tak, aby dosáhly
současně požadované minimální výše základního kapitálu, tedy výše 200 000
Kč.
Právní skutečností, zakládající bez dalšího změnu společenské
smlouvy, může být pouze taková právní skutečnost, se kterou spojuje změnu
společenské smlouvy právní předpis. Tak tomu je např. u zápisu zvýšení nebo
snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku (poté, co o něm rozhodla
valná hromada) anebo u rozhodnutí o vyloučení společníka ze společnosti podle
ustanovení § 113 odst. 3 a 4 obch. zák. Přitom
závěr o tom, že se v důsledku určité právní skutečnosti mění společenská
smlouva, nemusí být v právním předpisu upraven výslovně, musí však být
jednoznačně odvoditelný z kontextu jednotlivých ustanovení.
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. dubna
2007, sp.
zn. 29Odo 844/2006.
NahoruKdy je a kdy není možné zvýšení základního kapitálu
Základní kapitál společnosti je možné zvýšit jak peněžitými, tak
nepeněžitými vklady. Pro oba druhy vkladů stanoví obchodní zákoník jisté
omezení.
Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné
teprve v okamžiku, kdy jsou zcela splaceny všechny dosavadní peněžité a
nepeněžité vklady společníků, a to bez ohledu na to, je-li již jejich splacení
zapsáno v obchodním rejstříku (nepeněžité vklady totiž musí být zcela splaceny
před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, pokud tímto zápisem
společnost vzniká, nebo před zápisem samotného zvýšení základního kapitálu
společnosti do obchodního rejstříku, k němuž dochází za trvání existence
společnosti, vždy).
Zvýšit základní kapitál nepeněžitými vklady je sice možné i v
případě, kdy peněžité vklady zcela splaceny nejsou, takové zvýšení však musí
být v důležitém zájmu společnosti. Co se rozumí "důležitým zájmem
společnosti“, obchodní zákoník blíže nespecifikuje, bude tak vždy záležet na
posouzení konkrétních okolností každého případu. Před rozhodnutím valné hromady
o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem jsou jednatelé, popř.
jednatel povinni zpracovat a předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které
uvedou důvody zvyšování základního kapitálu nepeněžitými vklady a částku,
kterou se tyto vklady započtou na zvýšení základního kapitálu. Zvýšit základní
kapitál je možné pouze nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada
společnosti.
NahoruSplacení vkladů do základního kapitálu
Peněžité vklady ke zvýšení základního kapitálu společnosti musí být
splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který
za tímto účelem zřídí společnost na své jméno. Banka nebo spořitelní a úvěrní
družstvo neumožní společnosti disponovat se splacenými vklady na tomto účtu
dříve, než bude zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku,
ledaže bude prokázáno, že jde o vrácení vkladů z důvodu neúčinnosti zvýšení
základního kapitálu. Před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu
společnosti do obchodního rejstříku musí být na každý peněžitý vklad splaceno
nejméně 30 %, případně uzavřena dohoda o započtení. Má-li společnost jediného
společníka, musí být peněžitý vklad do základního kapitálu zcela splacen ještě
před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního
rejstříku.
Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota
je zjistitelná (tj. penězi ocenitelná) a který může společnost hospodářsky
využít ve vztahu k předmětu svého podnikání (typicky nemovitost, v níž bude mít
společnost situováno své sídlo nebo výrobu, nebo výrobní zařízení coby věc
movitá apod.). Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací
nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Obdobně nelze jako nepeněžitý vklad
poskytnout pohledávku vůči společnosti, tato pohledávka však může být započtena
proti pohledávce společnosti na splacení vkladu, bude-li s tím valná hromada
společnosti souhlasit (ani v takovém případě však nejde o nepeněžitý vklad,
nýbrž o splacení peněžitého vkladu započtením – pozn.).
Hodnota nepeněžitého vkladu se určí na základě znaleckého posudku
zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem
soudem. Návrh na jmenování znalce podává společnost coby navrhovatel, a to
krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo. Účastníky řízení jsou společnost a
znalec. Soud však není vázán návrhem osoby znalce a může jmenovat znalcem i
někoho jiného. Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při
zvyšování základního kapitálu upravuje ustanovení § 59a až § 59c obchodního
zákoníku.
Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis
zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li nepeněžitým vkladem
nemovitost, předává vkladatel společnosti písemné prohlášení podle § 60 odst. 1 s úředně ověřeným
podpisem. Předáním tohoto prohlášení společnosti spolu s faktickým předáním
nemovitosti je nepeněžitý vklad splacen. Vlastnické právo ke vkládané
nemovitosti nabývá společnost až vkladem vlastnického práva do příslušného
katastru nemovitostí na základě tohoto písemného prohlášení vkladatele. V
případě, že na společnost nepřejde vlastnické, resp. majetkové právo k předmětu
nepeněžitého vkladu, ačkoli je nepeněžitý vklad považován za splacený, je
společník, který se k poskytnutí takového nepeněžitého vkladu zavázal, povinen
zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích. Naproti tomu společnost je
povinna společníkovi vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, s výjimkou
případu, kdy je povinna nepeněžitý vklad vydat oprávněné osobě (např. v případě
odcizené věci jejímu skutečnému vlastníkovi).
NahoruZpůsoby zvýšení základního kapitálu
V obchodním zákoníku jsou upraveny dva způsoby zvýšení základního
kapitálu společnosti s ručením omezeným, a to (i) efektivní zvýšení základního
kapitálu a (ii) nominální zvýšení základního kapitálu. Efektivním zvýšením
základního kapitálu se rozumí zvýšení základního kapitálu novými vklady
(peněžitými i nepeněžitými), které se realizuje buď tím, že do společnosti
vstoupí nový společník, resp. společníci, kteří převezmou závazky k novým
vkladům, anebo tím, že stávající společníci společnosti převezmou závazky ke
zvýšení svých dosavadních vkladů. Nominální zvýšení základního kapitálu
společnosti představuje zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů
společnosti a je pouhou účetní operací, v rámci které dochází k přesunu částek
mezi položkami pasiv rozvahy společnosti (např. určitá částka z položky pasiv –
zisku se přesune do jiné…