dnes je 7.12.2022

Input:

Zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným

4.2.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.3.4
Zvýšení základního kapitálu ve společnosti s ručením omezeným

Mgr. Markéta Káninská

Právní úpravu zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným nalezneme v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, a to především v ustanovení § 142 až 145. Souvisejícími ustanoveními jsou dále zejména ustanovení § 58 až 60, § 108 a § 109, § 111, § 113 a § 114, § 125 odst. 1 písm. e), § 127 odst. 4, § 132 odst. 1, § 141, § 163a odst. 3 a 4, § 167 odst. 2, § 204 odst. 3, § 208 odst. 1–5,odst. 6 písm. a) a b) obchodního zákoníku.

Úvod do problematiky zvýšení základního kapitálu

Základním kapitálem společnosti s ručením omezeným se rozumí peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti. Základní kapitál musí být vždy vyjádřen v jednotkách české měny. Obchodní zákoník stanoví pouze minimální hranici výše základního kapitálu, kterou je třeba po celou dobu existence společnosti zachovat, a to 200 000 Kč. Horní hranice stanovena není. Výše základního kapitálu, jakož i výše vkladu každého ze společníků, včetně způsobu a lhůty stanovené pro splácení vkladu, jsou obligatorními náležitostmi každé společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny společnosti s ručením omezeným. Proto také zvýšení základního kapitálu společnosti zároveň představuje změnu společenské smlouvy, resp. zakladatelské listiny společnosti. V rámci organizační struktury společnosti s ručením omezeným je rozhodování o zvýšení základního kapitálu společnosti svěřeno do výlučné působnosti nejvyššího orgánu společnosti, tedy valné hromady. Valná hromada k přijetí takového rozhodnutí vyžaduje souhlas alespoň dvou třetin všech hlasů společníků společnosti, nestanoví-li společenská smlouva, resp. zakladatelská listina vyšší počet hlasů. O rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu musí být pořízen notářský zápis. Zvýšení základního kapitálu společnosti nabývá účinnosti ke dni zápisu jeho nové výše do obchodního rejstříku.

Má-li společnost s ručením omezeným pouze jediného společníka, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento jediný společník. Ten také zcela samostatně rozhoduje o zvýšení základního kapitálu společnosti. Rozhodnutí jediného společníka o zvýšení základního kapitálu však musí splňovat stejné formální požadavky jako rozhodnutí valné hromady, tedy i takové rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu.

Obchodní zákoník ve znění účinném do 1. listopadu 2001 stanovil coby minimální výši základního kapitálu společnosti s ručením omezeným částku 100 000 Kč. V dnešní době se tak lze setkat se společnostmi, které byly založeny ještě za účinnosti této staré úpravy (tedy přede dnem 1. listopadu 2001) a jejichž základní kapitál dosahuje pouze výše 100 000 Kč, neboť tyto společnosti po nabytí účinnosti nové právní úpravy stanovící minimální výši základního kapitálu na 200 000 Kč neměly zákonnou povinnost základní kapitál na tuto minimální hranici navýšit. Pokud se však tyto společnosti rozhodnou zvyšovat svůj základní kapitál, musí jej zvýšit alespoň tak, aby dosáhly současně požadované minimální výše základního kapitálu, tedy výše 200 000 Kč.

Právní skutečností, zakládající bez dalšího změnu společenské smlouvy, může být pouze taková právní skutečnost, se kterou spojuje změnu společenské smlouvy právní předpis. Tak tomu je např. u zápisu zvýšení nebo snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku (poté, co o něm rozhodla valná hromada) anebo u rozhodnutí o vyloučení společníka ze společnosti podle ustanovení § 113 odst. 3 a 4 obch. zák. Přitom závěr o tom, že se v důsledku určité právní skutečnosti mění společenská smlouva, nemusí být v právním předpisu upraven výslovně, musí však být jednoznačně odvoditelný z kontextu jednotlivých ustanovení.

Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. dubna 2007, sp.
zn. 29Odo 844/2006.

Kdy je a kdy není možné zvýšení základního kapitálu

Základní kapitál společnosti je možné zvýšit jak peněžitými, tak nepeněžitými vklady. Pro oba druhy vkladů stanoví obchodní zákoník jisté omezení.

Zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady je přípustné teprve v okamžiku, kdy jsou zcela splaceny všechny dosavadní peněžité a nepeněžité vklady společníků, a to bez ohledu na to, je-li již jejich splacení zapsáno v obchodním rejstříku (nepeněžité vklady totiž musí být zcela splaceny před zápisem společnosti do obchodního rejstříku, pokud tímto zápisem společnost vzniká, nebo před zápisem samotného zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku, k němuž dochází za trvání existence společnosti, vždy).

Zvýšit základní kapitál nepeněžitými vklady je sice možné i v případě, kdy peněžité vklady zcela splaceny nejsou, takové zvýšení však musí být v důležitém zájmu společnosti. Co se rozumí "důležitým zájmem společnosti“, obchodní zákoník blíže nespecifikuje, bude tak vždy záležet na posouzení konkrétních okolností každého případu. Před rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem jsou jednatelé, popř. jednatel povinni zpracovat a předložit valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvedou důvody zvyšování základního kapitálu nepeněžitými vklady a částku, kterou se tyto vklady započtou na zvýšení základního kapitálu. Zvýšit základní kapitál je možné pouze nepeněžitými vklady, které schválila valná hromada společnosti.

Splacení vkladů do základního kapitálu

Peněžité vklady ke zvýšení základního kapitálu společnosti musí být splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který za tímto účelem zřídí společnost na své jméno. Banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo neumožní společnosti disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku, ledaže bude prokázáno, že jde o vrácení vkladů z důvodu neúčinnosti zvýšení základního kapitálu. Před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku musí být na každý peněžitý vklad splaceno nejméně 30 %, případně uzavřena dohoda o započtení. Má-li společnost jediného společníka, musí být peněžitý vklad do základního kapitálu zcela splacen ještě před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku.

Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná (tj. penězi ocenitelná) a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu svého podnikání (typicky nemovitost, v níž bude mít společnost situováno své sídlo nebo výrobu, nebo výrobní zařízení coby věc movitá apod.). Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány. Obdobně nelze jako nepeněžitý vklad poskytnout pohledávku vůči společnosti, tato pohledávka však může být započtena proti pohledávce společnosti na splacení vkladu, bude-li s tím valná hromada společnosti souhlasit (ani v takovém případě však nejde o nepeněžitý vklad, nýbrž o splacení peněžitého vkladu započtením – pozn.).

Hodnota nepeněžitého vkladu se určí na základě znaleckého posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem. Návrh na jmenování znalce podává společnost coby navrhovatel, a to krajskému soudu, v jehož obvodu má sídlo. Účastníky řízení jsou společnost a znalec. Soud však není vázán návrhem osoby znalce a může jmenovat znalcem i někoho jiného. Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem při zvyšování základního kapitálu upravuje ustanovení § 59a až § 59c obchodního zákoníku.

Nepeněžité vklady musí být splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je-li nepeněžitým vkladem nemovitost, předává vkladatel společnosti písemné prohlášení podle § 60 odst. 1 s úředně ověřeným podpisem. Předáním tohoto prohlášení společnosti spolu s faktickým předáním nemovitosti je nepeněžitý vklad splacen. Vlastnické právo ke vkládané nemovitosti nabývá společnost až vkladem vlastnického práva do příslušného katastru nemovitostí na základě tohoto písemného prohlášení vkladatele. V případě, že na společnost nepřejde vlastnické, resp. majetkové právo k předmětu nepeněžitého vkladu, ačkoli je nepeněžitý vklad považován za splacený, je společník, který se k poskytnutí takového nepeněžitého vkladu zavázal, povinen zaplatit hodnotu nepeněžitého vkladu v penězích. Naproti tomu společnost je povinna společníkovi vrátit nepeněžitý vklad, který převzala, s výjimkou případu, kdy je povinna nepeněžitý vklad vydat oprávněné osobě (např. v případě odcizené věci jejímu skutečnému vlastníkovi).

Způsoby zvýšení základního kapitálu

V obchodním zákoníku jsou upraveny dva způsoby zvýšení základního kapitálu společnosti s ručením omezeným, a to (i) efektivní zvýšení základního kapitálu a (ii) nominální zvýšení základního kapitálu. Efektivním zvýšením základního kapitálu se rozumí zvýšení základního kapitálu novými vklady (peněžitými i nepeněžitými), které se realizuje buď tím, že do společnosti vstoupí nový společník, resp. společníci, kteří převezmou závazky k novým vkladům, anebo tím, že stávající společníci společnosti převezmou závazky ke zvýšení svých dosavadních vkladů. Nominální zvýšení základního kapitálu společnosti představuje zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti a je pouhou účetní operací, v rámci které dochází k přesunu částek mezi položkami pasiv rozvahy společnosti (např. určitá částka z položky pasiv – zisku se přesune do jiné

Nahrávám...
Nahrávám...