dnes je 29.3.2024

Input:

Způsob rozhodování valné hromady

22.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.3.3.2
Způsob rozhodování valné hromady

Hlasovací práva společníka

Rozhodování valné hromady spočívá v hlasování společníků, přičemž váhu jejich hlasů stanoví společenská smlouva, a to zpravidla s ohledem na majetkovou účast jednotlivých společníků. Pokud společenská smlouva v tomto směru nic neříká, připadá společníkovi na každých 1 000 Kč jeho vkladu jeden hlas. V souladu se zákonem lze hlasovací práva společníka pozastavit tehdy, hlasuje-li se o jeho vyloučení nebo podání návrhu na jeho vyloučení, o jeho odvolání z orgánu společnosti, o jeho nepeněžitém vkladu, poskytnutí mu výhody nebo prominutí jeho povinnosti. Dále lze pozastavit hlasovací práva společníka s ohledem na jeho prodlení se splacením vkladu. Jestliže společnost nabude vlastní obchodní podíl, její hlasovací práva spojená s nabytým podílem budou pozastavena, neboť společnost nemůže rozhodovat o sobě samé z pozice společníka. Jsou-li hlasovací práva společníka pozastavena, při sčítání hlasů za účelem zjištění usnášeníschopnosti se k jeho přítomnosti nepřihlíží.

Společenská smlouva může např. určit, že každý společník má jeden hlas bez ohledu na výši jeho vkladu. Takové ujednání bývá obvyklé např. v rodinných společnostech, nebo ve společnostech, kde některý společník sice do společnosti vložil nižší vklad, nicméně se podílí na jejím chodu a řízení, zatímco jiný společník vložil vklad vyšší, ale jinou činnost pro společnost nevyvíjí.

Přijetí usnesení a jeho účinnost

Usnesení je přijato, jakmile pro jeho přijetí hlasují společníci s dostatečným počtem hlasů. V ten okamžik se stává účinným, pokud není v něm samém stanoveno jinak. Usnesení nemůže nabýt účinnosti před svým přijetím. Je-li třeba zapsat usnesení do obchodního rejstříku, stává se účinným až tímto zápisem.

Způsob hlasování

Hlasovat lze tajně nebo veřejně, a to např. o každém bodu programu ihned po jeho projednání nebo naopak až na závěr samotného zasedání valné hromady. Způsob i pořadí hlasování upravuje společenská smlouva, stanovy nebo jednací řád valné hromady. Takto je stanovena formální stránka hlasování. Společenská smlouva, stanovy ani jednací řád valné hromady nemohou určit, jak má společník hlasovat, takové ustanovení by bylo neplatné. Při každém hlasování je třeba dbát usnášeníschopnosti valné hromady.

Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy v podobě jednacího řádu valné hromady.

Zvolení tajného hlasování s sebou nese potřebu úpravy způsobu, jak vyjádřit svůj hlas i jak hlasy sčítat.

Usnášeníschopnost valné hromady a potřebná většina

Aby valná hromada byla usnášeníschopná, musí na ní být přítomen dostatečný počet hlasů společníků. Vždy musí být přítomni společníci alespoň s polovinou všech hlasů. Dále hraje roli, o jakém usnesení se má hlasovat, resp. zda se má hlasovat o usnesení, k jehož přijetí postačí prostá většina, anebo zda se má hlasovat naopak o usnesení, jehož přijetí vyžaduje souhlas kvalifikované většiny.

Nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva jinak, rozhoduje prostá většina hlasů přítomných nebo zastoupených společníků. Zákon vyžaduje souhlas tzv. kvalifikované většiny, tedy alespoň dvou třetin hlasů všech společníků, ke schválení stanov a jejich změn, k rozhodnutí o změně obsahu společenské smlouvy, k rozhodnutí o změně základního kapitálu nebo o připuštění nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení

Nahrávám...
Nahrávám...