15.7.3.3.2
Způsob rozhodování valné hromady
NahoruHlasovací práva společníka
Rozhodování valné hromady spočívá v hlasování společníků, přičemž
váhu jejich hlasů stanoví společenská smlouva, a to zpravidla s ohledem na
majetkovou účast jednotlivých společníků. Pokud společenská smlouva v tomto
směru nic neříká, připadá společníkovi na každých 1 000 Kč jeho vkladu jeden
hlas. V souladu se zákonem lze hlasovací práva společníka pozastavit tehdy,
hlasuje-li se o jeho vyloučení nebo podání návrhu na jeho vyloučení, o jeho
odvolání z orgánu společnosti, o jeho nepeněžitém vkladu, poskytnutí mu výhody
nebo prominutí jeho povinnosti. Dále lze pozastavit hlasovací práva společníka
s ohledem na jeho prodlení se splacením vkladu. Jestliže společnost nabude
vlastní obchodní podíl, její hlasovací práva spojená s nabytým podílem budou
pozastavena, neboť společnost nemůže rozhodovat o sobě samé z pozice
společníka. Jsou-li hlasovací práva společníka pozastavena, při sčítání hlasů
za účelem zjištění usnášeníschopnosti se k jeho přítomnosti nepřihlíží.
Společenská smlouva může např. určit, že každý společník má
jeden hlas bez ohledu na výši jeho vkladu. Takové ujednání bývá obvyklé např. v
rodinných společnostech, nebo ve společnostech, kde některý společník sice do
společnosti vložil nižší vklad, nicméně se podílí na jejím chodu a řízení,
zatímco jiný společník vložil vklad vyšší, ale jinou činnost pro společnost
nevyvíjí.
NahoruPřijetí usnesení a jeho účinnost
Usnesení je přijato, jakmile pro jeho přijetí hlasují společníci s
dostatečným počtem hlasů. V ten okamžik se stává účinným, pokud není v něm
samém stanoveno jinak. Usnesení nemůže nabýt účinnosti před svým přijetím.
Je-li třeba zapsat usnesení do obchodního rejstříku, stává se účinným až tímto
zápisem.
NahoruZpůsob hlasování
Hlasovat lze tajně nebo veřejně, a to např. o každém bodu programu
ihned po jeho projednání nebo naopak až na závěr samotného zasedání valné
hromady. Způsob i pořadí hlasování upravuje společenská smlouva, stanovy nebo
jednací řád valné hromady. Takto je stanovena formální stránka hlasování.
Společenská smlouva, stanovy ani jednací řád valné hromady nemohou určit, jak
má společník hlasovat, takové ustanovení by bylo neplatné. Při každém hlasování
je třeba dbát usnášeníschopnosti valné hromady.
Společenská smlouva může určit, že společnost vydá stanovy v
podobě jednacího řádu valné hromady.
Zvolení tajného hlasování s sebou nese potřebu úpravy způsobu,
jak vyjádřit svůj hlas i jak hlasy sčítat.
NahoruUsnášeníschopnost valné hromady a potřebná většina
Aby valná hromada byla usnášeníschopná, musí na ní být přítomen
dostatečný počet hlasů společníků. Vždy musí být přítomni společníci alespoň s
polovinou všech hlasů. Dále hraje roli, o jakém usnesení se má hlasovat, resp.
zda se má hlasovat o usnesení, k jehož přijetí postačí prostá většina, anebo
zda se má hlasovat naopak o usnesení, jehož přijetí vyžaduje souhlas
kvalifikované většiny.
Nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva jinak, rozhoduje
prostá většina hlasů přítomných nebo zastoupených společníků. Zákon vyžaduje
souhlas tzv. kvalifikované většiny, tedy alespoň dvou třetin hlasů všech
společníků, ke schválení stanov a jejich změn, k rozhodnutí o změně obsahu
společenské smlouvy, k rozhodnutí o změně základního kapitálu nebo o připuštění
nepeněžitého vkladu či o možnosti započtení…
