dnes je 26.9.2020

Input:

Změny v ostatních daňových zákonech

17.7.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.1.3
Změny v ostatních daňových zákonech

RNDr. Ivan Brychta

Obsahem tohoto článku jsou informace o vybraných daňových změnách u podnikatelů od roku 2020 (kromě změn v  zákoně o daních z příjmů a zákoně o DPH – ty jsou řešeny v samostatných článcích Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob a Změny v zákoně o DPH, na které tímto odkazujeme). Prostor je věnován i některým mimořádným opatřením, která byla schválena v souvislosti s epidemií koronaviru (COVID-19).

Zákon o spotřebních daních v roce 2020

Zákon o spotřebních daních (č. 353/2003 Sb.) doznává několika změn sazeb, které mají přispět k vyšším příjmům státního rozpočtu. Změny byly přijaty v rámci daňového balíčku novelou č. 364/2019 Sb. (na základě sněmovního tisku 509) a mají účinnost od 1. 1. 2020:

  • u daně z lihu (§ 70 odst. 1 ZSD) se zvyšuje sazba 28 500 Kč/hl etanolu na částku 32 250 Kč/hl, u pěstitelského pálení je zvýšení z 14 300 Kč/hl na 16 200 Kč/hl,

  • u daně z tabákových výrobků (§ 104 odst. 1 ZSD) dochází ke zvýšení:

    • - v případě cigaret u procentní části z 27 % na 30 % a u pevné části z 1,46 Kč/kus na 1,61 Kč/kus, přičemž minimální daň vzroste z 2,63 Kč/kus na 2,90 Kč/kus,
    • - v případě doutníků a cigarillos u pevné části z 1,71 Kč/kus na 1,88 Kč/kus,
    • - v případě tabáku ke kouření u pevné části z 2 236 Kč/kg na 2 460 Kč/kg,
  • u daně ze zahřívaných tabákových výrobků (§ 130c odst. 1 ZSD) dochází ke zvýšení z částky 2,236 Kč/g na 2,46 Kč/g.

Jediným pozitivem novely je zvýšení limitu osvobození od daně z piva (§ 80 odst. 1 a § 86 odst. 3 ZSD) z 200 litrů za kalendářní rok na 2 000 litrů za kalendářní rok. Zároveň dochází ke snížení doby, po kterou je třeba uchovávat evidenci piva osvobozeného od daně, z 10 let na 3 roky (§ 86 odst. 6 ZSD).

Zákon o evidenci tržeb

Nejzásadnější novinkou v ostatních daňových zákonech je schválení novely zákona č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb (ZET). Novela, která byla projednávána jako sněmovní tisk 205, byla zveřejněna ve Sbírce zákonů jako zákon č. 256/2019 Sb.

Novela přinesla více změn, včetně startu poslední vlny EET od 1. 5. 2020. Od tohoto data byla do ZET přidána povinnost evidovat tržby i pro zbylé podnikatele (dosud se povinně evidují jen tržby za ubytovací a stravovací služby a tržby v maloobchodě a velkoobchodě). Do celé evidence tržeb ale rázně promluvila epidemie koronaviru. Proto dále v textu zmiňujeme speciální zákon, který EET přerušuje až do 31. 12. 2020 (a to pro všechny povinné subjekty). Nyní ale zpět k dalším novinkám, které přinesla novela ZET zákonem č. 256/2019 Sb.

Zvláštní režim

Novela umožňuje malým podnikatelům požádat o evidování tržeb v tzv. zvláštním režimu. Ten, komu bude správcem daně zvláštní režim schválen, nemusí evidovat hotovostní tržby on-line, ale musí:

  • používat papírové účtenky, které získá u správce daně, a

  • podávat za každé kalendářní čtvrtletí správci daně oznámení (do 20 dnů od konce čtvrtletí).

Předpokladem pro schválení zvláštního režimu pro fyzické osoby je, že:

  • podnikatel není plátcem DPH,

  • má maximálně dva zaměstnance (případný další by mohl být zaměstnán jenom dočasně po dobu dovolené nebo pracovní neschopnosti zmíněných dvou zaměstnanců) a

  • výše evidované tržby je do 600 000 Kč v úhrnu za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí (přičemž je předpoklad, že tyto evidované příjmy uvedenou hranici nepřesáhnou v následujících 12 měsících).

Příklad

Elektrikář pan Pavel není plátcem DPH a má jen jednoho zaměstnance. V roce 2019 měl tržby 850 000 Kč, z toho 200 000 Kč v hotovosti a 650 000 Kč bankovním převodem. Podal-li pan Pavel žádost v březnu 2020, splnil podmínky pro evidování tržby ve zvláštním režimu (neboť do limitu 600 000 Kč se mu počítají jen tržby přijaté v hotovosti). Pokud by pan Pavel podával žádost až v říjnu 2020, posuzovalo by se období od 1. 10. 2019 do 30. 9. 2020.

Žádost o evidování tržeb ve zvláštním režimu bylo možné podat od 1. 2. 2020, správce daně má na rozhodnutí o povolení až 30 dní od podání žádosti. V té době správce daně pro podnikatele připraví blok účtenek v počtu podle povahy a předpokládaného rozsahu činnosti podnikatele. Povolení evidovat tržby je pak účinné ode dne následujícího po dni, ve kterém si podnikatel převezme blok účtenek, nejpozději však patnáctým dnem od převzetí rozhodnutí o povolení režimu. Nicméně vzhledem k přerušení evidování tržeb to bude nejdříve od 1. 1. 2021.

Na papírové účtence budou povinnými následující údaje:

  • DIČ (není-li jeho kmenová část tvořena rodným číslem),

  • označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna (má-li podnikatel více jak jednu provozovnu, což je vhodné např. v situaci, kdy nezávisle na sobě přijímá tržby jak podnikatel, tak jeho zaměstnanec),

  • datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky (je-li vystavena dříve) a

  • celková částka tržby v české měně.

Uveďme ještě, že přechod z běžného režimu na zvláštní není možný.

V oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu pak bude podnikatel uvádět:

  • své identifikační a kontaktní údaje,

  • označení provozovny, v níž jsou tržby uskutečněny (má-li více než jednu provozovnu),

  • údaje týkající se účtenek a bloku účtenek (za každou provozovnu zvlášť) a

  • údaje týkající se evidovaných tržeb (za každou provozovnu zvlášť).

Jak již bylo řečeno, oznámení se bude podávat do 20 dnů po skončení každého kalendářního čtvrtletí.

Rozšíření neevidovaných tržeb

Od 1. 11. 2019 se rozšířil výčet činností, které nejsou evidovanou tržbou (doplněním § 12 ZET).

Z evidence tržeb je vyjmut prodej sladkovodních ryb a související služby uskutečněné vždy v období od 18. do 24. prosince v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby.

EET není aplikována ani v případech tržeb:

  • - z hazardních her,
  • - z obchodní letecké dopravy a ze služeb poskytovaných v přímé souvislosti s ní,
  • - ve formě platby za poskytování telekomunikačních služeb nebo jiných služeb uskutečněných prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním jiné platby, anebo
  • - evidovaných fyzickou osobou, která má nárok na průkaz ZTP/P z důvodu úplné nebo praktické nevidomosti nebo těžké hluchoslepoty, která splňuje další podmínky dané novelou.

Evidovanou tržbou také nejsou určité služby sociálního a humanitárního charakteru, vymezené za pomoci klasifikace NACE. Konkrétně jde o činnosti uvedené pod kódy:

  • - 87.20.1 - sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním,
  • - 87.20.2 - sociální péče v zařízeních pro osoby závislé na návykových látkách,
  • - 87.30 - sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením,
  • - 87.90 - ostatní pobytové služby sociální péče,
  • - 88.10 - ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením,
  • - 88.91 - sociální služby poskytované dětem a
  • - 88.99 - ostatní ambulantní nebo terénní sociální služby jinde neuvedené.

Přerušení EET v důsledku koronaviru

V předchozím popsané změny v ZET, start poslední vlny od 1. 5. 2020, ale i celý systém EET výrazně ovlivnila epidemie koronaviru. Je zřejmé, že z důvodu vyhlášení nouzového stavu a zavedení souvisejících opatření (celostátní karanténa, uzavření většiny obchodů a nemožnost poskytování některých služeb) v důsledku epidemie koronaviru může být plnění povinností v souvislosti s evidováním tržeb hodně komplikované, pro někoho možná i nemožné.

Komplikace mohly být nejen při zavádění další vlny EET (např. s registrací nových podnikatelů v důsledku omezení provozu finančních úřadů, ale i se sháněním vhodných pokladních zařízení nebo s jejich zprovozněním), ale i u stávajících firem, které již EET provozují (např. v důsledku problémů se zajištěním servisu pokladních zařízení, vč. reinstalace certifikátů).

Zákonodárci proto přijali samostatný zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu, který již byl i novelizován, a v současné podobě řeší situaci takto:

  • V období od 27. 3. 2020 do 30. 9. 2020 dochází k pozastavení evidence tržeb. Subjekt evidence tržeb není povinen plnit povinnosti podle ZET (s výjimkou povinnosti zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby předešel jejich zneužití).

  • V období od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2020 dochází k pozastavení některých povinností uložených v ZET. Subjekt evidence tržeb není povinen plnit evidenční povinnost a povinnost umístit informační oznámení. Nicméně např. registrace do nového zvláštního režimu již je možná.

Zdůrazněme raději znovu, že popsané pozastavení (úplné či částečné) se týká všech subjektů (jak stávajících, kteří již tržby evidují, tak i nových). A ti, kteří již tržby evidují, nebudou muset za uvedené období od 27. 3. 2020 až do 31. 12. 2020 žádné tržby zpětně správci daně hlásit.

Jen na okraj pak uvádíme, že účtenková loterie měla poslední slosování 15. 4. 2020 (z březnových dokladů) a pro další období je zatím na neurčito přerušena.

Daň z nabytí nemovitých věcí

Osvobození u jednotek v rodinném domě

Novela zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, daná zákonem č. 264/2019 Sb. (na základě sněmovního tisku 179) přináší s účinností od 1. 11. 2019 jedinou změnu (ale poměrně významnou), a to v § 7 ZDNV, kde je upraveno osvobození od daně pro některé nové stavby při jejich prvním úplatném nabytí.

Toto ustanovení obsahovalo absurditu spočívající v tom, že přiznávalo toto osvobození prvnímu převodu nové jednotky v bytovém domě, ale nikoliv nové jednotce v rodinném domě. Novela toto napravuje a nově se tak osvobození vztahuje i na nové jednotky v rodinném domě rozděleném na jednotky.

Opatření v důsledku koronaviru

I pro daň z nabytí nemovitých věci připravil správce daně jistou úlevu. Rozhodnutím ministryně financí zveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 9/2020 se promíjí:

  • pokuta za opožděné daňové přiznání (ukládaná podle § 250 DŘ) daňovým subjektům podávajícím daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí podle § 32 a § 33 ZDNV, a

  • úrok z prodlení (ukládaný podle § 252 DŘ) a úrok z posečkané částky (podle § 157 DŘ) na dani z nabytí nemovitých věcí nebo na záloze, jejímž prostřednictvím se tato daň platí.

Prominutí se v obou případech týká povinností (podat přiznání nebo zaplatit daň či zálohu na dani), které mají uplynout v období od 31. 3. 2020 do 30. 11. 2020. Předpokladem je, že příslušná povinnost (podání přiznání nebo uhrazení daně či zálohy na daň) bude splněna do 31. 12. 2020, a pochopitelně pozdní splnění povinnosti bude souviset s epidemií koronaviru.

Připomeňme, že termín pro podání přiznání a pro zaplacení daně (nebo zálohy na daň, pokud je daň počítána správcem na základě směrné hodnoty) z nabytí nemovité věci je do konce 3 kalendářního měsíce po rozhodné události (např. zapsání vkladu do katastru nemovitostí).

Příklad

Podnikatel pan Odkládal se stal vlastníkem nemovitosti již 20. 1. 2020, kdy převzal rozhodnutí o povolení vkladu nabyté nemovitosti. Lhůta pro podání přiznání a zaplacení daně z nabytí nemovité věci v důsledku toho bude do 30. 4. 2020. Pan Odkládal s podáním přiznání a placením daně příliš nespěchal, chtěl to řešit až v dubnu těsně před posledním dnem lhůty. Nicméně v důsledku epidemie koronaviru se mu termín 30. 4. 2020 nepodařilo dodržet (známý, co mu měl pomoci s přiznáním, byl v karanténě, a výpadek příjmu pana Odkládala způsobil, že by v dubnu nebyl schopen ani zaplatit celou daň). Pokud však pan Odkládal podá přiznání a daň uhradí do 31. 12. 2020, správce mu za jeho zpoždění neudělí žádné sankce.

Bude daň z nabytí nemovitých věcí zrušena?

Předchozí příklad bychom nemuseli uvádět, pokud by došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí.