dnes je 27.11.2020

Input:

Zastavení obchodního podílu

19.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.3
Zastavení obchodního podílu

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Alena Pokorná Malachová

Účast společníka na společnosti, kterou představuje obchodní podíl, může být velmi hodnotným aktivem. Vzhledem k tomu, že po splatnosti pohledávky vzniká zástavnímu věřiteli právo na uspokojení se ze zástavy, zástavní právo lze považovat za jeden z nejúčinnějších zajišťovacích institutů. Protože účast společníka na společnosti vykazující dobré hospodářské výsledky může být uspokojivou jistotou věřitele, věnujeme zastavení obchodního podílu celou následující kapitolu.

Obecně o zástavním právu

Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy. Zástavní právo proto plní dvě funkce, a to funkci zajišťovací a funkci uhrazovací. Předmětem zástavního práva přitom může být i obchodní podíl.

Zástavce je osoba, která poskytuje zástavu k zajištění nesplněného závazku. Zástavce může být totožný s dlužníkem, ale současně může být i osobou odlišnou poskytující za tuto osobu zajištění pohledávky. Zástavním dlužníkem je také v souladu s ustanovením § 976 NOZ každý další nabyvatel zástavy.

Zcela výjimečnou bude situace, kdy osoba poskytující zástavu, tuto zástavu nevlastní, tudíž musí mít svolení pro zastavení dané věci (obchodního podílu). V takovém případě se může počet povinných v zástavním vztahu zvýšit až na tři osoby, tedy dlužník z hlavního závazku, zástavce za něho poskytující zástavu, která přitom patří zástavnímu dlužníkovi. Zástavní věřitel je pak oprávněný ze zástavní smlouvy (může se uspokojit z věci, která patří zástavnímu dlužníkovi) a je současně i subjektem z hlavního závazkového vztahu (vůči dlužníkovi, jehož dluh je zajištěn zástavou). Dojde-li k postoupení pohledávky, dojde i ke změně v osobě zástavního věřitele.

Typickým příkladem realizace zástavního práva je hypotéka u banky. Pokud dlužník hypotéku řádně nesplácí, může se banka uspokojit na nemovitosti, která nejčastěji zajišťuje pohledávku banky z hypotéčního úvěru. Pokud bychom si na místě nemovitosti představili například obchodní podíl zajišťující hypotéku čerpanou u banky, mohla by banka v případě nesplácení úvěru obchodní podíl zpeněžit a z jeho zpeněžení se uspokojit.

Zákaz zastavení podílu

Právní předpisy spojují přípustnost zastavení podílu společníka v obchodní korporaci se splněním podmínek, za nichž lze podíl převádět. Nový občanský zákoník zdůrazňuje, že lze-li podíl volně převést, lze k němu zřídit i zástavní právo. Lze připomenout, že podíl je bez omezení převoditelný na jiného společníka a na třetí osobu pak se souhlasem valné hromady. Společníci si však mohou ve společenské smlouvě sjednat jiná pravidla pro převod podílu, zejména převoditelnost podílu omezit.

Dotaz:

Obchodní partner mi nabídl zastavení jeho podílu ve firmě, aby zajistil zaplacení velké zakázky. Jak zjistím, jestli může svůj podíl vůbec zastavit, případně za jakých podmínek?

Odpověď:

Zastavení podílu v korporaci může zakázat nebo omezit společenská smlouva. V daném případě by proto bylo dobré, abyste před přípravou smlouvy o zastavení obchodního podílu znal znění společenské smlouvy. Aktuální znění společenské smlouvy by měla mít každá společnost založeno do sbírky listin obchodního rejstříku. Lze doporučit zjistit si znění buď z portálu justice.cz nebo kontaktovat obchodního partnera a aktuální znění společenské smlouvy si od něj vyžádat. Nutno dodat, že pokud by společenská smlouva zastavení podílu zakazovala, byla by případně uzavřená smlouva o zastavení podílu neplatná.

Souhlas se zastavením podílu

Bude-li na základě ustanovení společenské smlouvy zapotřebí souhlasu valné hromady k převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným, bude zapotřebí takového souhlasu i k zastavení podílu. Počet hlasů, jakým má být souhlas valnou hromadou k zastavení podílu udělen, se bude také odvíjet od počtu hlasů, jímž valná hromada schvaluje převod podílu. Ve srovnání s obchodním zákoníkem nestanoví zákon o obchodních korporacích, zda je k udělení souhlasu valnou hromadou zapotřebí prosté většiny hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nebo zda je zapotřebí souhlasu alespoň dvoutřetinové většiny hlasů všech společníků. Udělením souhlasu valnou hromadou se obsah společenské smlouvy nemění ani se nejedná o rozhodnutí, jehož důsledkem by se obsah společenské smlouvy měnil. Na změnu společenské smlouvy má vliv až nabytí vlastnického práva k podílu. Proto lze vyjít z toho, že k udělení souhlasu valnou hromadou k převodu podílu, tedy i k jeho zastavení, postačí prostá většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Jelikož je možnost podmínit převod souhlasem valné hromady myšlena obecně, tedy na skutečnost převodu, nikoliv na určení konkrétní osoby, bude zapotřebí souhlasu jen k zastavení, nikoli ke konkrétnímu znění zástavní smlouvy či k osobě zástavního věřitele.

V zájmu společnosti i samotných společníků je seznámit se s obsahem zástavní smlouvy i s osobou zástavního věřitele, jelikož zástavní věřitel může vykonávat hlasovací právo na valné hromadě nebo se dokonce stát společníkem společnosti s ručením omezeným.

Smluvní zastavení podílu

Zástavní právo k podílu v korporaci se zřizuje zástavní smlouvou. Jelikož je podíl ve společnosti s ručením omezeným věcí movitou a není ho možné jako zástavu odevzdat zástavnímu věřiteli, nebo osobě třetí, aby ho pro zástavního věřitele opatrovala, vyžaduje se pro zástavní smlouvu písemná forma s úředně ověřenými podpisy smluvních stran (podle § 1320 odst. 1 NOZ platí, že „lze-li podíl převést jen za určitých podmínek, vyžaduje se splnění týchž podmínek při jeho zastavení”. Při převodu podílu musí mít převodní smlouva úředně ověřené podpisy, stejnou formu musí mít tedy i zástavní smlouva).

Podstatné náležitosti zástavní smlouvy

Zástavní smlouva kromě přesného označení smluvních stran musí také obsahovat označení podílu a zajišťovaného dluhu. Zajišťuje-li se dluh ještě nedospělý nebo více dluhů, postačí ujednat, do jaké nejvyšší výše jistiny se zajištění poskytuje. Podíl je zapotřebí identifikovat pomocí obchodní firmy, sídla a identifikačního čísla společnosti s ručením omezeným, v níž má vlastník podílu (zástavní dlužník) účast, určení výše podílu a identifikací jeho vlastníka (má-li vlastník více podílů ve společnosti, je třeba podíl v zástavní smlouvě označit např. číslem či písmenem v souladu s označením podílů ve společenské smlouvě společnosti ve smyslu § 146 odst. 1 písm. d) ZOK; upravuje-li společenská smlouva více druhů podílu, je třeba zastavovaný podíl v zástavní smlouvě označit též názvem druhu podílu). Budou-li zástavním právem zajištěny do sjednané výše dluhy určitého druhu, které zástavnímu věřiteli vůči dlužníkovi budou vznikat v určité době, nebo různé dluhy vznikající vůči zástavnímu věřiteli z téhož právního důvodu, musí smluvní strany dbát na to, aby dluh, jeho výše, doba, po níž bude zajištěn, nebo právní důvod, na jehož základě různé dluhy budou vznikat, byl v zástavní smlouvě identifikován srozumitelně a určitě. Určité vodítko pro přípravu smlouvy může poskytnout smlouva o zastavení obchodního podílu.

Další ujednání v zástavní smlouvě

V zájmu smluvních stran zástavní smlouvy zcela nepochybně bude i zvážit úpravu dalších práv a povinností souvisejících se zastavením podílu v korporaci.

Je-li zajišťován dluh, při jehož sjednání byla pro případ porušení smluvené povinnosti ujednána smluvní pokuta, lze smluvním stranám doporučit, aby zajistili zástavním právem i onu smluvní pokutu, na níž se jinak zástavní právo nevztahuje.

Smluvní strany si dále mohou sjednat odchylku od ustanovení § 1324 odst. 1 NOZ, podle něhož se plnění vyplývající z účasti na korporaci, na něž má po splatnosti pohledávky zástavní věřitel právo, a to až do výše zajištěného dluhu, započítávají na úhradu dluhu.

1. Ujednání o výkonu hlasovacích práv

Smluvní strany si dále mohou sjednat výkon hlasovacího práva zástavním věřitelem. Přestože zástavní věřitel nebude potřebovat k účasti na valné hromadě plnou moc, bude muset předložit společnosti zástavní smlouvu, aby prokázal své oprávnění hlasovat na valné hromadě.

2. Zákaz braní plodů ze zástavy před splatností pohledávky

Nový občanský zákoník zakazuje smluvním stranám ujednat si před splatností pohledávky oprávnění věřitele brát ze zástavy plody nebo užitky. Za plod lze přitom považovat i společníkův podíl na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení mezi společníky. Dále se zástavní právo vztahuje jen na ty plody, které nejsou odděleny. Není proto z povahy věci možné rozšiřovat zástavní právo k podílu v korporaci i na pohledávku společníka na podíl na zisku.

Dotaz:

Zajímalo by mne, jestli je možné sjednat v zástavní smlouvě budoucí zástavní právo k pohledávce společníka vůči společnosti na podíl na zisku.

Odpověď:

Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná o zřízení samostatného zástavního práva odlišného od zástavního práva váznoucího na podílu v korporaci. Jelikož však dle § 1336 odst. 2 NOZ má zástavní věřitel právo, aby dlužník zastavené pohledávky plnil jen jemu, je-li zajištěný dluh splatný, domnívám se, že by přijetí podílu na zisku zástavním věřitelem fakticky naplnilo znaky braní plodů ze zástavy, což je občanským zákoníkem zakázáno (§ 1315 odst. 2 písm. c) NOZ).

3. Ujednání o způsobu zpeněžení zástavy

Zástavní věřitel se také může dohodnout se zástavcem, popř. zástavním dlužníkem, na způsobu jeho uspokojení ze zástavy. Takové ujednání vyžaduje písemnou formu a zavazuje i právního nástupce zástavního dlužníka.

Občanský zákoník možnost dohody o způsobu zpeněžení zástavy dále nerozvíjí. Pouze v rámci úpravy výkonu zástavního práva zdůrazňuje povinnost zástavního věřitele postupovat při prodeji s odbornou péčí v zájmu svém i v zájmu zástavního dlužníka tak, aby zástavu prodal za cenu, za kterou lze srovnatelnou věc obvykle prodat za srovnatelných okolností na daném místě a v daném čase (§ 1365 NOZ).

Přesto lze jen doporučit způsob zpeněžení zástavy v zástavní smlouvě pregnantně upravit, jelikož neurčité či nesrozumitelné ujednání by bylo neplatné, eventuálně by neurčité či nesrozumitelné ujednání o způsobu zpeněžení zástavy mohlo naplnit znaky zakázaného ujednání, podle něhož se zakazuje před splatností zajištěné pohledávky ujednat, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem.

4. Ujednání o subsidiárním nabytí vlastnictví zástavy

Smluvní strany mají možnost ujednat si, že zástavní věřitel nabude zastavený podíl okamžikem, kdy byl jeho pokus o zpeněžení podílu při výkonu zástavního práva neúspěšný. Nebylo-li ujednáno, že zástavní věřitel již tímto okamžikem nabývá zastavený podíl, může zástavní věřitel od tohoto okamžiku vykonávat společnická práva spojená s podílem (§ 1326 NOZ).

5. Zakázaná ujednání

Občanský zákoník výslovně v § 1315 NOZ zakazuje ujednání, podle kterých dlužník nebo zástavce nesmí zástavu vyplatit. Dále se zakazuje před splatností pohledávky ujednat, že se zástavní věřitel nebude domáhat uspokojení ze zástavy, že věřitel může zástavu zpeněžit libovolným způsobem nebo si ji za libovolnou anebo předem určenou cenu může ponechat, nebo věřitel může brát ze zástavy plody nebo užitky. Dále nelze před oznámením započetí výkonu zástavního práva zástavnímu dlužníkovi ujednat lhůtu, po jejímž uplynutí může zástavní věřitel zástavu zpeněžit, kratší než třicet dní (§ 1364 odst. 3 NOZ). Dikce citovaného ustanovení vede k závěru, že poté, co zástavnímu dlužníkovi bude započetí výkonu zástavního práva oznámeno, lze kratší lhůtu sjednat.

Účinnost zástavní smlouvy

Okamžik, kdy zástavní smlouva nabývá