dnes je 2.12.2024

Input:

Záměna a změna účastníků řízení

2.2.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.6.1.1
Záměna a změna účastníků řízení

Vymezení

V předchozích kapitolách jsme se již věnovali pojmu účastníci sporného řízení. Jsou jím tedy žalobce a žalovaný, přičemž o tom, kdo bude účastníkem řízení, rozhoduje žalobce tím, že podává žalobu, a staví tak sám sebe do procesní role žalobce, a toho, proti komu žalobu podává, staví do role žalovaného. Účastníci sporného řízení jsou v zásadě účastníky po dobu celého řízení, od podání žaloby až do přijetí pravomocného rozhodnutí. V některých případech však může během soudního řízení dojít k situaci, kdy bude zjištěn tzv. nedostatek věcné legitimace. V této publikaci se proto níže budeme věnovat procesním institutům, které nám umožňují výše zmíněný nedostatek napravit, v případech, kdy je nedostatek věcné legitimace původních účastníků zřejmý a snadno napravitelný, a nemuselo by tak dojít k zamítnutí žaloby.

Pro připomenutí uvádíme, že věcně legitimován je ten účastník řízení, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná. Aktivně věcně legitimován je žalobce, pokud mu svědčí právo, jehož ochrany se domáhá. Pasivně věcně legitimován je pak žalovaný, který má skutečně povinnost, jejíhož splnění se na něm žalobce domáhá.

Co se rozumí věcnou legitimací, si uvedeme na následujícím příkladu. Pan Novák má vůči panu Novotnému pohledávku z titulu smlouvy o úvěru, kterou s ním uzavřel a na základě které mu poskytl úvěr ve výši 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že pan Novotný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti nesplatil a na výzvy pana Nováka nereaguje, nezbývá panu Novákovi než podat žalobu k soudu. Aktivně věcně legitimován bude v řízení o zaplacení dlužné částky pan Novák, pasivně věcně legitimován pak bude pan Novotný. V případě, že by pan Novák sice smlouvu o úvěru uzavřel s panem Novotným, ale vzhledem k tomu, že o panu Novotném je známo, že nemá žádný majetek, zato bratr pana Novotného je velmi bohatý, by pan Novák podal žalobu na bratra pana Novotného, je jasné, že bratr pana Novotného není ve sporu pasivně věcně legitimován (nemá povinnost, jejíhož splnění se pan Novák domáhá) a žalobce by musel žalobu zamítnout.

Záměna účastníků řízení

Vymezení

Právní institut záměny účastníků řízení řeší případy, kdy je zjištěno, že původní účastník řízení není od počátku řízení věcně legitimován, přičemž smyslem záměny dosavadního účastníka řízení za jiného účastníka řízení je odstranění nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl již v době zahájení řízení.

V praxi se nám může stát, že žalujeme nějaký subjekt o náhradu škody, ten však za ni vůbec neodpovídá, protože mu nesvědčila povinnost, jejímž porušením daná škoda vznikla. V jiné situaci zase např. podáme žalobu o vydání věci na někoho, kdo k věci vlastnické ani jiné právo nemá.

Právní úprava záměny účastníků řízení je provedena zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ("OSŘ“), a to v § 92 odst. 2 přičemž spočívá v tom, že původní nelegitimovaný účastník řízení v jeho průběhu vystoupí, a je zaměněn jinou třetí osobou, která je věcně legitimovaná.

Předpoklady pro záměnu

K tomu, aby mohlo dojít k záměně účastníků řízení, je v prvé řadě potřeba podat návrh k soudu, který může učinit kterýkoliv účastník za souhlasu všech ostatních účastníků řízení. Soud musí s takovýmto návrhem vyslovit souhlas, a dále musí se záměnou souhlasit třetí osoba, která má v řízení vystupovat jako nový žalobce. V případě, že dochází k záměně na straně žalovaného, souhlasu třetí osoby, která bude vystupovat na straně žalovaného, není potřeba. Chybí-li některý z požadovaných souhlasů, nemůže k záměně účastníků dojít a řízení musí pokračovat s původními účastníky řízení. Nedostatek věcné legitimace se pak projeví v jeho výsledku, totiž zamítnutím žaloby, jak již bylo výše popsáno.

Rozhodnutí o záměně

Záměna účastníků je možná pouze v řízení v prvním stupni. Soud rozhoduje o návrhu na záměnu účastníků usnesením, které doručuje dosavadním účastníkům řízení a tomu, kdo má do řízení vstoupit. Soud je také povinen rozhodnout, a to i bez návrhu, o náhradě nákladů řízení mezi původními účastníky řízení, neboť pro zaměněného účastníka se tímto řízení končí. Pokud by soud záměnu účastníků z nějakého důvodu nepřipustil, je možné proti takovému rozhodnutí podat odvolání.

V praxi někdy nastane situace, kdy je institut záměny účastníků obcházen institutem přistoupení dalšího účastníka do řízení, aby se tím žalobce vyhnul nutnosti souhlasu původního žalovaného se záměnou. Soud by ovšem neměl takový návrh v žádném případě připustit, neboť nedostatek věcné legitimace původních účastníků řízení lze zhojit jen pomocí jeho záměny.

Právní účinky záměny

Účast zaměňovaného účastníka řízení se končí až právní mocí usnesení, kterým soud záměnu účastníků řízení připustí. Noví účastníci řízení, tzn. jak nový žalobce, tak nový žalovaný nejsou

Nahrávám...
Nahrávám...