15.4.6.1.1
Záměna a změna účastníků řízení
NahoruVymezení
V předchozích kapitolách jsme se již věnovali pojmu účastníci
sporného řízení. Jsou jím tedy žalobce a žalovaný, přičemž o tom, kdo bude
účastníkem řízení, rozhoduje žalobce tím, že podává žalobu, a staví tak sám
sebe do procesní role žalobce, a toho, proti komu žalobu podává, staví do role
žalovaného. Účastníci sporného řízení jsou v zásadě účastníky po dobu celého
řízení, od podání žaloby až do přijetí pravomocného rozhodnutí. V některých
případech však může během soudního řízení dojít k situaci, kdy bude zjištěn
tzv. nedostatek věcné legitimace. V této publikaci se proto níže budeme věnovat
procesním institutům, které nám umožňují výše zmíněný nedostatek napravit, v
případech, kdy je nedostatek věcné legitimace původních účastníků zřejmý a
snadno napravitelný, a nemuselo by tak dojít k zamítnutí žaloby.
Pro připomenutí uvádíme, že věcně legitimován je ten účastník
řízení, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná.
Aktivně věcně legitimován je žalobce, pokud mu svědčí právo, jehož ochrany se
domáhá. Pasivně věcně legitimován je pak žalovaný, který má skutečně povinnost,
jejíhož splnění se na něm žalobce domáhá.
Co se rozumí věcnou legitimací, si uvedeme na následujícím
příkladu. Pan Novák má vůči panu Novotnému pohledávku z titulu smlouvy o úvěru,
kterou s ním uzavřel a na základě které mu poskytl úvěr ve výši 100 000 Kč.
Vzhledem k tomu, že pan Novotný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti nesplatil a
na výzvy pana Nováka nereaguje, nezbývá panu Novákovi než podat žalobu k soudu.
Aktivně věcně legitimován bude v řízení o zaplacení dlužné částky pan Novák,
pasivně věcně legitimován pak bude pan Novotný. V případě, že by pan Novák sice
smlouvu o úvěru uzavřel s panem Novotným, ale vzhledem k tomu, že o panu
Novotném je známo, že nemá žádný majetek, zato bratr pana Novotného je velmi
bohatý, by pan Novák podal žalobu na bratra pana Novotného, je jasné, že bratr
pana Novotného není ve sporu pasivně věcně legitimován (nemá povinnost, jejíhož
splnění se pan Novák domáhá) a žalobce by musel žalobu zamítnout.
NahoruZáměna účastníků řízení
NahoruVymezení
Právní institut záměny účastníků řízení řeší případy, kdy je
zjištěno, že původní účastník řízení není od počátku řízení věcně legitimován,
přičemž smyslem záměny dosavadního účastníka řízení za jiného účastníka řízení
je odstranění nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl
již v době zahájení řízení.
V praxi se nám může stát, že žalujeme nějaký subjekt o náhradu
škody, ten však za ni vůbec neodpovídá, protože mu nesvědčila povinnost, jejímž
porušením daná škoda vznikla. V jiné situaci zase např. podáme žalobu o vydání
věci na někoho, kdo k věci vlastnické ani jiné právo nemá.
Právní úprava záměny účastníků řízení je provedena zákonem č.
99/1963 Sb., občanský soudní řád ("OSŘ“), a to v § 92 odst. 2 přičemž spočívá v tom,
že původní nelegitimovaný účastník řízení v jeho průběhu vystoupí, a je zaměněn
jinou třetí osobou, která je věcně legitimovaná.
NahoruPředpoklady pro záměnu
K tomu, aby mohlo dojít k záměně účastníků řízení, je v prvé řadě
potřeba podat návrh k soudu, který může učinit kterýkoliv účastník za souhlasu
všech ostatních účastníků řízení. Soud musí s takovýmto návrhem vyslovit
souhlas, a dále musí se záměnou souhlasit třetí osoba, která má v řízení
vystupovat jako nový žalobce. V případě, že dochází k záměně na straně
žalovaného, souhlasu třetí osoby, která bude vystupovat na straně žalovaného,
není potřeba. Chybí-li některý z požadovaných souhlasů, nemůže k záměně
účastníků dojít a řízení musí pokračovat s původními účastníky řízení.
Nedostatek věcné legitimace se pak projeví v jeho výsledku, totiž zamítnutím
žaloby, jak již bylo výše popsáno.
NahoruRozhodnutí o záměně
Záměna účastníků je možná pouze v řízení v prvním stupni. Soud
rozhoduje o návrhu na záměnu účastníků usnesením, které doručuje dosavadním
účastníkům řízení a tomu, kdo má do řízení vstoupit. Soud je také povinen
rozhodnout, a to i bez návrhu, o náhradě nákladů řízení mezi původními
účastníky řízení, neboť pro zaměněného účastníka se tímto řízení končí. Pokud
by soud záměnu účastníků z nějakého důvodu nepřipustil, je možné proti takovému
rozhodnutí podat odvolání.
V praxi někdy nastane situace, kdy je institut záměny účastníků
obcházen institutem přistoupení dalšího účastníka do řízení, aby se tím žalobce
vyhnul nutnosti souhlasu původního žalovaného se záměnou. Soud by ovšem neměl
takový návrh v žádném případě připustit, neboť nedostatek věcné legitimace
původních účastníků řízení lze zhojit jen pomocí jeho záměny.
NahoruPrávní účinky záměny
Účast zaměňovaného účastníka řízení se končí až právní mocí
usnesení, kterým soud záměnu účastníků řízení připustí. Noví účastníci řízení,
tzn. jak nový žalobce, tak nový žalovaný nejsou…
