16.2
Základní práva majetkové povahy
Mgr. Dita Komárková
NahoruPrávo na podíl na zisku
Právo na podíl na zisku je základním majetkovým právem společníka. Účinností ZOK nedošlo k zásadním změnám, nicméně určité novinky do této právní oblasti nový ZOK přeci jen přinesl.
ZOK následuje předchozí právní úpravu a zachovává předpoklady nutné ke vzniku práva na podíl na zisku, kterými jsou jednak hospodaření společnosti dovolující rozdělení zisku a dále konkrétní rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku.
Poměr rozdělení podílů na zisku mezi jednotlivé společníky je nadále ponechán v rukou společníků. Společníci si mohou ve společenské smlouvě ujednat jiný než zákonem stanovený poměr podílu na zisku a tedy nevázat výši podílu na zisku k jejich podílům na společnosti. I nadále je možné přiznat některému či některým společníkům větší podíl na zisku než ten, který odpovídá jejich podílu na společnosti. Nicméně pokud si společníci výslovně neupraví ve společenské smlouvě jinak, podílejí se na zisku určeném valnou hromadou k rozdělení v poměru svých podílů. Nová právní úprava výslovně umožňuje, aby si společníci ve společenské smlouvě ujednali nebo schválili usnesením valné hromady, že podíl na zisku bude vyplacen jinak než v penězích.
Jedním z předpokladů vzniku práva na podíl na zisku je rozhodnutí valné hromady. V souvislosti se zavedením možnosti vzniku různých druhů podílů na společnosti, ZOK zakotvuje výjimku, kdy takovéto rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku není třeba. Jestliže společníci zřídí ve společenské smlouvě podíly na společnosti, s nimiž je spojeno právo na pevný podíl na zisku (§ 135 odst. 1 a § 136 ZOK), ZOK výslovně stanoví, že v daném případě se nevyžaduje usnesení valné hromady o rozdělení podílu na zisku. Právo na pevný podíl na zisku vzniká v okamžiku schválení účetní závěrky, z níž právo na podíl na zisku vyplývá, a je splatný do 3 měsíců od jejího schválení. Otázkou je, v jaké situaci je společnost povinna vlastníkovi podílu, s nímž je spojeno právo na pevný podíl na zisku, vyplatit vzniklý podíl na zisku. Odpověď lze nalézt v dalším předpokladu vzniku práva na podíl na zisku.
Druhým předpokladem je hospodaření společnosti umožňující rozdělení zisku mezi společníky. ZOK v rámci právní úpravy obecných ustanovení zakazuje společnosti vyplácet zisk, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu (§ 40 odst. 1 ZOK). Valná hromada není oprávněna rozhodnout o rozdělení zisku, jestliže částka k rozdělení překračuje výši hospodářského výsledku posledního skončeného účetního období zvýšenou o nerozdělený zisk z předchozích období a sníženou o ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu s ZOK a společenskou smlouvou.
Je zcela věcí společníků, aby na valné hromadě určili, jak velká část zisku bude použita k rozdělení mezi společníky a jaká část bude použita společností k realizaci podnikatelských záměrů. ZOK do této sféry rozhodování nezasahuje ani tak není oprávněn činit. Přesto zde existuje výjimka spojená s výše zmíněným podílem na společnosti, s nímž je spojeno právo na pevný podíl na zisku. Jestliže ze schválené účetní závěrky vyplývá hospodářský výsledek, který je dle výše uvedeného pravidla způsobilý k rozdělení mezi společníky, vzniká automaticky právo na pevný podíl na zisku společníkům vlastnícím příslušné podíly.
NahoruSplatnost a výplata podílů na zisku
Nadále platí, že podíl na zisku společnosti je splatný do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku, pokud společenská smlouva či příslušné rozhodnutí valné hromady nestanoví něco jiného. Pozor si je nutné dávat v případě podílů, s nimiž je spojeno právo na pevný podíl na zisku, neboť jestliže toto právo vznikne na základě schválené účetní závěrky, je společnost tento pevný podíl na zisku povinna vyplatit bez dalšího ve lhůtě tří měsíců od schválení dané účetní závěrky.
Společnost je povinna vyplatit podíl na zisku na své náklady a nebezpečí na adresu určenou společníkem nebo bezhotovostním převodem na účet společníka, pokud zde není jiného ujednání ve společenské smlouvě či usnesení valné hromady.
NahoruNezákonné vyplacení podílů na zisku
Konkrétní realizaci usnesení valné hromady o výplatě podílů na zisku zajišťují jednatelé společnosti jako její statutární orgán. Jestliže jednatelé vyplatili podíly na zisku dle usnesení valné hromady, kterým bylo rozhodnuto o rozdělení zisku, ačkoliv nebyly splněny podmínky pro takové rozdělení, odpovídají jednatelé společnosti, kteří s vyplacením souhlasili, za škodu tímto jednáním způsobenou.
Významná změna nastala u povinnosti vrátit nezákonně vyplacený podíl na zisku. Dle předchozí úpravy byli společníci povinni společnosti vrátit podíl na zisku vyplacený v rozporu se zákonnými ustanoveními. Avšak podle nové právní úpravy není společník povinen takový podíl na zisku vrátit. Povinnost vrátit vyplacený podíl na zisku vzniká pouze tehdy, jestliže společník věděl nebo vědět mohl o tom, že byly porušeny podmínky stanovené pro vznik práva na podíl na zisku. Panují-li pochybnosti, zdali společník věděl či mohl vědět o porušení podmínek, ZOK přiznává společníkovi ochranu v podobě předpokladu dobré víry.
NahoruZálohy na výplatu podílu na zisku
Předchozí právní úprava výslovně zakazovala společnosti vyplácet zálohy na podíly na zisku. Toto pravidlo nový ZOK prolamuje a přináší tak další významnou změnu do právní úpravy.
Společnost je nyní oprávněna vyplácet zálohy na výplatu podílu na zisku. Nicméně nelze tak činit bez dalšího. Předpokladem je existence mezitímní účetní závěrky, ze které vyplývá, že společnost disponuje dostatkem prostředků na rozdělení zisku. ZOK zároveň omezuje jednak přípustnou výši zálohy a jednak zdroje, které lze použít na její výplatu. Výše zálohy na výplatu zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, nerozděleného zisku z minulých let a ostatních fondů ze zisku snížený o neuhrazenou ztrátu z minulých let a povinný příděl do rezervního fondu. K výplatě zálohy nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, jež jsou účelově vázány a jejichž účel není obchodní korporace oprávněna měnit.
Pokud bude vyplacena záloha v rozporu se zákonem, je společník, jemuž byla záloha vyplacena, povinen tuto zálohu vrátit.
NahoruPrávo na podíl na likvidačním zůstatku
Tvůrci rekodifikace soukromého práva se vydali cestou zeštíhlení právní úpravy o obchodních společnostech, v důsledku čehož je nezbytné hledat obecná ustanovení o likvidaci obchodních společností v novém občanském zákoníku v rámci právní úpravy právnické osoby (§ 187 až § 209 NOZ). Přes právní úpravu likvidace v novém občanském zákoníku se však určitá specifická ustanovení dostávají i do ZOK. Ustanovení v ZOK se týkají zejména podílu na likvidačním zůstatku.
ZOK nepřináší významnou změnu, co se týče nároku na podíl na likvidačním zůstatku. Každý společník má i podle nové právní úpravy právo na podíl na likvidačním zůstatku.
Novinkou však je způsob, jakým bude napříště docházet k rozdělení likvidačního zůstatku. Likvidační zůstatek se mezi společníky bude rozdělovat v několika fázích:
1. Nejprve bude likvidační zůstatek rozdělen mezi společníky podle výše, v jaké splnili svoji vkladovou povinnost. Jestliže nastane situace, kdy likvidační zůstatek nebude postačovat na toto rozdělení, rozdělí se likvidační zůstatek mezi společníky v poměru k výši splacených či vnesených vkladů.
2. Následně, zbude-li likvidační zůstatek po prvním rozdělení, dojde k rozdělení zbytku mezi společníky podle jejich podílů na společnosti.
Tento zákonný postup se odlišuje od dřívější právní úpravy, podle které se podíl na likvidačním zůstatku určoval pouze a jenom poměrem obchodních podílů.
Již podle ObchZ bylo možné upravit si podíly na likvidačním zůstatku jiným způsobem a založit nerovné postavení mezi společníky. Tato možnost je ponechána i dle nové právní úpravy. Společníci jsou oprávněni si dohodnout ve společenské smlouvě jiný způsob stanovení výše podílu na likvidačním zůstatku společníků nežli ten, který byl popsán výše. Lze doporučit s ohledem na textaci ZOK (§ 38 odst. 3 ZOK) zakotvení do společenské…
