3.10 Základní ochrana v sítích, ochrana automatickým odpojením od
zdroje, doplňující ochrana a přístroje jejich zajištění
V této kapitole jsou informace o základních požadavcích na zajištění
bezpečnosti sítí TN, TT a IT, se základními požadavky na tyto přístroje:
- - pojistky;
- - jističe;
- - proudové chrániče;
- - hlídače izolačního stavu (IMD);
- - přístroje pro monitorování reziduálního proudu (RCM).
Je zde i informace o v Evropě zaváděném přístroji pro přístroje k
detekci chybového elektrického oblouku (AFDD).
V síti TN závisí bezporuchovost uzemnění instalace na spolehlivosti
a účinnosti spojení vodičů PEN nebo PE se zemí. Jestliže uzemnění je zajištěno
veřejnou nebo jinou napájecí sítí, dodržení potřebných podmínek, které platí
vně instalace, je na zodpovědnosti provozovatele distribuční soustavy.
Mezi příklady těchto podmínek patří:
- - vodič PEN je uzemněn v řadě bodů a je uložen takovým způsobem,
aby to minimalizovalo riziko jeho přerušení;
- - RB / RE ≤ 50/(Uo – 50)
kde
- - RB je elektrický odpor uzemnění sítě, tj.
všech zemničů měřených paralelně, v ohmech;
- - RE je minimální odpor styku těch cizích
vodivých částí se zemí, které nejsou spojeny s ochranným vodičem, ale jejichž
prostřednictvím může dojít ke vzniku poruchy mezi živým vodičem a zemí, v
ohmech;
- - Uo je jmenovitá hodnota střídavého napětí
vodiče (fázového napětí) vůči zemi, ve voltech.
Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn.
Jestliže nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosažitelný, musí
se uzemnit vodič vedení.
Neživé části instalace musí být spojeny pomocí ochranného vodiče s
hlavní uzemňovací přípojnicí instalace, která musí být spojená s uzemněným
bodem silové napájecí sítě.
Jestliže existuje jiné účinné spojení se zemí, doporučuje se, aby
ochranné vodiče byly s tímto bodem spojeny, kdekoliv je to možné. Uzemnění u
doplňujících bodů rozložené pokud možno co nejrovnoměrněji může být zapotřebí,
aby se zajistilo, že potenciály ochranných vodičů zůstanou v případě poruchy co
nejblíže k potenciálu země.
Ve velkých budovách, jako jsou výškové budovy, není možné doplňující
uzemnění ochranných vodičů prakticky provést. V takovýchto budovách má obdobnou
funkci jako doplňující uzemnění ochranné pospojování mezi ochrannými vodiči a
cizími vodivými částmi.
Doporučuje se, aby ochranné vodiče (PE a PEN) byly uzemněny v místě
vstupu do budovy nebo provozovny. Přitom se berou v úvahu proudy odváděné tímto
uzemněním z nulového vodiče.
Podmínky pro uzemnění jednotlivých bodů v síti TN jsou uvedeny v
příloze NB ČSN 33 2000-4-41
ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-41: Ochranná
opatření pro zajištění bezpečnosti – Ochrana před úrazem elektrickým
proudem“.
V pevných instalacích může jediný vodič sloužit zároveň jako
ochranný i jako nulový vodič (vodič PEN), a to za předpokladu, že jsou splněny
požadavky článku 543.4 ČSN 33 2000-5-54
ed. 3 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 5-54: Výběr a stavba
elektrických zařízení – Uzemnění a ochranné vodiče“. Přitom do vodiče PEN
nesmějí být zařazována žádná spínací ani odpojovací zařízení.
Charakteristiky ochranných přístrojů a impedancí musí splňovat tento
požadavek:
Zs × Ia ≤ Uo
kde
Zs je impedance v ohmech (Ω) poruchové smyčky
obsahující:
- - zdroj,
- - vodič vedení až k místu poruchy a
- - ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem;
Ia je proud v ampérech (A) vyvolávající
automatickou funkci přístroje způsobujícího odpojení v době stanovené v
„Maximální doba odpojení“. Jestliže je použit proudový chránič, je tímto
proudem jeho jmenovitý vybavovací reziduální proud zajišťující odpojení v době
stanovené v „Maximální doba odpojení“;
Uo je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí
vodiče vedení vůči zemi v voltech (V).
Nahoru Maximální doba odpojení
Pokud je splnění požadavku tohoto článku zajišťováno proudovým
chráničem, vztahují se doby odpojení podle tabulky 1 k předpokládaným
reziduálním poruchovým proudům, které jsou podstatně vyšší než jmenovité
vybavovací reziduální proudy proudových chráničů (typicky je to 5 I∆n).
Maximální doba odpojení stanovená v tabulce 1 platí pro koncové
obvody, které nepřekračují 32 A.
Tabulka 1: Maximální doby odpojení
V síti TN je doba odpojení nepřesahující 5 s dovolena pro
distribuční obvody a pro obvody nad 32 A, viz výše.
Je třeba počítat s tím, že výše uvedená podmínka pro charakteristiky
ochranných přístrojů a impedancí musí být splněna i za nejnepříznivějších
předpokládaných podmínek. Ty jsou představovány zvýšením impedance smyčky
způsobeným ohřátím vedení na jeho maximální provozní teplotu a snížením napětí
při poruše vlivem zatížení sítě při jednofázovém zkratu. Přitom je nutno
počítat s tím, že k automatickému odpojení dojde až působením proudu Ia, který, odečtený pro předepsanou dobu odpojení z pásma
charakteristik přístroje, je ten největší.
Uvedená podmínka se považuje za splněnou, jestliže pro vedení, jehož
nejhorší provozní podmínky, které obvykle mohou přicházet v úvahu, jsou
představovány maximální provozní teplotu vedení 70 °C (běžné druhy izolací
PVC), není impedance smyčky Zs počítaná nebo měřená při
teplotě 20 °C větší než
resp. pokud platí 1,5 × Zs × Ia ≤ Uo.
Do součinitele 1,5 je přitom zahrnut součinitel oteplení vedení 1,2
a tzv. bezpečnostní součinitel 1,25 zahrnující velmi malé hodnoty impedancí ve
spojích apod. i napěťový součinitel zatížené sítě. S uvedenými vztahy je možno
uvažovat jak z hlediska projektování elektrických instalací, tak z hlediska
jejich revizí.
Jestliže vztah 1,5 × Zs × Ia ≤ Uo není splněn, nemusí to ještě znamenat, že pro místní
provozní podmínky (např. nižší provozní teplotu vedení) není splněna v tomto
článku předepsaná podmínka Zs × Ia ≤ Uo pro impedanci smyčky. Naopak pro vyšší provozní teploty
vedení nemusí ani splnění podmínky 1,5 × Zs × Ia ≤ Uo znamenat, že je pro tento provozní stav
základní podmínka tohoto článku Zs × Ia ≤ Uo splněna. Pokud se týká projektů, v běžných případech (tj.
u nepříliš rozsáhlých distribučních sítí) vychází jako vyhovující, jestliže
část impedance smyčky připadající na koncové obvody není větší než 0,5 × Uo / Ia.
Podrobnosti z hlediska podmínek automatického odpojení při tzv.
minimálním zkratovém proudu, s kterým je třeba uvažovat pro projekt, jsou
uvedeny v ČSN IEC
1200-53 „Pokyny pro elektrické instalace – Část 53 : Výběr a stavba
elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje“. Podrobnější vysvětlení a
doplnění z hlediska měření impedance smyčky při revizích je uvedeno v ČSN 33
2000-6 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6 : Revize“.
V sítích TN mohou být pro ochranu při poruše (ochranu před nepřímým
dotykem neboli před dotykem neživých částí) použity následující ochranné
přístroje:
- - nadproudové ochranné přístroje;
- - proudové chrániče.
Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, měl by
být obvod chráněn stejně ještě nadproudovým ochranným přístrojem podle ČSN 33 2000-4-43
ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4 -43: Bezpečnost –
Ochrana před nadproudy“. Povinnost instalovat jisticí prvky proti přetížení a
zkratu je stanovena v ČSN 33
2000-4-473 „Elektrotechnické předpisy. Elektrická zařízení.
Část 4
: Bezpečnost. kapitola 47 : Použití ochranných opatření pro zajištění
bezpečnosti. Oddíl 473: Opatření k ochraně proti nadproudům“.
Proudový chránič nesmí být používán v sítích TN-C.
Jestliže je proudový chránič používán v síti TN-C-S, nesmí být vodič
PEN použit za chráničem na straně zátěže. Spojení ochranného vodiče s vodičem
PEN musí být provedeno před chráničem, tj. na straně zdroje.
Jestliže nemohou být splněny doby odpojení předepsané v ČSN 33 2000-4-41
ed. 2 (viz tabulka 1), je třeba použít proudové chrániče nebo
doplňující ochranné pospojování.
Nahoru Nadproudové ochranné přístroje
V sítích TN (TNC, TNS, TN-C-S) musí být nadproudové ochranné
přístroje, pokud jsou použité pro zajištění ochrany při poruše, zvoleny a
namontovány tak, aby vyhovovaly požadavkům uvedeným v ČSN 33 2000-4-41
ed. 2 (viz především článek 411.4.4).
Jestliže v sítích TN-S a TN-C-S nemohou být dosaženy doby odpojení
požadované v ČSN 33 2000-4-41
ed. 2 (viz tabulka 1) pomocí nadproudového ochranného přístroje, může
být k zajištění požadované ochrany při poruše použit proudový chránič nebo
doplňující ochranné pospojování.
V sítích TT musí být nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou
použité pro zajištění ochrany při poruše, zvoleny a namontovány tak, aby
vyhovovaly požadavkům uvedeným v ČSN 33 2000-4-41
ed. 2.
Všechny neživé části chráněné společně stejným ochranným přístrojem
musí být spojeny ochrannými vodiči se zemničem, který je pro všechny tyto
neživé části společný. Pokud se použije několik různých ochranných přístrojů v
sérii, platí tento požadavek samostatně pro všechny neživé části chráněné
stejným přístrojem.
Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn.
Jestliže nulový nebo střední bod není k dispozici nebo není dosažitelný, musí
se uzemnit vodič vedení.
Všeobecně se v sítích TT musí pro ochranu při poruše používat
proudové chrániče. Jinak je možno použít i nadproudové ochranné přístroje,
ovšem za předpokladu, že je trvale a spolehlivě zajištěna dostatečně nízká
hodnota Zs.
Jestliže jsou pro ochranu při poruše použity proudové chrániče, měl
by být obvod chráněn stejně ještě nadproudovým ochranným přístrojem podle ČSN 33 2000-4-43
ed. 2 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 4-43: Bezpečnost –
Ochrana před nadproudy“.
Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, musí být
splněny následující podmínky:
- - doba odpojení, jak je požadována v tabulce 2 a
- - RA × I∆n ≤ 50 V
kde
RA je součet odporů v ohmech zemniče a ochranného
vodiče k neživým částem,
I∆n je jmenovitý reziduální vybavovací proud
proudového chrániče.
Ochrana při poruše je v tomto případě zajištěna i tehdy, jestliže
impedance poruchy není zanedbatelná.
Jestliže není RA známo, může být nahrazeno Zs.
Doby odpojení v souladu s tabulkou 2 se vztahují k předpokládaným
reziduálním poruchovým proudům, které jsou podstatně vyšší než jmenovité
vybavovací reziduální proudy proudových chráničů (typicky je to 5 I∆n).
Jestliže je použit nadproudový ochranný přístroj, musí být splněna
následující podmínka:
Zs × Ia ≤ Uo
kde
Zs je impedance v ohmech (Ω) poruchové smyčky
obsahující:
- - zdroj,
- - vodič vedení až k místu poruchy,
- - ochranný vodič k neživým částem,
- - uzemňovací přívod,
- - zemnič elektrické instalace a
- - zemnič zdroje;
Ia je proud v ampérech (A) vyvolávající
automatickou funkci odpojovacího přístroje v době stanovené v tabulce 2;
Uo je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí
vodiče vedení vůči zemi ve voltech (V).
Maximální doba odpojení stanovená v tabulce 2 platí pro koncové
obvody, které nepřekračují 32 A.
Tabulka 2: Maximální doby odpojení
V síti TT je doba odpojení nepřesahující 1 s dovolena pro
distribuční obvody a pro obvody s proudem nad 32 A.
Jestliže je v sítích TT pro zajištění ochrany při poruše použit
jediný proudový chránič, musí být umístěn na začátku instalace. Výjimkou je
případ, kdy část instalace mezi svým začátkem a proudovým chráničem vyhovuje
požadavku na ochranu použitím dvojité nebo zesílené izolace (viz požadavky na
ochranu při poruše uvedené v ČSN 33 2000-4-41
ed. 2).
Pokud má elektrická instalace více než jeden začátek (je napájena z
více než jednoho zdroje), vztahuje se tento požadavek na každý z těchto
začátků.
Při určování hodnoty odporu uzemnění by se měly brát v úvahu možné
sezonní změny, a to včetně promrzání a vysoušení půdy.
V sítích IT musí být živé části izolovány od země nebo spojeny se
zemí přes dostatečně vysokou impedanci. Toto spojení může být provedeno buď v
nulovém nebo středním bodě sítě nebo v umělém nulovém bodě. Umělý nulový bod
může být přímo spojen se zemí, jestliže výsledná impedance proti zemi je při
frekvenci sítě dostatečně vysoká. Jestliže nulový nebo střední bod neexistuje,
může se přes velkou impedanci uzemnit vodič vedení.
V případě jedné poruchy mezi živou a neživou částí nebo živou částí
a zemí je pak poruchový proud malý a automatické odpojení podle 411.3.2 ČSN
33 2000-4-41 ed. 2 (základní požadavky viz výše) se za předpokladu, že byla
splněna podmínka pro uzemnění neživých částí (viz dále), nevyžaduje. Musí však
být provedena opatření, aby se zabránilo nebezpečí škodlivých
patofyziologických účinků na osobu, která se dotýká současně přístupných
neživých částí v případě, kdy dojde ke dvěma poruchám současně.
Aby se omezilo přepětí nebo se utlumila napěťová oscilace, může se
vyžadovat uzemnění přes impedance nebo umělé nulové body, jejichž
charakteristiky by měly odpovídat požadavkům instalace.
Neživé části musí být uzemněny individuálně, po skupinách nebo
společně.
Musí být splněny tyto podmínky:
- - ve střídavých sítích
RA × Id ≤ 50 V
- - ve stejnosměrných sítích
RA × Id ≤ 120 V
kde:
RA je součet odporů v ohmech zemniče a ochranného
vodiče k neživým částem;
Id je poruchový proud v ampérech při první poruše
o zanedbatelné impedanci mezi vodičem vedení a neživou částí. Hodnota Id bere v úvahu unikající (svodové) proudy a celkovou impedanci
uzemnění elektrické instalace.
V síti IT mohou být pro monitorování, hlídání a ochranu použity
následující přístroje:
- - hlídače izolačního stavu (IMD);
- - přístroje pro monitorování reziduálního proudu (RCM);
- - systémy pro vyhledávání izolačních poruch;
- - nadproudové ochranné přístroje;
- - proudové chrániče (RCD).
Uvedený výčet nevylučuje použití dalších přístrojů a systémů, jako
jsou např. v místnostech pro lékařské účely:
- - systémy monitorování maximálního možného zatížení (příkonu)
zdroje (transformátoru) IT (podle ČSN EN
61558-2-15 „Bezpečnost výkonových transformátorů, napájecích zdrojů a
podobně – Část 2-15: Zvláštní požadavky pro oddělovací ochranné transformátory
pro napájení v místnostech pro léčebné účely“).
- - systémy monitorování teploty zdroje (transformátoru) IT (ČSN EN
61558-2-15).
Jestliže je použit proudový chránič, nemůže být vyloučeno jeho
vybavení při první poruše v důsledku kapacitních unikajících proudů.
V případech, kdy je síť IT použita z důvodu zajištění kontinuity
napájení, musí být použit hlídač izolačního stavu, aby signalizoval výskyt
první poruchy mezi živou částí a neživými částmi a zemí. Tento přístroj musí
spustit zvukový a/nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho, dokud
porucha trvá. Bližší podmínky pro tyto přístroje stanoví ČSN EN
61557-8 „Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se
střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení
ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 8 :
Hlídače izolačního stavu v rozvodných sítích IT“ a v místnostech pro lékařské
účely ČSN 33
2000-7-710 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 7-710: Zařízení
jednoúčelová a ve zvláštních objektech – Zdravotnické prostory“. Jestliže je
použit jak zvukový, tak vizuální signál, je možné zvukový signál zrušit.
Kromě případů, kdy je ochranný přístroj instalován proto, aby
přerušil napájení při prvé poruše, je přístroj pro monitorování reziduálního
proudu (RCM) nebo systém pro vyhledávání izolačních poruch použit, aby
signalizoval výskyt prvé poruchy mezi živou částí a neživými částmi nebo zemí.
Tento přístroj musí spustit zvukový a/nebo vizuální signál, který musí trvat
tak dlouho, dokud porucha trvá.
Jestliže je použit jak zvukový, tak vizuální signál, je možné
zvukový signál zrušit. Přitom však vizuální poplachový signál musí pokračovat
po dobu trvání poruchy.
Doporučuje se, aby první porucha byla co nejdříve
odstraněna.
Po té, co se objeví první porucha, musí být splněny podmínky pro
automatické odpojení v případě výskytu druhé poruchy na jiném živém vodiči:
-
Jestliže jsou neživé části propojeny ochranným vodičem a
společně uzemněny ke stejné uzemňovací soustavě, platí podmínky podobné jako
pro síť TN a tyto podobné podmínky musí být splněny, jestliže nulový bod v
případě střídavých sítí nebo střední bod v případě stejnosměrných sítí není
vyveden:
2 IaZs ≤ U
nebo kde nulový bod nebo střední bod je vyveden:
2 IaZ ´S ≤ Uo
Kde:
- - Uo je jmenovité střídavé nebo
stejnosměrné napětí ve V, mezi fázovým vodičem a nulovým nebo středním
vodičem;
- - U je jmenovité střídavé nebo stejnosměrné napětí ve
V, mezi vodiči;
- - ZS je impedance v ohmech poruchové smyčky
obsahující vodič vedení a ochranný vodič obvodu;
- - Z ´S je impedance v ohmech poruchové
smyčky obsahující nulový vodič a ochranný vodič obvodu;
- - Ia je proud způsobující zapůsobení
ochranného přístroje v čase požadovaném pro sítě TN viz výše.
Doba stanovená v tabulce 1 pro sítě TN platí pro sítě IT s vyvedeným
i s nevyvedeným nulovým nebo středním bodem.
Součinitel 2 v obou vzorcích bere v úvahu, že v případě současného
výskytu dvou poruch, tyto poruchy mohou být v různých obvodech.
Pro impedanci smyčky by se měl vzít v úvahu ten nejnepříznivější
případ; např. porucha na vodiči vedení u zdroje a zároveň druhá porucha na
nulovém vodiči spotřebiče.
Podrobnosti z hlediska podmínek automatického odpojení při tzv.
minimálním zkratovém proudu, s kterým je třeba uvažovat pro projekt, jsou
uvedeny v ČSN IEC
1200-53 „Pokyny pro elektrické instalace – Část 53 : Výběr a stavba
elektrických zařízení – Spínací a řídicí přístroje“. Podrobnější vysvětlení a
doplnění z hlediska měření impedance smyčky při revizích je uvedeno v ČSN 33
2000-6 „Elektrické instalace nízkého napětí – Část 6 : Revize“.
- b) Jestliže jsou neživé části uzemněny po skupinách nebo
jednotlivě, platí tato podmínka:
Ra × Ia ≤ 50 V
Kde:
- - Ra je součet odporů v ohmech (Ω) zemniče
a ochranného vodiče k neživým částem,
- - Ia je proud v ampérech (A) vyvolávající
automatickou funkci odpojovacího přístroje v době odpovídající tabulce 2 pro
sítě TT.
Jestliže splnění požadavku b) je zajišťováno proudovým chráničem,
může splnění požadavku na dobu odpojení požadovanou pro sítě TT v tabulce 2
vyžadovat residuální proudy podstatně vyšší než jmenovitý vybavovací reziduální
proud I∆n použitého chrániče (typicky je to 5 I∆n).
V sítích IT musí nadproudové ochranné přístroje, pokud jsou použité
pro zajištění ochrany v případě druhé poruchy,
- - jestliže jsou neživé části vzájemně propojeny, vyhovovat článku
411.6.4 a) ČSN 33 2000-4-41
ed. 2,
- - jestliže jsou neživé části individuálně nebo po skupinách
uzemněny, vyhovovat článku 411.6.4 a) ČSN 33 2000-4-41
ed. 2.
U nadproudových ochranných přístrojů použitých v sítích IT pro
případ druhé poruchy musí kontakty vodičů vedení vyhovovat pro sdružené napětí
a kontakt nulového vodiče, pokud je použit, musí vyhovovat pro napětí mezi fází
a nulou.
V sítích IT musí funkce nadproudového ochranného přístroje v případě
druhé poruchy zajišťovat odpojení všech odpovídajících živých vodičů včetně
nulového vodiče, pokud je použit.
Jestliže v sítích IT není požadováno odpojení při první poruše, musí
být proudový chránič zvolen tak, aby jeho I∆n byl alespoň
dvakrát větší než předpokládaný proud při první poruše.
Jestliže je vyžadováno odpojení již při první poruše, musí být
proudový chránič zvolen tak, aby jeho I∆n byl menší než
předpokládaný proud při první poruše a větší než dvojnásobek předpokládaného
normálního unikajícího proudu na straně od proudového chrániče.
Jestliže v síti IT nemohou být dosaženy doby odpojení požadované v ČSN 33
2000-4-41 ed. 2 pomocí nadproudového ochranného přístroje, měly by se k
zajištění požadované ochrany při poruše použít jeden nebo více proudových
chráničů.
Proudové chrániče označené podle ČSN EN 60947-2 „Spínací a
řídicí přístroje nízkého napětí – Část 2 : Jističe“ hodnotou napětí, za níž
následuje značka , nesmí být v síti IT pro tato napětí používány.
Proudový chránič musí chránit každý jednotlivý obvod.
Proudový chránič nezajistí odpojení dvou poruch, pokud k oběma
poruchám dojde za chráničem (ve směru toku energie). Proudový chránič odpojí
obvod s poruchou, jestliže druhá porucha je v obvodě, který proudovým chráničem
není chráněn.
Nahoru Hlídače izolačního stavu pro sítě IT
IMD je určen k trvalému připojení k síti IT a k soustavnému
monitorování izolačního odporu celého systému (sekundární strany silového
napájení a celé instalace napájené silovým zdrojem), k němuž je připojen.
IMD musí být instalován v síti IT v souladu s požadavkem 411.6.3.1 ČSN 33
2000-4-41 ed. 2. (V případech, kdy je síť IT použita z důvodu zajištění
kontinuity napájení, musí být použit hlídač izolačního stavu, aby signalizoval
výskyt první poruchy mezi živou částí a neživými částmi a zemí. Tento přístroj
musí spustit zvukový a/nebo vizuální signál, který musí trvat tak dlouho, dokud
porucha trvá.).
IMD musí odpovídat požadavkům ČSN EN 61557-8 ed.
2 „Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se
střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení
ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 8 :
Hlídače izolačního stavu v rozvodných sítích IT“, pokud neodpovídá požadavkům
uvedeným v článku „Instalování hlídačů izolačního stavu (IMD)“.
Musí být k dispozici návody udávající, že jestliže IMD zjistí zemní
poruchu, musí být tato porucha lokalizována a odstraněna, aby pokud možno co
nejdříve se obnovily normální provozní podmínky.
Nahoru Instalování hlídačů izolačního stavu
Svorky IMD na vodičích vedení musí být připojeny co nejblíže k
začátku sítě, a to buď:
- - k nulovému bodu napájecího zdroje, nebo k
- - k umělému nulovému bodu s impedancemi připojenými k vodičům
vedení, nebo
- - k vodiči vedení nebo k několika vodičům vedení.
Jestliže ve vícefázové síti je IMD připojen mezi jednu fázi a zem,
musí IMD vyhovovat alespoň požadavku, aby izolace mezi svorkou na vodiči vedení
a zemní svorkou vydržela mezifázové (sdružené) napětí.
Poznámka: Toto napětí se objeví mezi těmito svorkami v případě
jedné izolační poruchy na druhém fázovém vodiči.
Pro stejnosměrné instalace musí být svorka (svorky) vedení IMD
spojena buď přímo se středním bodem, pokud takový bod je, nebo k jednomu nebo
ke všem napájecím vodičům.
Svorka „uzemnění“ nebo „pracovního uzemnění“ IMD musí být spojena s
hlavní ochrannou svorkou instalace.
Napájecí obvod IMD musí být připojený buď k instalaci toho samého
(sledovaného) obvodu v připojovacím místě svorky vedení, a to co nejblíže k
začátku sítě nebo k pomocnému napájení. Bod připojení k instalaci musí být
zvolen tak, aby IMD byl schopen sledovat izolaci instalace za všech provozních
podmínek.
Tam, kde je instalace napájena z více než jednoho silového zdroje,
kdy zdroje jsou zapojeny paralelně, musí být na každý zdroj použit jeden IMD.
Předpokladem je, že IMD jsou blokovány tak, aby k síti zůstal připojen pouze
jeden IMD. Ostatní IMD sledují odpojené zdroje napájení, které umožňují opětné
připojení tohoto zdroje v případě, kdy v tomto zdroji není izolační
porucha.
Nahoru Seřízení hlídačů izolačního stavu
IMD je navržen pro signalizaci jakéhokoliv významného snížení
izolačního stavu sítě, aby se zjistila jeho příčina předtím, než dojde ke
vzniku druhé poruchy, a tím se instalace vyhnula jakémukoliv přerušení
napájení.
V důsledku toho musí být IMD nařízen na nižší hodnotu, než odpovídá
normálnímu stavu izolace sítě při jejím normálním provozu s maximální
připojenou zátěží.
IMD instalované v místech, do kterých mají k jejich užívání přístup
jiné než poučené (vnější vliv BA4) nebo znalé (vnější vliv BA5) osoby, musí být
instalovány takovým způsobem, aby nebylo možné upravit nastavení jinak než s
použitím klíčem nástroje nebo hesla.
Pasivní hlídače izolačního stavu
V určitých, zvláště pak stejnosměrných sítích IT, včetně těch, které
mají pouze dva vodiče, se mohou používat pasivní IMD bez vstřikování proudu
nebo napětí do sítě za předpokladu, že:
- - je sledován stav izolace všech živých rozvedených vodičů,
- - všechny neživé části instalace jsou propojeny,
- - vodiče obvodů jsou zvoleny a instalovány takovým způsobem, aby
se snížilo riziko zemního spojení na minimum.
Zařízení pro lokalizaci izolačních poruch v sítích IT; zařízení
pro lokalizaci izolačních poruch
Zařízení pro lokalizaci izolačních poruch musí odpovídat ČSN EN
61557-9 „Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se
střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V – Zařízení
ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany – Část 9 :
Zařízení k lokalizování místa poruchy izolace v rozvodných sítích IT“. Kde byla
síť IT zvolena pro zajištění kontinuity provozu, doporučuje se kombinovat IMD s
přístroji umožňujícími lokalizovat poruchu i při zatížení sítě. Jejich funkcí
je určit obvod poruchou v případě, kdy hlídač izolace zjistil poruchu
izolace.
Nahoru Monitorování nepřipojených obvodů
IMD musí být použitý u obvodů obsahujících bezpečnostní zařízení,
která jsou normálně vypnuta spínacími prvky odpojujícími všechny živé póly a
která jsou připojena pouze v případě nebezpečí za předpokladu, že IMD je
automaticky deaktivován, jakmile je bezpečnostní zařízení uvedeno do
činnosti.
Výše uvedené uspořádání je určeno k tomu, aby bezpečnostní zařízení
mohlo fungovat v průběhu nebezpečné situace bez zásahu do napájení. Snížení
izolační úrovně musí být místně indikováno buď vizuálním nebo zvukovým signálem
s možností dálkové indikace.
IMD musí být zapojen mezi zem a živý vodič sledovaného zařízení.
Měřicí obvod musí být automaticky odpojen, když je zařízení uvedeno pod
napětí.
Monitorování nepřipojených obvodů může být prováděno s IMD v sítích
TN-S, TT a IT za předpokladu, že všechny živé vodiče sledovaných obvodů jsou
odpojeny.
Jestliže zařízení je v průběhu měření izolace bez zatížení odpojeno
od instalace, jsou izolační úrovně, které mají být měřeny, obecně velmi vysoké.
Mez, která by měla uvést do činnosti poplašné zařízení, by měla být vyšší než
300 kΩ.
PŘÍSTROJE NA OCHRANU PROTI NADPROUDU
Pojistkové spodky pro pojistky se závitem musí být zapojeny tak, že
je jejich střední kontakt na napájecí straně instalace. Pojistkové spodky pro
pojistkové vložky, které se do nich zasouvají pomocí držáku pojistky, musí být
uspořádány tak, aby byla vyloučena možnost dotknout se držákem pojistky
vodivých částí náležejících dvěma sousedním pojistkovým spodkům. Pojistky
instalované v místech jiných, než jsou místa vyhrazená jako prostor pro
elektrické účely, musí být takového typu, aby pojistková vložka pod napětím
mohla být vyměněna bez nebezpečí.
Pojistky s tavnými vložkami, které mohou být vyměněny osobami jinými
než poučenými (vnější vliv BA 4) nebo znalými (vnější vliv BA 5), mají být
přednostně…