dnes je 7.8.2022

Input:

Vkladová povinnost a možnosti jejího splnění

1.12.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

16.12
Vkladová povinnost a možnosti jejího splnění

Mgr. Markéta Káninská

Druhou fází procesu založení a vzniku společnosti s ručením omezeným je plnění vkladové povinnosti před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Základem právní úpravy této problematiky jsou ustanovení § 15 až § 28 ZOK obsažená v obecné části s tím, že některá specifika týkající se výhradně s. r. o. se nachází přímo v rámci její úpravy, a to v ustanovení § 142 až § 144 ZOK, § 148 ZOK a v ustanovení § 150 ZOK a § 151 ZOK.

Definice vkladu a jeho výše

Vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu do základního kapitálu společnosti. Předmětem vkladu je tedy věc, kterou se vkladatel (budoucí společník) zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí majetkové účasti. Podle toho, jakým způsobem lze vkladovou povinnost splnit, rozlišujeme (a) peněžité vklady, které se splácejí zásadně v penězích (tedy peníze jsou oním předmětem vkladu), nebo (b) nepeněžité vklady, kde předmětem vkladu jsou jiné penězi ocenitelné věci.

Z hlediska terminologického ZOK užívá termín "splácení", plní-li se vkladová povinnost peněžitými vklady, a termín "vnášení", jde-li o splnění vkladové povinnosti nepeněžitými vklady.

Oproti obchodnímu zákoníku dochází k výraznému snížení minimální výše vkladu ze současných 20 000 Kč na 1 Kč. Není ale vyloučeno, aby zakladatelský dokument stanovil vyšší výši vkladu, a to i rozdílně pro jednotlivé podíly. V takovém případě má přednost úprava obsažená v zakladatelském dokumentu a zakladatelé jsou povinni ji respektovat. Od výše vkladu se posléze odvíjí i výše základního kapitálu, neboť tato již není fixována na minimálních 200 000 Kč, ale bude vždy tvořena souhrnem všech vkladů.

Bude-li mít tedy společnost 3 zakladatele, z nichž každý se rozhodne pro vklad ve výši 50 000 Kč, bude výše základního kapitálu rovna součtu vkladů, tedy částce 150 000 Kč.

Lhůta pro splnění vkladové povinnosti

Stanovení lhůty pro splnění vkladové povinnosti je obligatorní náležitostí každého zakladatelského dokumentu. Určení její délky je ponecháno na uvážení zakladatelů, přičemž zakladatelé jsou vázáni maximální hranicí 5 let stanovenou zákonem, počítanou ode dne vzniku společnosti, resp. ode dne převzetí vkladové povinnosti při zvyšování základního kapitálu společnosti.

S neplněním vkladové povinnosti jsou rovněž spojeny negativní důsledky pro společníky, a to:

  • povinnost uhradit společnosti úrok z prodlení, jehož výše je určena zakladatelským dokumentem, jinak ve výši stanovené zákonem,

  • riziko vyloučení společníka ze společnosti postupem dle ustanovení § 151 ZOK.

Rozsah splnění vkladové povinnosti při vzniku společnosti

Rozsah splnění vkladové povinnosti před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku se liší v závislosti na formě vkladů. U nepeněžitých vkladů k žádným změnám nedochází, nepeněžité vklady tedy musí být vneseny ještě před podáním návrhu na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Naproti tomu u peněžitých vkladů plně postačí, aby před zápisem společnosti do obchodního rejstříku bylo splaceno celé vkladové ážio a na každý peněžitý vklad nejméně 30 %.1 Zbývající část peněžitého vkladu může být splacena až po vzniku společnosti (to však při respektování lhůty určené pro splnění vkladové povinnosti).

Peněžité vklady

Peněžité vklady musí být i po 1. 1. 2014 při zakládání společnosti splaceny na zvláštní účet u banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, který za tímto účelem zřídí správce vkladů. Uvedené platí i v případě jednokorunových vkladů! Byť ZOK výslovně neuvádí, že by takový účet měl být zřízen na jméno společnosti, vyplývá tato skutečnost z dikce ustanovení § 127 NOZ, který upravuje jednání jménem tzv. "předspolečnosti", o němž bylo pojednáno v předchozí kapitole. Banka nesmí umožnit zakladatelům s těmito prostředky disponovat až do doby zápisu společnosti do obchodního rejstříku, ledaže jí bude prokázáno, že tyto prostředky, resp. jejich část má být použita na úhradu zřizovacích výdajů či vrácení vkladů zakladatelům.

To, co bylo výše uvedeno ohledně rozsahu a způsobu splácení peněžitých vkladů, neplatí při zvyšování základního kapitálu. ZOK totiž v případě zvyšování základního kapitálu užití § 23 odst. 1 ZOK, který stanoví povinnost splácet peněžité vklady na zvláštní bankovní účet, vylučuje a žádné další podmínky v tomto ohledu nestanoví. Domníváme se proto tedy, že při zvyšování základního kapitálu bude možné peněžité vklady splácet i v hotovosti na pokladnu společnosti.

Stejně je tomu, i pokud jde o rozsah splacení peněžitých vkladů při zvyšování základního kapitálu. Ustanovení § 148 ZOK upravující minimální rozsah splacení peněžitých vkladů se totiž omezuje pouze na proces založení společnosti. Po jejím vzniku není nutné splácet jakoukoli minimální částku před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku (samozřejmě za předpokladu, že zakladatelský dokument neobsahuje odlišnou úpravu).

Nepeněžité vklady

Nepeněžitým vkladem může být jakákoli penězi ocenitelná věc2 (např. věc movitá, nemovitá, pohledávka, závod, podíl v jiné společnosti, know-how apod.). Práce nebo služby coby předmět nepeněžitého vkladu jsou i nadále

Nahrávám...
Nahrávám...