Velikost podniku a dotace Evropské unie

13.3

Velikost podniku a dotace Evropské unie

Bc. et Bc. Ondřej Homola

Žádání o dotace ze strukturálních fondů Evropské unie může být velmi příjemné, zvláště pokud vše proběhne tak, jak má, a dotace je v pořádku proplacena.

Poslední dobou (a časová spojitost s případem Čapího hnízda bohužel není zcela náhodná) se však auditní orgány i orgány poskytovatele silně zaměřují na tzv. velikost podniku či definici "malého a středního podniku". Ta se dříve (a mám na mysli "od nepaměti", tj. minimálně od roku 2004) příliš neřešila, resp. řešila se pouze u nejkřiklavějších případů. V naprosté většině se úřady spokojily s pouhým čestným prohlášením.

S novým programovacím obdobím, tedy od roku 2014, byla v některých operačních programech (např. OPPIK) zavedena povinnost vyplňovat "Prohlášení k žádosti o podporu", kde měl žadatel uvést veškeré majetkově propojené podniky, tedy vč. fyzických osob. Nicméně, až do roku 2018 nedocházelo k žádnému prověřování a poskytovatel se spokojil s informací, kterou mu žadatel poskytl (od toho také institut "čestného prohlášení"). Když se však na tuto problematiku začal zaměřovat i Auditní orgán Ministerstva financí, jehož audity jsou velmi důkladné, zjistil v této problematice vysoké procento chybovosti. Uvedení chybných údajů v naprosté většině případů nemuselo být úmyslné, právě proto, že metodika MSP má v zásadě poměrně jednoduchou logiku ("počítá se vše, kde je majetková propojenost 25 % a výše"), nicméně v případě rozvětvených struktur může dojít k extrémně složitým případům. Důkazem je ostatně i samotná kauza Čapí hnízdo, která, pokud přímo nespustila, tak aspoň výrazně přiživovala snahu kontrolních orgánů o důkladné prověřování této problematiky. Samotná kauza však skončila tak, jak víme z médií – totiž, že po několika letech byla původní kvalifikace velikosti podniku jako velkého přehodnocena na podnik splňující definici Malého a středního podniku.

V tomto článku se tedy podíváme, o co vlastně v této problematice jde. Je však třeba říci, že je opravdu třeba posuzovat každý případ individuálně.

Základní zkratky:

• MSP (SME) – malý a střední podnik, small and medium enterprise

• ZK/VK – základní/vlastní kapitál

• GBER – General Block Exemption Regulation

• FO – fyzická osoba

• OPPIK – Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

• MPO - Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

• EK – Evropská komise

• MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

• ÚZ – Účetní závěrka

• VZZ – Výsledovka/Výkaz zisků a ztrát

• DPPO/DPFO – daňové přiznání právnické/fyzické osoby

• MP – malý podnik

• SP – střední podnik

• VP – velký podnik

Metodika:

Kompletní metodiku v OPPIK (ta by však měla platit univerzálně) je možno nalézt zde .

 NahoruÚčel definice MSP

Cílem je umožnit podporu pro malé a střední podniky, které jsou pro EU z nějakého důvodu důležité:

"Zaměstnanost, hospodářský růst a investice se do Evropy vrátí pouze v případě, vytvoříme-li správné regulační prostředí a budeme-li napomáhat podnikání a tvorbě pracovních míst. Inovace a konkurenceschopnost nesmíme dusit příliš normativní a detailní regulací, zejména v případě malých a středních podniků. Tyto podniky jsou páteří naší ekonomiky a tvoří přes 85 % nových pracovních míst v Evropě a naší povinností je zbavit tyto podniky nadměrné regulační zátěže."

Jean-Claude Juncker, bývalý předseda Evropské komise

Malé a střední podniky jsou "motorem evropského hospodářství". 90 % všech podniků v EU spadá do této kategorie, zároveň tyto podniky vytvářejí dvě třetiny všech pracovních míst. Jsou zásadním zdrojem inovací, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti.

Zároveň je jasné, že malé a střední podniky mají oproti velkým podnikům mnoho nevýhod: menší výnosy z rozsahu, omezený přístup k financování a kapitálu (ať už bankovnímu, nebo z rukou soukromých investorů). Proto Evropská komise dospěla k závěru, že – akceptujeme-li samotný princip dotací – je vhodné intenzivněji podporovat právě malé a střední podniky, aby došlo k vyvážení jejich handicapů oproti velkým, i nadnárodním společnostem.

Za tímto účelem je tedy nutno pojem "malý a střední podnik" nějakým způsobem definovat. Základní definice je založena na počtu zaměstnanců, velikosti aktiv a obratu. Přesná čísla budou uvedena v dalších kapitolách. Až doposavad je to velmi jednoduché, stačí se podívat do účetní závěrky, z níž lze všechny zmíněné ukazatele jednoduše vyčíst (počet zaměstnanců je trochu složitější, započítávají se např. i dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti a další, viz níže). Složitosti nastávají v momentě, kdy do definice vstupuje i pojem "propojených" a "partnerských podniků", kdy se počítají i majetkově spřízněné společnosti a právnické i fyzické osoby. V této oblasti dochází k nejčastějšímu chybování, neboť vztahy zvláště ve složitějších případech mohou být velmi složité a nejednoznačně interpretovatelné.

Definice MSP:

• Definice MSP je součástí obecného nařízení o blokových výjimkách (GBER)

• Dříve nařízení EK č. 800/2008, aktuálně nařízení EK č. 651/2014

• Příloha č. 1 Nařízení

• Do aktuálního znění byla definice MSP převzata bez úprav

• Problematika MSP je v kompetenci DG Growth (Dříve Enterprise and Industry)

Pojem "podnik"

• Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto osobám patří zejména OSVČ, rodinné podniky vykonávající řemeslné a jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, které pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.

• Specifická problematika – stačí pouhý pronájem nemovitosti k tomu, aby byla jakákoliv osoba (právnická, fyzická podnikající/nepodnikající) považována za "podnik"? Náhled EK na tuto problematiku se v posledních letech několikrát změnil. Dle aktuálního výkladu EK (viz dokumenty) – pronájem nemovitosti v jakémkoliv, i malém rozsahu (tj. i pronájem garsonky po rodičích), JE hospodářskou činností a FO, třeba "nepodnikající", se považuje za podnik.

Pro určení velikosti podniku je primárním ukazatelem počet zaměstnanců. Ten musí být splněn vždy pro určitou kategorii MSP. Finanční ukazatele (obrat a bilanční suma) mohou být překročeny. Reálně tak může existovat podnik, který má například 20 zaměstnanců, 9 mil. EUR obrat a 100 mil. EUR aktiv, avšak stále se bude jednat o malý podnik (takovým podnikem může být třeba investiční fond a podobně).

Možnost "nesplnit" jeden z finančních ukazatelů existuje právě proto, aby zohledňovala různé typy podniků: např. obchodní firmy mohou mít při minimálních aktivech obrovský obrat, naproti tomu např. výrobní firmy mívají často vyšší aktiva, neboť mají velké investice ve výrobních prostředcích. V českém prostředí je to však většinou tak, že firmy jako první překročí limity počtem zaměstnanců a až teprve poté některým z finančních ukazatelů. Tím jsou, z důvodu nižší produktivity práce, v nevýhodě oproti např. německým firmám, které jsou schopny dosáhnout stejných výsledků s méně zaměstnanci.

 NahoruOkolí podniku

Podnik není nikdy posuzován samostatně, což, jak bylo řečeno již v úvodu, přináší ty největší nejasnosti a komplikace. A bývá to právě tato problematika, která, bohužel, bývá častým zjištěním u auditů a která byla také jádrem sporu o trestnost případu Čapího hnízda.

Základní pojmy jsou následující:

• Samostatným podnikem je subjekt nemající partnerský ani spojenecký vztah s jiným podnikem – tj. vztahy menší než 25 % se neuvažují. Pokud např. 5 podniků, které navzájem nejsou partnerské ani spojené, vlastní každý 20 % v určitém dalším podniku, je tento další podnik samostatný (a může být MSP), i kdyby některý z jeho pěti vlastníků byl třeba Microsoft. Avšak pozor: Pokud by např. 2 z 5 vlastníků byli sami propojeni, pak by se jejich podíly sčítaly, došlo by k překročení prahu 25 % a jednalo by se o partnerské podniky.

• Partnerské podniky – podnikatel vlastní 25 % až 50 % (včetně) základního nebo vlastního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele.

• Spojené podniky – podnikatel vlastní více než 50 % základního nebo vlastního kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele (zjednodušeně).

• V případě, že podíly na hlasovacích právech jsou odlišné od podílu na základním či vlastním kapitálu, použijí se údaje vyšší.

• Není důležité, kdo koho vlastní, tj. kdo je matka/dcera/sestra. Tyto vztahy (tj. v jaké hierarchii podniky vůči sobě jsou) v posuzování nehrají žádnou roli.

V případě partnerského či spojeneckého vztahu se připočítají údaje za takto spojený podnik, a to následovně:

• Údaje za partnerský podnik se započítávají…