dnes je 29.3.2024

Input:

Úvod

17.10.2005, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.5.1
Úvod

Zajištění závazků obecně

Jednou ze základních otázek, které se objevují v souvislosti s uzavíráním smluvních vztahů, je problematika zajištění závazků. Záruk, že dlužník, protistrana, obchodní partner se budou skutečně chovat způsobem, ke kterému se zavázali, který přislíbili. Naprostou, plnou záruku faktické realizace zájmů obou stran vyjádřenou ve smluvních ujednáních bohužel zajistit nelze. Lze však výrazně přispět k tomu, aby uplatnění práv vzniklých ze smlouvy mělo co nejvyšší pravděpodobnost úspěchu.

Prvou a základní podmínkou pro úspěšné vymáhání práv vzešlých ze smluv je co nejpřesnější vymezení práv a povinností smluvních stran v textu smluv. Ostatně i tato publikace je určena k tomu, aby napomohla svým uživatelům k tomu, aby jejich smluvní projevy byly pokud možno přehledné, správné a jednoznačné. Nicméně i z uvedeného důvodu je nutno při uzavření konkrétních smluv vždy pečlivě zvažovat, zda například i nabízený vzor správně vystihuje vzniklou skutkovou situaci.

Obecným prostředkem zajištění závazků je dále i samotná existence práva a fungujícího systému soudnictví, jehož cílem je tvořit obecnou záruku realizace právních vztahů a zajišťovat mimo jiné i jednotlivé konkrétní závazky smluvních stran.

Zajištění závazků v užším smyslu

Pod pojmem "zajištění závazků“ se však v běžném slova smyslu rozumí zvláštní právní instituty, které svou existencí vedle hlavních závazků mají napomoci k jejich realizaci, ať už tím, že budou dlužníka nutit, aby svůj prvotní závazek splnil, nebo v opačném případě usnadní věřiteli realizaci jeho pohledávky, když dlužník sám je v prodlení. V prvém naznačeném smyslu se hovoří o zajišťovací funkci, ve druhém o uhrazovací funkci zajišťovacích prostředků.

Nesamostatnost zajišťovacích prostředků

Zajišťovací prostředek, jak již plyne z jeho pojmenování, je určen k zajištění nějaké jiné, prvotní povinnosti – hlavního závazku.

Nahrávám...
Nahrávám...