Nájemní smlouva je jedním z nejčastěji se vyskytujících
závazkových vztahů. Základní definici nájmu obsahuje § 663 ObčZ.
NahoruZákladní definice
Nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc,
aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral užitky.
NahoruTypy nájmu; právní úprava
Problematika nájemní smlouvy je však mnohem širší, než by se mohlo
z výše uvedené definice zdát, a to zejména s ohledem na široké spektrum věcí,
které se mohou stát předmětem nájmu, a také s ohledem na rozdílnost účelu
nájmu. Právě s ohledem na předmět nájmu a účel nájmu rozlišujeme následující
typy nájmu, přičemž na každý z těchto typů se vztahuje trochu jiná právní
úprava:
-
nájem věci (obecná ustanovení) – § 663 a násl. ObčZ,
-
nájem bytu – § 685 a násl. ObčZ,
-
nájem nebytových prostor – zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a
podnájmu nebytových prostor, v znění pozdějších předpisů,
-
nájem obytných místností v zařízeních určených k trvalému
bydlení – § 717 a § 718 ObčZ,
-
podnikatelský nájem věcí movitých – § 721 a násl. ObčZ,
-
time-sharing – § 58 a násl.ObčZ,
-
nájem podniku – § 488b a násl. ObchZ,
-
nájem dopravního prostředku – § 630 a násl. ObchZ.
NahoruDalší předpisy, které se na nájem vztahují
Výše uvedený výčet právních předpisů, který se vztahuje na nájem,
však není úplný. Mezi další předpisy, které se na nájem vztahují, například patří:
-
zákon č. 107/2006 Sb., o jednostranném zvyšování nájemného z
bytu,
-
zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství,
-
zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a
…
