dnes je 29.3.2024

Input:

Účastníci valné hromady, její svolání a program

22.10.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.3.3.3
Účastníci valné hromady, její svolání a program

Kdo se účastní valné hromady, kdo hlasuje a kdo může být přítomen

Zasedání valné hromady se mohou účastnit společníci, členové dozorčí rady a případně likvidátor společnosti. Naopak povinnost přítomnosti na zasedání mají jednatelé společnosti. Za právnickou osobu se tedy valné hromady účastní její statutární orgán nebo k tomu oprávněný člen statutárního orgánu. Spolumajitelé obchodního podílu se účastní prostřednictvím společného zástupce.

Hlasovat na valné hromadě mohou pouze společníci. Členové dozorčí rady a jednatelé se mohou vyjadřovat k projednávaným otázkám a k uvedeným i neuvedeným bodům programu.

Protože zasedání valné hromady je neveřejné, přítomni mohou být kromě výše uvedených pouze pozvaní. Pokud proti přítomnosti pozvané osoby kdokoliv z přítomných vznese námitku, valná hromada může kdykoliv rozhodnout o nepřipuštění pozvané osoby, resp. o jejím opuštění zasedání valné hromady.

Společenská smlouva může stanovit společníkům a členům dozorčí rady účast na valné hromadě jako povinnost. V takovém případě je pak třeba případně zohlednit omluvitelné důvody nepřítomnosti.

Společník může na valnou hromadu pozvat např. svého poradce. Právo pozvat si další osobu může vyloučit společenská smlouva (pokud se nejedná o zástupce společníka).

Zastoupení společníka na valné hromadě

Namísto osobní přítomnosti společníka se může valné hromady zúčastnit jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo zvolený zástupce na základě písemné plné moci (bez nutnosti ověření podpisu). Plnou moc k zastupování na valné hromadě je nutné vystavit zvlášť i prokuristovi, má-li být zástupcem společníka. Zmocněnec může zastupovat i více společníků, pokud tím nehrozí střet zájmů.

Kdo svolává valnou hromadu

Valnou hromadu svolávají jednatelé, případně kterýkoliv společník, nemá-li společnost jednatele. Je-li jednatelů více, musí o svolání rozhodnout většinovým názorem. Dále může být valná hromada svolána dozorčí radou nebo likvidátorem, vyžadují-li to zájmy společnosti. Pokud jednatelé nevyhoví žádosti společníků s alespoň 10 % základního kapitálu o svolání valné hromady ve lhůtě jednoho měsíce a valnou hromadu nesvolají, mohou ji svolat sami společníci.

Častým důvodem svolání valné hromady dozorčí radou bývá odvolání jednatele, který se odvolání brání.

Za situace, kdy společnost nebo jiná právnická osoba zřízená např. zákonem nemá představenstvo (nebo jiný statutární orgán), neboť všem jeho členům zanikla funkce uplynutím času, má bývalý člen představenstva (statutárního orgánu) oprávnění svolat členskou schůzi (valnou hromadu), bez ohledu na to, zda o její svolání požádal potřebný počet členů, jak je požadováno např. stanovami či společenskou smlouvou.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
sp. zn. 29 Odo 1023/2005 ze dne 22. srpna 2006

Kdy a za jakým účelem se svolává valná hromada

Valnou hromadu je třeba svolat nejméně jednou do roka, a to jako výroční valnou hromadu do šesti měsíců od posledního dne účetního období. Společenská smlouva může určit častější svolávání valné hromady. Valná hromada může být svolána ad hoc, pokud to vyžaduje důležitý zájem společnosti. Jednatelé mají svolat valnou hromadu, jestliže je o to požádají společníci s alespoň 10 % základního kapitálu. Dále musí být svolána valná hromada za účelem informování společníků o tom, že po uhrazení z dostupných zdrojů by výše neuhrazené ztráty dosáhla poloviny základního kapitálu. Zároveň musí být v takovém případě na valné hromadě přijato usnesení o

Nahrávám...
Nahrávám...