15.7.12.2
Správní právo procesní a správní řád
NahoruProcesy ve veřejné správě
Správní právo procesní je integrální součástí správního práva.
Obsahuje normy převážně procesního charakteru, které upravují zmíněné rozličné
procesy a postupy, které se ve veřejné správě při jejím výkonu objevují. V
daném ohledu tyto normy určují, jakým způsobem má být veřejná správa
uskutečňována a vykonávána.
Nejvýznamnějším procesem je správní řízení. Někdy se lze setkat s
jeho označením jako (klasický) správní proces. Správní řízení je postupem,
kterým se nejčastěji uskutečňuje veřejná správa a jehož výsledkem je vydání
správního rozhodnutí. Není však ve veřejné správě procesem jediným, neboť
veřejná správa se dále uskutečňuje jak přímou realizací (chováním se v souladu
se správněprávními normami) a cestou bezprostředních zákroků a zásahů, tak i
cestou vydávání podzákonných právních předpisů (tzv. normativních správních
aktů), posudků, vyjádření, osvědčení, stanovisek (tzv. jiné úkony), uzavíráním
veřejnoprávních smluv a vydáváním opatření obecné povahy.
NahoruFormy realizace veřejné správy
Formy realizace činnosti veřejné správy jsou proto
následující:
-
tzv. normativní správní akty (nařízení vlády, vyhlášky
ministerstev a dalších ústředních orgánů státní správy, obecně závazné vyhlášky
obcí a krajů v samostatné působnosti, nařízení obcí a krajů v přenesené
působnosti)
-
správní rozhodnutí
-
tzv. jiné úkony (vyjádření, osvědčení, ověření, sdělení a
další)
-
veřejnoprávní smlouvy
-
opatření obecné povahy
-
faktické úkony a zásahy
NahoruZákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Významným pramenem správního práva procesního je zákon č. 500/2004
Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též spr. ř., nebo správní
řád). Z výše nastíněných procesů, se kterými se lze ve veřejné správě setkat,
tento zákon upravuje zejména a v první řadě správní řízení při vydání
správního rozhodnutí, a dále pak postup při vydávání tzv. jiných úkonů,
uzavírání veřejnoprávních smluv a vydávání opatření obecné
povahy.
Na tomto místě je třeba zmínit kvantitativní, ale rovněž i
kvalitativní, posun oproti předcházející (a stále ještě silně doznívající)
právní úpravě představované zákonem č. 71/1967 Sb., správním řádem, ve znění
pozdějších předpisů. Zatímco totiž zákon č. 71/1967 Sb. upravoval zásadně jen
tzv. správní řízení, jež vede k vydání správního rozhodnutí, tak od 1. 1. 2006
účinný zákon č. 500/2004 Sb. se úpravou správního řízení zdaleka nevyčerpává,
neboť představuje zákonnou právní úpravu i pro shora zmíněné postupy, které
nevedou k vydání správního rozhodnutí. Navíc obsahuje zásady, kterými má být
ovládán veškerý výkon veřejné správy, což předchozí právní úprava zdaleka
neměla.
NahoruSystematika správního řádu
Správní řád se podle záměru zákonodárce má stát pomyslným kodexem
činnosti veřejné správy. Tomu koresponduje i šíře jeho rozsahu působnosti a
systematika. Správní řád obsahuje pravidla závazná pro celou veřejnou správu,
tedy jak pro státní správu, tak i samosprávu. Různé jsou pouze postupy a formy,
kterými se veřejná správa může realizovat.
Z hlediska systematiky je třeba mít na paměti, že správní řád ve
svých jednotlivých částech odkazuje na své jiné části a jiná ustanovení, a
proto se musí pracovat se správním řádem jako jednotným celkem. Vždy je nutné
přihlédnout k jeho vzájemným vnitřním vazbám a provázanostem, což
konečně přiblížíme v následujících odstavcích.
NahoruČást první
V části první, kromě zavedení souhrnné legislativní zkratky "správní
orgán“, určení tzv. subsidiární použitelnosti správního řádu a jeho pozitivního
a negativního vymezení, nalezneme legislativně vyjádřené a právně závazné
základní zásady činnosti správních orgánů, které ovlivňují výkon veřejné správy
v moderním demokratickém právním státě. Jejich účelem je zabezpečení výkonu
veřejné správy jako dobré…