dnes je 29.3.2024

Input:

Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

22.10.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

8.5.2.4
Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

Ing. Miloslav Kočí

Nebezpečí od el. proudu

Lidské tělo klade průchodu stejnosměrného el. proudu odpor (střídavého impedanci). Velikost závisí na cestě, kudy proud prochází. Na začátku průchodu el. proudu lidským tělem představuje největší impedanci kůže, zvláště kůže ztvrdlá, zrohovatělá. Po el. průrazu kůže se při déle trvajícím dotyku projevuje impedance pouze u zbytku lidského těla (svaly, klouby, krevní dráha). Impedance lidského těla se uvádí asi 1 500 Ω. Uvedená hodnota je průměrná, protože každý jedinec je jiný. Více ohroženi el. proudem jsou lidé se sklonem k pocení nebo s jemnou pokožkou (ženy a děti). Vezmeme-li průměrnou reakci muže za 100 %, pak ženy reagují při 66 % hodnoty proudu a děti dokonce při 50 %.

Účinky el. proudu na lidský organismus

Rozhodujícím pro mechanismus úrazu el. proudem je velikost proudu, který projde člověkem, a doba trvání průchodu. Při déletrvajícím průchodu (několik sekund a déle) střídavý proud o velikosti 0,015–0,020 A způsobuje tetanickou křeč, při které se člověk není schopen sám uvolnit z dotyku, proud 0,025 A způsobuje tetanickou křeč dýchacího svalstva. Proud 0,04 A způsobuje fibrilaci srdeční komory a přechodnou zástavu srdce. Větší proud způsobuje zpravidla trvalou zástavu srdce.

Důležitá pro úraz el. proudem je i doba, po kterou el. proud lidským tělem protéká. Rozhodující pro úraz el. proudem je totiž okamžitý stav činnosti srdce. Při trvání srdečního cyklu asi 0,8 s je úsek zranitelnosti asi 0,1 s. V té době je srdce vlivem průchodu el. proudu náchylnější ke komorové fibrilaci. Trvá-li průchod el. proudu tělem dobu do 0,2 s, nemusí způsobit i při poměrně vysokém proudu (0,5 A) smrt. Podrobnosti jsou uvedeny v ČSN IEC 479-1.

Vliv napětí

Při stoupajícím napětí a stejné impedanci úměrně roste procházející proud. Z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, že na nebezpečí úrazu el. proudem má podstatný vliv velikost napětí. Při použití baterií jako zdroje el. energie u komerčních spotřebičů (mobilní telefony, fotoaparáty, rádia, přehrávače, přenosné televizory) není nebezpečí úrazu el. proudem. Tyto spotřebiče jsou většinou napájeny napětím do 10 V, které nemůže vyvolat nebezpečný proud.

Při napětí nad 1 000 V nebezpečí úrazu el. proudem vzrůstá i vzhledem k možnosti přeskoku el. proudu vzduchem. Stačí se přiblížit na vzdálenost v řádu desítek cm k živým částem a může dojít k přeskoku el. proudu přes člověka (nebo předmět) na zem.

Vliv prostředí

Dalším činitelem, který ovlivňuje nebezpečí úrazu el. proudem, je prostředí, ve kterém se ohrožená osoba nachází. Jiná situace je, pokud je v normálním prostředí (např. suché kanceláři, kde je dřevěná podlaha nebo koberec) a jiná, když stojí na mokrých dlaždičkách (mokré prostředí). Vlhkost snižuje elektrický odpor a tím zvyšuje možný el. proud při úrazu. Z těchto důvodů jsou prostory z hlediska velikosti nebezpečí úrazu el. proudem děleny na:

  • normální,

  • nebezpečné (např. vlhko, horko),

  • zvlášť nebezpečné (např. mokro).

V prostorách zvlášť nebezpečných musí být provedena doplněná (zvýšená) ochrana, která se docílí rozšířením ochrany normální doplňkovou ochranou.

Nebezpečí od el. oblouku

Při nesprávné manipulaci s el. částmi pod napětím, pokud dochází k přerušení obvodu, v důsledku přeskoku nebo zkratu vzniká el. oblouk. Energie oblouku je velmi vysoká a proto hrozí nebezpečí popálení pro osoby v jeho blízkosti. Na NN jsou ohroženy osoby v bezprostřední blízkosti oblouku, na VN i do vzdálenosti několika metrů od oblouku.

Nebezpečí na neživých částech

Při poruše el. zařízení se mohou stát nebezpečnými i vodivé části el. zařízení, které za normálních okolností el. proud nevedou (neživé části). Pokud nedojde k závadě na systému ochrany těchto částí, měly by být pod napětím minimální dobu (do 0,4 s), než ochrana zapůsobí.

Nebezpečí od jiskření

Při použití el. strojů, přístrojů a spotřebičů může být elektřina zdrojem jiskření (spínání, vypínání, jiskření komutátoru apod.). Použijeme-li takové zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu, může být zdrojem, který iniciuje výbuch. V tomto případě nezáleží na velikosti napětí.

Specifická nebezpečí při provozu el. zařízení vyvolávající rizika jsou uvedena v následujícím textu.

Rizika

Každé nebezpečí vyvolává riziko mimořádné události (úrazu, poškození zdraví, požáru, výbuchu ...). Riziko kvantifikuje, jaká je pravděpodobnost, že mimořádná událost nastane a jak závažné jsou její důsledky.

Každý zaměstnavatel je povinen vyhledávat a hodnotit rizika spojená s prací a přijímat opatření k jejich odstranění (§ 102 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb.), přijímat opatření k omezení neodstranitelných rizik a vést o tom dokumentaci (§ 102 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb.). Podle ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb. se uvedená ustanovení vztahují i na činnost a poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, tedy na PFO, která též pracuje, PFO která nikoho nezaměstnává, spolupracujícího manžela nebo dítě.

Zasažení elektrickým proudem v důsledku dotyku neživé části

Za normálních okolností neživé vodivé části el. zařízení el. proud nevedou. To může nastat až v okamžiku poruchy izolace na živých částech. Na el. zařízení musí být technicky zajištěno, aby v takovém případě nevzniklo na neživých částech nebezpečné napětí, případně trvalo jen velmi krátký okamžik, než ochranná zařízení začnou účinkovat. V těchto případech jde o rizika:

  1. Při dotyku neživé části pevných el. zařízení je riziko zasažení el. proudem přijatelné. To potvrzují i zkušenosti z pracovních úrazů el. proudem.

  2. Při používání el. přenosného ručního nářadí nebo přenosných ručních spotřebičů, provedených v II. třídě izolace (označení ◘) je riziko úrazu el. proudem přijatelné, protože obsluhující je dostatečně izolací oddělen od el. částí pod napětím.

  3. U strojů a zařízení dochází většinou k otřesům, které mohou mít za následek poškození izolace a zavlečení fázového napětí na kostru (neživé části) stroje. Při současném přerušení ochrany před nebezpečným dotykovým napětím je riziko úrazu el. proudem. Toto riziko je přijatelné, pokud budou plněny další podmínky.

  4. U pohyblivých el. zařízení, včetně el. přenosného ručního nářadí, nebo přenosných ručních spotřebičů, provedených v I. třídě izolace připojovaných pomocí šňůrových vedení, hrozí přerušení ochranného vodiče, který zajišťuje odpojení od napětí v případě poruchy izolace na živých částech. K přerušení může dojít jak v průběhu šňůrového vedení v důsledku mechanického namáhání šňůr, tak ve spojích. Riziko zasažení el. proudem je mírné, pokud budou plněny další podmínky.

  5. Při použití neověřené vadné prodlužovací šňůry ve spojení s el. ručním nářadím nebo spotřebičem třídy I může nastat situace, kdy se fázové napětí 230 V proti zemi dostane na neživé části. Riziko úrazu je v tomto případě nepřijatelné a musejí být dodržena preventivní opatření.

Zasažení elektrickým proudem v důsledku dotyku živé části NN

Riziko úrazu el. proudem v důsledku dotyku živé části NN se liší pro různé druhy kvalifikací:

  1. Pracovníci bez elektrotechnické kvalifikace se za normálních okolností s el. živými částmi nesmějí setkat. Může tak nastat v případě demontovaných ochranných krytů na el. zařízení. Riziko je přijatelné, protože je povinností zaměstnavatele zajistit, aby k takové situaci nedošlo.

  2. V případě, kdy pracovníci bez elektrotechnické kvalifikace zasahují do el. zařízení tím, že demontují ochranné kryty nebo dokonce zasahují přímo do el. zařízení, je riziko úrazu el. proudem velké a je nepřijatelné. Tato situace musí být vyloučena školením a důslednou kontrolu ze strany zaměstnavatele.

  3. Pracovníci s elektrotechnickou kvalifikací přicházejí do styku s živými el. částmi do styku často. Riziko úrazu el. proudem je velké, ale je mírné. Odborníci jsou pro tyto situace školeni jsou povinni s tímto rizikem počítat a dle toho se i přiměřeně chovat a chránit.

Zasažení elektrickým proudem v důsledku dotyku nebo přeskoku při nebezpečném přiblížení se k VN

Riziko úrazu el. proudem v důsledku dotyku nebo přiblížení k živé části VN je záležitostí převážně kvalifikovaných pracovníků:

  1. Pracovníci bez el. kvalifikace přicházejí do styku s el. zařízeními VN na dráze, na elektrifikované trati. Často zde dochází z různých důvodů k výstupu na vagony a tím k přiblížení se k trakčnímu vedení VN. Riziko úrazu el. proudem je vysoké a je nepřijatelné. Zaměstnavatelé musejí učinit organizační opatření pro snížení rizika.

  2. Při pohybu mechanismů v blízkosti vedení VN, jako jsou autojeřáby, sklápěcí nákladní automobily, automobily s mechanickou rukou, zemědělské stroje, je vysoké riziko přiblížení k vedením, přeskoku el. proudu a následně úrazů el. proudem pracovníků bez el. kvalifikace. Jde o případy, kdy pracovníci doprovázejí a usměrňují přepravovaná břemena, nebo i obsluhu uvedených zařízení. Riziko úrazu je mírné, ale ze

Nahrávám...
Nahrávám...