Smlouva o výpůjčce

15.5.2.9

Smlouva o výpůjčce

 NahoruÚčel

Touto smlouvou půjčitel přenechává vypůjčiteli tzv. individuálně určenou věc, aby ji dočasně užíval a následně vrátil. U této smlouvy je třeba uplatnit jeden z typů právního dělení věcí, a to na věci druhově určené a na věci individuálně určené. Význam spočívá v tom, že první typ věcí se druhému dočasně přenechává smlouvou o půjčce (a dlužník vrací pouze věc stejného druhu, byť se nejedná o tu, která byla půjčena) a druhý typ věcí se dočasně přenechává na základě smlouvy o výpůjčce (a půjčitel je povinen vrátit konkrétní půjčenou věc). Druhovou věcí je věc určité kvality a určitého množství, kterou je možné plně nahradit jinou věcí stejného druhu, kvality a množství. Klasicky se jedná o peníze, pitnou vodu nebo uhlí. Věc individuálně určená je vymezena svými specifickými vlastnostmi, pro které ji nelze nahradit jinou obdobnou věcí. Příkladem je automobil určité značky a typu, který má konkrétní číslo motoru a podvozku. Posouzení věci jako druhově nebo individuálně určené je na smluvních stranách. Je tedy možné dohodnout ve smlouvě o výpůjčce povinnost vrátit konkrétní bankovky, které byly půjčeny. V praxi však takový případ bude spíše raritní.

 NahoruPůjčitel

Půjčitel je povinen předat věc ve stavu způsobilém řádnému užívání, tj. k takovému způsobu užívání, který je pro danou věc obvyklý. Pokud se jedná o věc, k jejímuž řádnému užívání je třeba dodržovat zvláštní pravidla (návod nebo technické normy), která nejsou obecně známá, je povinen s nimi vypůjčitele seznámit. Bude se jednat například o předání návodu a dalších pokynů při zapůjčení sněžného skútru. Ale v případě zapůjčení automobilu není nutné sdělovat informace z toho důvodu, že se jedná o skutečnosti všeobecně známé. Pokud půjčitel tuto informační povinnost nesplní a vypůjčiteli v důsledku toho vznikne škoda, je povinen…