dnes je 14.11.2024

Input:

Smlouva o dílo

9.8.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.16
Smlouva o dílo

Mgr. Mgr. Radana Burešová

Právní úprava díla je obsažena v ustanoveních § 2586 až 2635 OZ, přičemž stejně jako u jiných podobných institutů se OZ nezabývá primárně samotnou smlouvou o dílo, ale věnuje se přímo předmětu smlouvy, tedy dílu jako takovému.

Podstatné náležitosti

Podstatnými náležitostmi smlouvy o dílo jsou:

  • určení smluvních stran, tedy kdo je zhotovitelem a kdo je objednatelem,

  • vymezení díla,

  • povinnost zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí,

  • povinnost objednatele převzít dílo,

  • povinnost objednatele zaplatit cenu.

Forma smlouvy o dílo

K platnému uzavření smlouvy o dílo OZ nepředepisuje žádnou zvláštní formu, tedy smlouva o dílo může být uzavřena i ústní formou. To vše za podmínky, že bude obsahovat veškeré podstatné obsahové náležitosti.

Pro smluvní strany je nejdůležitější řádné vymezení díla.

Co je to dílo

Dílem se dle ustanovení § 2587 OZ rozumí:

  • zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu;

  • ke zhotovení určité věci na základě kupní smlouvy pak dochází v situaci, kdy si kupující koupí určitou věc, která ale musí být teprve vyrobena či sestavena (například koupě automobilu, který se musí nejprve vyrobit, či výroba a sestavení kuchyňské linky). Avšak v případě, že by se ten, komu má být věc dodána, zavázal předat druhé straně podstatnou část toho, čeho je k vyrobení věci zapotřebí, pak by se opět jednalo o dílo. Podstatnou částí mohou být nejen součástky, které mají být do díla zakomponovány, ale i materiály, které mají být užity, či například konstrukční výkres nebo schéma;

  • je tedy vždy nutné zabývat se tím, zda předmětem smlouvy je věc, která má být teprve vyrobena či sestavena, či nikoliv, a pokud ano, pak i tím, zda ten, komu má být věc dodána, druhé straně předal podstatnou část potřebnou pro vytvoření věci. Tyto skutečnosti mají zásadní vliv na povahu smluvního vztahu, tedy například i na práva vyplývající z porušení smluvních povinností;

  • údržba, oprava nebo úprava věci;

  • činnost spočívající v údržbě, opravě nebo úpravě konkrétní věci se vždy považuje za dílo;

  • činnost s jiným výsledkem;

  • zákon v rámci definice díla uvádí tuto obecnou zbytkovou klauzuli, přičemž na první pohled není zcela jasné, výsledky jakých činností mají být považovány za dílo, avšak při bližším zkoumání lze dojít k závěru, že tato zbytková klauzule dopadá například na vytvoření softwaru, poskytnutí kadeřnické služby, vedení přednášky atp.;

  • zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části;

  • taková činnost je ze zákona bez výjimky vždy považována za dílo.

Ne každá činnost (práce) může být dílem. Dílem může být pouze taková činnost, při které je dosahováno výsledku. Výsledek přitom může být i nehmotné povahy. Výsledek činnosti je možné označit za předmět díla. To znamená, že dílem je např. zhotovení domu, zatímco předmětem díla je dům.

Povinnosti zhotovitele při provádění díla

Uzavřením smlouvy o dílo se zhotovitel zavazuje provést dílo na svůj náklad a na své nebezpečí. To znamená, že je povinen nést veškeré náklady na provedení díla ze svého a rovněž po celou dobu provádění díla nese riziko zničení nebo poškození díla.

Zhotovitel je primárně povinen provést dílo osobně nebo alespoň provádění díla osobně vést, to však neplatí, pokud provedení díla není vázáno na osobní schopnosti zhotovitele. V tom případě je zhotovitel oprávněn pověřit provedením díla třetí osobu a provádění díla touto osobou nemusí ani osobně vést. Objednatel a zhotovitel si však ve smlouvě o dílo samozřejmě mohou upravit podmínky provedení díla i jinak, přičemž obvykle se provedení díla řeší tím způsobem, že dílo je povinen provést přímo zhotovitel, přičemž třetí osoba může dílo provést pouze s předchozím písemným souhlasem objednatele.

S ohledem na to, že zhotovitel provádí dílo na svůj náklad a svou odpovědnost, postupuje při provádění díla v zásadě samostatně, tedy není automaticky vázán pokyny objednatele. Pokyny objednatele je vázán pouze v případě, že jejich závaznost vyplývá ze smlouvy nebo ze zvyklostí.

Součinnost objednatele při provádění díla, právo kontroly

Objednatel je vždy oprávněn kontrolovat provádění díla a požadovat nápravu v případě, že dílo není prováděno řádně. Pokud nebude náprava zjednána ani v přiměřené lhůtě a pokud by dosavadní postup zhotovitele nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy, pak je objednatel oprávněn od smlouvy odstoupit.

Je potřeba si uvědomit, že byť je provedení díla povinností zhotovitele, tak i objednatel má při jeho provádění určité povinnosti, konkrétně je v souladu s ustanovením § 2591 OZ povinen v případě potřeby poskytnout zhotoviteli potřebnou součinnost. Pokud by objednatel na výzvu zhotovitele ve stanovené lhůtě součinnost neposkytl, je zhotovitel dle své volby oprávněn buď na účet objednatele zajistit náhradní plnění, nebo po upozornění objednatele odstoupit od smlouvy.

Věci předané zhotoviteli k provedení díla

Jak bylo uvedeno výše, v některých situacích může dojít k tomu, že objednatel zhotoviteli předá věc (nebo udělí příkaz), která má být do díla zakomponována nebo která jinak slouží k provedení díla. Zhotovitel v takovém případě musí s potřebnou péčí zkoumat, zda předaná věc (příkaz) a její povaha je vhodná pro provedení díla. Pokud zhotovitel dojde k názoru, že předaná věc (příkaz) není k provedení díla vhodná, je povinen objednatele upozornit na nevhodnost předané věci (příkazu) a současně je až do předání vhodné věci (příkazu) oprávněn provádění díla v odpovídajícím rozsahu přerušit. Pokud objednatel i přes upozornění zhotovitele nadále trvá na použití předané věci (příkazu), pak je zhotovitel ze zákona oprávněn od smlouvy o dílo odstoupit. Pokud tak neučiní a dle pokynů objednatele použije předanou věc (příkaz) k provedení díla, pak objednatel nemá práva z vad díla vzniklých pro nevhodnost věci (příkazu).

Objednatel si u zhotovitele objedná provedení díla – dřevěné zahradní houpačky, přičemž zhotoviteli předá materiál, ze kterého chce houpačku vyrobit. Zhotovitel po pečlivém prozkoumání předaného materiálu zjistí, že typ dřeva je pro stanovený účel zcela nevhodný, neboť se jedná o měkké dřevo, které často praská. Zhotovitel na nevhodnost materiálu upozorní objednatele a vyzve ho k tomu, aby mu dodal jiný materiál. Objednatel ale nadále požaduje zhotovení houpačky z předaného materiálu. Zhotovitel se rozhodne, že od smlouvy neodstoupí, a naopak dílo na pokyn objednatele dokončí a provedené dílo následně předá objednateli. Pokud následně v důsledku častého namáhání nevhodného materiálu dojde k polámání a poškození houpačky, pak objednatel nemá práva z vad díla, a to právě z toho důvodu, že trval na použití nevhodné předané věci.

Provedení díla

Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dokončení díla nastává okamžikem, kdy je předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Z tohoto důvodu je v praxi důležité mít ve smlouvě o dílo takový účel uveden, aby následně nevznikaly spory o to, k čemu má dílo vlastně sloužit. Jak je uvedeno níže, účel smlouvy je významný i pro nehmotné výsledky činnosti vzniklé na základě smlouvy o dílo.

Převzetí díla a okamžik přechodu vlastnického práva

Oproti minulé právní úpravě je objednatel v souladu s ustanovením § 2605 odst. 1 OZ povinen dílo převzít i v případě, že má dílo vady, za podmínky, že dílo je způsobilé sloužit svému účelu. Objednatel může dílo převzít s výhradami nebo bez výhrad, přičemž v případě, že převezme dílo bez výhrad, soud mu v případě sporu nepřizná právo ze zjevných vad díla za podmínky, že zhotovitel bezvýhradné převzetí díla namítne.

Je-li předmětem díla věc, pak okamžikem převzetí díla objednatel zpravidla nabývá vlastnické právo k této věci, nejde-li o dílčí specifické případy uvedené v zákoně, kdy vlastnické právo k věci objednatel má již od počátku nebo jej nabývá jindy než převzetím díla. Okamžikem převzetí díla na objednatele rovněž přechází nebezpečí škody, pokud na něj nepřešlo již dříve. V praxi má tedy okamžik převzetí díla zásadní význam, a proto je mu potřeba věnovat patřičnou pozornost a ve smlouvě o dílo upravit podmínky, za jakých dojde k předání a převzetí díla.

Svépomocný prodej

Institut svépomocného prodeje řeší otázku, co dělat s dokončeným dílem – věcí, které si objednatel nepřevzal. Smysl svépomocného prodeje spočívá v tom, že nepřevezme-li si objednatel dokončené dílo bez zbytečného odkladu poté, co dílo mělo být dokončeno nebo co bylo dokončeno, je zhotovitel oprávněn dílo vhodným způsobem na účet objednatele prodat. Nebrání-li tomu povaha díla, je zhotovitel povinen informovat objednatele o zamýšleném prodeji a stanovit mu náhradní lhůtu k převzetí díla v trvání minimálně jeden měsíc. Dílo lze za určitých v zákoně uvedených okolností prodat i bez předchozího vyrozumění, například pokud z povahy věci nelze poskytnout uvedenou měsíční lhůtu nebo třeba tehdy, pokud se neznámý nebo nesnadno dosažitelný objednatel nehlásí o dílo po dobu delší než 6 měsíců.

Cena za dílo

Jedním z pojmových znaků smlouvy o dílo je její úplatnost, je tedy zřejmé, že zhotoviteli náleží za zhotovení díla nějaká úplata – cena. Právo zhotovitele na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla, tedy jeho dokončením a předáním objednateli. Jedná-li se však o dílo prováděné po jednotlivých částech nebo pokud zhotoviteli v průběhu provádění díla vznikly značné náklady, je zhotovitel v souladu s ustanovením § 2611 OZ oprávněn během provádění díla požadovat přiměřenou část ceny díla s přihlédnutím k vynaloženým nákladům; to však neplatí, pokud se smluvní strany dohodly na placení záloh ceny díla.

Způsob určení ceny díla

Způsob určení ceny se zpravidla odvíjí od charakteru prováděného díla, avšak dá se obecně říci, že nejčastějším způsobem je stanovení pevné ceny. V případě, že je cena díla ujednána pevně buď přesnou částkou, nebo odkazem na rozpočet, není ani jedna ze stran oprávněna požadovat změnu ceny z toho důvodu, že

Nahrávám...
Nahrávám...