dnes je 15.1.2021

Input:

Rozhodování valné hromady - platné od 1. ledna 2021

28.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.3.5
Rozhodování valné hromady – platné od 1. ledna 2021

Mgr. Markéta Káninská

Hlasování společníků na valné hromadě

Po přednesení návrhů, případně protinávrhů k příslušnému bodu pořadu jednání valné hromady obvykle následuje diskuse všech zúčastněných zakončená hlasováním. Z osob účastnících se jednání valné hromady náleží hlasovací právo pouze společníkům, neboť je spojeno s  podílem ve společnosti.

Neurčí-li společenská smlouva jinak, má každý společník jeden hlas na každou 1 Kč svého vkladu. ZOK blíže neurčuje, jakým způsobem mohou společníci o jednotlivých bodech pořadu jednání hlasovat. Bude tedy záležet především na společenské smlouvě, zda tuto otázku vůbec upraví, a pokud ano, jak podrobně tak učiní. Není vyloučeno, aby byl způsob hlasování určen ad hoc až na konkrétní valné hromadě. V takovém případě společníci přijmou rozhodnutí procedurální povahy obdobně, jako by rozhodovali o orgánech valné hromady.

Společnost ABC, s. r. o., má tři společníky, její základní kapitál činí 50 000 Kč. Společník A disponuje obchodním podílem o velikosti 20 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 10 000 Kč. Společník B disponuje obchodním podílem o velikosti 50 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 25 000 Kč. A společník C disponuje obchodním podílem o velikosti 30 %, kterému odpovídá vklad do základního kapitálu ve výši 15 000 Kč. Má-li každý společník jeden hlas na každou 1 Kč svého vkladu, pak společník A bude na valné hromadě disponovat 10 000 hlasy, společník B 25 000 hlasy a společník C 15 000 hlasy.

Mezi nejčastější způsoby hlasování patří tzv. aklamace, tedy hlasování veřejné, obvykle zdvihnutím jedné ruky. U některých otázek (zejména u odvolání a volby jednatele či členů dozorčí rady) je pak preferováno tajné hlasování za pomoci hlasovacích lístků nebo jinými technickými prostředky. Tajné hlasování je však vyloučeno v případech, kdy zákon výslovně stanoví, aby v notářském zápisu, kterým se osvědčuje průběh valné hromady, byli jmenovitě uvedeni ti společníci, kteří hlasovali pro přijetí usnesení (srovnej ustanovení § 172 odst. 2 ZOK.

Kam až sahají hranice veřejného hlasování, se pokusil definovat Nejvyšší soud ČR ve svém usnesení ze dne 27. srpna 2008, sp. zn. 29 Odo 1139/2006, když uzavřel, že cit.: „Veřejným hlasováním je takový způsob hlasování, při němž přítomní mohou seznat, jak kdo hlasoval, tedy zda se vyjádřil ve prospěch projednávané záležitosti, zda byl proti, nebo zda se hlasování zdržel. Nezáleží na tom, zda se hlasování uskutečnilo zvednutím ruky, nebo za pomoci hlasovacího lístku, v němž byl zaznamenán způsob hlasování každého z přítomných, a obsah tohoto záznamu nebyl ostatním přítomným utajen.”

Hlasování s využitím technických prostředků

ZOK umožňuje také distanční hlasování, tedy hlasování bez nutnosti osobní přítomnosti společníka či jeho zástupce v místě konání valné hromady (např. prostřednictvím videokonference či jiných komunikačních toků, hlasové služby atp.), či tzv. korespondenční hlasování spočívající v odevzdání hlasů písemně ještě před konáním valné hromady. Oba tyto způsoby však musí vždy připustit společenská smlouva, je tedy principiálně vyloučeno, aby se jejich využití pro konkrétní valnou hromadu rozhodlo až na ní samotné.

Společenská smlouva by pak měla rovněž obsahovat podrobná pravidla tohoto způsobu hlasování, která musí umožňovat společnosti ověřit totožnost osoby oprávněné vykonávat hlasovací právo a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané hlasovací právo. Pokud by z nějakého důvodu společenská smlouva tuto úpravu neobsahovala, pak se povinnost stanovit tyto podmínky přesouvá na jednatele. Podmínky distančního hlasování a rozhodování jsou pak povinnou náležitostí pozvánky na valnou hromadu.

Kumulativní hlasování

Kumulativní hlasování lze využít v případě volby členů orgánů společnosti a musí být připuštěn společenskou smlouvou. Jeho účelem je posílit pozici minoritních společníků, kteří by za normálních okolností nikdy neprosadili volbu svého kandidáta do orgánů společnosti.

Při kumulativním hlasování se počet hlasů společníka zjistí tak, že počet hlasů, jimiž společník disponuje na valné hromadě, se znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti, a zvoleny jsou ty osoby, pro jejichž volbu byl odevzdán nejvyšší počet hlasů, bylo-li hlasováno alespoň nadpoloviční většinou všech hlasů společníků přítomných na valné hromadě, zjištěných pro účely kumulativního hlasování.

Společnost ABC, s. r. o.,dva společníky. Společník A disponuje 70 % hlasů, tedy 70 hlasy a společník B disponuje 30 % hlasů, tedy 30 hlasy. Je třeba zvolit 3 členy dozorčí rady.

Pro tyto účely se počet hlasů společníka znásobí počtem volených míst. Společník A bude mít tedy celkem 70 * 3 = 210 hlasů. Společník B bude mít 30 * 3 = 90 hlasů.

Protože má společník A silnější postavení, navrhne první tři kandidáty X, Y, Z. Protože společník B s navrhovanými kandidáty nesouhlasí, navrhne vlastního kandidáta P.

V rámci hlasování může každý ze společníků disponovat všemi hlasy, a to zcela libovolně. Aby toto hlasování sloužilo k prosazení zájmů menšinových společníků, může společník B všech svých 90 hlasů dát svému kandidátovi P. Společník A se bude snažit prosadit své tři kandidáty, proto dá kandidátovi X 100 hlasů, kandidátovi Y 60 hlasů a pro kandidáta Z mu zbude už jen 50 hlasů. Zvoleni jsou ti kandidáti, kteří získají nejvíc hlasů, tj. kandidát X, P a Y.

Většina potřebná k přijetí rozhodnutí valné hromady

Valná hromada coby kolektivní orgán rozhoduje většinově. Její rozhodnutí mají formu usnesení. K přijetí konkrétního rozhodnutí valné hromady se vždy vyžaduje určitý počet hlasů přítomných společníků, neurčí-li společenská smlouva jinak. V rámci běžného rozhodování se vyžaduje pro přijetí rozhodnutí valné hromady nadpoloviční (tzv. prostá) většina hlasů přítomných společníků.

Existují však otázky, u kterých zákon s ohledem na jejich význam předepisuje vyšší (kvalifikovanou) většinu hlasů k přijetí rozhodnutí valné hromady o takové otázce. Obecně platí, že jak prostá, tak kvalifikovaná většina se počítá z akcionářů přítomných na valné hromadě. Není však vyloučeno, aby společenská smlouva určila jiný základ pro výpočet požadované většiny (např. většinu počítanou ze všech společníků společnosti).

Zákonem předpokládaná kvalifikovaná většina může být buď dvoutřetinová, nebo tříčtvrtinová

Nahrávám...
Nahrávám...