Rozhodčí žaloba

15.4.7.1

Rozhodčí žaloba

 NahoruPravomoc rozhodců a rozhodčích soudů

Jak bylo popsáno v předchozí kapitole, rozhodčí smlouva je projevem vůle smluvních stran vyjmout rozhodování jejich sporů týkajících se konkrétního (například smluvního) vztahu z pravomoci obecných soudů a podřídit se rozhodcům či stálému rozhodčímu soudu. Pokud tak mezi smluvními stranami spor ze vztahu, na který se rozhodčí smlouva vztahuje, skutečně vznikne, jsou smluvní strany na jejím základě oprávněny zahájit rozhodčí řízení.

Pravomoc rozhodců či rozhodčích soudů vyplývá z rozhodčí smlouvy. Pokud by některá ze stran s vedením rozhodčího řízení nesouhlasila (a například tvrdila, že se rozhodčí smlouva na spor nevztahuje, je neplatná a podobně), má možnost vznést námitku nedostatku pravomoci rozhodců či rozhodčího soudu, ve které tuto svou výhradu popíše.

Pokud některá ze stran námitku nedostatku pravomoci rozhodců či rozhodčího soudu vznese, rozhoduje o této námitce rozhodce či rozhodčí soud. Ten má možnost buď námitce vyhovět a řízení zastavit (v takovém případě může obvykle žalobce podat stejnou žalobu u obecného soudu), nebo námitce nevyhovět a pokračovat v řízení. V takovém případě má strana, která námitku vznesla, po skončení rozhodčího řízení možnost podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu soudem, kde tuto vadu rozhodčího řízení vytkne.

 NahoruZahájení rozhodčího řízení

Rozhodčí řízení se zahajuje podáním rozhodčí žaloby, a to v souladu s rozhodčí doložkou ke stálému rozhodčímu soudu či rozhodcům ad hoc. Pravidla, jimž se řízení řídí (například pravidla stálého rozhodčího soudu či pravidla dohodnutá mezi stranami) mohou přesně stanovit, jaký konkrétní okamžik se považuje za zahájení řízení – zda například doručení žaloby rozhodci či rozhodčímu soudu, zaplacení stanoveného poplatku či jiný okamžik.

 NahoruPřerušení běhu promlčecích lhůt

Okamžik podání rozhodčí žaloby může mít pro právní postavení žalobce i žalovaného mimořádný význam, a to především z hlediska běhu promlčecích lhůt. V této souvislosti je vhodné ve stručnosti poukázat na odlišnosti úpravy obsažené v obchodním a občanském zákoníku. Dle obou těchto norem (stejně jako podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů – dále jen "ZRŘ“) platí, že zahájení rozhodčího řízení má z hlediska přerušení běhu promlčecích lhůt stejný význam, jako zahájení řízení před obecnými soudy. Zatímco však dle občanského zákoníku (§ 112) promlčecí doba neběží již od okamžiku uplatnění práva u soudu či jiného příslušného orgánu a neběží tedy již od okamžiku doručení rozhodčí žaloby rozhodci či stálému rozhodčímu soudu, dle úpravy obsažené v obchodním zákoníku (§ 403) je rozhodující pro přerušení běhu promlčecí lhůty okamžik, kdy věřitel zahájí řízení "způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí“. Pokud taková úprava (tedy vymezení okamžiku zahájení řízení) v pravidlech, jimiž se konkrétní rozhodčí řízení řídí, obsažena není, platí, že promlčecí doba přestane běžet až okamžikem, kdy je rozhodčí žaloba doručena druhé straně sporu. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud se rozhodčí žaloba týká obchodního závazkového vztahu, je třeba těmto odlišnostem věnovat zvýšenou pozornost, aby opožděným "zahájením“ rozhodčího řízení nedošlo k promlčení žalovaného nároku.

 NahoruKomu adresovat rozhodčí žalobu

Z hlediska podání rozhodčí žaloby (i z hlediska řešení mnoha jiných procesních otázek týkajících se rozhodčího řízení) je třeba odlišovat mezi rozhodčími řízeními, v nichž má být spor rozhodnut stálým rozhodčím soudem, a řízeními, v nichž má být rozhodnuto rozhodci v řízení ad hoc. V obou těchto typech řízení mohou další odlišnosti vyplývat z toho, zda je rozhodováno jediným rozhodcem či tzv. rozhodčím senátem, tedy skupinou několika rozhodců, jejichž celkový počet je lichý.

Pokud má být spor mezi stranami rozhodován stálým rozhodčím soudem, je třeba rozhodčí žalobu doručit v souladu s pravidly takového rozhodčího soudu, tedy obvykle do jeho sídla. Stálý rozhodčí soud následně zajišťuje prostřednictvím svého administrativního aparátu, aby došlo ke jmenování rozhodce či rozhodců v souladu s pravidly takového rozhodčího soudu, zajišťuje doručování a podobně.

Pokud má být spor naopak rozhodován v řízení ad hoc, i zde je při doručování žaloby třeba postupovat v první řadě podle pravidel, jimiž se řízení řídí, tedy především podle pravidel předem dohodnutých mezi stranami sporu. Ve většině případů však taková pravidla neexistují (strany si je předem nedohodly) či tuto otázku neřeší. V takovém případě je třeba rozhodčí žalobu doručit rozhodci, který bude předsedat rozhodčímu senátu, či – není-li předsedající rozhodce doposud ustanoven – již jmenovanému rozhodci. Takto lze postupovat především v případech, kdy má být spor rozhodován třemi rozhodci a strany se nedohodly na způsobu jejich jmenování – v takovém případě každá ze stran jmenuje svého rozhodce a jemu tak může (do doby ustanovení předsedy rozhodčího senátu) žalobu doručit. Pokud má být ale spor rozhodován jediným rozhodcem, na němž se strany nedohodnou, nezbude v některých případech jiná možnost než nechat tohoto jediného rozhodce jmenovat obecným soudem ve smyslu § 9 ZRŘ a teprve poté mu rozhodčí žalobu doručit.

 NahoruNáležitosti rozhodčí žaloby

Pokud pravidla, jimiž se rozhodčí řízení řídí (například pravidla stálého rozhodčího soudu), nestanoví jinak, měla by rozhodčí žaloba obsahovat obdobné náležitosti, jaké má obsahovat žaloba ve věci samé podaná k obecnému soudu. Měla by tedy obsahovat identifikaci obou sporných stran (včetně jejich bydliště či sídla a identifikačního čísla), vylíčení předmětu sporu se skutkovým a právním shrnutím, návrh k…