dnes je 29.3.2024

Input:

Řízení ve druhém stupni - odvolání

28.10.2008, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.6.4
Řízení ve druhém stupni – odvolání

Vymezení

Pokud se domníváme, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné, je to postačujícím důvodem přípustnosti opravného prostředku a dává nám to možnost podat proti takovému rozhodnutí tzv. opravný prostředek. Zjednodušeně řečeno to tedy znamená, že jestliže soud v prvním stupni vydá rozhodnutí, s jehož výrokem nesouhlasíme a je v náš neprospěch, máme možnost podat proti takovému rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci, opravný prostředek, který se v právní terminologii nazývá odvolání. V této publikaci se níže budeme věnovat odvolacímu řízení ve věcech sporného řízení, což jsou např. řízení na vymožení peněžitého plnění vůči dlužníkovi, kterým jsme se věnovali i v předchozích kapitolách.

Právní úprava odvolání je provedena zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ("OSŘ“), a to zejména v § 201 až 226 u pravujících obecně tento institut, přičemž se jedná o jediný a tradiční řádný opravný prostředek v našem právním řádu.

Přípustnost a nepřípustnost odvolání

Přípustnost odvolání je vázána na splnění určitých zákonem stanovených podmínek, a to následujících:

  • existence nepravomocného rozsudku soudu prvního stupně,

  • včasnost odvolání – zákonem stanovená odvolací lhůta je patnáct dní ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí,

  • odvolání podává účastník řízení.

Novela OSŘ provedená zákonem č. 30/2000 Sb. prolomila dosud bezvýjimečnou zásadu přípustnosti odvolání proti všem rozsudkům soudů prvního stupně a vyloučila možnost odvolání v tzv. bagatelních věcech. Jedná se o případy, kdy je vydán rozsudek o peněžité plnění nepřevyšující částku 2 000 Kč.

Dále není odvolání přípustné, pokud by se podávalo pouze proti důvodům rozhodnutí, vždy tedy musíme napadat výrok rozhodnutí.

Taktéž se v praxi můžeme setkat s rozhodnutím, které bude vykazovat zřejmé nesprávnosti, mezi které patří např. chyby v psaní a počtech – rovněž tyto nedostatky nemohou být důvodem odvolání, ale je potřeba postupovat dle § 164 OSŘ.

Lhůta k podání odvolání

Každé písemné vyhotovení rozhodnutí soudu prvního stupně by mělo obsahovat poučení o tom, zda je proti rozhodnutí přípustné odvolání, jak dlouhá je odvolací lhůta, a u kterého soudu se odvolání podává. Pokud je proti rozhodnutí odvolání přípustné, nalezneme v písemném vyhotovení rozhodnutí poučení např. tohoto znění:

"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.“

Jak je z výše uvedeného zřejmé, zákonná lhůta určená pro podání odvolání je patnáct dní (§ 204 odst. 1 OSŘ) od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí soudu prvního stupně.

V praxi se v některých případech můžeme setkat se situací, že soud ve svém poučení uvede omylem lhůtu delší či kratší než patnáct dnů. Pokud se jedná o případ, že soud ve svém poučení uvede lhůtu delší než patnáct dní, pak i účastník řízení má možnost podat odvolání v takto chybně určené prodloužené lhůtě. Jestliže ovšem soud ve svém poučení uvede lhůtu kratší, platí nadále lhůta zákonná, a chybné poučení soudu nemá na délku odvolací lhůty žádný vliv.

Výjimečně se nám také může dostat do rukou rozhodnutí soudu, které ve svém písemném vyhotovení neobsahuje vůbec žádné poučení o odvolání, o odvolací lhůtě, počátku jejího běhu, či místu, kam máme odvolání podat, nebo obsahuje chybné poučení, že odvolání není přípustné. V takovýchto případech činí odvolací lhůta tři měsíce, což představuje dostatek času na prověření správnosti uvedeného poučení a dovolání se posléze svého práva uplatněním řádného opravného prostředku.

Lhůta určená k podání odvolání má procesněprávní charakter, což má svůj praktický důsledek, protože jedině taková lhůta zůstane zachována, pokud je v poslední den této lhůty podání odevzdáno orgánu, který zajišťuje doručení. Takovým orgánem bývá v praxi nejčastěji pošta. Rozhodneme-li se pro podání odvolání poštou, doporučujeme pečlivě si uschovat podací lístek pro případné dokazování včasnosti podaného odvolání.

Možnost prominutí zmeškání odvolací lhůty

Jelikož by absolutně striktní dodržování odvolací lhůty mohlo v některých odůvodněných případech znamenat pro účastníky nepřiměřenou tvrdost, připouští zákon i v případě odvolací lhůty prominutí jejího zmeškání podle obecné úpravy obsažené v § 58 OSŘ. Pokud se tedy dostaneme do situace, že se nám nepodaří z nějakého omluvitelného důvodu (např. náhlá hospitalizace v nemocnici) včas podat odvolání a zmeškáme-li tím lhůtu k jejímu podání, nezbývá nám než podat návrh na prominutí zmeškání lhůty k soudu prvního stupně. Návrh na prominutí zmeškání lhůty je třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí důvodu a zároveň s ním spojit podání odvolání. Je potřeba ještě zmínit, že tzv. omluvitelný důvod nemusí trvat po celou dobu odvolací lhůty, neboť nelze nikomu vyčítat, že ponechá rozhodnutí o podání odvolání např. až na poslední den odvolací lhůty.

Změna rozsahu podaného odvolání

V průběhu odvolací lhůty je také možné měnit rozsah, v jakém napadáme rozhodnutí soudu prvního stupně v již podaném odvolání. Můžeme jej rozšiřovat, tzn. uplatnit odvolání v širším rozsahu, než v jakém jsme původně odvolání napadli. Pokud se ovšem rozhodneme, že budeme napadat rozhodnutí v užším rozsahu, nejedná se již v tomto případě o změnu rozsahu, v jakém rozhodnutí napadáme, ale o částečné zpětvzetí odvolání, které můžeme učinit i kdykoliv po uplynutí odvolací lhůty, tedy již v průběhu odvolacího řízení.

V případě běhu odvolací lhůty bychom chtěli na tomto místě zmínit ještě jednu věc, a sice možnost podat odvolání dříve, nežli začne odvolací lhůta vůbec běžet. Pokud se tedy rozhodneme již po vyhlášení (vydání) rozhodnutí soudu prvního stupně podat odvolání, je tento postup možný a nemusíme vyčkávat na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.

Účinky odvolání

Včas podané odvolání má za následek významné procesněprávní účinky. Jsou jimi účinek suspenzivní (odkladný) a účinek devolutivní (odvalovací). Suspenzivní účinek v praxi znamená, že řádně podané odvolání odkládá právní moc a tudíž i vykonatelnost napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, a to do doby, než o odvolání rozhodne odvolací soud. Devolutivní účinek má pak za následek změnu funkční příslušnosti soudu, tj. ve skutečnosti, že o odvolání bude jednat a rozhodovat soud druhého stupně.

Věcná a místní příslušnost soudu

Odvolání se podává prostřednictvím soudu prvního stupně, a to vždy u toho soudu prvního stupně, proti jehož rozhodnutí směřuje. Jak již bylo uvedeno v předchozích kapitolách, ve věcech obchodních většinu sporů rozhodují v prvním stupni krajské (městské) soudy, proto o opravném prostředku bude rozhodovat nadřízený soud, kterým je v tomto případě vrchní soud (jen pro informaci uvádíme, že v České republice působí dva vrchní soudy, a to Vrchní soud v Praze a Vrchní soud v Olomouci). Proti rozhodnutím okresních (v Praze obvodních) soudů jako soudů prvního stupně, pak jako soudy odvolací rozhodují místně příslušné krajské (městské) soudy.

V praxi se často stává, že je odvolání podáno u odvolacího soudu. V takovém případě má odvolací soud povinnost toto podání zaslat k soudu, který ve věci rozhodoval v prvním stupni. Tento postup je nutný vzhledem k tomu, že zákon ukládá soudu prvního stupně v odvolacím řízení určité povinnosti. Především soud prvního stupně přezkoumává, zda bylo odvolání podáno včas, oprávněnou osobou, zda podání je přípustné a má zákonné náležitosti.V případě nedostatků se je pokusí odstranit. Chtěli bychom zde zmínit, že i v případě takového podání je odvolání považováno za včasné.

Náležitosti odvolání

Mezi náležitosti odvolání patří jednak obecné náležitosti, které musí splňovat každé podání určené soudu (§ 42 odst. 4 OSŘ), a dále pak náležitosti typické pro odvolání. Předně musí být jasné, kdo odvolání podává, kterému soudu je určeno, musí obsahovat označení věci, které se týká, a čeho se odvolatel domáhá, dále musí být datováno a podepsáno. Na tomto místě bychom se podrobněji věnovali zvláštním náležitostem typickým pro odvolání.

Mezi obligatorní náležitosti, které musí každé odvolání obsahovat, patří:

  • identifikace rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje – tomuto požadavku nejlépe vyhovíme tím, že uvedeme spisovou značku rozhodnutí a označíme jej datem jeho vyhlášení (vydání),

  • pokud má napadené rozhodnutí více výroků, které mohou nezávisle na sobě nabývat samostatně právní moci, je potřeba označit, proti kterému výroku odvolání směřuje, nebo zda je proti všem výrokům,

  • odvolací důvod – uvedení v čem spatřujeme nesprávnost rozhodnutí, proti němuž se odvoláváme, popřípadě proti jakým vadám postupu soudu prvního stupně podáváme odvolání,

  • odvolací návrh – což je v podstatě údaj o tom, čeho se domáháme, tzn. zda požadujeme změnu rozhodnutí soudu prvního stupně a jakou, zda navrhujeme jeho zrušení či zda má být věc po zrušení rozhodnutí vrácena zpět soudu prvního stupně k novému rozhodnutí ve věci, zda má být postoupena věcně příslušnému soudu nebo zda má být řízení odvolacím soudem zastaveno. Platí, že odvolací návrh můžeme změnit i po uplynutí odvolací lhůty, nejpozději pak do rozhodnutí o odvolání.

Odvolací důvody

Jak již bylo výše uvedeno, odvolací důvody jsou podstatnou náležitostí každého odvolání, přičemž jejich zákonnou úpravu a jejich tzv. taxativní výčet nalezneme v § 205 odst. 2 OSŘ. Je důležité, abychom

Nahrávám...
Nahrávám...