15.4.6.4
Řízení ve druhém stupni – odvolání
NahoruVymezení
Pokud se domníváme, že rozhodnutí soudu prvního stupně je nesprávné,
je to postačujícím důvodem přípustnosti opravného prostředku a dává nám to
možnost podat proti takovému rozhodnutí tzv. opravný prostředek. Zjednodušeně
řečeno to tedy znamená, že jestliže soud v prvním stupni vydá rozhodnutí, s
jehož výrokem nesouhlasíme a je v náš neprospěch, máme možnost podat proti
takovému rozhodnutí, které ještě nenabylo právní moci, opravný prostředek,
který se v právní terminologii nazývá odvolání. V této publikaci se níže
budeme věnovat odvolacímu řízení ve věcech sporného řízení, což jsou např.
řízení na vymožení peněžitého plnění vůči dlužníkovi, kterým jsme se věnovali i
v předchozích kapitolách.
Právní úprava odvolání je provedena zákonem č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád ("OSŘ“), a to zejména v § 201 až 226 u pravujících obecně tento institut, přičemž
se jedná o jediný a tradiční řádný opravný prostředek v našem právním řádu.
NahoruPřípustnost a nepřípustnost odvolání
Přípustnost odvolání je vázána na splnění určitých zákonem
stanovených podmínek, a to následujících:
-
existence nepravomocného rozsudku soudu prvního stupně,
-
včasnost odvolání – zákonem stanovená odvolací lhůta je patnáct
dní ode dne doručení písemného vyhotovení rozhodnutí,
-
odvolání podává účastník řízení.
Novela OSŘ provedená zákonem č. 30/2000 Sb. prolomila dosud
bezvýjimečnou zásadu přípustnosti odvolání proti všem rozsudkům soudů prvního
stupně a vyloučila možnost odvolání v tzv. bagatelních věcech. Jedná se
o případy, kdy je vydán rozsudek o peněžité plnění nepřevyšující částku 2 000
Kč.
Dále není odvolání přípustné, pokud by se podávalo pouze proti
důvodům rozhodnutí, vždy tedy musíme napadat výrok rozhodnutí.
Taktéž se v praxi můžeme setkat s rozhodnutím, které bude vykazovat
zřejmé nesprávnosti, mezi které patří např. chyby v psaní a počtech – rovněž
tyto nedostatky nemohou být důvodem odvolání, ale je potřeba postupovat dle § 164 OSŘ.
NahoruLhůta k podání odvolání
Každé písemné vyhotovení rozhodnutí soudu prvního stupně by mělo
obsahovat poučení o tom, zda je proti rozhodnutí přípustné odvolání, jak dlouhá
je odvolací lhůta, a u kterého soudu se odvolání podává. Pokud je proti
rozhodnutí odvolání přípustné, nalezneme v písemném vyhotovení rozhodnutí
poučení např. tohoto znění:
"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne
doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného.“
Jak je z výše uvedeného zřejmé, zákonná lhůta určená pro podání
odvolání je patnáct dní (§ 204 odst. 1
OSŘ) od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí soudu prvního
stupně.
V praxi se v některých případech můžeme setkat se situací, že soud
ve svém poučení uvede omylem lhůtu delší či kratší než patnáct dnů. Pokud se
jedná o případ, že soud ve svém poučení uvede lhůtu delší než patnáct dní, pak
i účastník řízení má možnost podat odvolání v takto chybně určené prodloužené
lhůtě. Jestliže ovšem soud ve svém poučení uvede lhůtu kratší, platí nadále
lhůta zákonná, a chybné poučení soudu nemá na délku odvolací lhůty žádný
vliv.
Výjimečně se nám také může dostat do rukou rozhodnutí soudu, které
ve svém písemném vyhotovení neobsahuje vůbec žádné poučení o odvolání, o
odvolací lhůtě, počátku jejího běhu, či místu, kam máme odvolání podat, nebo
obsahuje chybné poučení, že odvolání není přípustné. V takovýchto případech
činí odvolací lhůta tři měsíce, což představuje dostatek času na
prověření správnosti uvedeného poučení a dovolání se posléze svého práva
uplatněním řádného opravného prostředku.
Lhůta určená k podání odvolání má procesněprávní charakter, což má
svůj praktický důsledek, protože jedině taková lhůta zůstane zachována, pokud
je v poslední den této lhůty podání odevzdáno orgánu, který zajišťuje doručení.
Takovým orgánem bývá v praxi nejčastěji pošta. Rozhodneme-li se pro podání
odvolání poštou, doporučujeme pečlivě si uschovat podací lístek pro případné
dokazování včasnosti podaného odvolání.
NahoruMožnost prominutí zmeškání odvolací lhůty
Jelikož by absolutně striktní dodržování odvolací lhůty mohlo v
některých odůvodněných případech znamenat pro účastníky nepřiměřenou tvrdost,
připouští zákon i v případě odvolací lhůty prominutí jejího zmeškání podle
obecné úpravy obsažené v § 58 OSŘ. Pokud se tedy dostaneme do situace, že se nám
nepodaří z nějakého omluvitelného důvodu (např. náhlá hospitalizace v
nemocnici) včas podat odvolání a zmeškáme-li tím lhůtu k jejímu podání, nezbývá
nám než podat návrh na prominutí zmeškání lhůty k soudu prvního stupně.
Návrh na prominutí zmeškání lhůty je třeba podat do patnácti dnů po
odpadnutí důvodu a zároveň s ním spojit podání odvolání. Je potřeba ještě
zmínit, že tzv. omluvitelný důvod nemusí trvat po celou dobu odvolací lhůty,
neboť nelze nikomu vyčítat, že ponechá rozhodnutí o podání odvolání např. až na
poslední den odvolací lhůty.
NahoruZměna rozsahu podaného odvolání
V průběhu odvolací lhůty je také možné měnit rozsah, v jakém
napadáme rozhodnutí soudu prvního stupně v již podaném odvolání. Můžeme jej
rozšiřovat, tzn. uplatnit odvolání v širším rozsahu, než v jakém jsme původně
odvolání napadli. Pokud se ovšem rozhodneme, že budeme napadat rozhodnutí v
užším rozsahu, nejedná se již v tomto případě o změnu rozsahu, v jakém
rozhodnutí napadáme, ale o částečné zpětvzetí odvolání, které můžeme učinit i
kdykoliv po uplynutí odvolací lhůty, tedy již v průběhu odvolacího řízení.
V případě běhu odvolací lhůty bychom chtěli na tomto místě zmínit
ještě jednu věc, a sice možnost podat odvolání dříve, nežli začne odvolací
lhůta vůbec běžet. Pokud se tedy rozhodneme již po vyhlášení (vydání)
rozhodnutí soudu prvního stupně podat odvolání, je tento postup možný a
nemusíme vyčkávat na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí.
NahoruÚčinky odvolání
Včas podané odvolání má za následek významné procesněprávní účinky.
Jsou jimi účinek suspenzivní (odkladný) a účinek devolutivní (odvalovací).
Suspenzivní účinek v praxi znamená, že řádně podané odvolání odkládá právní moc
a tudíž i vykonatelnost napadeného rozhodnutí soudu prvního stupně, a to do
doby, než o odvolání rozhodne odvolací soud. Devolutivní účinek má pak za
následek změnu funkční příslušnosti soudu, tj. ve skutečnosti, že o odvolání
bude jednat a rozhodovat soud druhého stupně.
NahoruVěcná a místní příslušnost soudu
Odvolání se podává prostřednictvím soudu prvního stupně, a to vždy u
toho soudu prvního stupně, proti jehož rozhodnutí směřuje. Jak již bylo uvedeno
v předchozích kapitolách, ve věcech obchodních většinu sporů rozhodují v prvním
stupni krajské (městské) soudy, proto o opravném prostředku bude rozhodovat
nadřízený soud, kterým je v tomto případě vrchní soud (jen pro informaci
uvádíme, že v České republice působí dva vrchní soudy, a to Vrchní soud v Praze
a Vrchní soud v Olomouci). Proti rozhodnutím okresních (v Praze obvodních)
soudů jako soudů prvního stupně, pak jako soudy odvolací rozhodují místně
příslušné krajské (městské) soudy.
V praxi se často stává, že je odvolání podáno u odvolacího soudu.
V takovém případě má odvolací soud povinnost toto podání zaslat k soudu, který
ve věci rozhodoval v prvním stupni. Tento postup je nutný vzhledem k tomu, že
zákon ukládá soudu prvního stupně v odvolacím řízení určité povinnosti.
Především soud prvního stupně přezkoumává, zda bylo odvolání podáno včas,
oprávněnou osobou, zda podání je přípustné a má zákonné náležitosti.V případě
nedostatků se je pokusí odstranit. Chtěli bychom zde zmínit, že i v případě
takového podání je odvolání považováno za včasné.
NahoruNáležitosti odvolání
Mezi náležitosti odvolání patří jednak obecné náležitosti, které
musí splňovat každé podání určené soudu (§ 42 odst. 4
OSŘ), a dále pak náležitosti typické pro odvolání. Předně musí být
jasné, kdo odvolání podává, kterému soudu je určeno, musí obsahovat označení
věci, které se týká, a čeho se odvolatel domáhá, dále musí být datováno a
podepsáno. Na tomto místě bychom se podrobněji věnovali zvláštním náležitostem
typickým pro odvolání.
Mezi obligatorní náležitosti, které musí každé odvolání obsahovat,
patří:
-
identifikace rozhodnutí, proti kterému odvolání směřuje – tomuto
požadavku nejlépe vyhovíme tím, že uvedeme spisovou značku rozhodnutí a
označíme jej datem jeho vyhlášení (vydání),
-
pokud má napadené rozhodnutí více výroků, které mohou nezávisle
na sobě nabývat samostatně právní moci, je potřeba označit, proti kterému
výroku odvolání směřuje, nebo zda je proti všem výrokům,
-
odvolací důvod – uvedení v čem spatřujeme nesprávnost
rozhodnutí, proti němuž se odvoláváme, popřípadě proti jakým vadám postupu
soudu prvního stupně podáváme odvolání,
-
odvolací návrh – což je v podstatě údaj o tom, čeho se domáháme,
tzn. zda požadujeme změnu rozhodnutí soudu prvního stupně a jakou, zda
navrhujeme jeho zrušení či zda má být věc po zrušení rozhodnutí vrácena zpět
soudu prvního stupně k novému rozhodnutí ve věci, zda má být postoupena věcně
příslušnému soudu nebo zda má být řízení odvolacím soudem zastaveno. Platí, že
odvolací návrh můžeme změnit i po uplynutí odvolací lhůty, nejpozději pak do
rozhodnutí o odvolání.
NahoruOdvolací důvody
Jak již bylo výše uvedeno, odvolací důvody jsou podstatnou
náležitostí každého odvolání, přičemž jejich zákonnou úpravu a jejich tzv.
taxativní výčet nalezneme v § 205 odst. 2 OSŘ. Je důležité, abychom
…