Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu

15.7.12.8.4

Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu

JUDr. Lukáš Potěšil

 NahoruPojem "rozhodnutí“ správního orgánu

Základním a tradičním typem soudního řízení ve věcech správního soudnictví je řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Pojem "rozhodnutí“ definuje § 65 odst. 1 s.ř.s. tak, že se jím rozumí jakýkoliv úkon správního orgánu, který má přímý vliv na práva a povinnosti. Je proto třeba jej pojímat materiálně. Určující je obsah, potažmo účinky úkonu správního orgánu. Pokud se vztahuje k právům a povinnostem účastníka řízení, resp. pokud (negativně) zasahuje do jeho právní sféry, jde o rozhodnutí. Nerozhoduje tudíž formální označení ("rozhodnutí“, "licence“, "povolení“, "souhlas“), nýbrž jeho účinky.

 NahoruPrincip generální přezkumné klauzule

Ve správním soudnictví se uplatňuje "generální přezkumná klauzule“. Podle ní jsou ve správním soudnictví přezkoumatelná všechna rozhodnutí správních orgánů, ledaže je zvláštní zákon výslovně z přezkoumání vylučuje. Soudní řád správní přitom některé takové výluky stanovuje (např. rozhodnutí předběžné povahy, rozhodnutí, kterými se pouze upravuje vedení řízení před správním orgánem).

 NahoruŽalobní legitimace

Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu může podat ten, kdo tvrdí, že byl na svém právu zkrácen rozhodnutím správního orgánu. Buď tedy přímo samotným rozhodnutím, nebo v důsledku porušení svých práv při vedení správního řízení. Žalobce se v těchto případech žalobou domáhá toho, aby soud takové rozhodnutí správního orgánu zrušil. Změna rozhodnutí správního orgánu je ve správním soudnictví nepřípustná, a to s výjimkou tzv. moderačního práva soudu, o čemž pojednáváme níže. Vedle shora uvedené obecné žalobní legitimace také soudní řád správní upravuje další případy, kdy přiznává žalobní legitimaci i dalším subjektům (např. nejvyšší státní zástupce, veřejný ochránce práv atd.).

 NahoruModerační právo soudu

Žalobce, kterému byl uložen trest za správní delikt (přestupek, jiný správní delikt, atd.), se může domáhat, aby mu byl uložený trest snížen, nebo od něj dokonce bylo upuštěno. Základní podmínkou pro využití tohoto tzv. moderačního práva soudu je, že trest byl uložen jako zjevně nepřiměřený.

Návrh na snížení trestu či na upuštění od něj může žalobce vznést i po uplynutí lhůty k podání žaloby. Takový návrh nepodléhá koncentraci ve smyslu § 71 odst. 2 s.ř.s. za předpokladu, že je založen na žalobních bodech uplatněných v zákonné lhůtě. Je na žalobci, zda zvolí výlučně klasický petit na zrušení rozhodnutí a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení, zda se bude domáhat toliko moderace trestu, nebo zda spojí obě možnosti v eventuálním petitu. Napadá-li žalobce závěr správního orgánu o výši trestu, nemusí to vést ke zrušení rozhodnutí, jestliže si to žalobce nežádá. Je totiž zcela v dispozici žalobce, zda pro takto tvrzené pochybení bude žádat zrušení rozhodnutí, nebo zda bude usilovat toliko o moderaci trestu.

Rozhodnutí, jímž byl uložen zjevně nepřiměřený trest, může být buď zrušeno jako celek, nebo může být toliko nahrazen jeho výrok o trestu vlastním výrokem soudu. V případě eventuálního petitu je soud povinen rozhodnout o tomto návrhu v případě, že jinak žalobu jako nedůvodnou zamítne. Žalobní petit obsahující návrh na využití moderačního práva soudem může být v žalobě obsažen i samostatně. Zejména půjde o případy, kdy žalobce neuvádí žádné věcné námitky proti rozhodnutí o správním deliktu, ale pouze považuje výši sankce za zjevně nepřiměřenou. Zatímco podkladem pro návrh na zrušení rozhodnutí a vrácení věci žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení může být jakýkoli žalobní bod, podkladem pro návrh na moderaci musí být tvrzení o tom, že trest uložený žalobci je nepřiměřený.

Již v žalobě je třeba výslovně napadnout nepřiměřenost trestu. Soud se, v případě eventuálního petitu, zabývá návrhem na moderaci až poté, co žalobce neuspěl se svými žalobními námitkami na zrušení napadeného rozhodnutí. Moderační právo má místo pouze tam, kde je postih za spáchaný správní delikt zjevně nepřiměřený. Moderaci trestu pak musí soud patřičně odůvodnit.

 NahoruNáležitosti žaloby

Vedle obecných (základních) náležitostí, které musí splňovat každé podání adresované soudu (tj. musí být patrno, kdo jej činí, proti komu směřuje, co se navrhuje a musí být opatřeno podpisem a datováno), musí žaloba navíc obsahovat označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení; označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá; žalobní body; označení důkazů k prokázání svých tvrzení a návrh výroku rozsudku. K žalobě se připojuje jeden opis napadeného rozhodnutí.

 NahoruPetit žaloby

Správní soudnictví je založeno na kasačním principu, což se projevuje i na formulaci návrhu výroku rozsudku (tzv. petit). Žalobce proto žádá, aby napadené rozhodnutí správního orgánu bylo zrušeno a věc byla vrácena žalovanému správnímu orgánu k dalšímu řízení. Správní soud nemůže, až na přesně specifikované výjimky v souvislosti s využitím moderačního práva, napadené rozhodnutí žalovaného správního orgánu sám měnit. Může proto pouze zamítnut nedůvodnou žalobu, nebo napadené rozhodnutí, je-li návrh důvodný, zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení, případně vyslovit nicotnost žalobou napadeného rozhodnutí správního orgánu. Chybí-li v žalobě petit, lze jej doplnit i po lhůtě pro podání žaloby, jak vyplývá z § 71 odst. 2, a contrario. Koncentraci totiž podléhá jen vymezení rozsahu, v němž žalobce rozhodnutí napadá, a dále označení žalobních bodů, z nichž jsou zřejmé konkrétní důvody tvrzené nezákonnosti či nicotnosti napadeného rozhodnutí žalovaného správního orgánu.

 NahoruŽalobní body

Žaloba musí vždy obsahovat alespoň jeden žalobní bod. Z něj musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky za nezákonné nebo nicotné. Smyslem a účelem toho, aby v žalobě byl uveden (alespoň jeden) žalobní bod, je především…