dnes je 29.3.2024

Input:

Připojení objektů k elektrickým rozvodným sítím

4.8.2008, Zdroj: Verlag Dashöfer

12.10.3
Připojení objektů k elektrickým rozvodným sítím

Napájení elektrotechnických instalací objektů je v souladu se zákonem 458/2000 Sb., v platném znění (energetický zákon) řešeno připojením k vedení příslušného provozovatele distribuční soustavy. U objektů charakteru bytových domů jde převážně o přímé připojení navržené kabelovým vedením distribuční soustavy (smyčkové případně koncové připojení). U objektů jiného charakteru (rodinné domky, rekreační objekty, menší průmyslové provozovny a další) bývá připojení navrhováno pomocí elektrické přípojky nízkého napětí.

Poznámka:

Elektrická přípojka nízkého napětí (viz § 45 energetického zákona) je jednoúčelovým zařízením, sloužícím k připojení jedné nemovitosti, případně (na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele příslušné distribuční soustavy) i více nemovitostí. Nemovitost může být připojena z venkovního vedení, které je v místě již provozováno, případně nově zřizováno (zejména v menších obcích) nebo z kabelové rozvodné sítě realizované převážně v městské zástavbě.

Přípojková skříň

Přípojková skříň

Společným znakem obou uvedených způsobů připojení objektů (přímo z distribuční sítě nebo pomocí přípojky) je předávací místo – místo, kde končí zařízení pro rozvod a kde začíná elektrická instalace objektu. Tímto místem bývá převážně přípojková skříň.

Poznámka:

V přípojkové skříni se odběrné elektrické zařízení odběratele připojuje na zařízení dodavatele elektřiny a zároveň i místem jištění celého odběrného elektrického zařízení. Toto jištění slouží zejména k lokalizaci poruch vzniklých v odběrném zařízení, tj. zamezuje např. přenesení vzniklých zkratových proudů z odběrného zařízení do rozvodného zařízení provozovatele distribuční soustavy. Jisticí prvky v přípojkové skříni dále slouží k mechanickému odpojení odběrného zařízení objektu od rozvodného zařízení provozovatele, což je v řadě případů nezbytné.

Z pohledu ČSN 33 3320 Elektrotechnické předpisy. Elektrické přípojky je přípojkovou skříní:

  • hlavní domovní pojistková skříň, je-li přípojka provedena venkovním vedením (přičemž nerozhoduje, zda je řešena holými vodiči, izolovanými vodiči nebo závěsným kabelem);

  • hlavní domovní kabelová skříň, je-li přípojka provedena kabelovým vedením.

Dělení přípojkových skříní

Z hlediska konstrukčního provedení jsou přípojkové skříně uzpůsobeny pro:

  • koncové připojení vodičů;

  • průběžné připojení vodičů.

Z hlediska způsobu osazení jsou přípojkové skříně řešeny:

  • pro zapuštění do zdiva (do vybrání ve stěně) a do zděných pilířů;

  • k montáži na sloup (na opěrný bod) venkovního vedení;

  • jako volně stojící (do volného prostoru) – osazené na samostatný pilířový podstavec;

  • pro montáž na povrch stěny.

Materiálové provedení používaných přípojkových skříní

Materiálové provedení používaných přípojkových skříní

Vyhodnocení dlouholetých zkušeností provozovatelů kabelových rozvodných skříní s jejich životností při běžně prováděné údržbě lze dojít k závěru, že z hlediska použitého materiálu jsou vhodné skříně (jak rozpojovací jisticí, tak i přípojkové):

  • betonové s plastovými nebo plechovými dveřmi (požadován nekorozivní materiál), přičemž jejich konstrukce je z tenkostěnného betonu armovaného skelným vláknem a ocelovou armaturou. Dveře plechové nebo plastové jsou ověřené z hlediska mechanické pevnosti. Plast musí být odolný proti nadměrnému teplu a ohni, odolný proti povětrnostním vlivům a UV záření. U skříní s plechovými dveřmi jsou vyžadovány závěsy dveří nerezové. Použitý plast je požadován recyklovatelný. Skříně mají vysokou životnost a nízké pořizovací náklady;

  • celoplastové skříně – pro výrobu celoplastových rozvodných skříní (ale i pilířů k těmto skříním) jsou používány termoplastové materiály (zcela recyklovatelné) a termosetové materiály, od kterých je vyžadována konstrukční a rázová pevnost, odolnost proti nadměrnému teplu a ohni.

Použité materiály musí být odolné proti stárnutí (zvýšená stabilizace proti povětrnostním vlivům a UV záření), musí být zdravotně nezávadné, a musí být odolné i při nízkých teplotách – tj. alespoň –25 ºC.

Poznámka:

Zavedením výroby celoplastových kabelových rozvodných a přípojkových skříní včetně pilířů, koncovkových dílů a plastových dveří pro betonové skříně osazované do zdiva byly vytvořeny předpoklady pro zvýšení bezpečnosti veřejných distribučních sítí nn příslušných provozovatelů a elektrických přípojek nn z hlediska ochrany před úrazem elektrickým proudem.

Montáž přípojkových skříní

Montáž

Místo osazení a typ přípojkové skříně převážně stanovuje provozovatel distribuční soustavy na základě žádosti o připojení.

Poznámka:

Výrobci postupně přistoupili i na požadavek rozvodných energetických společností týkající se jednotného způsobu typového označování kabelových rozvodných přípojkových skříní. Podklady pro toto označování obsahuje podniková norma energetiky PNE 35 7040 ed. 2 "Značení kabelových rozvodných skříní používaných v distribuční soustavě a elektrických přípojkách“.

Přistoupením výrobců skříní na systém jednotného typového označování se vytvořily podmínky pro větší vypovídací schopnost katalogových podkladů a větší srozumitelnost při projektování a následném objednávání výrobků různých výrobců nejen pro potřebu energetiky, ale i při použití v jiných oblastech. Údaj o typovém označení uvádí výrobce na označovacím štítku kabelové rozvodné nebo přípojkové skříně.

Projektant pak konkretizuje způsob, jak bude skříň namontována. Způsob montáže, a to zejména do zdiva objektu, prošel v minulosti vývojem od tradičního zazdívání k upevňování ve zdivu pomocí montážní pěny – vypěněním polyuretanovou hmotou. Jelikož osazování přípojkových skříní ve zdivu objektů (nebo ve zděných pilířích) je běžně používaným řešením, jsou dále uvedeny pouze základní zásady montáže uvedených způsobů.

Montáž vypěněním polyuretanovou hmotou

Montáž vypěněním
Nahrávám...
Nahrávám...