dnes je 28.11.2020

Input:

Převod podílu

18.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.3.2
Převod podílu

Mgr. Ing. Zdeňka Kůsová, JUDr. Alena Pokorná Malachová

Dle nového občanského zákoníku lze podíl považovat za věc v právním slova smyslu, tedy i za předmět občanskoprávních vztahů. Vlastník podílu s ním může disponovat, avšak pouze v mezích a za podmínek, které mu stanoví zákon nebo společenská smlouva, a to z důvodu ochrany zájmů nejen společníka jako vlastníka podílu, ale také konkurujících zájmů ostatních společníků a obchodní korporace jako takové. Vzhledem k tomu, že nejfrekventovanější právní dispozici s podílem představuje jeho prodej neboli převod, budeme se převodu podílu věnovat v tomto příspěvku podrobněji.

Převod podílu na společníka s. r. o. a na třetí osoby

K převodu podílu dochází na základě zvláštního smluvního typu, a to smlouvy o převodu podílu anebo prostřednictvím smlouvy o převodu závodu, je-li podíl součástí jmění společnosti.

Převod podílu není právně volný. Aby bylo možné platně uzavřít smlouvu o převodu podílu a na jejím základě podíl převést, je nezbytné, aby byly splněny určité předpoklady, které vyžaduje zákon, případně společenská smlouva. Mezi tyto předpoklady patří převoditelnost podílu, která je zčásti upravena v zákoně a zčásti si ji mohou společníci upravit ve společenské smlouvě. S převoditelností souvisí její podmíněnost udělením souhlasu určitých orgánů nebo osob.

Zákon o obchodních korporacích upravuje dva odlišné právní režimy převodu podílu. Stanovuje odchylné podmínky pro převod podílu na jiného společníka společnosti s ručením omezeným a pro převod podílu na třetí osobu – nespolečníka. Tyto odlišné režimy pramení z principu uzavřenosti společnosti s ručením omezeným a z ochrany před vstupem nechtěných osob do společnosti.

Dotaz:

Na valné hromadě jsme s ostatními společníky odhlasovali, že se může moje část firmy převést na mého známého. Náš právník mi ale tvrdí, že to nepůjde. Má pravdu?

Odpověď:

Pro posouzení případu bude nutné vědět, zda je Váš známý společníkem předmětné společnosti nebo nikoli. Za předpokladu, že by byl budoucí nabyvatel podílu již společníkem, může převod Vašeho podílu podmiňovat společenská smlouva souhlasem orgánu společnosti (nemusí jím být nutně valná hromada). V případě, že se bude jednat o třetí osobu, bude také záležet na ujednání ve společenské smlouvě, tedy například v tom ohledu, zda společenská smlouva Vaší společnosti prostě nevylučuje převod na třetí osobu bez dalšího. Doporučuji proto projít aktuální znění společenské smlouvy a dle jejího obsahu dále postupovat (pozn.: blíže bude vysvětleno dále v tomto příspěvku).

Převod podílu na společníka

Zákon o obchodních korporacích stanoví, že každý společník může svůj podíl převést na jiného společníka. To znamená, že ze zákona je podíl na jiného společníka společnosti s ručením omezeným převoditelný bez jakéhokoli omezení. Dřívější obchodní zákoník automaticky předpokládal souhlas valné hromady s převodem na jiného společníka, ledaže by společenská smlouva stanovila jinak. Pokud jde o zákon o obchodních korporacích, může společenská smlouva podmínit převod podílu na společníka, a to souhlasem některého z orgánů společnosti, tj. valné hromady, jednatelů a dozorčí rady. Zákon o obchodních korporacích se neomezuje pouze na valnou hromadu, ale dává možnost ve společenské smlouvě určit i jiný orgán. Důvodem omezení převoditelnosti podílu na jiného společníka je bezpochyby snaha o kontrolu poměru hlasů společníků ve společnosti.

Převod podílu na třetí osobu

Vzhledem k charakteru společnosti s ručením omezeným je převod podílu této obchodní korporace upraven vždy přísněji než převod na společníka. Důvodem je ochrana společnosti před účastí nežádoucích osob.

Společník může převést podíl na osobu, která není společníkem, jen se souhlasem valné hromady. Zde je podmíněnost daná souhlasem valné hromady striktnější než u převodu podílu na jiného společníka, kde lze převod podmínit souhlasem kteréhokoli orgánu společnosti. Jedná se o logický krok v tom smyslu, že o vstupu třetí osoby do společnosti by měli rozhodnout vždy pouze společníci. Z dikce zákona vyplývá, že společenská smlouva může převoditelnost podílu na třetí osobu buď zcela vyloučit, nebo naopak učinit převod podílu na jinou osobu mimo společníka právně volným a nijak ho neomezovat.

Podle obchodního zákoníku bylo nutné, aby převoditelnost podílu na jinou osobu společenská smlouva výslovně připustila. Kdyby toto ustanovení ve společenské smlouvě chybělo, nebylo by možné podíl na třetí osobu převést, aniž by bylo současně nutné změnit společenskou smlouvu. Dikce současné právní úpravy je praktičtější z hlediska běžných právních dispozic s podílem a tím pádem jistě i příznivější pro společníky společnosti s ručením omezeným.

Dotaz:

Jsem nyní jediným majitelem společnosti. Mohu do zakladatelského dokumentu zapracovat, že převod podílu je závislý na souhlasu valné hromady?

Odpověď:

Zákon o obchodních korporacích zakotvuje pravidlo, podle něhož v případě, že se společnost stane jednočlennou, nepřihlíží se k těm ujednáním společenské smlouvy, která zakazují nebo omezují převoditelnost podílu. Podíl je tedy převoditelný vždy. V případě, že by byl převod i zde podmíněný souhlasem, zřejmě by se k takovému ujednání z podstaty věci nepřihlíželo. Namísto valné hromady totiž v jednočlenné společnosti rozhoduje jediný společník v působnosti valné hromady; je proto nadbytečné, aby si o tomto úkonu formálně sám rozhodoval. Jinými slovy, mohlo by se zdát absurdní, aby si jediný společník sám sobě musel v působnosti valné hromady udělovat souhlas s převodem podílu.

Souhlas s převodem podílu na společníka

Převoditelnost podílu může být, a často také je, omezena udělením souhlasu některého z orgánů společnosti. Toto omezení je v určitých případech požadováno zákonem a v jiných jej může zakotvit společenská smlouva. Ať už je souhlas požadován zákonem nebo společenskou smlouvou, je jeho udělení nutným předpokladem pro to, aby se smlouva o převodu podílu stala účinnou, a tedy aby k převodu podílu vůbec došlo.

V případě, že se společníci rozhodnou podmínit převod podílu na jiného společníka souhlasem některého z orgánů společnosti tak, jak jim to umožňuje zákon, je tento souhlas předpokladem pro to, aby se smlouva mezi jejími stranami stala účinnou. Orgány společnosti se přitom rozumí valná hromada, jakožto nejvyšší orgán společnosti, dále jednatelé (též jako kolektivní orgán) a dozorčí rada. Souhlas valné hromady bude dán formou usnesení valné hromady podle ustanovení § 190 odst. 1 ZOK nebo také rozhodnutím mimo valnou hromadu podle ustanovení § 175 odst. 1 ZOK.

Rozhodnutí valné hromady, kterým je udělen souhlas s převodem podílu, nevyžaduje formu veřejné listiny (notářského zápisu).1

Dotaz:

Je mi jasné, jak bude vypadat rozhodování o převodu podílu, bude-li o něm rozhodovat valná hromada. Co když je ale ve společenské smlouvě stanoveno, že o převodu rozhodnou jednatelé jako kolektivní orgán? Jaký bude v takovém případě postup pro přijetí rozhodnutí?

Odpověď:

Zákon o obchodních korporacích nestanoví, jakou formu bude mít souhlas vyžadovaný od jiných orgánů společnosti, obecně stanoví pouze to, že rozhodnutí orgánů obchodní korporace musí být určité, srozumitelné, nesmí zavazovat k nemožnému plnění a nesmí odporovat dobrým mravům. Dá se však předpokládat, že se na něj použijí přiměřeně ustanovení zákona o rozhodování valné hromady, případně může podmínky udělení souhlasu stanovit přímo společenská smlouva.

Dotaz:

Ve společenské smlouvě máme ustanovení o tom, že svůj podíl můžu převést na jiného společníka jen se souhlasem ostatních. Co když se nesejde valná hromada v době, kdy chci svůj podíl ve společnosti převést a své působení tam ukončit? Můj právník mi poradil toto řešit ujednáním ve smlouvě o převodu podílu. Poradíte mi to stejné?

Odpověď:

Zákon o obchodních korporacích přišel s jiným pojetím důsledků absence souhlasu příslušného orgánu společnosti, než jak jej upravoval obchodní zákoník. Zákon o obchodních