dnes je 6.3.2021

Input:

Přehled změn právních předpisů od roku 2021

7.1.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3
Přehled změn právních předpisů od roku 2021

Ing. Zdeněk Morávek

V následujícím příspěvku bychom upozornili na některé důležité změny zejména v daňové oblasti, které se mohou týkat daňových subjektů z řad podnikatelských subjektů.

Nejdříve bychom upozornili na vyhlášku č. 525/2020 Sb., o formulářových podáních pro daně z příjmů, jedná se o reakci na nález Ústavního soudu ČR zveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 337/2019 Sb., ve kterém Ústavní soud konstatoval, že vůči institutu předepsaného tiskopisu nelze z hlediska ústavnosti nic namítat, jestliže však je vyplnění tiskopisu ukládáno jako povinnost, je třeba, aby jeho obsah byl stanoven právním předpisem. V případě tiskopisu, jehož forma není dána zákonem ani podzákonným právním předpisem, abstraktní kontrola ústavnosti ukládaných povinností možná není. Tato vyhláška tak stanoví v případě formulářových podání pro daně z příjmů:

a) podrobnosti obecných náležitostí podání a požadovaných údajů,

b) formát elektronického formulářového podání a

c) vzor formulářového podání.

Jedná se konkrétně o tyto vzory:

  • přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky,

  • přiznání k dani z příjmů fyzických osob,

  • vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti,

  • vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických a právnických osob,

  • přiznání k dani z příjmů právnických osob,

  • hlášení plátce daně o provedení srážky zajištění daně ze zdanitelných příjmů,

  • přihláška k registraci pro fyzické osoby,

  • přihláška k registraci pro právnické osoby,

  • přihláška k registraci pro plátcovy pokladny,

  • oznámení o změně registračních údajů,

  • žádost o zrušení registrace.

Vzory jsou uvedeny včetně případných pokynů k jejich vyplnění.

Daň z příjmů

Z pohledu úpravy daně z příjmů bychom nejdříve upozornili na změny, které přinesl zákon č. 299/2020 Sb., kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu, v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2020. Hlavním bodem této novely je zavedení možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty jako jednoho z opatření, které snižuje dopady koronaviru na podnikatelské prostředí. Z nového znění § 34 odst. 1 ZDP potom vyplývají tyto možnosti uplatnění daňové ztráty:

  • ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, ve kterém daňovou ztrátu vykáže, bude postupovat formou dodatečných daňových přiznání za předchozí zdaňovací období, ve kterých dodatečně daňovou ztrátu uplatní a požádá o vrácení dříve uhrazené daně. Daňovou ztrátu lze uplatnit pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč,

  • odečet očekávané ztráty – tato úprava vychází z bodu 3 přechodných ustanovení k zákonu. V prvním zdaňovacím období skončeném po 30. 6. 2020 nemusí poplatník čekat až na termín pro podání daňového přiznání, ale může využít možnost odečtu očekávané ztráty. Tuto daňovou ztrátu však lze odečíst pouze v bezprostředně předcházejícím období. Na základě skutečné ztráty se pak provede „narovnání”. Této možnosti zřejmě využijí především subjekty, které důvodně očekávají výraznou ztrátu v roce 2020 a za rok 2019 uhradily vysokou daň,

  • v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví, to znamená obdobný postup, který platil dosud. V tomto případě se ale může poplatník práva na uplatnění daňové ztráty vzdát, a to oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Důvodem ke vzdání se tohoto práva je především skutečnost, že pak nemůže docházet k prodlužování prekluzivní lhůty pro stanovení daně.

Současně je k tomu nutné ještě doplnit, že novelou § 38r ZDP se prodlužuje lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období předcházející období, za které byla daňová ztráta stanovena, a to v případě, pokud v tomto období byla daňová ztráta skutečně uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně. A dále se stanoví pravidlo, podle kterého nedochází v případě vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty pro následující zdaňovací období k prodloužení lhůty pro stanovení daně za zdaňovací období následující po období, za které byla daňová ztráta stanovena (v tomto případě dochází k prodloužení lhůty pro stanovení daně pouze pro období předcházející, a to jen pokud v nich daňová ztráta byla skutečně uplatněna).

I vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně složitou problematiku, doporučujeme seznámit se s materiály, které k ní zveřejnila Finanční správa pod odkazem Informace k protikrizovému balíčku MF - Novinky 2020 | Daně | Finanční správa (financnisprava.cz) .

Další změny, na které bychom upozornili, přinesl zákon č. 540/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní, i v tomto případě je účinnost od 1. 1. 2021.

Kromě ZDP byl tímto zákonem dále novelizován:

  • zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů,

  • zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

Paušální daň

Jak vyplývá již z názvu zákona, hlavním tématem je zavedení paušalizace daně z příjmů fyzických osob a veřejných pojistných (pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění) u poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti. Jak vyplývá z důvodové zprávy, cílem rozšíření institutu paušální daně je zjednodušit systém správy daní, posílit právní jistotu a snížit administrativní zátěž na straně správce daně i daňového subjektu. A vzhledem k tomu, že paušální daň v nějaké podobě již součástí úpravy ZDP byla, ovšem minimálně využívaná, cílem přijaté úpravy je tak nahradit stávající nepříliš využívaný systém stanovení daně paušální částkou novým koncepčním režimem založeným na dobrovolné bázi, který bude vstřícnější vůči poplatníkům a který u vybrané skupiny poplatníků s příjmy ze samostatné činnosti významně sníží administrativní náročnost, a to nejen ve vazbě na povinnosti související s daní z příjmů, ale i na povinnosti související s tzv. veřejnými pojistnými, a to paušalizací těchto tří plnění.

Obecně je možné konstatovat, že paušalizace daně z příjmů a veřejných pojistných nabízí poplatníkovi poměrně jednoduchý režim, kdy paušalizovanými platbami na daň z příjmů a veřejná pojistná zohledněnými v jedné měsíční platbě uskutečněné poplatníkem v paušálním režimu vůči správci daně, který je následně redistribuuje správcům veřejných pojistných, bude splněna povinnost k dani z příjmů i povinnost k veřejným pojistným, a to bez nutnosti navazujících povinností souvisejících s podáváním daňových přiznání a pojistných přehledů, s omezeným rozsahem evidenčních povinností a s výrazným omezením nejistoty vůči vstupům kontrolních činností správce daně.

V ZDP tak dochází k vypuštění stávajícího institutu stanovení daně paušální částkou, zachyceného v současné podobě zákona o daních z příjmů v ustanovení § 7a, a jeho nahrazení tzv. paušálním režimem. Aby byl zajištěn plně funkční režim přesahující hmotněprávní řešení v zákoně o daních z příjmů, je zapracována do tohoto zákona řada procesních ustanovení, a to jak vůči samotné paušální dani, tak i vůči paušálním veřejným pojistným.

Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který:

  • je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění a podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující tato pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,

  • není plátcem DPH a nemá registrační povinnost k této dani, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,

  • není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,

  • není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,

  • ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, s výjimkou příjmů osvobozených od daně, příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

  • k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,

  • podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učiní oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákonů upravujících organizaci a provádění sociálního zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi (u již podnikajících osob se předpokládá, že povinnosti ve vztahu k orgánům sociálního zabezpečení a veřejného zdravotního pojištění splnily při zahájení samostatné výdělečné činnosti).

Poplatník v paušálním režimu je vymezen v nově vloženém § 2a ZDP, a kromě výše uvedeného vymezuje také, jak je to v případě poplatníka, který zahajuje činnost, a okolnosti, za kterých poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu.

Paušální daň je vymezena v nově formulovaném § 7a ZDP a procesní úprava je potom obsažena v nových § 38la až § 38lg. Zásadní z tohoto hlediska je podání oznámení o vstupu do paušálního režimu, které je nutnou podmínkou pro to, aby poplatník byl považován za poplatníka v paušálním režimu.

Poplatník se stává při splnění zákonem stanovených podmínek poplatníkem v paušálním režimu k 1. dni rozhodného zdaňovacího období, tj. k 1. lednu daného roku. Poplatník, který zahajuje činnost, ze které mu plynou příjmy ze samostatné činnosti, se stává poplatníkem v paušálním režimu k počátku kalendářního měsíce, ve kterém činnost zahajuje.

Lhůta pro podání oznámení je do desátého dne rozhodného zdaňovacího období, tj. období, ve kterém poplatník vstupuje do paušálního režimu (tj. obecně do 10. ledna). Vzhledem k tomu, že 10. leden 2021 připadá na neděli, je posledním dnem lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu pro rozhodné období zdaňovacího období roku 2021 pondělí 11. ledna 2021.

Poplatník je současně nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob. Tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů fyzických osob společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.

Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen:

  • na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,

  • na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem Ministerstva financí, nebo

  • datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.

V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést své identifikační a kontaktní údaje, údaje o vstupu do paušálního režimu, údaje o důchodovém pojištění poplatníka a údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka. Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po výše uvedené lhůtě, tj. u již podnikajících poplatníků po 10. 1. a u nově začínajících podnikatelů po dni zahájení činnosti, je neúčinné. Uvedenou lhůtu nelze navrátit v předešlý stav. To znamená, že důsledkem nedodržení lhůty je nemožnost vstupu poplatníka do paušálního režimu v daném rozhodném období (kalendářním roce). Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.

V případě paušálního režimu poplatník na místo standardních záloh na daň z příjmů placených správci daně (pokud k nim byl povinen), záloh na pojistné na důchodové pojištění placených OSSZ a záloh na veřejné zdravotní pojištění placených zdravotní pojišťovně platí správci daně paušální zálohu, tzn., že uvedená tři plnění se platí dohromady jednou platbou, a to každý měsíc zdaňovacího období ve stejné výši. Poplatník nemusí specifikovat, na které plnění peníze posílá (zda na daň z příjmů, na důchodové pojištění nebo na veřejné zdravotní pojištění). Z pohledu samotné platby daně a pojištění je také důležité, že při splnění všech zákonných podmínek již není nutno po skončení zdaňovacího období nic doplácet ani nevznikají přeplatky. Paušální zálohy jsou placeny měsíčně po celou dobu, po kterou je poplatník v paušálním režimu. Zcela zásadní je, že při splnění všech zákonných podmínek není nutno podávat daňové přiznání a pojistné přehledy.

Paušální záloha je

Nahrávám...
Nahrávám...