7.9.2.2 Pravidla pro osvětlování pozemních komunikací - TKP 15 a
životní prostředí
Od 1. června 2013 vstoupil v platnost Dodatek č. 1 kapitoly 15 –
Technických kvalitativních podmínek staveb pozemních komunikací – Osvětlení
pozemních komunikací, které vydává ministerstvo dopravy – obor pozemních
komunikací. Obsahem doplňku jsou dvě témata. Jednak je to doplněk pasáže
věnované ochraně životního prostředí, jednak Příloha 1 – Přisvětlování
přechodů.
Pasáž věnovaná životnímu prostředí je v podstatě v souladu s
Nařízením komise (ES) č. 245/2009. Podle tohoto TKP je určena maximální
přípustná velikost světelného toku vyzářeného nad vodorovnou rovinu (ULOR)
tabulkou 1.
Tabulka 1 – Maximální světelný tok vyzařovaný nad vodorovnou
rovinu ULOR
V tabulce jsou orientačně uvedeny i příkony vysokotlakých
sodíkových výbojek odpovídající přípustnému světelnému toku. Pochopitelně, že
pro poslední řádku (sv. tok menší než 3,3 klm) neexistuje ekvivalentní výbojka.
Takový světelný tok (menší než 3,3 klm) mají např. nizkowattové rtuťové nebo
halogenidové výbojky, kompaktní zářivky nebo LED ve svítidlech malých příkonů.
Pozor, vždy se jedná o celkový světelný tok nainstalovaný ve svítidle. Nelze
tedy prohlásit, že svítidlo je složeno ze stovky světelných diod, z nichž každá
má světelný tok 125 lm, a tedy lze použít svítidlo, pro které má ULOR hodnotu
20 %. Celkový světelný tok takového svítidla je 12,5 klm, takže přípustná
hodnota je jen 5 %.
Hodnoty uvedené v tabulce 1 lze překročit jen v odůvodněných
případech. Například tam, kde je to žádoucí z urbanistického nebo
architektonického hlediska. Také tam, kde se prokáže, že nedodržení hodnot
uvedených v tabulce vede ke snížení zátěže nočního prostředí umělým
světlem.
V oblastech, kde je ve společenském zájmu důležité omezit
množství světla emitovaného do nočního prostředí, se připouští maximální podíl
světla vyzařovaného nad horizont u všech silničních tříd a světelných výkonů
nejvýše na 1 %. Mezi takové oblasti patří význačné přírodní rezervace, v nichž
by světlo ovlivnilo prokazatelně nepříznivě život. Patří sem také astronomické
observatoře národního a mezinárodního významu (v ČR to je Ondřejov a Kleť).
Ochranné pásmo se podle publikace CIE č. 126 – 1997 nachází do vzdálenosti 1 km
od hranic chráněného objektu; doporučuje se tuto vzdálenost zdvojnásobit.
Ani tento přísnější požadavek nebrání použití kvalitních
svítidel pro osvětlování komunikací, protože ta podmínce vyhovují. Vyhovují i
ta s vypouklou mísou – například to na obrázku 1 má ULOR = 0,5 %. Pro tato
svítidla platí, že minimální množství světla přímo směrovaného do horního
poloprostoru je bohatě vyváženo lepší distribucí světla, což v důsledku znamená
zlepšení celkového využití světelného toku. Tedy také snížení celkového příkonu
i…