dnes je 19.8.2022

Input:

Postavení člena představenstva, pracovněprávní vztah

28.4.2008, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.7.4.2
Postavení člena představenstva, pracovněprávní vztah

Vztah mezi společností a členem představenstva

Postavení člena představenstva upravuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "obchodní zákoník“). Vztah mezi společností a členem představenstva je vztahem obchodněprávním a nikoliv pracovněprávním, což je podstatné pro určení rozsahu práv a povinností účastníků tohoto právního vztahu. Práva a povinnosti člena představenstva včetně jeho odpovědnosti za výkon funkce vyplývají z obchodního zákoníku. Z ustanovení § 66 odst. 2 obch. zák. vyplývá, že vztah mezi společností a členem představenstva se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Na výkon funkce člena představenstva společnosti se tedy neuzavírá pracovní smlouva.

Podle ustálené judikatury soudů (srov. například rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 21. 4. 1993 sp. zn. 6 Cdo 108/92, který byl uveřejněn pod č. 13 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1995) činnost statutárního orgánu společnosti nevykonává fyzická osoba v pracovním poměru, neboť výkon funkce statutárního orgánu společnosti není druhem práce ve smyslu ustanovení § 29 odst. 1 písm. a) zákona č. 65/1965 Sb., zákoník páce (podle nového zákoníku práce – zákona č. 262/2006 Sb., účinného od 1. ledna 2007 jde o ustanovení § 34 odst. 1 písm. a)) a vznik a zánik tohoto právního vztahu není upraven pracovněprávními předpisy a řídí se obsahem stanov a obchodním zákoníkem.

Smlouva o výkonu funkce

Společnost nemusí s členem představenstva uzavírat smlouvu o výkonu funkce, nicméně uzavření takové smlouvy lze jen doporučit. Jak již bylo uvedeno výše, dle ustanovení § 66 odst. 2 obchodního zákoníku v případě, že společnost neuzavře s členem představenstva smlouvu o výkonu funkce, bude se jejich vztah řídit přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud z obchodního zákoníku nevyplývá jiné určení práv a povinností. Mandátní smlouva je ale svým charakterem smlouvou, která je použitelná na smluvní vztahy vznikající mezi různými subjekty (např. advokátem a jeho klientem), a nevystihuje tedy specifika vztahu mezi společností a členem představenstva při výkonu jeho funkce. V praxi pak dochází k řadě problémů, kdy obě strany musí řešit otázky, na které mandátní smlouva vůbec nepamatuje, a obtížně hledají vzájemně přijatelné řešení. V této souvislosti je třeba upozornit i na to, že pokud strany neuzavřou smlouvu o výkonu funkce a nesjednají si výši úplaty za výkon funkce člena představenstva, je společnost povinna zaplatit členu představenstva úplatu, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za činnost obdobnou činnosti, kterou člen představenstva při výkonu funkce vykonal. Jaká úplata se bude považovat za obvyklou, pak bude záležet na řadě skutečností, vycházet se bude především z výše odměn vyplácených členům představenstva ve společnostech, které jsou srovnatelně velké, podnikají ve stejném nebo obdobném oboru podnikání apod.

Forma smlouvy o výkonu funkce

V případě, že se strany dohodnou na tom, že uzavřou smlouvu o výkonu funkce, musí mít tato smlouva písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou, případně dozorčí radou, pokud by stanovy společnosti zakotvovaly volbu členů představenstva dozorčí radou.

Obsah smlouvy o výkonu funkce

Obchodní zákoník nijak nespecifikuje, co by mělo být obsahem smlouvy o výkonu funkce, a nestanoví její podstatné náležitosti. Je tedy věcí stran, jaká práva a povinnosti si ve smlouvě upraví. Mezi typická ujednání patří úprava povinností člena představenstva vůči společnosti, jeho odměňování, sjednání konkurenční doložky, úprava nároku na dovolenou či omezení jednatelského oprávnění.

Zánik funkce člena představenstva

Funkce člena představenstva může zaniknout:

  • odstoupením člena představenstva z funkce,

  • odvoláním člena představenstva z funkce,

  • uplynutím funkčního období člena představenstva,

  • smrtí člena představenstva,

  • ztrátou podmínek či předpokladů člena představenstva pro výkon této funkce,

  • volbou nového člena představenstva,

  • nečinností orgánu společnosti, který je příslušný zvolit člena představenstva, po zákonem stanovenou dobu,

  • zánikem společnosti.

Odstoupení z funkce člena představenstva

Dle ustanovení § 66 odst. 1 obchodního zákoníku může osoba, která je statutárním orgánem nebo jeho členem anebo členem jiného orgánu společnosti, ze své funkce odstoupit. Je však povinna oznámit to orgánu, jehož je členem, nebo orgánu, který ji zvolil nebo jmenoval. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ji zvolil nebo jmenoval (většinou je tímto orgánem valná hromada, pokud jde o tzv. německý model, pak je tímto orgánem dozorčí rada), nestanoví-li společenská smlouva nebo stanovy, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem (tedy přímo představenstvo).

Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení na nejbližším zasedání poté, co se o odstoupení z funkce dověděl. Jestliže osoba, která odstupuje z funkce, oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán společnosti na její žádost jiný okamžik zániku funkce.

Dle rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 1999 ve věci sp. zn. 7 Cmo 672/98, které je aplikovatelné obecně na členy statutárních orgánů, je "dnem, kdy valná hromada ‚měla projednat‘ rezignaci jednatele společnosti s ručením omezeným na tuto funkci, nutné rozumět nejenom případ, kdy se valná hromada sešla v usnášeníschopném stavu, leč odstoupení jednatele z funkce na ní nebylo projednáno, nýbrž i případ, kdy se valná hromada nesejde, tedy v určený čas a na určené místo se nedostaví společníci mající dostatečný počet hlasů pro to, aby valná hromada byla usnášeníschopná. Zánik funkce jednatele společnosti s ručením omezeným dle § 66 odst. 1 ObchZ může nastat pouze v případě, že odstoupení z funkce jednatele projednala nebo měla projednat (i když nebyla usnášeníschopná) řádně svolaná valná hromada.“

Odvolání z funkce člena představenstva

Člena představenstva může valná hromada (a v případě německého modelu dozorčí rada) kdykoliv z jeho funkce odvolat, a to k jakémukoliv datu, tedy i s okamžitou účinností nebo s účinností k určitému datu v budoucnu. Účinky odvolání z funkce člena představenstva ale nenastanou dříve, než se člen představenstva o svém odvolání dozví.

Uplynutí funkčního období

Členové představenstva nemohou být do své funkce voleni na dobu neurčitou. Obchodní zákoník stanoví, že délka funkčního období členů představenstva musí být určena ve stanovách společnosti a nesmí přesáhnout pět let. Pokud by stanovy délku funkčního období neobsahovaly, pak bude funkční období členů představenstva pět let. Po uplynutí funkčního období je společnost povinna do tří měsíců zvolit nového člena představenstva. Funkce člena představenstva pak zaniká zvolením nového člena představenstva, nejpozději však uplynutím tří měsíců od uplynutí jeho funkčního období.

Smrt člena představenstva

Vzhledem k tomu, že závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy, zaniká funkce člena představenstva bez dalšího jeho smrtí. Nároky, které za života člena představenstva tomuto členovi vůči společnosti vznikly, ale nezanikají a přecházejí na jeho dědice. Totéž platí i o nárocích společnosti vůči zemřelému členu představenstva.

Ztráta podmínek či předpokladů pro výkon funkce

Podmínky pro výkon funkce:

Členem představenstva se může stát pouze fyzická osoba, která splňuje následující podmínky:

  • dosáhla věku 18 let,

  • je plně způsobilá k právním úkonům,

  • je bezúhonná ve smyslu živnostenského zákona,

  • nenastala u ní překážka provozování živnosti podle živnostenského zákona.

Překážky výkonu funkce:

Členem představenstva se dále nemůže v souladu s § 38l obchodního zákoníku stát ten, kdo vykonával kteroukoliv ze srovnatelných funkcí v právnické osobě, na jejíž majetek byl prohlášen konkurz. Totéž platí i v případě, že byl insolvenční návrh podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku. Tato překážka pak trvá po dobu tří let ode dne právní moci usnesení o zrušení konkurzu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, nebo usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku. Překážka působí také vůči tomu, kdo vykonával funkci statutárního orgánu, člena statutárního nebo jiného orgánu v právnické osobě alespoň jeden rok před podáním insolvenčního návrhu na její majetek, případně před vznikem povinnosti této právnické osoby podat insolvenční návrh na její majetek.

Pokud tedy přestane člen představenstva splňovat některou z výše uvedených podmínek pro výkon funkce, jeho funkce automaticky zaniká, aniž by bylo třeba o zániku funkce zvlášť rozhodovat. V případě, že nastane u člena představenstva některá z překážek výkonu funkce, je valná hromada (příp. dozorčí rada u německého modelu) povinna člena představenstva odvolat anebo potvrdit jeho volbu. K potvrzení volby se pak vyžaduje souhlas dvou třetin hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě (nebo dvou třetin hlasů všech členů dozorčí rady). V takovém případě překážka výkonu funkce odpadá a člen představenstva může bez dalšího ve výkonu funkce pokračovat. Pokud valná hromada člena představenstva neodvolá ani nepotvrdí jeho volbu do tří měsíců ode dne, kdy překážka nastala, pak výkon funkce člena představenstva zaniká posledním dnem této lhůty.

Ještě jednou je třeba zdůraznit, že zhojit je

Nahrávám...
Nahrávám...