dnes je 26.9.2020

Input:

Postavení člena představenstva akciové společnosti - platné od 1. ledna 2021

11.9.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.4.4.1.1.0
Postavení člena představenstva akciové společnosti – platné od 1. ledna 2021

Mgr. Mgr. Radana Burešová

Představenstvo je statutárním orgánem akciové společnosti a přísluší mu obchodní vedení společnosti. To však platí pouze pro akciové společnosti, které jsou založeny na dualistickém systému vnitřní struktury. Společnosti s monistickým systémem vnitřního uspořádání představenstvo nemají. Po tzv. velké novele ZOK provedené zákonem č. 33/2020 Sb. však níže uvedené do značné míry platí též pro správní radu.

Na základě právní úpravy obsažené v zákoně o obchodních korporacích lze počet členů představenstva a délku jejich funkčního období upravit libovolně ve stanovách akciové společnosti, přičemž pokud stanovy neurčí něco jiného, platí, že představenstvo má tři členy a jejich funkční období je tři roky. Délku funkčního období lze rovněž stanovit ve smlouvě o výkonu funkce.

Řada společností při skončení funkčního období členů svých orgánů bohužel zapomíná tyto členy „převolit”, což má dalekosáhlé následky, jelikož uplynutím funkčního období funkce automaticky zaniká. Členem představenstva se osoby, které splňují příslušné podmínky, viz níže, mohou stát i opakovaně.

Členy představenstva volí a odvolává valná hromada, přičemž stanovy mohou určit, že tato působnost náleží dozorčí radě (§ 438 odst. 1 ZOK).

Jmenování člena představenstva akcionářem

Tzv. velkou novelou ZOK byl s účinností od 1. ledna 2021 zaveden další způsob ustanovení člena představenstva, a sice jeho jmenování akcionářem. V některých společnostech tato praxe fungovala již předtím, neměla však oporu v zákoně.

Pokud je tak uvedeno ve stanovách, je s určitou akcií spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů představenstva a takto jmenovaného člena odvolat (akcie s tzv. vysílacím právem). K rozhodnutí o změně stanov, které umožní vydat akcii s tímto právem, je třeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.

Celkový počet členů představenstva jmenovaných akcionářem nesmí být větší než počet členů představenstva volených valnou hromadou, resp. dozorčí radou.

Vzhledem k tomu, že první členové představenstva musí být při založení společnosti určeni ve stanovách, přichází využití tohoto oprávnění v úvahu až při následující obměně členů představenstva. Jmenování a odvolání člena představenstva akcionářem vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem; jmenování a odvolání je vůči společnosti účinné doručením. Akcionář musí při výkonu tohoto práva společnosti doložit, že je oprávněn toto právo vykonat, tedy že je vlastníkem akcie, s níž je dané oprávnění spojeno, a to např. jejím předložením nebo předložením výpisu z evidence investičních nástrojů.

Nejmenuje-li akcionář člena dozorčí rady do jednoho měsíce ode dne, kdy mohl své právo jmenovat člena představenstva vykonat (tj. do jednoho měsíce od zániku funkce předchozího člena), může představenstvo, jehož počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního člena do doby, než akcionář toto právo vykoná.

Valná hromada může takového člena představenstva odvolat pouze tehdy, pokud právo akcionáře jmenovat člena představenstva zanikne (změnou stanov) nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena představenstva, zejména porušil-li závažně nebo opakovaně své povinnosti. Tyto skutečnosti bude třeba řádně doložit, a to i pro účely zápisu příslušné změny do obchodního rejstříku.

ZOK rovněž stanoví podmínky, za nichž se lze dovolat neplatnosti jmenování nebo odvolání takto jmenovaného člena představenstva (§ 438a odst. 1 ve spojení s § 448b odst. 5 a § 428 a § 429 odst. 2 ZOK).

Předpoklady a omezení pro výkon funkce

Členem představenstva může být fyzická i právnická osoba, která jedná prostřednictvím oprávněné fyzické osoby.

Členem orgánu obchodní korporace nemůže být ten, kdo:

1. není plně svéprávný (s výjimkou uvedenou v § 152 odst. 3 NOZ),

2. bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti.

Důsledky nezpůsobilosti pro výkon funkce upravuje rovněž NOZ (§ 155).

Kdo se má stát členem představenstva, je povinen zakladatele nebo společnost předem informovat, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 až 65 ZOK anebo zda u něho není dána jiná překážka funkce. Je pak na vůli zakladatele nebo společnosti, zda ho v takovém případě do funkce jmenuje.

Uvedené podmínky se vztahují i na zástupce právnické osoby, která je členem představenstva společnosti, i on musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena představenstva (§ 46 odst. 3 ZOK). Zpravidla, nikoli však nutně, se jedná o členy statutárních orgánů (jednatele, členy představenstva) těchto právnických osob.

Pro účely zápisu člena představenstva do obchodního rejstříku se jako příloha návrhu vyhotovuje čestné prohlášení člena představenstva o tom, že splňuje předpoklady pro výkon funkce a že souhlasí se svým zápisem do obchodního rejstříku. Jelikož posledně uvedené prohlášení musí být na základě zákona č. 304/2013, o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, opatřeno ověřeným podpisem, podepisuje se tak v praxi celé prohlášení. Uvedené se vztahuje i na fyzické osoby zastupující právnickou osobu – člena představenstva, neboť i ony se v rámci zápisu dotčené akciové společnosti zapisují do obchodního rejstříku.

Velká novela přinesla určité zpřísnění týkající se právnických osob, které jsou členy volených orgánů společnosti, tedy i představenstva (§ 46 ZOK). Podmínkou zápisu právnické osoby jako člena představenstva do obchodního rejstříku je současný zápis jejího zástupce, což nepředstavuje žádnou novinku. Nově však rovněž platí, že pokud právnická osoba svého zástupce nezmocní a ten zároveň nebude do obchodního rejstříku zapsán ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, její funkce zaniká. Příslušný návrh na zápis do obchodního rejstříku je tedy nutno podat s dostatečnou časovou rezervou.

Lze očekávat, že první zápis právnické osoby jako člena představenstva nebude v praxi působit takové komplikace jako případy, kdy zanikne zmocnění fyzické osoby, která právnickou osobu v představenstvu zastupuje, např. protože zemře nebo ztratí způsobilost být členem představenstva. I v takovém případě totiž dotčená právnická osoba musí bez zbytečného odkladu zmocnit jinou fyzickou osobu; nebude-li však tato osoba do obchodního rejstříku zapsána ve lhůtě tří měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické osobě funkce člena představenstva (§ 46 odst. 8 ZOK).

Toto ustanovení má dvě úskalí: Jednak se daná právnická osoba nemusí včas dozvědět, že zmocnění jejího zástupce zaniklo (např. pokud pozbyl způsobilosti pro výkon funkce), jednak návrh na zápis do obchodního rejstříku primárně podává sama společnost, o jejíž představenstvo se jedná. Pokud tedy bude hrozit, že tříměsíční lhůta stanovená pro zápis uplyne, aniž by vůbec byl podán příslušný návrh na zápis do obchodního rejstříku, musí dotčená právnická osoba využít § 11 odst. 3 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících fyzických a právnických osob, a návrh podat sama, přičemž musí doložit, že na tom má právní zájem, tj. že jinak hrozí, že její funkce zanikne. I tento návrh je ovšem třeba podat s dostatečnou časovou rezervou.

Člen představenstva nemůže být zároveň členem dozorčí rady.

Zákaz konkurence

Dále pro členy představenstva platí zákonný zákaz konkurence. Člen představenstva nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, stejně tak nesmí být členem statutárního orgánu společnosti s obdobným předmětem činnosti, (takovéto omezení neplatí v případě koncernu) nebo se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.

Po velké novele ZOK stanoví, že stanovy mohou zákaz konkurence upravit odchylně. Mohou ho tedy i zcela zrušit, zmírnit nebo zpřísnit, mohou rovněž stanovit podmínky, za kterých bude výkon jinak zakázané činnosti povolen, a to buď automaticky, nebo se souhlasem příslušného orgánu, popř. stanovit, že zákaz konkurence bude řešen individuálně ve smlouvě o výkonu funkce.

Pravidla o střetu zájmů

ZOK dále upravuje pravidla o střetu zájmů, tedy pravidla pro případ, že dojde ke střetu zájmů člena představenstva nebo osoby mu blízké, jím ovlivněné nebo ovládané, se zájmem společnosti (člen představenstva nebo jeho společnost se např. hodlá ucházet o stejnou veřejnou zakázku jako společnost). V takových případech je dotčený člen představenstva povinen informovat o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy představenstva a členy dozorčí rady, popř. přímo valnou hromadu nebo jediného akcionáře společnosti, to však pouze tehdy, pokud sám není jejím jediným akcionářem. I přes střet zájmů je třeba postupovat loajálně vůči společnosti (§ 54 a násl. ZOK), tj. vždy upřednostnit zájmy společnosti před vlastními (viz níže k zásadě loajality a následkům jejího porušení).

Speciální pravidla platí i v případech, že člen představenstva nebo některá z ostatních výše jmenovaných osob hodlá se společností uzavřít nějakou smlouvu (např. kupní nebo nájemní).

Výkon funkce a sankce za poručení povinností

Členové představenstva jsou povinni svou funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře, tj. s potřebnými znalostmi a pečlivostí, a s nezbytnou loajalitou. Judikatura již v minulosti dovodila, že s loajalitou nejedná ten, kdo např. před zájmem společnosti upřednostní vlastní (finanční) zájem, nebo zájem akcionáře, který jej prosadil do funkce. S péčí řádného hospodáře nejedná ten, kdo nejedná informovaně a v obhajitelném zájmu společnosti. Informovaně nejedná např. ten, kdo si neopatřil podklady potřebné pro své rozhodnutí (zprávy, posudky apod.). O obhajitelný zájem společnosti se například nejedná v případě poskytnutí úplatku za účelem získání nějaké výhody pro společnost.

Důkazní břemeno o tom, zda člen představenstva postupoval s péčí řádného hospodáře v případném soudním řízení, nese tento člen (tzv. obrácené důkazní břemeno), ledaže soud rozhodne, že to po něm nelze spravedlivě požadovat.

Pokud někdo při přijetí funkce nebo při jejím výkonu zjistí, že není této péče řádného hospodáře schopen např. proto, že nemá potřebné zkušenosti nebo znalosti a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (např. neodstoupí, neobstará si příslušné podklady, nerespektuje doporučení odborníků apod.), má se za to, že jedná nedbale (§ 159 NOZ), což vede k odpovědnosti za případnou škodu.

Členové představenstva společnosti odpovídají za škodu, kterou jí způsobili porušením povinnosti při výkonu funkce, a to i za nemajetkovou újmu. Pokud škodu nenahradí, ačkoli k tomu byli povinni, ručí věřiteli společnosti za její dluh v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitel nemůže na společnosti domoci příslušného plnění (např. společnost je v úpadku a svůj dluh proto nemůže splnit v plné výši).

Újmu způsobenou společnosti zástupcem právnické osoby, která je členem představenstva společnosti, nahradí společně a nerozdílně tento člen s právnickou osobou, kterou zastupuje (§ 46 odst. 4 ZOK).

Opominout nelze ani případnou