dnes je 12.4.2024

Input:

Pojistné u OSVČ

20.2.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Pojistné u OSVČ

Ing. Lenka Hájková

1. POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je povinna platit za podmínek stanovených příslušnými předpisy (zejména zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) pojistné, resp. zálohy na pojistné a doplatek pojistného. Za jakých podmínek, v jaké výši a kdy platit, se dočteme v následujícím textu. Zmíníme také jak evidovat toto pojistné, vede-li OSVČ pouze daňovou evidenci. V závěru se věnujeme i pojistnému u OSVČ v režimu paušální daně.

1.1 Samostatná výdělečná činnost

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely důchodového pojištění považuje osoba, která:

  • ukončila povinnou školní docházku,

  • dosáhla věku alespoň 15 let a

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Pozor!

Samostatná výdělečná činnost se dělí na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší a hlavní činnost

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, ve kterých souběžně alespoň po část měsíce trvaly následující skutečnosti a výkon samostatné výdělečné činnosti:

  • OSVČ vykonává zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,

  • OSVČ má nárok na výplatu invalidního důchodu či jí byl přiznán starobní důchod,

  • OSVČ má nárok na výplatu rodičovského příspěvku (platí do 31. 12. 2023) nebo peněžité pomoci v mateřství či dávku nemocenského pojištění z důvodu těhotenství nebo porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,

  • OSVČ, která osobně pečuje o dítě do 4 let věku – nově od 1. 1. 2024 nebude důvodem pro výkon samostatné činnosti jako vedlejší nárok na rodičovský příspěvek, nýbrž skutečnost, že daná osoba pečuje o dítě do 4 let věku; tato skutečnost se prokazuje čestným prohlášením a může být uplatněna jen jednou osobou,

  • OSVČ pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby,

  • OSVČ je nezaopatřeným dítětem.

Nepovažuje-li se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pak je hlavní samostatnou výdělečnou činností.

1.2 Účast na důchodovém pojištění a nemocenském pojištění

Účast na důchodovém pojištění je pro OSVČ buď povinná, anebo dobrovolná.

Povinná účast na důchodovém pojištění

Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká těm OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost coby hlavní činnost. Osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jsou povinně účastny důchodového pojištění tehdy, pokud jejich příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky, která se stanoví jako 2,4násobek součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu.

Vývoj všeobecného vyměřovacího základu, přepočítacího koeficientu a rozhodné částky ukazuje následující tabulka:

Rok    Všeobecný vyměřovací základ    Přepočítací koeficient    Rozhodná částka   
2020   32 510 Kč   1,0715   83 603 Kč  
2021   34 766 Kč   1,0194   85 058 Kč  
2022   36 119 Kč   1,0773   93 387 Kč  
2023   38 294 Kč   1,0530   96 777 Kč  
2024   40 638 Kč   1,0819   105 520 Kč  

Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost (= před měsícem, ve kterém byla zahájena činnost, a dále po měsíci, ve kterém byla ukončena tato činnost), a dále za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, včetně příslušného počtu dnů nemoci, za které se nemocenské nevyplácí (prvních 14 dnů nemoci).

Dobrovolná účast na důchodovém pojištění

OSVČ, která v běžném roce začíná s podnikáním a toto podnikání je pro účely důchodového pojištění považováno za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se k této účasti dobrovolně přihlásí. OSVČ se může přihlásit u příslušné správy sociálního zabezpečení kdykoliv v průběhu kalendářního roku a dále v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.

Příklad

Pan Vondráček vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, a tak mu povinně vzniká účast na důchodovém pojištění dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti. Od tohoto data je pan Vondráček povinen platit zálohy na pojistné, a to nejméně z minimálního vyměřovacího základu (viz dále).

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné, OSVČ je účastna nemocenského pojištění pouze tehdy, přihlásí-li se k tomuto pojištění. Pojištění vzniká dnem, který je uveden na přihlášce, nejdříve však dnem, kdy je přihláška podána. Nárok na nemocenské však vzniká až u pracovní neschopnosti, která vznikla až po uplynutí tří měsíců účasti na nemocenském pojištění.

Příklad

Pan Vondráček, který zahájil samostatnou výdělečnou činnost dne 30. 11. 202X, se dne 7. 12. 202X přišel přihlásit na příslušnou správu sociálního zabezpečení jednak k účasti na důchodovém pojištění a jednak k účasti na nemocenském pojištění. Nemocenské za případnou pracovní neschopnost by mu příslušná správa sociálního pojištění vyplácela až po uplynutí třech měsíců, tzn. od 8. 3. 202X+1.

1.3 Vyměřovací základ a výše pojistného

Vyměřovací základ pro pojistné na SZ

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část). Vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu před rokem 2024 a od roku 2024 55 % daňového základu. Daňovým základem se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP (řádek č. 37 v daňovém přiznání). Tato částka však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je jiný u samostatné výdělečné činnosti hlavní a jiný u samostatné výdělečné činnosti vedlejší.

Minimální vyměřovací základ a činnost hlavní

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je minimálním vyměřovacím základem součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost (po vyloučení měsíců, kdy OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ činil do konce roku 2023 25 % průměrné mzdy, přičemž průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu toho základu. Od roku 2024 dochází k postupnému zvyšování minimálního vyměřovacího základu až na výši 40 % průměrné mzdy – pro rok 2024 činí 30 %, pro rok 2025 35 %, od roku 2026 40 %.

Přehled minimálních vyměřovacích základů (MVZ) a minimálních plateb – hlavní činnost:

    Rok 2020   Rok 2021   Rok 2022   Rok 2023   Rok 2024  
MVZ roční    104 508 Kč   106 332 Kč   116 736 Kč   120 972 Kč   158 292 Kč  
MVZ měsíční    8 709 Kč   8 861 Kč   9 728 Kč   10 081 Kč   13 191 Kč  
Min. záloha na DP (29,2 %)    2 544 Kč   2 588 Kč   2 841 Kč   2 944 Kč   3 852 Kč  
Min. poj. na NP    126 Kč   147 Kč   147 Kč   168 Kč*)   216 Kč**)  

*) S účinností od 1. 1. 2023 se v důsledku zvýšení průměrné mzdy zvýšila částka rozhodná pro účast zaměstnanců na NP, a to z 3 500 Kč na 4 000 Kč, což zvedlo i minimální pojistné na NP u OSVČ.

**) S účinností od 1. 1. 2024 se zvyšuje sazba nemocenského pojištění u OSVČ z 2,1 % na 2,7 %.

Minimální vyměřovací základ u osoby, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost

Počínaje rokem 2024 platí, že minimální vyměřovací základ OSVČ, která zahajuje samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost a v předchozích 20 letech tuto činnost nevykonávala, činí v roce zahájení činnosti a ve dvou následujících letech minimální vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. Tzn., že v roce 2024 činí roční MVZ této OSVČ 131 904 Kč, měsíční MVZ 10 992 Kč a minimální výše záloh na pojistné 3 210 Kč.

Minimální vyměřovací základ a činnost vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, je minimálním vyměřovacím základem také součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána (opět vylučujeme některé měsíce – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ se však stanoví v jiné výši než v případě výkonu činnosti hlavní, a to pouze ve výši 11 % součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro tento základ (před rokem 2024 10 %)

Přehled minimálních vyměřovacích základů a minimálních plateb – vedlejší činnost:

    Rok 2020   Rok 2021   Rok 2022   Rok 2023   Rok 2024  
MVZ roční    41 808 Kč   42 540 Kč   46 704 Kč   48 396 Kč   58 044 Kč  
MVZ měsíční    3 484 Kč   3 545 Kč   3 892 Kč   4 033 Kč   4 837 Kč  
Min. záloha na DP (29,2 %)    1 018 Kč   1 036 Kč   1 137 Kč   1 178 Kč   1 413 Kč  
Min. poj. na NP    126 Kč   147 Kč   147 Kč   168 Kč*   216 Kč**)  

*) S účinností od 1. 1. 2023 se v důsledku zvýšení průměrné mzdy zvýšila částka rozhodná pro účast zaměstnanců na NP z částky 3 500 Kč na 4 000 Kč, což zvedlo i minimální pojistné na NP u OSVČ.

**) S účinností od 1. 1. 2024 se zvyšuje sazba nemocenského pojištění u OSVČ z 2,1% na 2,7%.

Minimální vyměřovací základ a výkon činnosti jak hlavní, tak vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jak hlavní, tak vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (a z vedlejší činnosti je účastna důchodového pojištění), činí minimální vyměřovací základ buď součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší činnosti, anebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší činnosti. Přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů.

Dílčí minimální vyměřovací základy se stanoví podle pravidel pro stanovení minimálního vyměřovacího základu pro činnost hlavní a pro činnost vedlejší, která byla popsána výše. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Maximální vyměřovací základ

Vyměřovací základ OSVČ může činit maximálně 48násobek průměrné mzdy (= součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu). Tato částka se snižuje o čtyřnásobek průměrné mzdy za každý vylučovaný kalendářní měsíc.

    Rok 2020   Rok 2021   Rok 2022   Rok 2023   Rok 2024  
Prům. mzda    34 835 Kč   35 441 Kč   38 911 Kč   40 324 Kč   43 967 Kč  
Max. VZ    1 672 080 Kč   1 701 168 Kč   1 867 728 Kč   1 935 552 Kč   2 110 416 Kč  
Odečet za vylučovaný měsíc    139 340 Kč   141 764 Kč   155 644 Kč   161 296 Kč   175 868 Kč  
Příklad

***Předpokládejme, že pan Vondráček z předchozího příkladu vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost od 1. 1. 2023 do 31. 5. 2023 a od 1. 6. 2023 začne k samostatné výdělečné činnosti pobírat starobní důchod. Na základě této skutečnosti se stane výkon jeho činnosti od 1. 6. 2023 vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Dále předpokládejme, že dílčí základ daně podle § 7 ZDP za kalendářní rok 2023 bude činit 120 000 Kč. Nyní se podívejme, zda bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění z titulu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a jaký bude jeho minimální vyměřovací základ.

Za měsíce leden až květen (výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti) je pan Vondráček účasten důchodového pojištění. Pro posouzení účasti za měsíce červen až prosinec 2023 musíme otestovat podmínku dosažení rozhodné částky. Vyměřovací základ z vedlejší výdělečné činnosti vypočítáme následovně: [120 000 Kč (dílčí základ daně za rok 2023) / 12 (počet měsíců výkonu samostatné činnosti)] × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti). Výsledná částka činí 70 000 Kč. Jelikož je tato částka vyšší než rozhodná částka za 7 měsíců [= 56 453 Kč; výpočet: (96 777 / 12) x 7], bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění i v měsících červen–prosinec 2023.

Nyní si stanovíme minimální vyměřovací základ. Jelikož v kalendářním roce 2023 došlo k tomu, že byla vykonávána činnost hlavní i činnost vedlejší a činnost vedlejší z titulu dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) založila účast na důchodovém pojištění, musíme vypočítat dva součty, tyto součty porovnat a vyšší z těchto součtů bude minimálním vyměřovacím základem.

1. Součet dílčích minimálních vyměřovacích základů: 10 081 Kč (25 % průměrné mzdy) × 5 (počet měsíců výkonu hlavní činnosti) +   4 033 Kč (10 % průměrné mzdy) × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší činnosti) =   50 405 + 28 231 Kč.

První součet činí   78 636 Kč.

2. Součet dílčího minimálního vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrného vyměřovacího základu z činnosti vedlejší: dílčí minimální vyměřovací základ z hlavní činnosti činí   50 405 Kč (stejná konstrukce jako u předchozího výpočtu). Poměrný vyměřovací základ činí 50 % z částky 70 000 Kč (120 000 / 12 × 7), což je 35 000 Kč.

Druhý součet činí  85 405 Kč. Za minimální hranici tudíž bude považována tato hodnota.

Vyměřovací základ pana Vondráčka tudíž nesmí být nižší než částka  85 405 Kč. Jeho dílčí základ daně podle § 7 ZDP činil částku 120 000 Kč. Vypočtený vyměřovací základ (50 % základu daně) činí 60 000 Kč. Jelikož je vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, bude se pojistné počítat ze základu minimálního, kterým je částka 85 405 Kč (nestanoví-li si pan Vondráček vyměřovací základ vyšší).

Maximální vyměřovací základ při souběhu činností

Počínaje rokem 2008 se testuje maximální vyměřovací základ u všech příjmů, tzn. jak u příjmů z podnikání či jiné výdělečné činnosti, tak u příjmů ze zaměstnání, dohromady. Přesáhne-li tedy součet vyměřovacího základu OSVČ a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ (viz výše), sníží se o přesahující částku vyměřovací základ OSVČ. Bude-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, bude se snižovat úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Příklad

Předpokládejme, že pan Novák bude mít v roce 2023 po celý rok kromě příjmů z podnikání i příjem ze zaměstnání. Dílčí základ daně z podnikání bude činit 2 000 000 Kč, příjem ze zaměstnání 1 000 000 Kč. Vyměřovacím základem OSVČ za rok 2023 bude částka 1 000 000 Kč (50 % dílčího základu daně podle § 7 ZDP), vyměřovacím základem zaměstnance bude částka 1 000 000 Kč. Jelikož součet vyměřovacích základů činí více než 48násobek průměrné mzdy (1 935 552 Kč), sníží se vyměřovací základ OSVČ o příslušný rozdíl, v našem případě o částku 64 448 Kč (1 000 000 + 1 000 000 – 1 935 552). Znamená to tedy, že vyměřovací základ OSVČ bude činit 935 552 Kč (1 000 000 – 64 448) a tomu odpovídající pojistné 273 182 Kč (29,2 % z částky  935 552 Kč).

Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění

Vyměřovací základ (VZ) si stanovuje OSVČ sama, nemůže být však nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka činí od roku 2023 4 000 Kč (v letech 2021 až 2022 činila tato částka 3 500 Kč, v letech 2019–2020 3 000 Kč, před rokem 2019 2 500 Kč), tudíž minimální měsíční VZ na nemocenské pojištění činí 8 000 Kč (před 1. 1. 2023 činil 7 000 Kč, před 1. 1. 2021 6 000 Kč a před 1. 1. 2019 pak 5 000 Kč). Sazba pojistného je od 1. 1. 2024 2,7 % (do 31. 12. 2023 platila sazba 2,1 %). Stanovený základ na nemocenské pojištění nelze dodatečně měnit, za stanovení vyměřovacího základu se považuje zaplacení pojistného na nemocenské pojištění. Měsíční VZ je omezen horní hranicí od roku 2014 se určuje maximální měsíční VZ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění podle určeného či vypočteného vyměřovacího základu uvedeného v posledním podaném přehledu. Maximálním měsíčním vyměřovacím základem může být maximálně částka odpovídající průměru, který z určeného či vypočteného VZ připadá na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti. Takto stanovený VZ platí naposledy za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán přehled za uplynulý rok, pakliže je nový VZ vyšší. Je-li nový maximální VZ naopak nižší, platí tento nový VZ až od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. OSVČ, která v daném roce zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, může mít maximální měsíční VZ nejvýše ve výši poloviny průměrné mzdy, a to až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled. Jestliže v roce zahájení činnosti netrvá výdělečná činnost alespoň po 4 měsíce, je maximálním vyměřovacím základem částka ve výši poloviny průměrné mzdy až do měsíce, v němž OSVČ podá nebo má podat přehled o příjmech a výdajích za následující rok.

Příklad

Pan Novotný je přihlášen k účasti na nemocenském pojištění OSVČ. Za rok 2023 podal přehled o příjmech a výdajích v dubnu 2024. V roce 2023 činilo maximální pojistné 350 Kč, podle přehledu o příjmech a výdajích za rok 2023 činí maximální pojistné pro další období 300 Kč. Od měsíce května 2024 bude maximálním pojistným na NP částka ve výši 300 Kč.

Příklad

Pan Dvořák zahájil podnikání 15. 10. 2023. K témuž datu se přihlásil k nemocenskému pojištění OSVČ. Jeho maximálním vyměřovacím základem bude až do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém podá (resp. má podat) přehled za rok 2023, polovina průměrné mzdy – v roce 2023 částka ve výši 20 162 Kč, od ledna 2024 částka ve výši poloviny průměrné mzdy platné od ledna 2024 (21 984 Kč).

1.4 Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí z vyměřovacího základu u OSVČ 29,2 % (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 2,7 % na nemocenské pojištění (do 31. 12. 2023 2,1 %), přičemž pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné.

1.5 Pojistné nebo zálohy na pojistné a doplatek pojistného

Pojistné na SZ

OSVČ je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:

  • Za kalendářní rok, ve kterém byla alespoň po část roku účastna povinně důchodového pojištění a zároveň neměla v tomto roce povinnost platit zálohy na pojistné.

Tyto skutečnosti mohou nastat pouze u osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, neboť ty osoby, které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost, musejí platit od zahájení výkonu takovéto činnosti zálohy na pojistné.

  • Za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který nebyla povinna platit zálohy na pojistné.

Konkrétně jde o následující případy:

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok dosáhla takového příjmu, že jí ze zákona vyplynula povinná účast na důchodovém pojištění.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok však dosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, že jí ze zákona účast povinně za tento rok vzniká.

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně v průběhu tohoto roku k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok nedosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, aby jí ze zákona účast povinně za tento rok vznikla, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.

Splatnost pojistného

Pojistné je splatné do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.

Zálohy na pojistné na SZ

OSVČ je povinna platit zálohy:

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává OSVČ hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém se OSVČ vykonávající vedlejší činnost dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Tato povinnost trvá naposledy za měsíc prosinec kalendářního roku, kdy se OSVČ přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byla OSVČ vykonávající vedlejší činnost povinně účastna důchodového pojištění, a za měsíce následující po tomto měsíci. Naposledy tato povinnost trvá za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění.

OSVČ není povinna platit zálohy:

  • Zálohy na pojistné není povinna platit OSVČ, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za tento rok.

  • V roce 2020 nebyly povinny OSVČ (v souvislosti s koronavirovou epidemií) platit zálohy na pojistné za měsíce březen až srpen 2020.

Výpočet a platba záloh

Záloha na pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí. Při zahájení činnosti je záloha za první měsíc činnosti splatná až do konce následujícího kalendářního měsíce. Výše zálohy se stanoví procentní sazbou (viz výše) z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonávala činnost v předcházejícím roce, činí počínaje rokem 2024 55 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden měsíc (před rokem 2024 50 %). Pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla 4násobek průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit v roce 2024 méně než 30 % průměrné mzdy u OSVČ vykonávajících činnost hlavní (v roce 2025 35 % a od roku 2026 40 %) a méně než 11 % průměrné mzdy u OSVČ vykonávajících činnost vedlejší s výjimkou, která od roku 2024 platí pro OSVČ zahajující činnost coby činnost hlavní, pro které platí v roce zahájení činnosti a ve dvou následujících letech minimální měsíční vyměřovací základ 25 % průměrné mzdy. Vývoj minimálních měsíčních vyměřovacích základů pro činnost hlavní i vedlejší je uveden výše (viz část 1.3 Vyměřovací základ a výše pojistného).

Měsíční vyměřovací základ OSVČ pro zálohy na pojistné platí od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za rok předcházející, do měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok další. Počínaje rokem 2024 platí, že záloha na pojistné musí činit alespoň minimální výši platnou pro měsíc, na který se platí – OSVČ tak musí vždy v lednu otestovat, zdali jejich záloha vypočtená z naposledy podaného přehledu činí alespoň tuto minimální výši. V lednu 2024 tak musí všechny OSVČ vykonávající činnost hlavní hradit zálohu minimálně ve výši 3 852 Kč (OSVČ zahajující činnost 3 210 Kč), OSVČ vykonávající činnost vedlejší pak 1 413 Kč.

Zálohy se mohou zaplatit i dopředu, nejdéle však do konce daného kalendářního roku. Tato skutečnost se nemusí dopředu projednávat s příslušnou správou sociálního zabezpečení.

Zálohy a výkon zaměstnání

Pro účely placení záloh na pojistné na SZ se OSVČ považuje za osobu vykonávající vedlejší činnost:

  • v tom kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly současně skutečnosti, které trvají-li současně s výkonem samostatné výdělečné činnosti, pak je OSVČ v daném období považována pro účely důchodového pojištění za OSVČ vykonávající vedlejší činnost (viz část 1.1 výše),

  • vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost a souběžně s ní i zaměstnání, považuje se v měsíci, kdy obě tyto skutečnosti trvají současně, za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a to i pro účely placení záloh. Nezbytnou podmínkou je však výkon takového zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.

Zálohy se neplatí

Zálohy se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, popř. dlouhodobého ošetřovného (dávka nemocenského pojištění od 1. 6. 2018). Zálohy se neplatí také při souběhu OSVČ a zaměstnání, bylo-li dosaženo v zaměstnání maximálního vyměřovacího základu – viz výše.

Platba pojistného, resp. zálohy na pojistné

Za den platby pojistného se považuje den, kdy bude pojistné připsáno na účet poskytovatele platebních služeb příslušné správy sociálního zabezpečení, tzn. ČNB. Záloha na pojistné za příslušný měsíc tedy musí být připsána na účet ČNB nejpozději posledního dne daného měsíce, doplatek pojistného musí být připsán na účet ČNB nejpozději 8. den po podání přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.

Pojistné na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění se platí odděleně od zálohy na důchodové pojištění, na jiný účet a pod jiným variabilním symbolem. Splatnost pojistného je rovněž od prvního do posledního dne daného kalendářního měsíce a také platí, že za měsíc, kdy OSVČ zahájila činnost a přihlásila se zároveň k nemocenskému pojištění, je záloha splatná až do konce následujícího měsíce. Pojistné na nemocenské pojištění lze rovněž zaplatit dopředu, ale pouze po předchozím projednání.

1.6 Daňová evidence

Vzhledem k tomu, že jak pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, tak i nemocenské pojištění patří podle § 25 odst. 1 písm. g) ZDP mezi výdaje daňově neuznatelné, budou v daňové evidenci úhrady pojistného, zálohy na pojistné i doplatky pojistného zaevidovány jako výdaje neovlivňující základ daně. Do daňových výdajů lze zahrnout pouze výše uvedené pojistné hrazené zaměstnavatelem z titulu zaměstnávání zaměstnanců, a to ještě pouze v případě, že zaměstnavatel neuplatňuje výdaje paušálem.

1.7 Přehled o příjmech a výdajích

Povinnost podání přehledu

OSVČ, která alespoň po část kalendářního roku vykonávala činnost, je povinna podat příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání za tento kalendářní rok (podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád), přehled o příjmech a výdajích. Tzn. do 2. 5. příslušného roku v případě, že je daňové přiznání podáno v základní lhůtě do 1. 4. (a nemá-li FO povinný audit). Je-li daňové přiznání podáváno v prodloužené lhůtě, tak do 2. 6. v případě, že je daňové přiznání podáváno ve lhůtě do 2. 5. elektronicky, anebo do 1. 8.

Nahrávám...
Nahrávám...