15.4.5.11
Podzástavní právo
Jedním z možných instrumentů k zajištění pohledávky věřitele vůči
dlužníkovi je i podzástavní právo. O co přesně jde? Občanský zákoník, který
tento institut ve svých ustanoveních § 173 a § 174 upravuje, říká, že "podzástavní
právo vznikne zastavením pohledávky zajištěné zástavním právem, jestliže je
zástavou věc“.
Pro názornost bude jednodušší vysvětlit si fungování podzástavního
práva na konkrétním případu:
Představme si, že osoba A má dluh vůči osobě B. K
zajištění pohledávky osoby B vůči ní zřídila osoba A zástavní právo ke své věci
ve prospěch osoby B. Osoba B se tedy v případě, že osoba A svůj závazek vůči ní
nesplní, bude moci hojit z výtěžku zpeněžení zástavy. Jak vidět, jedná se o
klasický případ použití zástavního práva jakožto zajišťovacího instrumentu.
Nyní si však představme, že osoba B má dluh vůči osobě C.
Osoba C trvá na zajištění své pohledávky, a proto se s osobou B dohodne, že
její pohledávka bude zajištěna zastavením pohledávky osoby B vůči osobě A,
která je již zajištěna zástavním právem, ve prospěch osoby C. Vznikne tak
vztah, kde budou figurovat tři subjekty (tj. osoby A, B a C) a dvě zástavy (věc
patřící osobě A a pohledávka osoby B vůči osobě A). Vzniklý vztah se pak nazývá
vztahem podzástavním.
NahoruSubjekty podzástavního práva
Poněkud komplikovaná je terminologie subjektů podzástavního
práva:
Osoba A ve výše popsaném příkladu figuruje jednak jako zástavní dlužník osoby B (je dlužníkem pohledávky osoby B, která je
zajištěna zástavním právem) a dále jako zástavce (poskytuje zástavu za
účelem zajištění pohledávky osoby B vůči ní samotné – zástavu by však mohl
poskytnout i někdo jiný, pak by zástavcem byla tato třetí osoba). Současně je
však osoba A také poddlužníkem, protože je dlužníkem pohledávky, která
byla zastavena k zajištění dluhu zástavního věřitele (tj. osoby B) vůči dalšímu
subjektu (tj. osobě C).
Osoba B bude jednak zástavním věřitelem ve vztahu k
osobě A, a dále podzástavce ve vztahu k osobě C – to proto, že jí
poskytuje zástavu (svou zástavním právem zajištěnou pohledávku vůči osobě
A).
Osoba C pak bude označována jako podzástavní věřitel,
protože bude věřitelem pohledávky zajištěné podzástavním právem.
NahoruPodmínky vzniku zástavního práva
Ze zákona platí, že ke vzniku (pod)zástavního práva vůči původnímu
zástavci není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci. V našem příkladu
není tedy třeba, aby osoba A…
