15.7.12.6.3
Podnět k prohlášení nicotnosti
NahoruPodstata nicotnosti
Nicotnost (někdy též označována jako nulita) představuje
specifickou kategorii vad správních rozhodnutí. Tyto vady jsou však vzhledem ke
své povaze vadami nejzávažnějšími, nejtěžšími a rovněž i nezhojitelnými. Rozhodnutí, které jimi trpí, je rozhodnutím nicotným.
Nicotné rozhodnutí však není "běžným“ rozhodnutím nezákonným, nýbrž
"rozhodnutím“, které pro jeho vady vůbec nelze za rozhodnutí správního orgánu
považovat, a které není s to vyvolat právní účinky. Zatímco v případě "běžných“
vad správních rozhodnutí se na tato, s ohledem na uplatnění zásady presumpce
platnosti a správnosti správních aktů, hledí jako na rozhodnutí existující a
způsobilá vyvolávat příslušné právní důsledky a působit tak na sféru práv a
povinností jejich adresátů, v případě nicotných správních rozhodnutí se ani
tato zásada neuplatní. Z povahy vad způsobujících nicotnost pak plynou i
příslušné právní následky. S nejtěžšími vadami jsou tak nutně spojeny i ty
nejtěžší následky.
Ve smyslu § 182 odst. 1 správního řádu se však jeho
ustanovení o nicotnosti použijí jen pro úkony správních orgánů učiněné po jeho
účinnosti, tedy po 1. 1. 2006.
Podle § 77 odst. 1 správního řádu je nicotné rozhodnutí,
k jehož vydání nebyl správní orgán vůbec věcně příslušný. Pokud však
rozhodnutí vydal nadřízený správní orgán jinak věcně příslušného správního
orgánu, nicotnost to nezpůsobuje. Nicotnost z tohoto důvodu zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který
nicotné rozhodnutí vydal.
NahoruProhlášení nicotnosti
V pravomoci nadřízeného správního orgánu toho orgánu, který
nicotné rozhodnutí vydal, je rozhodnutím prohlásit jeho nicotnost.
Prohlášení nicotnosti nadřízeným správním orgánem však připadá v úvahu pouze v
případě, když rozhodnutí vydal správní orgán, který k jeho vydání nebyl vůbec
věcně příslušný. Proces prohlášení nicotnosti z důvodu uvedeného v § 77 odst. 1
správního řádu je upraven v § 78 správního řádu. Podle tohoto…
