15.4.2.6
Podmínky ve smlouvách (rozvazovací, odkládací)
Mgr. Jindřich Šimberský
Relativně stručnou právní úpravu podmínek nalezneme v zákoně č.
40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to v
ustanovení § 36. Dalšími souvisejícími ustanoveními
jsou například § 34-35, § 56 odst. 3 písm. c), g), § 58 odst. 1 písm. f), o),
r), § 155 odst. 3, § 466, § 478 občanského zákoníku.
NahoruPodmínky
Podmínka je vedlejším ujednáním v právním úkonu (nejčastěji ve
smlouvě), kterým se účinky tohoto právního úkonu stávají závislými na
skutečnosti, o které jednající neví, zda nastane. Smyslem podmínky je
umožnit jednajícím sjednat právní úkon i tehdy, kdy smluvním stranám nejsou
známy všechny skutečnosti, které jsou pro ně rozhodující, nebo kdy smluvní
strany předvídají, že může nastat taková situace, při jejímž vzniku nebudou mít
na trvání smluvního vztahu zájem. Nejistá skutečnost může být různého
charakteru. Může jít o skutečnost, o které se neví, zda vůbec v budoucnu
nastane (například, zda se někomu narodí dítě, zda kupující zaplatí kupní cenu,
zda určitá osoba dosáhne konkrétního věku), nebo se ví jistě, že nastane, neví
se pouze, kdy nastane (například, kdy určitá osoba zemře), případně může jít o
minulou událost, o které pouze účastníci nevědí, zda nastala.
Podmínky nejsou povinnou náležitostí právního úkonu, jedná se o
nahodilé složky právního úkonu. Právní úkon, který obsahuje podmínku, je
označován za právní úkon podmíněný.
Podmínky mohou být obsahem právních úkonů vždy, pokud to zákon
nevylučuje. Tak je tomu například v ustanovení § 478 ObčZ, které zakazuje jakékoliv
podmínky v závěti (např. zůstavitel odkáže část dědictví jednomu z potomků
pouze v případě, že se mu do jeho smrti narodí syn – taková podmínka je
neplatná). Obsahuje-li podmínku právní úkon, u nějž to zákon vylučuje, bude se
na právní úkon hledět, jako by byl nepodmíněný.
NahoruDruhy podmínek
Podmínka, tedy nejistá skutečnost, podmiňuje existenci následků
právního úkonu. Teorie rozlišuje podmínky podle různých kritérií (podmínky
kladné, záporné, splnitelné, smíšené apod.), nejvýznamnější je však rozlišení
podmínek podle vlivu na právní účinky právního úkonu, tedy na podmínky odkládací (suspenzivní) a rozvazovací (rezolutivní). Pro obě je
typický po určitou dobu trvající stav nejistoty, u každé se však projeví
odlišným způsobem.
NahoruPodmínka odkládací
Při podmínce odkládací právní účinky (vznik, změna nebo zánik práv a
povinností) jinak platného právního úkonu nastanou teprve tehdy, až se splní
podmínka. Právní úkon je platný a závazný, avšak není ještě účinný, přitom
není vůbec jisté, zda nebo kdy právní účinky nabude.
Splněním odkládací podmínky nastupují zamýšlené právní následky
právního úkonu, pokud nebylo stranami stanoveno jinak. Teprve splněním podmínky
je naplněna vůle zamýšlená stranami právního úkonu.
Stane-li se jistým, že se podmínka nesplní, bude jistým rovněž to,
že očekávané právní účinky již nikdy nenastanou.
Pan Vopička uzavřel se svým otcem darovací smlouvu, ve které otec
pana Vopičky daruje panu Vopičkovi rodinný dům, přičemž tato smlouva nabývá
účinnosti k okamžiku, kdy se pan Vopička ožení. Teprve poté je možné podat
návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch pana
Vopičky. Pokud by se pan Vopička nikdy neoženil, smlouva nikdy nenabude
účinnosti.
NahoruPodmínka rozvazovací
Jako rozvazovací se označují takové podmínky, které podmiňují
nejistou skutečností zánik právních účinků (práv a povinností) již v minulosti
vzniklých. Právní úkon obsahující rozvazovací podmínku je tedy platný a účinný
od okamžiku jeho vzniku (v případě smlouvy jejím uzavřením, nesjednají-li si
smluvní strany jinak), nastane-li podmínka, právní následky již nastalé
zaniknou, a to ex nunc bez dalšího (není tedy třeba sdělovat druhé straně, že
podmínka nastala). Soudní praxe dovodila, že rozvazovací podmínka nemusí být
stranami vždy výslovně sjednána. Postačí tedy, pokud je tento úmysl stran z
obsahu smlouvy patrný.
Společnost Alfa s.r.o. a společnost Beta a.s. uzavřely kupní
smlouvu, na základě které společnost Alfa s.r.o. prodává společnosti Beta a.s.
nemovitost za kupní cenu ve výši 1 000 000 Kč. Smluvní strany si sjednaly, že
kupní cena musí být uhrazena nejpozději do 31. 3. 2011 a pokud nebude do této
doby uhrazena, pozbývá smlouva účinnosti. Jde o rozvazovací podmínku, a pokud
nedojde ve sjednaném termínu k úhradě kupní ceny, pak účinky smlouvy zaniknou a
nebude již možné na základě takové smlouvy plnit.
Byla-li podmínka sjednána tak, že ze slov právního úkonu ani jeho
povahy není jasné, zda byla míněna jako odkládací nebo rozvazovací, má se za
to, že je podmínkou odkládací. Jedná se o vyvratitelnou právní domněnku.
NahoruPožadavky na podmínku
Občanský zákoník uvádí jako jeden z požadavků splnitelnost
skutečnosti, která je podmínkou podmíněna nebo která podmínku představuje
(podmínky samé) v době vzniku právního úkonu. Teorie dodává, že podmínka dále
nesmí být nemravná, protiprávní a nezákonná (nedovolená). Podmínka tak musí být
možná (splnitelná) objektivně i právně.
NahoruNemožnost /…
