dnes je 5.10.2022

Input:

Pneumatické nářadí a přístroje

18.3.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

9.2.2
Pneumatické nářadí a přístroje

Ing. Milan Tomeček, Ing. Jaromír Jaroš a kolektiv autorů

Všeobecné informace

Pneumatické nářadí je nářadí zpravidla s rotačním nebo přímočarým pohybem, které je poháněno pneumatickými motory.

Používají se tyto druhy nářadí a přístrojů s vnějším přívodem pneumatické energie:

  •   šroubováky,

  •   utahováky (příklepové, ráčnové, impulsní),

  •   vrtačky,

  •   frézky,

  •   brusky (úhlové, stopkové, vibrační, excentrické, turbinové, orbitální, pásové),

  •   leštičky,

  •   přímočaré pily,

  •   úkosovačky,

  •   nastřelovače hřebů a sponek apod. (sponkovačky, hřebíkovačky apod.),

  •   sekací kladiva, sbíjecí kladiva,

  •   kladiva nýtovací,

  •   lemovačky, vzduchové nože, kleště,

  •   nýtovací kleště,

  •   gravírovací pera,

  •   prostřihovače, nůžky,

  •   pneumatické nože,

  •   přímočaré pilníky,

  •   pneumatické škrabáky,

  •   zdrsňovačky,

  •   dlátové oklepávače,

  •   jehlové oklepávače (otloukače), pístové oklepávače zdiva,

  •   závitořezy,

  •   pneumatické odhrotovače,

  •   frézky na odvrtání hlav nýtů,

  •   stříkací pistole,

  •   mlžící pistole,

  •   ofukovací pistole,

  •   tryskací pistole,

  •   odrezovací pistole,

  •   pistole na tmely a maznice,

  •   přístroje na huštění pneumatik,

  •   posuvné jednotky,

  •   pneumatické motory.

Nebezpečí

Při používání pneumatických nářadí a přístrojů vznikají zejména tato nebezpečí:

  • kontakt ruky s rotujícím nástrojem, pořezání, navinutí, namotání oděvu resp. jeho volných částí,

  • vyklouznutí nářadí z ruky, sjetí a sesmeknutí nářadí, vyklouznutí utahovacího nářadí,

  • pád nářadí ze stolu, ze zvýšených pracovišť na osobu,

  • pořezání rotujícím nástrojem (vrtákem, brousícím kotoučem), v případě přiblížení ruky obsluhy do nebezpečné blízkosti pohybujícího se nástroje a styku ruky s nástrojem,

  • zasažení obsluhy, popř. i jiné osoby nacházející se v blízkosti pracoviště s nářadím, uvolněným nástrojem, jeho částmi při destrukci (zlomení, roztržení apod. poškození nástroje),

  • zranění očí a obličeje odletujícími částicemi opracovávaného broušeného, řezaného, děleného materiálu, proudem jisker apod.,

  • zasažení pracovníka částmi roztrženého brousícího nebo řezacího kotouče v případě používání poškozeného nebo nadměrně opotřebovaného brousícího kotouče, nebo při použití kotouče, jehož rychlost je větší než max. dovolená rychlost vyznačená na štítku brusky,

  • ohrožení vibracemi a hlukem při dlouhodobější práci s nářadím,

  • působení prašnosti zejména při dlouhodobější práci s nářadím na opracování kamene a stavebních materiálů a výrobků, jemný prach může způsobit zaprášení dýchacích cest a plicní onemocnění, zvláště je nebezpečný křemičitý prach přírodních hornin kameniny, betonu apod.,

  • zpětný náraz (zpětný vrh) pneumatických nářadí pro dělení materiálu,

  • bodné poranění rukou při používání sešívaček, sponkovaček a hřebíkovačů.

  • prudký únik pracovní látky (stlačeného vzduchu) a kondenzátu netěstnostmi v potrubí, hadicích, spojích, armaturách a připojení hadic k nářadí, zasažení očí a obličeje prudce vymrštěnými a vrženými drobnými částicemi, pískem, částmi materiálu apod., netěsnostmi, při nehodovém uvolnění tlaku v potrubí nebo hadice např. při prasknutí potrubí, hadice, spoje.

Všeobecné technické požadavky

Regulace a distribuce stlačeného vzduchu

Hnacím mediem pneumatického nářadí je vzduch, který vyžaduje zpravidla tlak cca 5 až 8 bar. Příliš nízký tlak vzduchu snižuje výkon nářadí, naopak příliš vysoký tlak vede ke zvýšenému opotřebování a ke snížení životnosti nářadí. U každého pneumatického nářadí nutno dodržovat rozmezí tlaku vzduchu udané výrobcem, zpravidla se k tomu využívají regulátory. Regulace tlaku stlačeného vzduchu se uplatňuje všude tam, kde je to vyžadováno s ohledem na správnou funkci nebo ochranu připojených nářadí a spotřebičů.

Zdroj stlačeného vzduchu má mít zpravidla výkon min 7 bar a je závislý na počtu napojeného pneumatického nářadí. Samotný vstupní tlak by měl zůstat konstantní, a to 6,3 bar +10 %. Elementy a příslušenství pneumatického nářadí (vsuvky, vzduchové hadice) mají splňovat požadavky na dostatečný průtok vzduchu (velikost závitů u spojovacího materiálu či údržbové jednotky, průměr přívodní hadice apod.). Dále je nutno vzít v úvahu, že nadměrná délka přípojné hadice (více než 15 m mezi zdrojem stlačeného vzduchu a mezi nářadím) či velký počet spojovacích prvků v rozvodu vzduchu vedou ke zhoršení kvality vzduchu a k poklesu tlaku.

Tam, kde je to vyžadováno s ohledem na správnou funkci nebo ochranu připojených nářadí a přístrojů je důležitá regulace tlaku stlačeného vzduchu. S tímto přímo souvisí otázka distribuce stlačeného vzduchu ke vzduchovým spotřebičům, správná volba materiálu pro jednotlivé druhy provozů.

Spotřeba vzduchu se u většiny nářadí pohybuje v rozmezí 200 až 400 l/min. Podle spotřeby vzduchu musí být nářadí připojeno přívodní hadicí o odpovídajícím průřezu. Na nářadí se spotřebou do 400 l/min. vzduchu jde o DN cca 8 mm, nad 400 l/min. cca 13 mm. Na příslušnou spotřebu vzduchu musí být dimenzován i zdroj tlaku tj. kompresor (sací výkon se nerovná efektivními). Dobu, po kterou lze s nářadím pracovat, aniž by se zmenšil výkon kompresoru v důsledku nezbytného tlaku vzduchu, je nutno správně určit dle objemu vzdušníku, vypínacího tlaku pracovního vzduchu, spotřeby vzduchu a množství vzduchu dodávaného kompresorem. Při souběžném provozu více pneumatických nářadí se musí uvažovat s určitou souběžností.

Kvalita přívodního vzduchu

Správně ošetřený přívodní vzduch má rozhodující vliv na funkčnost a bezporuchovost vhodně zvoleného pneumatického nářadí. Přívodní vzduch má být suchý a čistý, tj. zbavený vody a nečistot dle potřeby i přimazávaný.

K zařízením pro úpravu vzduchu patří kondenzační sušičky (sušící jednotky – kondenzační, absorpční, membránové), filtry stlačeného vzduchu, odvaděče kondenzátu, separátory olej-voda, odvaděče kondenzátu ze vzdušníků. Tato technologická zařízení a prvky jsou vřazovány do tlakovzdušného systému (potrubí, řádu nebo před spotřebiče stlačeného vzduchu či hned za kompresory).

Vzhledem k tomu, že každý vzduch obsahuje a je nasycen atmosférickou vlhkostí a samozřejmě pevnými částicemi, dochází po kompresi – stlačení (změně fyzikálních vlastností vzduchu) ke vzniku kondenzátu.

Kondenzát bývá nežádoucím prvkem v systému stlačeného vzduchu. Nadměrná vlhkost vzduchu omezuje schopnost mazání nářadí a způsobuje jeho korozi. Proto je žádoucí, aby vzduch přiváděný do nářadí procházel odlučovačem vody. Při použití kompresoru se kondenzuje přirozená vlhkost vzduchu a shromažďuje se v tlakové nádobě (vzdušníku) a tlakovém vedení (potrubí) jako kondenzát, který je nežádoucím prvkem v systému stlačeného vzduchu. Kondenzát je směs vody, oleje a pevných částic. Kondenzát se musí denně kontrolovat a včas vypouštět (vyprazdňovat), jinak nastane koroze vnitřního pláště tlakové nádoby a potrubí a rychlejší opotřebení a znehodnocení pneumatických nářadí a přístrojů.

Olejování stlačeného vzduchu

Standardní vzduchový motor vyžaduje průběžné mazání, a proto jsou pneumatická nářadí vybavena malými olejovači, nebo je olejovač součástí odlučovače vody. Často tvoří společně s regulátorem tlaku vzduchu ucelenou jednotku zabezpečující parametry a kvalitu stlačeného vzduchu. Správné dávkování lze nejjednodušeji zajistit instalací kompletní údržbové jednotky, skládající se z odkalovače s vypouštěcím ventilem a filtrem, redukčním ventilem a inteligentním přimazávačem – ve směru od zdroje stlačeného vzduchu k nářadí. Olej by měl vytvořit pouze olejový film (mlhu), nikoliv však kapat ze samotného nářadí.

Není-li instalován olejovač, má se denně před zahájením práce nalít do vzduchové hadice cca 1–2 cm3 oleje vhodného pro pneumatické nářadí (SAE 10, popř. olej HM 22 s nízkou viskozitou).

Přimazávání je nutno provádět pouze schváleným mazivem uvedeným v návodu k používání. Interval pro přimazávání přívodního vzduchu závisí na četnosti nasazení samotného nářadí. Obecně lze doporučit 1 kapku za 4–5 minut, a to např. u nářadí typu šroubováky. U brusek, kde je vyšší spotřeba vzduchu, se doporučují až 2 kapky za minutu.

Některá nářadí, např. pneumatické utahováky, mají olejovou náplň přímo v nářadí, kterou je nutno občas zkontrolovat a doplnit. U pneumatického nářadí s úhlovou hlavou (utahováky, brusky) je dále nutno pravidelně přimazávat úhlové převody – dle doporučení jednou za 3 měsíce u jednosměnného provozu (odpovídá zhruba 1000 hodin provozu) či dle potřeby během provádění servisních prací.

Bezpečnost práce

Při používání pneumatického nářadí nesmí tlak vzduchu překročit stanovené hodnoty. Odbočka potrubí pro upevnění vzduchové hadice musí být opatřena vzduchovým kohoutem nebo samouzavíracím ventilem. Uzávěry a přípojky hadic musí být vhodných typů a správné velikosti. Hadicové spojky a svorky musí být robustnější konstrukce a mají být zhotoveny speciálně pro stlačený vzduch. Vzduchové potrubí a hadice musí mít správnou velikost (průměr) a musí být způsobilé pro předpokládané pracovní tlaky. Při provozním tlaku nad 7 bar se doporučuje použít hadice obalené drátěným pletivem.

Přípojky tlaku vzduchu, hadice a jiné části musí být chráněny před znečištěním, protože vniknutí nečistot, třísek, písku apod. může způsobit netěsnosti a poškození přístroje a spojek.

Hadice musí být před připojením k pneumatickému nářadí profouknuty stlačeným vzduchem. Při profukování musí být volný konec hadice držen tak, aby tlakový vzduch nerozviřoval prach a proudil do volného prostoru. Při použití stlačeného vzduchu k čistění zařízení musí obsluha dbát na to, aby na sebe nebo jiné osoby nebyly fouknuty usazeniny, nečistoty a drobné částice. Obsluha musí při uvedených činnostech používat OOPP k ochraně zraku. Při foukání pomocí hadice musí být volný konec hadice pevně držen. Uzávěr stlačeného vzduchu (vzduchový kohout) je nutno otevírat opatrně a nutno dbát na to, aby vyfukované částice mohly být zachycovány. Ucpaná hadice může být velmi nebezpečná.

Není dovoleno používat poškozené hadice (roztřepené, zteřelé rozleptané apod.) Hadice se musí vést tak, aby nedošlo k jejich poškození a musí být dostatečně vzdálené od zdrojů tepla. Rychlospojky s poškozeným bajonetovým uzávěrem nebo těsněním se nesmějí používat. Přívody stlačeného vzduchu (hadice) se musí chránit vhodným způsobem proti poškození. Při používání chemických přípravků k čištění nesmí dojít k poškození hadic ani spojů a armatur.

Spojení hadice musí zaručovat stálost spojení při nejvyšším dovoleném provozním tlaku vzduchu. Hadice musí být na nátrubku zajištěna pevně proti sesmeknutí sponami, nebo k tomu určenými svorkami.

Ke zvýšení komfortu práce, jednoduššího připojení, odpojení a propojení nářadí a snížení rizik se používají systémy tlakového potrubí s bezpečnostními rychlospojkami.

Rychlospojky pro stlačený vzduch se uplatňují také pro hadice, ofukovací pistole a některé pneumatické přístroje, nářadí a spotřebiče.

Pneumatické nástroje nesmějí být po použití uvolňovány "vystřelováním“. Průtoku vzduchu nesmí být bráněno ohýbáním hadic. Pneumatické ruční nářadí se smí odkládat, přenášet nebo opouštět jen když je v klidu.

S pneumatickým nářadím se nesmí pracovat na žebřících, vratkých předmětech a tam, kde nemá pracovník při práci dostatečnou stabilitu.

Ke zvýšení bezpečnosti práce se mají používat teleskopické a flexibilní stojany na nářadí, hadicové balancéry, navijáky vzduchových hadic, které umožňují bezpečné upevnění pneumatického nářadí v jakékoli poloze, odlehčují hmotnost nářadí a pomáhají udržovat pořádek na pracovišti. Pro horizontální nebo vertikální pojezd nářadí slouží další příslušenství (speciální pojezdy, zarážky, nosiče atp.) vhodné pro dílenské provozy.

Ovladače pneumatických nářadí musí splňovat ergonomické požadavky (umístění, síla stisku, tvar). Vzniká-li při práci s pneumatickým nářadím větší množství prachu, je nutno používat odsávací jednotku včetně hadice a sběrného pytle) s externím (nuceným odsáváním) nebo s integrovaným odsáváním.

Pokud je pneumatické nářadí opatřeno ochranným krytem, nesmí se kryt nebo jeho části při práci snímat nebo jinak upravovat. Používá-li se přestavitelných ochranných krytů, musí být jeho uzavřená část nastavena tak, aby při práci směřovala k obsluhujícímu pracovníkovi. Nářadí se nesmí odkládat dříve, pokud jeho pracovní nástroj není v klidu.

Před odpojením hadice nebo potrubí od kompresoru je nutno uzavřít vzduchový kohout a vypustit stlačený vzduch (toto není nutné je-li k ochraně instalován automatický ventil situovaný proti proudu stlačeného vzduchu).

Zakázané manipulace

Mezi zakázané manipulace patří:

  • usměrňovat tlakový vzduch na sebe nebo na jinou osobu

  • používat stlačený vzduch k odstraňování prachu nebo nečistot na oděvu,

  • používat vzduch přímo z kompresoru pro jiné účely než je pohon pneumatického nářadí,

  • používat systém stlačeného vzduchu (potrubí, hadice, pneumatické přístroje) s vyšším než přípustným pracovním tlakem.

Hlučnost a vibrace

Zaměstnavatel musí podat na příslušný orgán ochrany zdraví návrh na zařazení prací do kategorií (třetí kategorie – riziková práce z u pneumatických nářadí nejčastěji z důvodu nadměrných vibrací a hluku) a vést evidence rizikových prací.

Při práci s nářadím, kdy vzniká zvýšená hlučnost, musí obsluha používat OOPP proti hluku (účinné v příslušné oblasti hladin hluku) a chladu. Zaměstnavatel musí zajistit, aby obsluha pneumatického nářadí z důvodu působení hluku a přenášení vibrací na ruce obsluhy práci pravidelně přerušovala přestávkami v trvání nejméně 10 minut. Délka přestávek se stanoví na základě měření vibrací a hlučnosti a vychází se i z údajů výrobce v návodu k používání. Pracovní postupy se musí organizovat tak, aby z nich vyplývaly technologické přestávky vedoucí k přerušování expozice. V době přestávek nesmí být pracovník vystaven působení nadměrného hluku a vibrací.

Dalšími opatřeními k minimalizaci zdravotních rizik jsou zejména:

  •   vstupní lékařské prohlídky, výběr pracovníků (kontraindikace, věk nad 45 let);

  • pravidelné lékařské kontroly zdravotního stavu u exponovaných osob k odhalení včasných příznaků počínajícího poškození zdraví vlivem působení vibrací a hluku,

  • preventivní údržba a péče o řádný technický stav pneumatického nářadí, zejména nejvíce exponovaných částí nářadí.

Údržba a kontroly

Ruční pneumatické nářadí jinak nevyžaduje náročnou údržbu. Podrobné požadavky na údržbu, prohlídky a kontroly pneumatických nářadí a přístrojů stanoví návody k používání

Seřizování, čistění, mazání a opravy nářadí smějí být prováděny, jen je-li nářadí v klidu. Před prováděním jakýchkoliv úprav nebo oprav musí být uzavřen přívod vzduchu a z hadice musí být vypuštěn tlakový vzduch.

Nářadí musí být kontrolováno a zkoušeno ve lhůtách předepsaných výrobcem (nejméně jednou za 12 měsíců).

Jednotlivé druhy nářadípopis, případně jejich základní bezpečnostně technické požadavky

Pneumatické brusky

Zásady bezpečnosti práce u pneumatických brusek:

  •   nutno používat ochranné brýle k ochraně zraku, vhodný pracovní oděv bez volně vlajících částí,

  •   obsluha musí kontrolovat správné a dostatečné upevnění brousícího nástavce v čelisti brusky (při vysokých otáčkách může nástavec odlétnout),

  • na vstupu do brusky musí být zajištěn suchý vzduch o tlaku 6 bar,

  • spoj, kterým proudí vzduch na nářadí, musí mít předepsané rozměry,

  • při připojování tlakové vzduchové hadice se nesmí mačkat páčka spouště,

  • před započetím práce s bruskou musí obsluha zkontrolovat řádné dotažení všech šroubů a součástí brusky, včetně ochranného krytu,

  • obsluha musí chránit brusku před vnikem nečistot, zejména nutno dbát na čistotu vstupních a výstupních otvorů,

  • musí být zajištěno dostatečné olejování,

  • bruska se spojí se vzduchovou hadicí; do otvoru, ve kterém je plastová zátka, se přišroubuje vsuvka do rychlospojky, ke které se připojí přívod vzduchové hadice,

  • nářadí je připraveno k provozu po odklopení bezpečnostní západky a sevření spínače k rukojeti brusky,

  • na brusku se nemá příliš tlačit, neboť dochází ke snížení otáček a zvýšení zatížení brusky (k nadměrnému zatěžování brusného kotouče), s bruskou se má pracovat především její vlastní hmotností,

  • z tlakové nádoby (vzdušníku) se musí pravidelně vypouštět kondenzovaná voda,

  • přívodní vzduchová hadice musí být vysoušena,

  • před připojením hadice k brusce je nutno hadici profouknout,

  • obsluha musí při práci s bruskou používat OOPP, zejména ochranné brýle k ochraně zraku,

  • po ukončení práce se bruska nejprve zvedne z řezu a pak vypne,

  • nářadím se nesmí směřovat na jiné osoby.

Rizika jsou obdobná jako u elektrických brusek.

Drážkovačky

Drážkovačka slouží zejména při elektrikářských pracích pro vytvoření drážky pro kabeláž apod. Drážkovací frézky mají integrované odsávání prachu, nastavitelnou šířku a hloubku drážky, aretaci vřetene. Jsou použitelné pro prakticky všechny druhy zdiva dle správně zvoleného kotouče.

Pneumatické šroubováky

Při výběru šroubováku je nutno brát v úvahu:

  • tvar šroubováku (přímý, pistolový, s úhlovou hlavou s přihlédnutím na prostorovou dostupnost spoje),

  • typ spouště s přihlédnutím na komfort při práci a na bezpečnost práce (přítlakem, páčkou, knoflíkem či externí u jednoručních modelů),

  • typ spoje (měkký – např. do dřeva, střední – šroub s podložkou, tvrdý – ocel – ocel) s ohledem na výběr spojky a požadovanou toleranci utahovacího momentu.

Typy spojů se dle ISO 5393 klasifikují spoje na tvrdé a měkké. O tvrdý spoj se jedná v případě, že po sednutí hlavy šroubu je utahovací moment dosažen již po 30 ° otáček; u měkkých spojů může být požadované hodnoty dosaženo až po 720 °.

Pneumatické šroubováky momentové (s nastavitelným min. a max. utahovacím kroutícím momentem) s reverzací (pravý a levý chod s jednoduchým přepínáním) jsou určeny pro utahování a povolování šroubů a matic. Tvar upínací stopky dříku je šestihran o různé velikosti. Světlost přívodní vzduchové hadice bývá 8, 10 resp. 16 mm.

Pracovní tlak vzduchu je 4 až 7 bar. Spouštění je přítlakem, tlačítkem nebo kombinovaná, bez vypínací spojky nebo s vypínací spojkou.

Některé typy pneumatických šroubováků rázových (typ PSR prac. přetlak 6 bar, průměr hadice 10 resp. 16 mm) jsou vhodné do prostředí s nebezpečím výbuchu.

Pneumatické vrtačky

Typy pneumatických vrtaček:

  • pistolové (jsou vhodné pro všeobecné použití, vrtací výkon do průměru 13 mm/ocel, jsou jednoruční i obouruční použití, boční rukojeť slouží pro vrtání s vysokým zpětným momentem),

  • přímé (jsou vhodné pro menší vrtací otvory do průměru 8 mm/ocel, používají se zejména pro opakující se práce na výrobních linkách a pro vertikální vrtání),

  • úhlové (jsou vhodné pro pracovní operace v zúžených pracovních prostorách, vrtací výkon je do průměru 8 mm),

  • vrtačky s ofsetovými nástavci jsou vhodné pro práce v obzvláště zúžených montážních místech. Modulární systém u některých typů umožňuje výběr typu úhlové hlavy vrtačky dle možností přístupu k montážnímu místu, dále je to volba počtu otáček, typu upínání nástroje, typ spouště (přítlak, páčka, knoflík) apod. Světlost přívodní vzduchové hadice bývá 8, 10 resp. 16 mm.

Většina vrtaček má vibrace pod nejvyšší přípustnou normou 2,5 m/s2, a tudíž práce s ním z hlediska ochrany zdraví obsluhy je neomezená po celou dobu trvání jedné pracovní směny.

Nářadí pro nýtování, nýtovačky

Pneumatické soupravy pro nýtování zahrnují: – nýtovací kleště, – odpovídající sadu hlavičkářů, – dle potřeby i tvrzenou podložku.

Pro výběr nýtovacích kleští jsou určující následující kritéria:

  • typ nýtu (materiál nýtu, průměr nýtu, délka nýtu před a po zanýtování, případně i požadovaná lisovací síla),

  • materiálu nýtu,

  • velikost nýtu,

  • tvar hlavy nýtu,

  • přístupnost k nýtovacímu místu.

Podle optimálního typu nýtovacích kleští je důležité správně zvolit hlavičkáře.

TAURUS 1 – 3:

  • mají integrované odsávání utržených trnů,

  • mají integrované nasávání trhacího nýtu do špičky přístroje,

  • mají nový moderní systém uchycovacích čelistí. Čelisti jsou uloženy ve speciálních kanálech,

  • pneumatické odsávací zařízení je zabudováno v každé pistoli. Dá se jednoduše vypínat a zapínat. Nízká spotřeba vzduchu – stlačený vzduch použitý k nýtování se používá i k odsávání utržených trnů.

V současné době se na světě používá u pistolí TAURUS pneumatické ovládání čelistí. Čelisti působí na trn nýtu silou 60 kp po celé jeho délce. Čelisti neprokluzují a pevně trn sevřou. Klasicky se používá ovládání čelistí mechanicky – pružinou, v tomto případě čelisti uchopí trn silou pouze 3-4 Kp. Díky uvedenému vynálezu nevyžadují čelisti takovou údržbu.

Pneumaticko-hydraulická nýtovací pistole RL 20A je nářadí s pneumaticko-hydraulickým pohonem s vakuovým odsáváním.Vakuové odsávání je velice energeticky náročné a z velké míry ovlivňuje náklady na provoz. Odsávání má dva základní úkoly. Před samotným nýtováním přidržuje jednostranný nýt v hubici, takže je možné pracovat i ve vertikální pozici a po zanýtování transportuje utržený trn nýtu do odpadního zásobníku.

Nýtovací nářadí typ RL 20A je určeno pro jednostranné trhací nýty všech typů ve velikosti od průměru 2,4 mm do 5 mm. Do těla přístroje je integrován dotykový senzor, který ve chvíli, kdy je přístroj uchopen obsluhou, spustí odsávání a po odložení ho automaticky zastaví.

Utahováky Pneumatické rázové utahováky (modely 1/4“ 1/2“ 3/4“) Použití

Pneumatický utahovák je určený k rychlému utahování a povolování šroubů příp. matic. Utahováky se používají při opravárenských pracích, na výrobních linkách (při zavěšení na balancér ve svislé poloze). Utahováky mají možnost nastavení kroutícího momentu i možnost pravotočivého i levotočivého chodu (reverze), zadní výfuk vzduchu bývá otočný, některé utahováky jsou vybaveny regulátorem vzduchu.

Pneumatický utahovák se sestává z rázového mechanismu, pneumatického motoru a rukojeti se spouští. Hnacím mediem nářadí je vzduch, který vyžaduje pracovní tlak 6,2–6,3 bar. Stlačený vzduch musí být suchý a čistý, proto se má používat regulátor tlaku vzduchu s filtrem. Vhodný průměr připojovací tlakové hadice bývá 8 nebo 9 mm. Před připojením nářadí na vsuvku nutno hadici profouknout stlačeným vzduchem. Obsluha se musí vyvarovat zbytečného spouštění utahováku naprázdno.

Nasune se zvolený nástrčný (oříškový) klíč na čtyřhran a pak se připojí vzduchová hadice na vsuvku nářadí. Směr otáček (vpravo/vlevo) je nastavitelný pomocí přestavitelného pístku. Nasadí se nástrčný klíč na hlavu šroubu nebo matku a stlačením ovládací páčky se uvede utahovák do činnosti.

Po zmáčknutí spouště prochází tlakový vzduch spouštěcím ventilem, kterým je možno měnit, a tím regulovat v závislosti na zdvihu spouště, množství tlakového vzduchu, vedeného do reverzačního ventilu. Dále je tlakový vzduch přiváděn do pneumatického lamelového motoru.Vyexpandovaný vzduch odchází vzduchovými kanály a výfukovou mřížkou do volného prostoru. Kroutící moment lamelového motoru je přenášen na příklepový mechanismus, který působí přímo na výstupní hřídel utahováku. Konec hřídele tvoří čtyřhran (zpravidla o rozměru 1/2“ nebo 3/4“ – 19 mm), na který se upevňují pevnostní nástrčkové klíče. Rázový moment, který je vyvozován na pracovní hřídel utahováku, způsobuje následkem krátkosti trvání rázu a velké setrvačné hmoty utahováku jen nepatrné rázy, které je možno lehce zadržet rukou obsluhy.

K provozu je nutno používat utahovák řádně promazaný. Ruční pneumatické utahováky jsou určené k rychlému utahování a povolování šroubů příp. matic (do průměru 25 mm – 1“). Světlost vzduchové hadice bývá většinou 9 mm, u výkonnějších utahováků 13 mm, případně i 16 mm.

Bezpečnost práce

Vzhledem k rotujícím nechráněným částem nářadí nesmí mít obsluha oděv s volně vlajícími částmi, manžety rukávů musí být upnuty. V případě, že obsluha má dlouhé vlasy, musí je chránit síťkou, aby nemohlo dojít k zachycení rotujícím nástrojem. Utahovák nesmí být používán k jiným účelům, než pro které je určen. Připojení k přívodu tlakového vzduchu se provádí pomocí rychlospojky. Nastavení požadovaného tlaku vzduchu musí být provedeno regulátorem tlaku. Nářadí se nesmí spouštět ve volnoběhu naplno bez zatížení. Jako zdroj pohonu nesmí být použit kyslík ani jakýkoliv hořlavý plyn.

K připojení je nutno používat vždy vsuvku. Pro zajištění bezpečného a hospodárného provozu je nutno včas opotřebovanou vsuvku vyměnit. Obsluha utahováku se musí přesvědčit, že nástrčný oříškový klíč je na čtyřhranu utahováku správně nasazen. Nasazený oříškový klíč ani volný čtyřhran nesmí být rukou pevně uchopován. Obsluha nesmí používat jiné nářadí a příslušenství, než která jsou stanovena výrobcem (např. se musí používat jen vysokopevnostní nástrčkové klíče).

K provozu se musí používat utahovák řádně promazaný. Před použitím utahováku musí obsluha odpojit přívodní hadici tlakového vzduchu a do vstupního otvoru nalít cca 1 lžíci doporučeného oleje. Pak se vyfouknou z hadice přívodu vzduchu nashromážděné nečistoty a vlhkost a utahovák se připojí a chodem naprázdno se promaže vzduchový motor. Při profukování hadice musí být výfuk vzduchu směřován mimo oblast přítomnosti osob.

Při výměně pracovních nástrojů, provádění údržby, seřizovacích pracích a po ukončení práce musí obsluha utahovák odpojit od přívodu stlačeného vzduchu.

Při práci s utahovákem musí obsluha používat ochranné brýle a OOPP proti hluku, účinné v oblasti hladin hluku A 100 dB(A).

Frekvenčně vážená hladina zrychlení místních vibrací přenášených do rukou obsluhy může být až 140 dB(A), resp. 10-6m.s-2.

Práce s utahovákem musí být přerušována přestávkami v trvání nejméně 10 minut, celková doba práce s utahovákem nesmí přesáhnout příslušnou stanovenou dobu (zpravidla 60 minut za směnu) dle údajů výrobce v návodu k používání. Pracovní postupy se musí organizovat tak, aby z nich vyplývaly technologické přestávky vedoucí k přerušování expozice. V době přestávek nesmí být pracovník vystaven působení nadměrného hluku a vibrací.

Údržba a ošetřování

Standardní vzduchový motor vyžaduje průběžné mazání, a proto je do motoru třeba olej přivádět stlačeným vzduchem. Není-li použit olejovač, musí obsluha denně před zahájením práce nakapat do vsuvky přímo 3 až 5 kapek oleje na den (olej SAE 10, popř. olej HM 22 s nízkou viskozitou), není-li osazen rozvod vzduchu přimazávačem. Při mazání nářadí pomocí přimazávače by neměla připojovací hadice být delší než 5 m, protože při delším přívodu není zaručeno, že mazání nářadí bude dostatečné. Kuličková ložiska a příklep nářadí se mažou tukem. Mazání se provádí při každé údržbě a čistění přímo na plochu příklepu. K mazání lze používat jen předepsaných olejů a tuků. Ráčnové zařízení nesmí být tukem naplněno. Po promazání se nářadí krátkodobě protočí volnoběhem, aby se tuk mohl rovnoměrně rozmístit.

Nářadí se má pravidelně jednou ročně rozebrat, vyčistit a promazat. V případě častého a pravidelného používání se údržba má provádět 1x za měsíc. Pravidelně se musí čistit i připojovací vsuvka, aby nečistotami nedošlo ke zmenšení prostupového otvoru, což způsobuje snížení výkonu.

Při opravách lze používat jen originální náhradní díly. Při výměně nástrojů (klíčů) a seřizovacích pracích se musí nářadí vždy předem odpojit od přívodu stlačeného vzduchu.

Pneumatická kladiva

Pneumatická sekací kladiva pro lehčí sekací práce jsou většinou konstruována pro pracovní tlak 4–6 bar. Připojovací vzduchové hadice jsou dle typu 1/4“ až 3/4“. Používají se pro osekávání omítek a dlaždic, pro opracování kamene a plechů, při opravách a opracovaní plechů automobilů (např. typ Auto Chisel
A-300). K sekacím kladivům se dodává řada různých druhů dlát a nástavců pro rozličné práce.

Sbíjecí kladiva slouží pro rozpojování hornin a stavebních materiálů, bourací kladiva pro nejtěžší nasazení při rozpojování betonových a jiných stavebních materiálů, zdiva, živičných vozovek apod.

Pracovní tlak u většiny pneumatických kladiv je 4–6 bar, u větších výkonnějších kladiv až 13 bar. Spotřeba vzduchu je dle typu kladiva 6 až 12 l/sec u těžších výkonnějších bouracích kladiv pak 18 až 30 i více l/sec.

Pneumatické kladivo S 9-4 Použití a technické údaje

Pneumatické sbíjecí kladivo je určeno ke sbíjení v betonu, zdivu a rozpojování jiných méně až středně pevných hornin a jiných materiálů (zmrzlé půdy, tvrdých ulehlých zemin). Provozní hmotnost kladiva typu S 9-4 je 8,6 kg. Konstrukce kladiva nechrání obsluhu před nebezpečím při kontaktu s elektrickým proudem. Kladivo je možno používat i v prostorách s nebezpečím výbuchu.

Pneumatické sbíjecí kladivo je konstruováno pro pracovní přetlak 4 až 6 bar. Spotřeba vzduchu za min. je 0,9 m3. Jm. světlost přívodní vzduchové hadice je 16 mm. Počet úderu pracovního pístu je 1100 za min.

Popis a funkce pneumatického kladiva S 9-4

Ve válci je suvně uložen úderný píst, válec je pevně spojen s rukojetí a proti povolení je zajištěn pojistným kolíkem. V místě výfukových otvorů je válec opatřen tlumičem hluku, který lze natáčet po 72 °, tak, aby výfukový vzduch neobtěžoval obsluhu. V části válce přilehlé k rukojetí a uzavřené víkem je osazení, na kterém je s axiální i radiální vůlí uložen kroužek rozvodu. Tato osazená část válce společně s kroužkem a víkem tvoří kroužkový rozvod. Na víku je nasazena talířová pružina, která ho přitlačuje na čelo válce i v tom případě, kdy vzhledem k zajištění válce kolíkem v rukojeti je nutné závitový spoj mezi válcem a rukojetí poněkud uvolnit. Víko válce, našroubované na jeho přední části a zajištěné proti povolení pryžovým kroužkem, zabraňuje nežádoucímu vysunutí oškrtu a válce. Ve víku válce je umístěn tlumící kroužek. V rukojeti je umístěn spouštěcí ventil s páčkou a šroubení pro připojení přívodní vzduchové hadice.

Stlačením páčky spouštěcího mechanismu se otevře kuličkový ventil a stlačený vzduch proudí okolo koule kanálem v rukojeti ke kroužkovému rozvodu, upravenému na válci. Kroužkový rozvod plní střídavě horní a dolní pracovní prostor a tím rozkmitává píst. Ten v dolní úvrati předá svou kinetickou energii oškrtu. Střídavým plněním pracovních prostorů válce je rozkmitáváno i celé sbíjecí kladivo.

Montáž a demontáž pneumatického kladiva S 9-4

Pro montáž a demontáž jsou kromě běžného nářadí potřebné ocelové pásky 80x8 mm tl. 0,8 až 1 mm (6 ks) a šroub M 6. Před demontáží se odšroubuje víko válce, vyjme se oškrt a celé sbíjecí kladivo se řádně očistí. Upne se svisle za rukojeť do svěráku válcem vzhůru, sejme se pojistný kroužek. Kladivo se nesmí upínat za těleso, došlo by k jeho deformaci a poškození.

Další postup:

  • šroubovákem se postupně uvolní přední část tlumiče z drážky ve válci, za současného postupného zasouvání ocelových pásků 80x8 mm, mezi centráž tlumiče a drážku válce,

  • rozdělí se ocel. pásky rovnoměrně po obvodě a stáhnou se přes ně tlumič z drážky tělesa,

  • pomocí šroubu M 6 se vyjme pojistný kolík,

  • kladivo se vyjme ze svěráku a znovu se upne svisle dolů za čtyřhran válce – rukojetí vzhůru,

  • rukojeť se povolí pomocí tyče nebo trubky, vložené do otvoru rukojeti,

  • rukojeť sešroubujeme, sejme se víko a kroužek,

  • válec uvolníme ze svěráku a vyjmeme z něj píst,

  • příklepová část se upne za čtyřhran do svěráku,

  • kompletní rukojeť se demontuje jen je-li nutná výměna jejich částí (např. v případě mechanického poškození páčky, netěsnosti koule nebo spuštěného kolíku apod.

  • všechny části se musí řádně očistit, prohlédnout a poškozené vyměnit,

  • zpětná montáž se provádí v opačném sledu.

Nebezpečí

U pneumatických kladiv se nejčastěji vyskytují následující nebezpečí:

  • vyklouznutí nářadí z ruky, sjetí a sesmeknutí kladiva,

  • zasažení obsluhy, popř. i jiné osoby nacházející se v blízkosti pracoviště s nářadím, uvolněným nástrojem,

  • zranění očí a obličeje odletujícími částmi při opracovávání různých materiálů pneumatickými kladivy,

  • ohrožení vibracemi a hlukem při dlouhodobější práci s nářadím, zejména je-li ve špatném technickém stavu, při nedodržování stanoveného pracovního režimu (bezpečnostních klidových přestávek) a při nepoužívání OOPP,

  • při dlouhodobější práci s nářadím na opracování kamene a stavebních materiálů a výrobků může způsobit jemný prach zaprášení dýchacích cest, plicní onemocnění; zejména je nebezpečný křemičitý (silikonový) prach přírodních hornin (granitu, žuly, pískovce apod.), kameniny, betonu, teraca apod.

Pokyny pro provoz

Po odšroubování víka válce se do něj nasadí oškrt příslušných rozměrů (Ř 23 x 50 mm), pak se znovu našroubuje víko válce a řádně dotáhne. Bez nasazeného oškrtu nelze kladivo uvádět do chodu.

Pracovní vzduch nesmí obsahovat mechanické nečistoty a vodu a musí být dodáván v dostatečném množství.

Kladivo je nutno chránit před vniknutím nečistot. Pro připojení kladiva na tlakovzdušnou síť se použije vhodná hadice Js 16. Vzhledem ke ztrátám tlaku vzduchu se doporučuje použít hadici o max. délce

Nahrávám...
Nahrávám...