dnes je 27.11.2020

Input:

Ochrana pověsti právnické osoby

21.11.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.9
Ochrana pověsti právnické osoby

JUDr. Alena Pokorná Malachová

Situaci, kdy o právnické osobě, jejíž výrobky byly vždy bezvadné kvality, bude třetí osoba vědomě rozšiřovat nepravdivou informaci o tom, že její vadné výrobky již zabily několik malých dětí, lze označit jako zásah do pověsti právnické osoby.

Pro poctivé podnikatele bývá často primárním zájmem, aby obchodní korporace, jejímž prostřednictvím podnikají, měla dobrou pověst. Jedná se o hodnotu, která by měla být dlouhodobě utvářena a chráněna. Proto také z ekonomického hlediska bývá často pověst nejcennějším majetkem dané obchodní korporace.

Úvodem je třeba zmínit, že legislativa ochranu pověsti právnické osoby upravuje pouze sporadicky, je proto třeba vypomáhat si poměrně bohatou judikaturou českých soudů.

V českém právním řádu se nikde nevyskytuje definice pojmu pověst, tedy ani výklad k pojmu pověst u právnických osob. Co je vlastně pověst právnické osoby, musíme tedy převážně odvozovat z judikatury soudů. Pověst je pak vytvářena na základě zkušeností, které s ní jednotlivé subjekty mají, přičemž důležité je odlišné vnímání jednotlivých osob. Při jeho posuzování však nesmíme zapomenout, že tyto informace mohou být přirozeně výrazně zkreslené. Je třeba mít na paměti, že předmětem posuzování musí být stále pověst právnické osoby, kterou nelze ztotožňovat s pověstí jejích členů, členů jejích orgánů či jiných osob vystupujících v rámci její činnosti.

Konec „dobré” pověsti v zákoně

Současná právní úprava již neupravuje zásah do dobré pověsti (jak tomu bylo podle občanského zákoníku účinného do konce roku 2013), nýbrž „pouze” do pověsti právnických osob. Je tomu tak proto, že dobrá pověst se předpokládá. Občanský zákoník nyní opouští původní koncepci dobré pověsti právnické osoby z toho důvodu, že tato koncepce způsobovala výkladové potíže z hlediska posouzení, která pověst vlastně může být dobrá. Například se historicky řešilo, zda právnická osoba zabývající se výrobou pornografického materiálu může mít „dobrou” pověst. Stejné výkladové problémy mohly například vznikat u posuzování dobré pověsti právnické osoby vydávající bulvární nebo erotický deník. V podmínkách nového občanského zákoníku se může tedy dovolávat ochrany pověsti každá právnická osoba, která uskutečňuje právem aprobovanou (resp. nezakázanou) činnost.

Rozhodnutí NS ČR ze dne 18. 3. 2008, sp. zn. 30 Cdo 1385/2006

Pověst právnické osoby, resp. její soukromí vzniká okamžikem jejího vzniku a má povahu jistého osobního práva.

Jaká pověst právnické osoby si zaslouží ochranu, musí plynout z konkrétních okolností případu a z logického obsahu zákona. Pověst právnické osoby se posuzuje individuálně; přitom je třeba přihlížet také k povaze a rozsahu působení právnické osoby. V případech podnikajících právnických osob judikatura opakovaně zdůraznila obecné hledisko jejich chování v obchodních vztazích. Z konkrétních hledisek uplatňuje judikatura například schopnost plnit své závazky. 

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. listopadu 2000, sp. zn. 29 Cdo 630/99

Dobrou pověst právnické osoby (která je podnikatelem) je třeba hodnotit zejména podle jejího chování v obchodních vztazích. Pokud neplnila svoje závazky v uvedených vztazích řádně a včas, popř. pouze výjimečně dostála včas svým povinnostem, nelze dospět k závěru, že by požívala dobré pověsti. Pro hodnocení dobré pověsti právnické osoby není určující, zda další osoby byly či nebyly v prodlení s plněním svých závazků vůči ní.

Dotaz:

Je možné o naší společnosti říct, že nemá dobrou pověst, když má pouze jediného dlouhodobého dlužníka? Všem ostatním obchodním partnerům, kterým dlužíme více, platíme ihned.

Odpověď:

S ohledem na ustálenou judikaturu je třeba uvést, že není ani podstatné, zdali právnická osoba plnila své závazky u jiných řádně a včas a pouze u jednoho nikoliv. Pověst právnické osoby je komplexní souhrn, který musí být pro všechny ostatní subjekty shodný. U soudu by pak argumentace typu, že předmětná právnická obchodní korporace řádně a včas plní veškeré své závazky u ostatních smluvních partnerů, avšak pouze u jednoho jediného ne, nebyla brána na zřetel a soud by na takovou obchodní korporaci nutně nahlížel jako na osobu, která nemá dobrou pověst. Ke stejnému výsledku by pravděpodobně soud dospěl v případě argumentace právnické osoby, že jsou další právnické osoby vůči ní v prodlení s plněním závazků.

Obecně pověst právnické osoby může být vnímána jako jakási garance, že daná právnická osoba opravdu splní vše, co slíbí, a je na ni spolehnutí. Je zcela jisté, že každý se raději obrátí na podnikatele s dobrou pověstí, než na toho, kdo tuto pověst má nevalnou. I z tohoto důvodu panuje v rámci konkurenčního prostředí boj o to, kdo bude mít dobrou pověst a kdo nikoli.

Pod pojem pověst lze zahrnout nehmotné a samostatně nevyčíslitelné hodnoty spojované s právnickou osobou. Jedná se tedy o společenský respekt projevující se zejména přízní veřejnosti, příznivým míněním spotřebitelů o zboží nebo službách pocházejících z jednoho zdroje. Pověst právnické osoby se skládá z řady dílčích hodnot včetně osobních vlastností fyzických osob reprezentujících právnickou osobu (nejenom vedení, ale i zaměstnanců) a jejich profesionality, důvěryhodnosti právnické osoby jako celku, kvality výrobků, práce, poskytovaných služeb, dodržování obchodních závazků apod. Dále mezi její atributy náleží i obchodní tajemství a know-how a zejména schopnost jejich výkonu.

Goodwill

K pojmu pověst právnické osoby můžeme zařadit také (obchodní) renomé – tzv. goodwill, obsahující především určité morální i kvalitativní vlastnosti charakterizující právnickou osobu, podle nichž je hodnocena a přijímána společností. Goodwill je nehmotným statkem a je tvořen různými skutečnostmi tvořícími jméno a pověst právnické osoby. Obsah pojmu goodwill je poměrně široký, neboť pod tento pojem patří veškeré významné skutečnosti a informace, které právnická osoba vytváří a má zájem na tom, aby byly respektovány. Tento nehmotný statek je těžce získatelný, avšak snadno se dá ztratit, je-li zasažen jednáním třetí osoby. Zejména může jít o poctivost, důvěryhodnost a spolehlivost, platební morálku, kvalitu a profesionalitu, vztah k obchodním partnerům, společnosti obecně, jakož i vztah k životnímu prostředí.

Do pojmu goodwill patří také povědomí o určité značce, jak jej vnímají příjemci a které je vytvářeno sponzoringem.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2009, čj. 7 As 53/2009-89

Sponzorováním si sponzor vytváří tzv. goodwill, povědomí u diváka, kdy prezentuje svou existenci, předmět činnosti a výsledek tohoto předmětu, aby ho následně reklamou přesvědčil ke koupi výrobku…Jeho účelem a cílem je vytvoření dobrého jména, pověsti výrobce, prodejce, poskytovatele služby nebo jejich produktů (tzv. goodwill).

Lze uzavřít, že goodwill můžeme vymezit jako hodnotu právnické osoby při jejím potenciálním prodeji po odečtení hmotných statků a duševního vlastnictví.

Neoprávněný zásah do pověsti 

Neoprávněný zásah do pověsti právnické osoby je takový, jemuž nesvědčí žádná zákonná licence nebo jenž některou z těchto licencí využívá v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Právnická osoba je proti takovému zásahu chráněna logicky jen tehdy, pokud je tento zásah svou intenzitou způsobilý dotknout se práva na ochranu pověsti. Ochrana však není podmíněna újmou, ať majetkovou nebo nemajetkovou.

Je třeba pamatovat, že neoprávněným zásahem je zpravidla každé nepravdivé tvrzení nebo obvinění, které se dotýká pověsti právnické osoby, avšak toto neplatí beze zbytku. I zde lze nalézt výjimky z tohoto pravidla a je vždy nezbytné poměřovat jednotlivé zájmy, které stojí proti sobě. Nejčastěji dochází k rozporu se zájmem na informovanosti, tedy s jedním z projevů svobody projevu. Až v případě, že zásah nebude možné v demokratické společnosti tolerovat, se bude jednat o zásah neoprávněný. Neoprávněný zásah bude zpravidla představovat závadné sdělení, které je prezentováno veřejně a které zasahuje do pověsti, a to nejčastěji uveřejněné v médiích, kde je přístupné širokému počtu příjemců. Odpovědnost za zásah je dána, pokud je dán existující zásah, který je neoprávněný, a mezi tímto zásahem a poškozením pověsti je dána příčinná souvislost.

Jako v každé oblasti práva, kde se vyvozují sankce za porušení právem chráněného zájmu, i