dnes je 28.11.2022

Input:

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku a goodwill

26.7.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku a goodwill

Ing. Jiří Šperl

Úvod

Pojmy goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku jsou v účetních předpisech zavedeny od roku 2003. Fakticky se jedná o pojmy známé před rokem 2003 jako opravné položky k nabytému majetku. Od roku 2003 vznikly dvě samostatné položky. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku se v účetnictví řadí mezi dlouhodobý hmotný majetek; goodwill je pak podle účetních předpisů zařazen mezi dlouhodobý nehmotný majetek. Pro účely ZDP se však o hmotný ani nehmotný majetek nejedná.

Z účetního hlediska goodwill i oceňovací rozdíl vznikají obvykle při koupi nebo vkladu podniku nebo jeho části jako rozdíl mezi oceněním jednotlivých složek majetku podniku či jeho části a celkovou cenou (oceněním), za kterou byl podnik či jeho část nabyta. Ocenění v účetnictví nabyvatele může být buď v účetních cenách prodávajícího (příp. vkladatele) – vzniká oceňovací rozdíl k nabytému majetku, nebo mohou být jednotlivé složky majetku individuálně přeceněny, a pak dochází ke vzniku goodwillu.

Vzhledem k tomu, že v současné době se účetní předpisy vztahují pouze na poplatníky, kteří jsou definováni jako účetní jednotka, tedy vedou účetnictví, nelze účetní postupy použít v případě poplatníků nevedoucích účetnictví.

Vedení daňové evidence a postup v případě uplatňování výdajů paušálem nepodléhá účetním předpisům, ale je stanoven přímo zákonem o daních z příjmů. Ten také stanoví, jak postupovat v případě úplatného pořízení podniku či jeho části a obdobných případech pořízení více věcí, práv, pohledávek a závazků za jednu cenu.

Pouze v případě, kdyby podle účetních předpisů vznikl záporný oceňovací rozdíl, se z daňového hlediska přiměřeně použije ustanovení § 23 odst. 15 ZDP upravující postup zahrnování záporného oceňovacího rozdílu do základu daně jako položky zvyšující základ daně.

Právní úprava

  • ZDP, a to:

    • § 7b odst. 3, který stanoví, že je-li v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu (zákon o oceňování majetku č. 151/1997 Sb.), zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu závazků, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku (§ 23).

    • § 23 odst. 15 uvádí, že záporný oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání. Neodepsanou část záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo části podniku je poplatník povinen zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého nehmotného majetku nebo hmotného majetku. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený podnik nebo část podniku se oceňovací rozdíl nemění.

    • § 32a odst. 2, který stanoví, že goodwill se pro účely ZDP nepovažuje za nehmotný majetek.

    • § 26, ze kterého vyplývá, že oceňovací rozdíl k nabytému majetku není zahrnut mezi hmotný majetek pro účely ZDP.

Kladný a záporný rozdíl

Z dikce § 7b odst. 3 plyne, že v případě úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. Je tedy zřejmé, že žádný kladný rozdíl, který by se uplatňoval samostatně do výdajů, nevzniká, ale výdaje se uplatňují standardním způsobem, tedy např. u hmotného majetku formou odpisů, zásoby do výdajů aj., přičemž se vychází z hodnoty majetku stanovené rozpočtením kupní ceny v poměru cen

Nahrávám...
Nahrávám...