15.6.5
Obchodní veřejná soutěž
Vedle možnosti uzavřít obchodní smlouvu běžným způsobem – tedy
učiněním určitého návrhu, který bude následně akceptován, je možno obchodní smlouvu uzavřít i prostřednictvím veřejné obchodní soutěže. Veřejná
obchodní soutěž je vlastně výzvou k tomu, aby jiné osoby podávaly vyhlašovateli
veřejné obchodní soutěže návrh na uzavření smlouvy. Vyhlašovatel si poté z
těchto nabídek vybere návrh, který je pro něj nejvhodnější.
Srovnání jednotlivých způsobů uzavření obchodní
smlouvy
Průběh běžného způsobu uzavření smlouvy:
Krok 1. Zaslání návrhu
Krok 2. Akceptace návrhu
Průběh uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné obchodní
soutěže:
Krok 1. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže – výzva k podání návrhu
Krok 2. Podání návrhů účastníky veřejné obchodní soutěže
Krok 3. Výběr (akceptace) nejvhodnějšího návrhu a vznik smlouvy;
oznámení výsledků soutěže neúspěšným účastníkům
Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že průběh uzavření smlouvy
prostřednictvím obchodní veřejné soutěže je oproti běžnému způsobu uzavření
smlouvy "obohacen“ o výzvu k podání návrhu.
NahoruObchodní veřejná soutěž x veřejná zakázka
Zadavatelem obchodní veřejné soutěže může být běžný podnikatel, ale i
některá z veřejných institucí. Zde je třeba zdůraznit, že obchodní veřejnou
soutěž je třeba striktně odlišovat od takzvaných zadávacích řízení dle
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů
(dále jako "zákon o veřejných zakázkách“). Veřejná zakázka je zakázka
uskutečňovaná ve veřejném zájmu a financovaná z veřejných prostředků.
Zadavatelem veřejné zakázky mohou být pouze osoby uvedené v § 2 zákona o
veřejných zakázkách. Běžný podnikatel bude v pozici zadavatele veřejné zakázky
působit pouze výjimečně, a to v případech, kdy například obdržel určité dotace
z veřejných zdrojů (takzvaný dotovaný zadavatel).
Naopak zadavatelem obchodní veřejné soutěže může být prakticky
kterýkoli podnikatel.
NahoruObchodní veřejná soutěž x veřejná soutěž
Základní právní úprava obchodní veřejné soutěže je obsažena v § 281 až 288 ObchZ. Obchodní
veřejnou soutěž je dále třeba odlišit od veřejné soutěže, jejíž úpravu
naleznete v občanském zákoníku (§
847 až 849 ObčZ). Tato právní úprava je určena pouze pro
občanskoprávní vztahy.
Jak může tedy v praktickém životě podnikatel institut uzavření smlouvy
prostřednictvím veřejné obchodní soutěže využít?
Společnost Lesy a.s. chce prodat co nejvýhodněji nemovitost –
výrobní halu – stanoví si minimální cenu, kterou za ni chce získat, a na její
prodej vyhlásí obchodní veřejnou soutěž, jejímž prostřednictvím osloví případné
zájemce. Jako kritérium pro výběr vítěze zvolí nejvyšší nabídnutou cenu.
Výhodou tohoto postupu je, že si společnost určí cenu, kterou chce
za nemovitost získat – tu určí jako cenu minimální a zájemci pak nad tuto
minimální cenu "přihazují“. Tím může podnikatel dosáhnout vyšší kupní ceny, než
kdyby nemovitost prodával běžným způsobem.
Kromě prodejů nemovitostí jsou velmi často obchodní veřejné soutěže
vyhlašovány na zpracování stavebních projektů či architektonických návrhů,
provádění stavebních prací apod.
NahoruNáklady účastníků
Velkou výhodou při uzavírání smlouvy prostřednictvím obchodní veřejné
soutěže je to, že vyhlašovatel soutěže si předem určí podmínky, za nichž bude
smlouva uzavřena – podmínky cenové a podmínky způsobu plnění. Další velkou
výhodou je, že účastníci soutěže nemají nárok na úhradu nákladů spojených s
účastí v soutěži (pokud podmínky soutěže nestanoví jinak). Pokud například
podnikatel vyhlásí obchodní veřejnou soutěž na zpracování určitého návrhu
řešení interiéru, pak designerské společnosti zpracují pro podnikatele návrhy
zdarma a vyhlašovatel si z předložených návrhů vybere ten nejvhodnější.
S ohledem na náklady proto bývají některé obchodní veřejné soutěže
takzvaně dvoustupňové, kdy v prvním stupni jsou pouze zpracovány jednodušší
návrhy, u nichž zadavatel účastníkům nehradí náklady spojené s účastí v
soutěži. Ve druhém stupni již pouze vybraní kandidáti rozpracovávají návrhy
podrobněji. Většinou se pak vyhlašovatel zaváže kandidátům, kteří postoupili do
druhého stupně, částečně nahradit náhradu nákladů spojených s účastí v
soutěži.
Právní praxe se dosud nesjednotila na tom, zda je vyhlášení
dvoustupňové obchodní veřejné soutěže v souladu s ustanoveními obchodního
zákoníku. Tyto názory jsou opřeny o to, že ustanovení obchodního zákoníku,
která se vztahují na obchodní veřejnou soutěž, jsou kogentní – nelze je měnit.
Proto někteří právníci mají názor, že vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné
soutěže není možné.
NahoruPrávní úprava
Jak jsem již uvedla výše, je právní úprava obchodní veřejné soutěže
uvedena v § 281 až 288 ObchZ. S ohledem na
skutečnost, že jsou všechna ustanovení vztahující se k obchodní veřejné soutěži
uvedena v § 263 ObchZ, nelze se od právní úpravy
obchodního zákoníku odchýlit.
Nyní již k jednotlivým krokům, z nichž se veřejná obchodní soutěž
sestává:
NahoruVyhlášení obchodní veřejné soutěže
KROK 1. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže – výzva k podání
návrhu
Vyhlášení obchodní veřejné soutěže je jednostranným právním úkonem
vyhlašovatele. Vyhlášení se děje vždy písemnou výzvou, která směřuje vůči
neurčitému počtu adresátů. Vyhlašovatel obchodní veřejné soutěže se nemůže
obrátit pouze na vybrané adresáty, ale musí obsah podmínek veřejné obchodní
soutěže vhodným způsobem zveřejnit.
NahoruZpůsob zveřejnění
Pokud by vyhlašovatel nezveřejnil výzvu k podání návrhu, ale pouze
oslovil vybrané osoby (např. obesláním e-mailem či poštou), nejednalo by se o
obchodní veřejnou soutěž. Způsob zveřejnění je však ponechán na úvaze
vyhlašovatele – je tedy na něm, aby zvážil, zda zvolí způsob zveřejnění,
který bude mít pouze místní dopad, či způsob zveřejnění, který bude mít dopad
celorepublikový. Způsob zveřejnění by také měl být přizpůsoben obsahu obchodní
veřejné soutěže – pokud by se jednalo o veřejnou soutěž, u níž je jasné, že se
do ní přihlásí pouze společnosti z místa sídla vyhlašovatele, je zbytečné
zveřejňovat výzvu například v novinách s celorepublikovým dopadem, ale postačí
ji zveřejnit pouze v novinách místních. V zásadě by ale měla být výzva
přístupná všem osobám, které o účast v soutěži projeví zájem.
Obchodní zákoník netrvá na tom, aby byla zveřejněna celá výzva
k podání návrhů, kterou se obchodní veřejná soutěž vyhlašuje. Její obsah totiž
může být někdy velmi obsáhlý. Z tohoto důvodu může vyhlašovatel zveřejnit pouze stručný obsah podmínek účasti v obchodní veřejné soutěži.
Potenciální zájemci si pak mohou celou výzvu vyžádat od vyhlašovatele.
Vyhlašovatel však musí na to, že se nejedná o plný text výzvy, ve zveřejněném obsahu podmínek upozornit a uvést, kde je možno plný text
výzvy, jímž je obchodní veřejná soutěž vyhlašována, získat. Běžnou praxí pak
je, že má vyhlašovatel plný text výzvy zveřejněn na svých webových
stránkách.
NahoruNáležitosti výzvy
Co musí výzva k podání návrhů, jíž je vyhlašována obchodní veřejná
soutěž, minimálně obsahovat?