dnes je 28.11.2022

Input:

Obchodní veřejná soutěž

22.10.2009, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.6.5
Obchodní veřejná soutěž

Vedle možnosti uzavřít obchodní smlouvu běžným způsobem – tedy učiněním určitého návrhu, který bude následně akceptován, je možno obchodní smlouvu uzavřít i prostřednictvím veřejné obchodní soutěže. Veřejná obchodní soutěž je vlastně výzvou k tomu, aby jiné osoby podávaly vyhlašovateli veřejné obchodní soutěže návrh na uzavření smlouvy. Vyhlašovatel si poté z těchto nabídek vybere návrh, který je pro něj nejvhodnější.

Srovnání jednotlivých způsobů uzavření obchodní smlouvy

Průběh běžného způsobu uzavření smlouvy:

Krok 1. Zaslání návrhu

Krok 2. Akceptace návrhu

Průběh uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné obchodní soutěže:

Krok 1. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže – výzva k podání návrhu

Krok 2. Podání návrhů účastníky veřejné obchodní soutěže

Krok 3. Výběr (akceptace) nejvhodnějšího návrhu a vznik smlouvy; oznámení výsledků soutěže neúspěšným účastníkům

Z výše uvedeného srovnání vyplývá, že průběh uzavření smlouvy prostřednictvím obchodní veřejné soutěže je oproti běžnému způsobu uzavření smlouvy "obohacen“ o výzvu k podání návrhu.

Obchodní veřejná soutěž x veřejná zakázka

Zadavatelem obchodní veřejné soutěže může být běžný podnikatel, ale i některá z veřejných institucí. Zde je třeba zdůraznit, že obchodní veřejnou soutěž je třeba striktně odlišovat od takzvaných zadávacích řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jako "zákon o veřejných zakázkách“). Veřejná zakázka je zakázka uskutečňovaná ve veřejném zájmu a financovaná z veřejných prostředků. Zadavatelem veřejné zakázky mohou být pouze osoby uvedené v § 2 zákona o veřejných zakázkách. Běžný podnikatel bude v pozici zadavatele veřejné zakázky působit pouze výjimečně, a to v případech, kdy například obdržel určité dotace z veřejných zdrojů (takzvaný dotovaný zadavatel).

Naopak zadavatelem obchodní veřejné soutěže může být prakticky kterýkoli podnikatel.

Obchodní veřejná soutěž x veřejná soutěž

Základní právní úprava obchodní veřejné soutěže je obsažena v § 281 až 288 ObchZ. Obchodní veřejnou soutěž je dále třeba odlišit od veřejné soutěže, jejíž úpravu naleznete v občanském zákoníku (§ 847 až 849 ObčZ). Tato právní úprava je určena pouze pro občanskoprávní vztahy.

Jak může tedy v praktickém životě podnikatel institut uzavření smlouvy prostřednictvím veřejné obchodní soutěže využít?

Společnost Lesy a.s. chce prodat co nejvýhodněji nemovitost – výrobní halu – stanoví si minimální cenu, kterou za ni chce získat, a na její prodej vyhlásí obchodní veřejnou soutěž, jejímž prostřednictvím osloví případné zájemce. Jako kritérium pro výběr vítěze zvolí nejvyšší nabídnutou cenu.

Výhodou tohoto postupu je, že si společnost určí cenu, kterou chce za nemovitost získat – tu určí jako cenu minimální a zájemci pak nad tuto minimální cenu "přihazují“. Tím může podnikatel dosáhnout vyšší kupní ceny, než kdyby nemovitost prodával běžným způsobem.

Kromě prodejů nemovitostí jsou velmi často obchodní veřejné soutěže vyhlašovány na zpracování stavebních projektů či architektonických návrhů, provádění stavebních prací apod.

Náklady účastníků

Velkou výhodou při uzavírání smlouvy prostřednictvím obchodní veřejné soutěže je to, že vyhlašovatel soutěže si předem určí podmínky, za nichž bude smlouva uzavřena – podmínky cenové a podmínky způsobu plnění. Další velkou výhodou je, že účastníci soutěže nemají nárok na úhradu nákladů spojených s účastí v soutěži (pokud podmínky soutěže nestanoví jinak). Pokud například podnikatel vyhlásí obchodní veřejnou soutěž na zpracování určitého návrhu řešení interiéru, pak designerské společnosti zpracují pro podnikatele návrhy zdarma a vyhlašovatel si z předložených návrhů vybere ten nejvhodnější.

S ohledem na náklady proto bývají některé obchodní veřejné soutěže takzvaně dvoustupňové, kdy v prvním stupni jsou pouze zpracovány jednodušší návrhy, u nichž zadavatel účastníkům nehradí náklady spojené s účastí v soutěži. Ve druhém stupni již pouze vybraní kandidáti rozpracovávají návrhy podrobněji. Většinou se pak vyhlašovatel zaváže kandidátům, kteří postoupili do druhého stupně, částečně nahradit náhradu nákladů spojených s účastí v soutěži.

Právní praxe se dosud nesjednotila na tom, zda je vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže v souladu s ustanoveními obchodního zákoníku. Tyto názory jsou opřeny o to, že ustanovení obchodního zákoníku, která se vztahují na obchodní veřejnou soutěž, jsou kogentní – nelze je měnit. Proto někteří právníci mají názor, že vyhlášení dvoustupňové obchodní veřejné soutěže není možné.

Právní úprava

Jak jsem již uvedla výše, je právní úprava obchodní veřejné soutěže uvedena v § 281 až 288 ObchZ. S ohledem na skutečnost, že jsou všechna ustanovení vztahující se k obchodní veřejné soutěži uvedena v § 263 ObchZ, nelze se od právní úpravy obchodního zákoníku odchýlit.

Nyní již k jednotlivým krokům, z nichž se veřejná obchodní soutěž sestává:

Vyhlášení obchodní veřejné soutěže

KROK 1. Vyhlášení obchodní veřejné soutěže – výzva k podání návrhu

Vyhlášení obchodní veřejné soutěže je jednostranným právním úkonem vyhlašovatele. Vyhlášení se děje vždy písemnou výzvou, která směřuje vůči neurčitému počtu adresátů. Vyhlašovatel obchodní veřejné soutěže se nemůže obrátit pouze na vybrané adresáty, ale musí obsah podmínek veřejné obchodní soutěže vhodným způsobem zveřejnit.

Způsob zveřejnění

Pokud by vyhlašovatel nezveřejnil výzvu k podání návrhu, ale pouze oslovil vybrané osoby (např. obesláním e-mailem či poštou), nejednalo by se o obchodní veřejnou soutěž. Způsob zveřejnění je však ponechán na úvaze vyhlašovatele – je tedy na něm, aby zvážil, zda zvolí způsob zveřejnění, který bude mít pouze místní dopad, či způsob zveřejnění, který bude mít dopad celorepublikový. Způsob zveřejnění by také měl být přizpůsoben obsahu obchodní veřejné soutěže – pokud by se jednalo o veřejnou soutěž, u níž je jasné, že se do ní přihlásí pouze společnosti z místa sídla vyhlašovatele, je zbytečné zveřejňovat výzvu například v novinách s celorepublikovým dopadem, ale postačí ji zveřejnit pouze v novinách místních. V zásadě by ale měla být výzva přístupná všem osobám, které o účast v soutěži projeví zájem.

Obchodní zákoník netrvá na tom, aby byla zveřejněna celá výzva k podání návrhů, kterou se obchodní veřejná soutěž vyhlašuje. Její obsah totiž může být někdy velmi obsáhlý. Z tohoto důvodu může vyhlašovatel zveřejnit pouze stručný obsah podmínek účasti v obchodní veřejné soutěži. Potenciální zájemci si pak mohou celou výzvu vyžádat od vyhlašovatele. Vyhlašovatel však musí na to, že se nejedná o plný text výzvy, ve zveřejněném obsahu podmínek upozornit a uvést, kde je možno plný text výzvy, jímž je obchodní veřejná soutěž vyhlašována, získat. Běžnou praxí pak je, že má vyhlašovatel plný text výzvy zveřejněn na svých webových stránkách.

Náležitosti výzvy

Co musí výzva k podání návrhů, jíž je vyhlašována obchodní veřejná soutěž, minimálně obsahovat?

  • vymezení osoby vyhlašovatele obchodní veřejné soutěže (uvést obchodní

Nahrávám...
Nahrávám...