2.9.1
Nový občanský zákoník – věci movité a nemovité od 1. 1. 2014
JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK – VĚCI MOVITÉ A NEMOVITÉ OD 1. 1. 2014
NahoruÚvod
Dne 3. 2. 2012 byl v legislativním procesu schválen nový občanský zákoník (dále jen NOZ), který byl posléze (dne 22. 3. 2012) publikován ve sbírce zákonů jako zákon č. 89/2012 Sb. Vzhledem k tomu, že se jedná o nejrozsáhlejší právní předpis nejen v novodobých dějinách České republiky, nýbrž i dřívější Československé republiky (prakticky od roku 1918 do 31. 12. 1992), je vhodné seznámit veřejnost alespoň rámcově se základní koncepcí a změnami kodexu v jeho partiích týkajících se tzv. věcných práv. To jsou práva, která vznikají na věcech, ať již movitých, nebo nemovitých. Je potřeba zdůraznit, že právě oblast věcných práv prošla ve srovnání s doposud platným občanským zákoníkem (zákon č. 40/1964 Sb.) největšími změnami a inovacemi. Zároveň je důležité poznamenat, že změna občanskoprávní úpravy s sebou nutně přinese změny celé řady dalších právních předpisů. Za všechny lze jmenovat např. zcela nový katastrální zákon, který má sloučit, resp. nahradit dosavadní katastrální předpisy, tj. zejména zákon č. 265/1992 Sb. a zákon č. 344/1992 Sb. Změnám se samozřejmě nevyhnou ani další zákony z oblasti finanční a daňové atd.
Věcná práva – rozsah a systematika jejich úpravy a inspirační zdroje
Nahoru Rozsah úpravy
Rozsah úpravy věcných práv je ve srovnání s platným zákonem neporovnatelný. Zatímco v dnešním kodexu jsou věcná práva obsažena v § 123 až 180 – s tím, že některá ustanovení byla v mezidobí zrušena (např. § 138, § 151 až 151m), jiná byla do zákona naopak doplněna (např. § 135a, 135b, 135c aj.) – NOZ upravuje totéž v téměř pěti stech ustanoveních (§ 979 až 1474). Přísně se však dodržuje pravidlo, že jedno ustanovení nemá mít více než dva odstavce a že jeden odstavec má v zásadě obsahovat nejvýše dvě věty. Díky této zásadě je umožněna jednoduchá a příjemná práce s textem a tím i mnohem vyšší uživatelský komfort.
Zákon jako celek sestává z pěti částí, jež nesou následující označení: obecná část, rodinné právo, absolutní majetková práva, relativní majetková práva, ustanovení společná, přechodná a závěrečná. Úpravu věcných práv nalezneme v části třetí, tedy v rámci úpravy absolutních majetkových práv.
Struktura třetí části je následující:
Tvůrci zákona hledali inspiraci na mnohých místech. Zásadně – a to platí pro věcná práva obzvláště – však vyšli z vládního návrhu československého občanského zákoníku z roku 1937. Vzhledem k tomu, že tento návrh byl připraven jako určitá revize rakouského obecného zákoníku občanského (který u nás platil od 1. 1. 1812 do roku 1950, resp. v určitých zbytkových oblastech až do roku 1965), lze s jistou mírou zjednodušení říci, že literatura i judikatura, která se vyvinula k věcným právům do roku 1950, bude v zásadě použitelná i na nový kodex.
Věcná práva – základní principy
NahoruPrincipy věcných práv
NOZ upravuje v § 976 až 978 základní principy věcných práv. Jimi jsou jejich absolutní účinky, uzavřený výčet, jakož i převážná kogentnost jejich právní úpravy. Tak ustanovení § 976 říká, že absolutní majetková práva působí vůči každému, nestanoví-li něco jiného zákon (účinky vůči všem). V následujícím § 977 je uvedeno pravidlo, podle něhož jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou absolutní (uzavřená množina věcných práv). Konečně § 978 stanoví, že od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon (převážná kogentnost úpravy).
Speciálně pro věcná práva je formulován § 979, který uvozuje druhou hlavu třetí části a dle něhož ustanovení této hlavy se použijí na věci hmotné i nehmotné, na práva však jen…
