dnes je 3.12.2022

Input:

Nový občanský zákoník - držba od 1. 1. 2014

11.12.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.9.3
Nový občanský zákoník – držba od 1. 1. 2014

JUDr. Petr Tégl, Ph.D.

NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK - DRŽBA OD 1. 1. 2014

Pro správné a úplné pochopení nové úpravy držby je nutné alespoň v obecnosti znát literaturu a judikaturu, která vznikla k inspiračnímu zdroji NOZ v této oblasti. Tím je osnova vládního návrhu OZ z roku 1937 (viz výše).

Držba

Systematicky je držba správně zařazena před úpravu práva vlastnického. To je odůvodněno zejména tím, že držba je institutem obecnějším než právo vlastnické (držitelem může být jak vlastník, tak i osoba od vlastníka odlišná). Navíc, předmětem držby není nutně jen vlastnické právo, nýbrž i jiná práva věcná (včetně práv obligačních). Sleduje-li tedy zákoník důsledně cestu úpravy nejprve otázky obecnější a jednodušší, aby od nich přešel k speciálním a složitějším, jeví se uvedené zařazení jako jediné možné. Ustanovení o držbě jsou navíc v některých svých partiích subsidiárně (či alternativně) aplikovatelná na vlastnické vztahy i tehdy, pokud by se jinak vlastníkovi nabízelo řešení upravené některým speciálním institutem. Za příklad poslouží ochrana vlastníka prostřednictvím vlastnických žalob (§ 1040an. ), která může být v některých případech nahrazena (suplována) ochranou držby. S jistou mírou zjednodušení tak lze říci, že úprava (ochrany) držby má vůči úpravě (ochrany) vlastnického práva podpůrný charakter.

Držba práva

Zákoník již nadále (ve srovnání s dosavadním stavem) nerozlišuje mezi držbou věci a práva, nýbrž obojí slučuje v jedno pod hlavičkou držby práva (subjektivního). Výchozí myšlenku k tomuto kroku lze hledat v práci superrevizní komise na vládním návrhu OZ z roku 1937, dle jejíhož názoru tehdejší dosavadní dělení na držbu věci a držbu práva (pod vlivem římskoprávního přístupu) je nepřesné, neboť při držbě věci nejde o nic jiného než o výkon vlastnického práva. Úvahy o jednotném pojetí držby jsou však mnohem starší. Kodex nejprve pojednává o držbě práva vlastnického (§ 996 až 1001); poté vztahuje přiměřenou aplikaci této úpravy i na držbu jiných práv (§ 1002).

Zřejmě nejhlubší změnou této materie je znovuzavedení – po vzoru rakouského obecného zákoníku občanskéhotrojího členění držby, a to na držbu (ne)řádnou, (ne)poctivou a (ne)pravou.

Trojí členění držby

Držba je řádná, pokud se zakládá na platném právním důvodu (včetně právního důvodu relativně neplatného), tj. na právním důvodu způsobilém k nabytí. Právní důvod tedy za prvé musí existovat (nestačí jen domnělý titul) a za druhé musí být platný (případná vědomost držitele o jeho platnosti či neplatnosti však nemá relevanci). Řádná držba trvá tak dlouho,

Nahrávám...
Nahrávám...