dnes je 29.3.2024

Input:

Novinky daňové a v souvisejících oblastech v roce 2022

4.6.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.7
Novinky daňové a v souvisejících oblastech v roce 2022

Ing. Zdeněk Morávek

Připravované změny

Nejdříve bychom upozornili na navrhované změny daňových zákonů, které jsou zatím v připomínkovém řízení, ale v krátké době pravděpodobně zamíří do poslanecké sněmovny a jedná se o změny významné. Jedná se o návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další související zákony, je souborem novel těchto daňových zákonů:

1. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,

2. zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů a

3. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

Dále tento zákon obsahuje novely:

1. zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů,

2. zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů,

3. zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů a

4. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zařazením těchto změn do jednoho právního předpisu se pro jejich adresáty (zejména daňové subjekty a správce daně) zvyšuje přehlednost, neboť změny daňových zákonů jsou obsaženy v návrhu jednoho právního předpisu.

Zákon o daních z příjmů

Novela zákona o daních z příjmů obsahuje 28 změn a k tomu nezvykle vysoký počet 11 bodů přechodných ustanovení. Změny se v převážně většině týkají paušální daně a paušálního režimu.

Protože dochází ke zvýšení limitu pro plátcovství daně z přidané hodnoty na 2 mil. Kč (viz změny u DPH), tak se také zvyšuje i hranice příjmů ze samostatné činnosti pro vstup do paušálního režimu z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Jednou z podmínek pro vstup do paušálního režimu je skutečnost, že poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty, a z toho důvodu byl také původní limit příjmů pro vstup do paušálního režimu stanoven na 1 mil. Kč.

Protože však po navrhovaném zvýšení limitu bude moci být daň v paušální výši stanovena poplatníkům daně z příjmů fyzických osob s velmi širokým rozpětím příjmů, nebude již všem stanovena daň v paušální výši a veřejná pojistná ve stejné výši, ale zavádí se 3 pásma paušálního režimu odvozená od výše a charakteru příjmů poplatníka. V každém pásmu budou poplatníci platit jinou výši paušálních záloh a v návaznosti na to tedy budou jinak vysoké i jejich daně a veřejná pojistná.

Obecně platí, že do prvního pásma se bude moci přihlásit poplatník, jehož příjmy ze samostatné činnosti za předcházející zdaňovací období nepřesáhly 1 mil. Kč, pro druhé pásmo je stanovena hranice 1,5 mil Kč a pro třetí 2 mil. Kč. Dále platí, že je možné se do příslušného pásma přihlásit i při překroční těchto hranic, a to v návaznosti na strukturu dosahovaných příjmů (posuzuje se podle možného uplatnění výdajových paušálů). Protože ale tato koncepce je poměrně složitá a je předmětem řady připomínek, je otázkou, jak nakonec tento návrh dopadne, proto je předčasné se jím blíže zabývat. Nicméně to, že dojde ke zvýšení hranice příjmů pro vstup do paušálního režimu a v návaznosti na to ke změnám výše paušální daně, je prakticky jisté.

Zároveň se pro poplatníky zavádí další administrativní zjednodušení spočívající v tom, že nově bude možné podat tzv. společné oznámení i v případě ukončení paušálního režimu, a to v případě, že k ukončení paušálního režimu dochází z důvodu, že přestane být osobou samostatně činnou.

Další změnou je rozšíření okruhu hmotného majetku, u kterého lze využít institut mimořádných odpisů. Mimořádné odpisy bude nově možno využít i v případě majetku zařazeného v první nebo druhé odpisové skupině, který byl pořízen od 1. ledna do 31. prosince 2023. Způsob stanovení mimořádných odpisů bude stejný, jako je v současné době u tohoto hmotného majetku pořízeného od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2021.

Zajímavou změnou je určitě navýšení částky v § 38g odst. 1 ZDP, tedy částky příjmů, do které nemá poplatník povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Tato hranice by se měla navýšit z 15 000 Kč na 25 000 Kč ročně.

Z pohledu navrhovaných změn v oblasti DPH je hlavní změnou zvýšení limitu ročního obratu pro vznik plátcovství k dani z přidané hodnoty z částky 1 000 000 Kč na částku 2 000 000 Kč, a to zejména jako podpora rozvoje malých podniků s omezenou hospodářskou činností. Konkrétní souvislosti této změny pak budou řešit přechodná ustanovení.

Další změny se budou týkat kontrolního hlášení. Navrhuje se upravit lhůtu pro podání následného kontrolního hlášení na základě výzvy správce daně podle § 101g odst. 2 ZDPH, ale pouze v případě doručování výzvy prostřednictvím datové schránky. Nově bude lhůta pro podání následného kontrolního hlášení stanovena v délce 17 kalendářních dnů ode dne dodání výzvy do datové schránky příjemce. Při stanovení této lhůty se vycházelo ze stávajícího stavu, kdy je nejzazší lhůta pro doručení do datové schránky stanovena v délce 10 kalendářních dnů od dodání datové zprávy do datové schránky (tzv. fikce doručení upravená v § 17 odst. 4 ZEÚ), a lhůta pro reakci na výzvu správce daně je stanovena v délce 5 pracovních dnů (§ 101g odst. 3 ZDPH). Výhodu by tak měli získat ti plátci, kteří se s výzvou seznámí co nejdříve poté, co jim byla výzva dodána.

Další úpravy jsou navrhovány v případě pokut souvisejících s kontrolním hlášením. Cílem je zmírnit dopad pokut podle § 101h odst. 1 písm. b) až d) ZDPH, tedy pokut ve výši 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč na plátce, kteří dopad pokut v těchto výších pociťují nejcitelněji, a to na živnostníky a společnosti s ručením omezeným, v níž je fyzická osoba jediným společníkem. Navrhuje se, aby v případě vzniku pokut ukládaných těmto osobám byla výše pokuty poloviční. V ostatním zůstává systém nastavení fungování pokut nezměněn.

Společně se zavedením poloviční výše pokuty pro určité typy plátců se navrhuje automatické vyloučení vzniku první pokuty ve výši 10 000 Kč v kalendářním roce, tedy pro pokutu, která vznikne v situaci, kdy plátce podá kontrolní hlášení až na základě výzvy správce daně (viz § 101h odst. 1 písm. b) ZDPH). Vyloučení vzniku pokuty se stejně jako v případě pokuty ve výši 1 000 Kč bude vztahovat na první pokutu vzniklou v daném kalendářním roce bez ohledu na to, k jakému období se váže povinnost podat kontrolní hlášení, jež byla porušena.

Změny v pojistných zákonech souvisí se změnami v paušální dani.

Sbírka zákonů

Dále bychom pokračovali uvedením změn právních předpisů uveřejněných ve Sbírce zákonů, kterých ale od ledna bylo minimum.

Dnem 1. ledna 2022 nabývá účinnosti novela zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (zákon č. 300/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která zavádí institut tzv. fikce doručení rovněž pro soukromoprávní komunikaci prostřednictvím datové schránky. Dokument zaslaný fyzickou osobou, podnikající fyzickou osobou nebo právnickou osobou do datové schránky jiné fyzické, podnikající fyzické či právnické osoby tak bude podle ustanovení § 18a odst. 3 ZEÚ považován za doručený desátým dnem ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky. Dokument bude považován za doručený i v případě že se osoba, která má přístup k danému dokumentu, do datové schránky nepřihlásí. Uvedené pravidlo platí pro všechny Poštovní datové zprávy odeslané od 1. ledna 2022. Nově tak pro určení okamžiku doručení veřejnoprávních i soukromoprávních dokumentů prostřednictvím datové schránky platí stejná pravidla.

Za zmínku kromě toho stojí jenom vyhláška č. 47/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Možná jako určité překvapení lze vnímat, že změna byla pouze u ceny za kilowatthodinu (zvýšení ze 4,10 na 6,00 Kč) a tedy pouze u elektromobilů.

Dále byl zveřejněn zákon o státním rozpočtu na rok 2022.

A ještě upozorněme na zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace. Fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou, lze na její žádost poskytnout příspěvek pro solidární domácnost podle § 8 zákona č. 66/2022 Sb., v souladu s nařízením vlády č. 73/2022 Sb., o příspěvku pro solidární domácnost, se příspěvek pro solidární domácnost poskytuje za kalendářní měsíce březen až červen 2022 ve výši 3 000 Kč za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc, maximálně lze zohlednit 4 ubytované osoby za kalendářní měsíc v jedné solidární domácnosti. K tomu Finanční správa uvedla, že tento příspěvek je příjem osvobozený od daně podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se neuvádí.

Pod č. 75/2022 Sb. bylo zveřejněno nařízení vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. V poslední době dochází k tomuto navyšování opakovaně, dopad to má zejména na problematiku exekucí a insolvencí u zaměstnanců.

Pod č. 93/2022 Sb., byl zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Novela představuje transpozice směrnic EU, konkrétně revizi alkoholové směrnice 92/83/EHS, která definuje pravidla pro aplikaci spotřebních daní v případě alkoholu a alkoholických výrobků, dále transpozici směrnice o společném obraném úsilí a transpozice směrnice 2021/1159, která umožňuje rozšířit osvobození od daně tak, aby při nákupu zboží (ať již z jiného členského státu, ze třetí země nebo v rámci tuzemska) nebo při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku bylo toto umožněno Evropské komisi nebo agentuře nebo dalším subjektům založeným podle práva Evropské unie, čímž by mělo dojít k odstranění daně z přidané hodnoty jako nákladového faktoru pro programy Evropské unie, které jsou koncipovány jako pomoc členským státům. Rozsah tohoto osvobození se vztahuje pouze na dovoz zboží, dodání zboží či poskytnutí služby ve vztahu k reakci na pandemii COVID-19.

Z pohledu běžné praxe tedy nijak zásadní novela.

Ve Sbírce zákonů byla zveřejněna vyhláška č. 116/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. S účinností od 14. května 2022 se zvyšuje průměrná cena pohonných hmot za 1 litr benzinu 95 oktanů z částky 37,10 Kč na 44,50 Kč a za 1 litr motorové nafty z částky 36,10 Kč na 47,10 Kč.

Zmínit je dále nutné vládní balíček změn týkající se daně z příjmů a silniční daně, který byl projednáván jako sněmovní tisk č. 204. Součástí je především zrušení silniční daně u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun a zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv. Změny se dotknou i nákladních vozidel a přívěsů nad 12 tun, u nichž se sazby silniční daně přiblíží evropským minimům daným směrnicí o Eurovinětě. Předmětem daně silniční bude nově zdanitelné vozidlo, kterým se rozumí silniční vozidlo kategorie N2 a N3 a jejich přípojná vozidla kategorie O3 nebo O4, pokud jsou registrovaná v registru silničních vozidel v České republice.

Přijata byla také daňová opatření na podporu elektromobility. V případě využívání služebního nízkoemisního vozidla zaměstnancem nejenom pro pracovní, ale i pro soukromé účely, dojde ke snížení výše příjmu zaměstnance, který se odvíjí od vstupní ceny využívaného vozidla (z 1 na 0,5 %). To znamená, že při bezplatném poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele zaměstnanci k používání ke služebním i soukromým účelům, dochází ke snížení procentuální částky vstupní ceny z 1 % na 0,5 %, ze které se stanoví výše příjmu ze závislé činnosti, který zaměstnanci v souvislosti s tímto poskytnutím plyne v případě, že je poskytnuto nízkoemisní motorové vozidlo (např. elektromobil či vozidlo kombinující spalovací motor a elektromotor).

Dále dochází k přeřazení zařízení sloužících k dobíjení elektromobilů z odpisové skupiny č. 3 do odpisové skupiny č. 2, čímž se zkrátí minimální doba odpisování uvedených zařízení, jsou-li považována za samostatné movité věci, což umožní rychlejší uplatnění nákladů na pořízení těchto zařízení jako daňových výdajů.

Zákon již podepsal prezident, dosud ale ve Sbírce zákonů zveřejněn nebyl, stane se tak zřejmě v nejbližších dnech.

Spotřební daň z nafty a benzinu se od začátku června do konce září sníží o 1,50 Kč na litr. Novelu zákona o spotřebních daních (zákon č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů), která sazbu daně snižuje, podepsal prezident. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 Kč a u nafty 9,95 Kč. Případné trvalé snížení sazby spotřební daně u nafty bude záviset na vývoji cen na světových trzích. Do konce září pak budou pokračovat kontroly marží u prodejců, aby byla jistota, že se snížení daně do ceny promítne. Zákon byl zveřejněn pod č. 131/2022 Sb.

Pod č. 128/2022 Sb., byl zveřejněn zákon o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, který umožní odečíst z daňového základu dary poskytnuté Ukrajině na podporu jejího obranného úsilí nebo tamních neziskových organizací. Navíc bude možné v letošním roce odečítat dary na zákonem stanovené účely až do 30 % základu daně z příjmů. Možnost odečtu od základu daně budou mít také daňoví poplatníci z Ukrajiny, pokud jejich zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří nejméně 90 % zdanitelných příjmů. Pro letošní rok bude dále od daně osvobozen příjem ukrajinských zaměstnanců spočívající v tom, že jim a jejich rodinným příslušníkům zaměstnavatel poskytne ubytování v ČR kvůli válce na Ukrajině.

Protože se jedná o významné změny, věnovali bychom se jim blíže. Na úvod uveďme, že možnosti daňového uplatnění darů a další pomoci poskytnuté Ukrajině jsou v současné době upraveny zejména v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP. V případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob se podle § 15 odst. 1 ZDP jedná o nezdanitelnou část základu daně a v případě poplatníků daně z příjmů právnických osob se podle § 20 odst. 8 ZDP jedná o položku snižující základ daně.

Poskytnuté bezúplatné plnění musí kumulativně splňovat dvě podmínky, aby bylo možné jej od základu daně odečíst, a sice musí být poskytnuto na některý z účelů obsažený v taxativním výčtu ustanovený v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 ZDP a současně musí být poskytnuto příjemci uvedenému v těchto konkrétních ustanoveních. Z hlediska účelu se obecně jedná o účely dobročinného charakteru (na vědu a vzdělávání, na výzkumné účely, kulturu, školství, ochranu zvířat, ekologické a humanitární účely apod.), takže v tomto směru určitě problémy nebudou. Příjemcem odečitatelného bezúplatného plnění pak mohou být obce, kraje, a organizační složky státu a dále právnické osoby se sídlem na území České republiky a právnické osoby, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách. Fyzická osoba může být rovněž příjemce odečitatelného bezúplatného plnění, ovšem podmínkou podle současné úpravy je její bydliště na území České republiky a další specifické podmínky, které musí fyzická osoba jako příjemce tohoto plnění splňovat.

Dále je v případě poplatníků daně z příjmů fyzických osob možné od základu daně odečíst také hodnotu bezúplatného plnění například v podobě odběru krve nebo orgánu.

Je tedy zřejmé, že za současného stavu může být problém zejména s podmínkou sídla či bydliště na území České republiky.

Současně ale platí, že ustanovení § 15 odst. 1 ZDP věty páté a § 20 odst. 12 ZDP rozšiřuje okruh příjemců bezúplatného plnění nad rámec výše uvedeného. V případě, že by bezúplatné plnění splňující stanovený účel bylo poskytnuto právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, bude možné hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění od základu daně rovněž odečíst za stejných podmínek.

S. r. o. poskytne peněžní dar české neziskové organizaci na odstraňování následků humanitární

Nahrávám...
Nahrávám...