dnes je 17.8.2022

Input:

Náklady soudního řízení

10.2.2010, Zdroj: Verlag Dashöfer

15.4.6.1.3
Náklady soudního řízení

Vymezení

Pokud se rozhodneme uplatňovat svá práva prostřednictvím soudního řízení, musíme mít na paměti, že většina návrhů na zahájení soudního řízení (žalob) je zpoplatněna a platí se za ně tzv. soudní poplatek. Nelze se ovšem domnívat, že pouhým zaplacením soudního poplatku jsou naše výdaje v průběhu soudního řízení vyčerpány. V této kapitole si proto vysvětlíme, co se skrývá pod pojmem náklady soudního řízení a především, kým a kdy jsou hrazeny.

Právní úpravu nákladů řízení nalezneme v zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ("OSŘ“), a to v § 137 až 151a, přičemž úprava hrazení soudního poplatku a jeho výše je upravena samostatným zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o soudních poplatcích“).

Soudní poplatek

Aby vůbec mohlo být úspěšně zahájeno soudní řízení, je v prvé řadě zapotřebí uhradit cenu za námi podaný návrh, tzv. soudní poplatek. Poplatková povinnost je každému uložena na základě zákona o soudních poplatcích, přičemž přesnou výši poplatku nalezneme v sazebníku, který je přílohou tohoto zákona. V zákoně o soudních poplatcích se taktéž dozvíme, kdo je od placení soudního poplatku osvobozen, a za která řízení se neplatí soudní poplatek vůbec.

Pokud se ovšem zaměříme na sporná řízení o peněžitá plnění, pak platí, že výše soudního poplatku se v případě žalob na peněžitá plnění odvíjí od výše požadovaného peněžitého plnění. Pokud je předmětem řízení peněžité plnění do částky 15 000 Kč, zaplatíme soudní poplatek ve výši 600 Kč, v částce vyšší 15 000 Kč zaplatíme soudní poplatek ve výši 4 % z požadované částky. Poplatek je možné uhradit buď v okamžiku podání žaloby, a to následujícími způsoby:

vylepit v kolcích přímo na prvopis žaloby – upozorňujeme, že v kolcích lze uhradit soudní poplatek, jen pokud nepřevyšuje částku ve výši 5 000 Kč; kolky můžete zakoupit na poště či v trafice, pouze výjimečně u soudu,

zaslat bezhotovostně na bankovní účet soudu, který si dopředu zjistíme,

nebo můžeme počkat na vyzvání soudu, který nás k úhradě vyzve formou usnesení, ve kterém nám stanoví povinnost zaplatit soudní poplatek zpravidla ve lhůtě tří dnů, a dá nám na výběr formu zaplacení, tedy buď ve formě vylepení kolků, nebo úhradou na uvedené číslo bankovního účtu soudu.

Osvobození od soudních poplatků

Pro případy, kdy se dostaneme do tíživé finanční situace, je možné využít zákonné možnosti osvobození od soudního poplatku, kterou upravuje ustanovení § 138 OSŘ. Na základě písemně podané žádosti o osvobození od soudních poplatků nám pak může předseda senátu přiznat osvobození od povinnosti hradit soudní poplatek.

Pokud se tedy rozhodneme této možnosti v praxi využít, je možné písemnou žádost o osvobození od soudních poplatků připojit rovnou k textu žaloby. Soud nám poté zašle k vyplnění formulář s názvem "Potvrzení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce ve věci“, který musíme pravdivě vyplnit a zaslat jej ve stanovené lhůtě soudu zpět. Je taktéž dobré vědět, že žádost lze podat i kdykoli v průběhu soudního řízení, a to až do doby pravomocného skončení věci, pokud se naše majetkové poměry natolik zhoršily, že by osvobození připadalo v úvahu.

Na závěr bychom jen chtěli poznamenat, že pokud se rozhodnete vzít za řízení svou žalobu zpět, soud vám již zaplacený soudní poplatek dle vašich instrukcí v plné výši vrátí.

Další náklady řízení

Hotové výdaje a ušlý výdělek

Mezi hotové výdaje řadíme např. náklady na cestovné, pohonné hmoty, poštovné, stravné, nocležné. Ušlý výdělek pak souvisí s účastí na soudním řízení a je podrobně upraven ve vyhlášce č. 37/1992 Sb., Ministerstva spravedlnosti ČR, o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy.

Náklady důkazů; znalečné

Náklady důkazů jsou především svědečné a znalečné, přičemž svědečné je nárok svědků na náhradu hotových výdajů, které spočívají např. v cestovném a dále v ušlém výdělku.

Náklady na znalečné pak souvisejí s ustanovováním znalců a vyhotovováním znaleckých posudků. Zákonná úprava zaznamenala v tomto směru výraznou změnu. Až do novely OSŘ provedené zákonem č. 7/2009 Sb., která nabyla účinnosti dne 1. července 2009, platilo, že zálohu na provedení důkazu znaleckým posudkem hradil soud, případně povinnost uhradit zálohu mohl uložit účastníku řízení, který důkaz znaleckým posudkem navrhl. Po novele ovšem již soud na vybranou nemá a povinnost složit zálohu na provedení znaleckého posudku musí uložit vždy. Pokud tedy budeme požadovat k prokázání svého tvrzení znalecký posudek, je potřeba vždy počítat s příslušným nákladem na zálohu tohoto důkazu.

Odměna advokáta

V případě odměny advokáta bychom chtěli upozornit, že soud při určování odměny advokáta pro účely náhrady nákladů v soudním řízení vychází pouze z vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, a z tzv. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb.), pokud jde o náhradu hotových výdajů. Nemůžeme tedy předpokládat, že nám soud přizná náhradu nákladů za právní zastupování ve výši, kterou jsme si smluvně s advokátem ujednali.

Pro představu uvádíme

Nahrávám...
Nahrávám...