15.4.8.5
Dohoda o splátkách dluhu
Velmi často se podnikatelům stává, že si sjednávají při placení
určitého dluhu takzvaný splátkový kalendář – jedná se vlastně o takzvanou
dohodu o splátkách, která jim umožňuje plnit dluh postupně v předem sjednaných
plněních – splátkách.
NahoruSplátka x dílčí plnění
Nesprávně bývá někdy označováno za splátku takzvané částečné plnění,
kdy dlužník bez dohody s věřitelem splní svůj závazek pouze částečně. U
částečného plnění se ale jedná o jednostranný úkon dlužníka, který předem
nedohodl s věřitelem. Z toho také vyplývá rozdílný následek, který takové
jednání dlužníka má (především z hlediska prodlení).
Příklad splátek:
Společnost JEKO s.r.o. si koupila novou brusku v hodnotě 100 000
Kč. S prodejcem se dohodla, že kupní cenu bude hradit ve splátkách po 10 000 Kč
měsíčně.
Příklad částečného plnění:
Společnost JEKO s.r.o. si koupila novou brusku v hodnotě 100 000
Kč. Prodejce jí vystavil na kupní cenu brusky fakturu se splatností 14 dní.
Společnost JEKO s.r.o. však následně zjistila, že nemá dostatek volných
finančních prostředků na uhrazení kupní ceny. Proto bez dohody s prodejcem
začala splácet kupní cenu po 10 000 Kč měsíčně.
Vysvětlení k příkladu:
Zatímco v prvním případě byly splátky s prodejcem předem
dohodnuty, ve druhém případě se vlastně jedná o svévolné prodlení dlužníka.
Protože v prvním případě prodejce s hrazením kupní ceny ve splátkách souhlasil,
pak v případě, že dlužník uhradí jednotlivé splátky řádně a včas, nebude vedle
jednotlivých splátek prodejce oprávněn žádat úhradu úroků z prodlení. Ve druhém
případě se dlužník dostal do prodlení s plněním dluhu a je vedle kupní ceny
povinen hradit věřiteli úroky z prodlení a popřípadě další sankce, které by z
kupní smlouvy vyplývaly.
NahoruPrávní úprava
Právní úpravu plnění dluhu ve splátkách naleznete především v § 565, 521, 103 a 110 ObčZ. Zvláštní právní úpravu pak
obsahuje OSŘ v § 160 odst. 1. Úpravu částečného
plnění § 566 ObčZ.
NahoruForma dohody o splátkách
Pro dohodu o splátkách není předepsána žádná zákonem stanovená
forma, obecně tedy může být uzavřena jak v ústní tak v písemné podobě.
Pokud však byla původní smlouva, z níž dluh vychází, uzavřena písemně, musí být
písemná též smlouva o splátkách. Rozhodně však písemnou formu smlouvy
doporučujeme, a to za účelem prokázání existence dohody v případném soudním
řízení.
NahoruSplátka jako samostatné plnění
Celý dluh je na základě dohody dlužníka a věřitele rozdělen do
jednotlivých dílčích plnění, přičemž pro každou splátku je sjednán samostatný termín splatnosti. Doba splatnosti celého dluhu je pak dána
splatností poslední splátky. Věřitel nemá právo žádat dlužníka o dřívější
úhradu dluhu (pokud to ovšem není smluvními stranami výslovně dohodnuto). Z
tohoto důvodu je na jednotlivé splátky nahlíženo téměř jako na samostatné
plnění. To má význam zejména vzhledem k soudnímu řízení, kdy věřitel
může podat vůči dlužníkovi žalobu pouze na ty splátky, se kterými se dlužník
dostal do prodlení (pokud není dohodou o splátkách dohodnuto zesplatnění
celého dluhu – viz dále). V případě, že by věřitel podal žalobu ohledně všech
splátek, tedy i těch, se kterými nebyl dlužník ke dni podání žaloby v prodlení,
bude žaloba takového věřitele do výše splátek před splatností zamítnuta.
NahoruMožnost zesplatnění celého dluhu
Dlužník a věřitel si však mohou sjednat zesplatnění celého dluhu pro
případ, že by došlo k prodlení dlužníka s placením splátek. To lze sjednat v
zásadě dvěma způsoby:
NahoruDohoda o ztrátě výhody splátek
-
dohodou o ztrátě výhody splátek dle § 565 ObčZ, která je v zásadě však pro
věřitele méně výhodná. V případě dohody o ztrátě výhody splátek může věřitel
žádat po dlužníkovi zaplacení celé pohledávky, v případě, že dlužník nesplní
některou z dohodnutých splátek. Splatnost dluhu pak nastává okamžikem doručení
žádosti, kterou věřitel požádá dlužníka o splacení celého dluhu naráz. Toto
právo však může věřitel využít nejpozději do…
